Hadati přečtené 957

Black Jack: Chlapec, který zemřel dvakrát a další příběhy 2022, Osamu Tezuka

Black Jack je určitým způsobem antihrdina, protože vykonává chirurgickou praxi, aniž by k tomu měl lékařské oprávnění a navíc si za to účtuje nehorázné sumy. Má ale pověst chirurga, který úspěšně zvládl operace, které by jiný doktor nezvládl. A proto je mnoho lidí ochotno to u něj risknout. Jeho praktiky jsou pak na úrovni fantasy. Je pak také vidět, že komiks je starý již přes 50 let právě na zastaralosti medicíny a běžných postupů používaných v komiksu. Kromě toho se ale příběhy snaží být realistické. Black Jack má složitou osobnost. Někdy není ochotný vykonat operaci, dokud mu není slíbena přemrštěná odměna. Jindy naopak udělá operaci zcela zdarma, zejména pokud jde o děti, zvířata, nebo když se nachomítne k nějaké nehodě. A ne vždy jsou jeho operace úspěšné, humání nebo morální podle současných měřítek. Příběhy o Black Jackovi pak většinou skrývají nějaké to poučení nebo moralistický vhled do společnosti. Jsou také rozděleny do jednotlivých kapitol, kdy nemají žádnou společnou pokračující příběhovou linku. Osobně se mi asi nejvíce líbil příběh o tom, jak obyčejný dělník zachrání svou nezištností život řediteli velkého podniku, a ten mu to později vrátí i s úroky, když ho stejným způsobem zachrání s vědomím, že tím ztratí své postavení boháče. Zejména zde se pak také ukáže, že Black Jack má ve skutečnosti dobré srdce.... celý text

Leon 2019, Roman Bureš

Leon je Řek, který je uvržen římskými dobyvateli do otroctví i se svou rodinou. Jeho osudy sledujeme od začátku jeho otroctví, kdy se z něj stane gladiátor a následně i jeden z kapitánů Spartakova povstání. A to až do hořké hlavní porážky nejznámějšího povstání otroků. Příběh je vystaven na reálných historických událostech, ale značná část příběhu je právě o Leonovi, který se snaží zjistit, co se stalo se zbytkem jeho rodiny, která byla také vzata do otroctví. Celý příběh je pak vyprávěn z pohledu Leona, takže víme, co si myslí, ale zase je příběh omezen jen na to, co ví hlavní postava. Více se nedozvíme. Bureš se pak nesnaží děj zbytečně nafukovat, takže plyne rychle a svižně. Není čas, aby se čtenář začal nudit.... celý text

Království z kostí 2022, Barry Hutchison

Detektivní thriller o únosu malého chlapce, který se velmi podobá práci jednoho vraha z mnoha let starého případu. Problém však je, že vrah těchto starých případů je zavřený v blázinci. A tak se inspektor Logan vydává na Skotskou vrchovinu, aby tento případ vyřešil dříve, než bude pro chlapce pozdě. Detektivky zase tak moc nečtu, ale přišlo mi to jako běžná zápletka pro tenhle žánr. Nijak neurazí, ale asi ani nijak extra nepřekvapí. Čte se to však dobře a účinkující policisté byli natolik různorodí, že pro mě nebyl problém se v nich orientovat. (menší spoiler) Kdo bude únoscem, mě napadlo už v první třetině knihy, když jsem se dozvěděl, že imitátor původního vraha zná více podrobností, než běžná veřejnost. I přesto bylo zajímavé postupně odkrývat pozadí tohoto únosu. Také mě iritovalo, že Logan zjistí novou stopu, která by mohla souviset se starým případem, ale neřeší ji, protože podle něj nesouvisí s tím novým. Tohle ignorování stopy mi vadilo na logice vyšetřovatelů nejvíce. Ale jinak se jednalo o celkem povedenou detektivku.... celý text

Antarktida - Zmrtvýchvstání 2009, Jeremy Robinson

Tahle kniha je jakousi podivnou směskou tří témat, které na sebe postupně navazují. První část se týká přírodní katastrofy celosvětového formátu, která zničí svět k nepoznání a eliminuje miliardy lidí. Je to také nejsilnější část knihy, když se nezabýváte realističností původu katastrofy. Druhá část je pak ve stylu filmu Milionového závodu (Rat Race), kdy se 11 zbývajících mocností rozhodnou soupeřit o nový kontinent bláznivým závodem. Fakticky se ale závod zaobírá pouze čtyřmi mocnostmi, ostatní nejsou pomalu ani zmíněny. V téhle části mi pak krkem lezly zejména klasicky užité předsudky, kdy Čínu nenapadne nic lepšího, než uvést do vedení svého týmu vojenského a politického politruka, zatímco arabské státy Malé Asie zjevně nemají lepší adepty na soutěž, než sebevražedné atentátníky. Nemusíte se pak bát, že by soutěž přes Antarktidu byla nudou, protože během pár měsíců zde vyrostl prales plný fauny a flóry, až jsem občas měl pocit, že jsem na První planetě smrti Harryho Harrisona. Zde už jsem opravdu rezignoval na logiku a rozhodl jsem se tento svět brát jako příměr k dobrodružným románům typu Ztracený svět, Cesta do středu země nebo Ztracený obzor. Musím však říct, že i přesto mě příběh jako takový celkem bavil, dokud nebyl čas na další změnu v příběhu, kdy vás autor nutí do toho, abyste přistoupili na hru, že vše, co je v Bibli, je pravdivé, včetně létajících démonů, tedy padlých andělů. Kromě toho, že stále jen kroutíte hlavou, co si autor ještě nevymyslí, tenhle díl mu do celkové skládačky nepasuje, kdy si začnete klást hlavní otázku, na co vlastně ti démoni celé věky čekali, když byli tak mocní. A tak autor, který chtěl v jedné knize pojmout hned tři témata – světové kataklyzma, ztracený svět a biblické netvory – díky té poslední ingredienci zkazil celý pokrm.... celý text

Otevřený hrob 2018, Angela Marsons

Detektivka Stoneová řeší případ zavražděné ženy, která byla zabita a její tělo ponecháno na nezvyklém místě. Se svým týmem pak systematicky získává důkazy a postupně odkrývá motiv vraždy i totožnost samotného pachatele. Do toho ještě řeší jeden starý případ vraždy muže, jehož totožnost je i po mnoha letech neznámá. Oproti detektivce pak máme jako čtenáři výhodu, protože příběh je v některých kapitolách vyprávěn i z pohledu některých obětí. Autorka pak dokáže do podrobností věrohodně popisovat práci vyšetřovatelů, kdy je vidět, že si tématiku důkladně prostudovala a neplácá jen prázdnou slámu. Osobně jsem tajemství, kdo je vrah a jeho motiv, vytušil už na začátku knihy. Z části to bude tím, že už vím, jak fungují detektivní příběhy, zčásti asi i tím, že jsem zrovna o podobném případu motivu vraždy četl v novinách (jen vrahové byli z opačné strany „barikády“). To mi ale vůbec nebránilo v tom, abych byl napnutý ohledně podrobností případu, i toho, jak se detektivce Stoneové a jejímu týmu podaří celý případ vyřešit. A i pro mě autorka odkryla nějaké to další překvapení. Tohle je moje první kniha z této série, kdy mi nijak nevadilo, že čtu až čtvrtý díl. Nijak jsem se v příběhu neztrácel. Jen to vyvolalo větší zájem o předchozí tři díly. Detektiv Stoneová mi ale typově připomínala agentku Starlingovou z Mlčení jehňátek. Tak moc, že jsem si Kim Stoneovou začal představovat s obličejem Jodie Fosterové.... celý text

Dlouhý vesmír 2022, Terry Pratchett

Poslední díl z pentalogie Dlouhá Země už nedokáže moc překvapit nějakou novou zajímavou myšlenkou. Vše už bylo odhaleno v předchozích dílech. Hlavní postavy zde cestují napříč Dlouhou zemí až ke světům honosících se číslovkami končící na milión. Objevují se zde vědci zkoumající vesmír na Dlouhé Zemi, kde neexistuje žádná Země, ale pouze vakuum. Do dění zasahují i Příští jako pokračující vývojová větev lidstva. Znovu se zde řeší již zodpovězené otázky, že i na jiných planetách se dá vkročovat, a že se dá vkročovat nejen na západ a východ, ale také na sever a na jih. Kam se tedy obrátit pro námět dalšího dílu? Nikam jinam, než do vzdáleného vesmíru. A tak lidstvo i další inteligentní druhy na Dlouhé Zemi dostanou pozvání od mimozemského společenstva, které zní jednoduše: „Připojte se!“ A tak zejména lidstvo a Příští řeší dvě zásadní otázky: zda je bezpečné na toto volání reagovat, a jakým způsobem se může Dlouhá Země „připojit“. Baxter nijak neskrývá, že se u tohoto dílu nechal inspirovat skvělým sci-fi filmem Kontakt. Konstrukce příběhu je pak podle Kontaktu téměř identicky okopírována. Lidstvo zjistí, že přišla mimozemská zpráva z vesmíru určená pro ně. Ve zprávě se ukrývá návod, jak sestavit obří nákladné zařízení, které umožní Dlouhé Zemi cestu do vzdáleného vesmíru. Je proveden pokus o sabotáž. A nakonec je zařízení použito, kdy se lidé dají na cestu vesmírem. Pro každého, kdo očekává, že dojde na blízká setkání třetího druhu, pak bude závěr knihy hořkým zklamáním. V posledním díle se objeví i mnoho známých postav, které jsou ale vzhledem k časové délce téhle série v důchodovém věku. Jedinou zajímavou postavou je Joshua Valienté, přestože mu již táhne k sedmdesátce. Lobsang jako další zajímavá postava z prvních dílů zde nemá moc prostoru, aby se zde nějak významně projevil. A tak všechno stojí a padá na dějové lince Joshuy, která je zajímavá v tom, že se opět dostane na zajímavou verzi Dlouhé Země (tzv. Žolíka), do zajímavého ekosystému, kde stromy vyrostly do výšky hor. Přestože je v této poslední knize jen málo originálního, nezačnete se nudit. Pokud bych měl shrnout celou pentalogii, měla skončit prvníma dvěma knihama a dál už nepokračovat. Přestože se Baxter i Pratchett snažili, víc zajímavého děje, než na dvě knihy z toho prostě vytáhnout nedokázali. Těch pár nápadů v dalších třech knihách byly často vykrádačky námětů jiných autorů (zejména Příští a již zmiňovaný Kontakt) a nestačily k tomu, aby dostatečně vyplnily hluchá místa této série. Dlouhá Země by však byla skvělým vesmírem pro vytvoření povídkové sbírky více autorů, protože na Dlouhé Zemi je možné téměř cokoliv. Svými možnostmi mi tak trochu připomíná Zelaznyho svět Amberu.... celý text

Kaltské jeskyně 1993, Joe Dever

Považuji ho za nejslabší díl celé série o Lone Wolfovi. Nepamatuji si tak do detailu původní verzi, ale přijde mi, že druhé vydání bylo, kromě nových kvalitních obrázků v některých částech, upraveno i textově. Zejména vstup do ledového města a závěrečný souboj s Vonotarem. Úpravy určitě byly k lepšímu.... celý text

Wika 2023, Thomas Day

Velmi zajímavý komiks, jak zpracováním, tak i zdroji, odkud příběh čerpal. Je to kvalitní spletenec několika mytologií, zejména severských, artušovských a řeckých. Inspiraci si autor vzal i z některých pohádek. Kresba je velmi povedená a detailní. Kudrlinky, které zde kreslíř používá, mi hodně připomínaly styl Alfonse Muchy. Právě až ta velmi podrobná detailnost v některých kresbách může být až na škodu, protože čtenář jimi může být přehlcen. Na vnitřních deskách komiksu je také dvoustránková mapa Panova světa vytvořená ve stylu „tady žijí draci“, ve které jsem s potěšením sledoval putování hrdinů příběhu. Příběh jako takový asi moc nepřekvapí, nijak se neliší od dalších fantasy příběhů, komiks je ale vytvořen tak pečlivě, že vá ani na chvíli nezačne nudit. Barvy jsou pak živé a jasné a v některých chvílích jen barvitost komiksu samotná vám zvedne náladu. Po dlouhé době zvažuji, zda si nechci rozšířit sbírku svých komiksů.... celý text

Zatmívačka 2020, Ed Brubaker

Klasický Brubakerův styl, kdy temné příběhy z kriminálního prostředí mění za stříbrná plátna Hollywoodu. Tedy spíše to, co se odehrává v pozadí stříbrného plátna. Při probírání se tímto komiksem na vás padne melancholie, protože žádný z účastníků tohoto příběhu není šťastný. Téměř každý má nějaké kostlivce ve skříni a nikdo nevyjde s čistým štítem. Ústředním motivem je prošetřování vraždy jedné mladé herečky, díky čemuž vyšetřující dvojice objevuje čím dál více temných hollywodských tajemství. A jak je u Brubakera zvykem, ani hlavní hrdinové příběhu nezískají u čtenáře moc sympatií, přestože se snaží vyřešit vraždu.... celý text

Útok ze tmy 1992, Joe Dever

Když začala série gamebooků Lone Wolf vycházet poprvé pod nakladatelstvím Najáda, byl jsem velkým fandou této série. Těžce jsem pak nesl, že nebudu mít kompletní sérii, když nakladatelství zkrachovalo. Proto jsem byl nadšen, když jsem zjistil, že nakladatelství Mytago začalo sérii opět vydávat a nyní už prekročilo hranici, za kterou se Najáda už nedostala. Překlad považuji za kvalitní, i když podle mého by se Osamělý Vlk (a další indiánská jména) měl psát jako Osamělý vlk. Sedící býk se také nepíše s velkým b. Ale to je asi jediná výtka k novému překladu. Joe Dever nijak neskrývá, že se nechal inspirovat Tolkienovým Pánem prstenů. Nejedná se však o prosté zkopírování myšlenky. Dever dokázal vytvořit svůj vlastní fungující svět, ve kterém bojuje dobro se zlem. První kniha obsahuje nádhernou barevnou mapu, přestože díky malému formátu knihy je i mapa příliš malá. Skvělé jsou také další ilustrační obrázky. Z rozšíření příběhu jsem měl obavu, ale nakonec z něj dělá daleko komplexnější příběh. Rozšířen je zejména začátek příběhu, kde namísto strávení celé doby v bězvedomí, Osamělý vlk tentokrát přidá ruku k dílu při obraně kláštera Kai. Stejně tak jsou i významěji rozšířeny další dvě podstatné události tohoto gamebooku bitva o most a příchod do hlavního města Somerlundu Holmgardu. Příběh pak končí epičtějším závěrečným střetnutím. Pro staré gamebookaře tedy mohu rozšířené nové vydání doporučit. Je to, jako byste četli knihu poprvé. Příjemné jsou taky občasné odkazy na budoucí příběhy, jako když potkáte Cenerského druida, o kterých je v původním vydání zmínka až v Prokletí z Ruelu (13. díl).... celý text

Králové Wyldu 2019, Nicholas Eames

Přestárlí hrdinové se rozhodnou dát se zase dohromady, aby zachránili dceru jednoho z nich z obležení armády monster. Když jsem si přečetl tuhle anotaci, hned jsem si vzpomněl na zeměplošského barbara Cohena a jeho Stříbrnou hordu a na Gemmelova Drussa vystupujícího v knize Legenda. Obě přirovnání mají něco do sebe. Hrdinové tohoto příběhu stejně jako Druss už nějakou dobu nevykonávají své řemeslo hrdinů. Na rozdíl od Drussa jim pak ale trvá déle, než se do svých rolí zase dostanou. Blíže ale mají přece jen ke Cohenovi a Stříbrné hordě, protože stejně jako oni se rozhodnou pro misi, která se od počátku dá považovat za nesplnitelnou. Jen jim není kolem osmdesáti, ale spíše kolem padesáti. K Zeměploše také má tato kniha blíže díky humoru, kterého je zde více než dost. Na rozdíl od Zeměplochy se však autor snaží, aby nespadl do absurdní parodie. V příběhu pak můžeme sledovat, jak se skupina starých dobrodruhů dává opět dohromady, řeší dilema nesplnitelného úkolu jako v Sedmi statečných, překlenuje se do klasického putování za cílem ve stylu Pána prstenů až do epické bitvy na závěr. Hlavní hrdinové až na krále Matricka mi nepřišli ničím zvlášť zajímaví. Zajímavou historii má možná pak ještě jejich mág. O něco zajímavější jsou spíše záporáci. O autorovi nic nevím, ale podle výběru monster bych očekával, že inspiraci čerpal z RPG hry Dungeons and Dragons (deva, ettin).... celý text

Sharpův hněv 2011, Bernard Cornwell

Sharpe se řízením osudu dostane do bitvy u Cádizu, kde proti sobě stojí francouzská armáda na jedné straně a španělská a britská armáda na druhé straně. Jak nakonec tato bitva pod velením neschopného a zbabělého španělského generála dopadne, se nedozvíte dříve než na posledních stranách knihy. Tedy, pokud samozřejmě neznáte tuto bitvu z historie (doporučuji si o skutečném pozadí bitvy přečíst až po dočtení románu). Aby to ale nebylo jen o válčení, tak je Sharpe pověřen i tím, aby vyřešil diplomatický problém. Naštěstí svými nediplomatickými způsoby. Asi nikoho nepřekvapí, že si Sharpe udělá nové nepřátele. Tentokrát není vůbec vybíravý, takže si najde protivníky ve všech třech armádách. Nesmí zde chybět ani žena v nesnázích, běžný to modus operandi Cornwellových příběhů. Její role je naštěstí dost okrajová.... celý text

Sharpova bitva 2011, Bernard Cornwell

Sharpe se vrátil zpět do portugalské války. První část knihy je víceméně o osobním boji Sharpea s francouzským brigádním generálem Loupem, kterému nevadí, že se dopouští zvěrstev na vojácích, partyzánech a civilním obyvatelstvu. Sharpeova morálka však velí, že si to má s tímto generálem vyřídit soukromě. Druhou částí je pak Welingtonova bitva proti daleko početnější francouzské armádě, která rozhodne o osudu svobody Portugalska. Tato dvoudenní bitva je popsána tak podrobně, že se jí v knize věnuje celá poslední třetina. A přestože je Sharpe za porušení pravidel války odvelen na místo mimo boje, nebyl by to Sharpe, aby si nakonec nenašel cestu, jak se bitvy zúčastnit a vyřídit si své soukromé záležitosti s generálem Loupem.... celý text

Meč z kamene 2014, Ian Cameron Esslemont

Dějově slabší, než předchozí díl. Tentokrát se podíváme na Bouřnou hradbu, která mi hodně připomněla Zeď z Hry o trůny. Také zde máte jakési nelidské tvory, kteří neustále útočí na hradbu, která má před jejich útoky chránit všechni civilizované země na jihu. A stejně jako ve hře o trůny se tvrdí, že jestliže bude hradba prolomena, nastane konec civilizace. První třetina knihy mě dost nudila, pak se to naštěstí zlepšilo. Celý příběh se pak odehrává na ostrově Pěst, kde všichni žijí v područí Paní, pro kterou její uctívači neváhají obětovat lidské životy, a jí zaslíbená Bouřná garda, která dělá vše pro to, aby svou bohyni nakrmila nekonečnou válkou na Bouřné hradbě. Na Pěsti však dochází k zásadním změnám, neboť sem míří Malazská armáda, aby dobyla to, co již v minulosti jednou dobyla. Také se zvedá vlna náboženského odporu proti Paní, která je jedinou povolenou bohyní k uctívání na Pěsti. Do toho mají co říci také zbytky Rudé gardy, které se rozhodli osvobodit svého vůdce Kaleného meče z otroctví Bouřné gardy. Stejně jako většina knih z Malazského světa by nezaškodilo proškrtat zbytečné pasáže. S větším důrazem na podstatnou část příběhu by byla kniha daleko čtivější. Čtenáři Malazu si však již museli na něco takového již dávno zvyknout.... celý text

Chromý bůh 2012, Steven Erikson (p)

Závěrečný díl Malazské knihy padlých je opravdu epesní. Poté, co se prokoušete první třetinou knihy, která je jen (podle mě celkem zbytečnou) přípravou na finále, čeká vás už jen několik dalších nudných pasáží ohledně putování pouští, které je přesně tak únavné, jako byste tou pouští putovali sami. Když tyhle nudné pasáže překonáte, čeká vás už jen pořádná akce. Kromě zbytečně dlouhé přípravy v první třetině se pak dá knize vytknout už jen prvoplánovost, protože hlavním hrdinům všechno perfektně vychází, jakoby v tom měl prsty nějaký mocný bůh v pozadí, který tahá za nitky a ovládá vše, od jednotlivých postav, přes rasy, národy a armády, až po bohy a jiné mocné bytosti. Když se ale oprostíte od toho, že tak docela nesedí, aby všechno tak dokonale zapadlo dohromady, finální střety si opravdu užijete, protože se zde objeví opravdu všichni ti důležití. Střetnou se tady tak všichni dřevní národy – Forkrul Assail proti Che Malle, Toblakai (Teblorům), Jaghutům a Imassům. Bohové proti bohům. Lidé proti jiným lidem. Tiste Andi proti Tiste Liosan. Draci proti jiným drakům. A to vše hlavně kvůli Chromému bohovi. Je jen otázkou, kdo na konci této války zůstane ještě stát na nohou. A která strana zvítězí. Malazskou knihu padlých jsem si opravdu užil a nelituji, že jsem se do ní pustil. Znova číst ji ale už nehodlám, protože Erikson si ani v jedné knize této série neodpustil spoustu zbytečné vaty, která jen neúčelně nafukuje tloušťku jednotlivých knih. Jen to je důvodem, proč jsem téměř vždy dával knihám čtyři hvězdičky na místo pěti.... celý text

Klinika smrti 2022, M. H. Steinmetz

Na gamebookách jsem vyrůstal a bavily mě. Série o Lone Wolfovi má i nadále v mém srdci své místo a bavily mě i gamebooky od Jacksona a Livingstonea. Při čtení Kliniky smrti jsem si ale uvědomil, že už to není moc pro mě. Gamebook jsem dočetl, protože je opravdu velmi dobře napsaný a napínavý. Už jsem se ale vzdal toho, abych používal pravidla gamebooku. Příběh je pak rozdělen do tří částí, což mi přijde jako dobrý nápad. Volby mi přišly až zbytečně podrobné, i když přece jen mohou mít výhodu většího pocitu svobody pro čtenáře. Základní pravidla jako taková jsou dobře vymyšlená a fungují, jen mě tedy iritovalo, kolik věcí jste mohli během hraní gamebooku vzít s sebou, kdy většina z toho vám byla zcela k ničemu. Nevidím opravdu smysl v tom, abych si po celou dobu hraní přidával na seznam desítky věcí, které vám jsou z 90 % zcela k ničemu. Také mě zaujalo, jakým způsobem jsou psány volby rozhodnutí vašeho hrdiny. Často se mi stávalo, že jsem musel obrátit na uvedenou stranu a zjišťovat, jestli to je přesně to, co chci, protože popisky voleb byly uvedeny dost nejasně. Jeden příklad. Chtěl jsem následovat psa, kterého jsem zachránil, ale nebyla tam volba „chci následovat psa“, ale volby „chci se dát doleva“ a „chci se dát doprava“. Musel jsem tedy otočit na jednu z těchto voleb, abych zjistil, zda je to volba s následováním psa. A těchto nejasných voleb je v knize hodně. Stejně tak jsem moc nepochopil průchod skleníkem v první části příběhu, kdy jsem si pracně předem vytvořil na papír mapku, abych pak při průchodu zjistil, že jsem se tím zabýval naprosto zbytečně, protože se bludiště dalo snadno projít i bez její tvorby. Závěr příběhu pak předznamenává, že autor se chystá vytvořit sérii navazujících dobrodružství. Pokud bych hodnotil pouze příběh nebo základní pravidla gamebooku, dal bych 4 hvězdy. Chyby, na které jsem poukázal, ale hodnocení sráží.... celý text

Oheň na vodě 1993, Joe Dever

V tomto díle Lone Wolf získá ten nejcenější artefakt, Somerswerd, který vás pak bude provázet všemi dalšími dobrodružstvími. Problémem tohoto dílu je, že v jedné části příběhu si musíte zvolit konkrétní směr a následně i konkrétní postup při řešení jedné situace, abyste do ruky získali artefakt, který vám jako jediný umožní postoupit dál v příběhu a nezemřít, kdy dokonce je „chybou“ použít v danou chvíli své schopnosti řádu Kai. Při čtení celé série o Lone Wolfovi jsem pak už nikdy na nic podobného nenarazil, což považuji za dobré rozhodnutí Joe Devera. V novém vydání je pak krátký vedlejší příběh, který mě ničím nezaujal. Více bych uvítal rozšíření hlavního příběhu, jako tomu bylo u prvního dílu.... celý text

Velvet 2022, Ed Brubaker

Velvet je sekretářkou v tajné mezinárodní organizaci, když začne na vlastní pěst šťourat do podezřelé smrti jednoho agentů organizace. A jak to ve světě špionů bývá, když začneš do něčeho šťourat, vyplave spousta hnusu na povrch. A ani není neobvyklé, že když si nedáš říct, pokusí se tě zbavit. Jenže Velvet není jen sekretářkou. V minulosti byla schopnou agentkou a na to měl ten, kdo se jí pokouší zbavit, myslet. Velvet se tak vydává na svou vlastní cestu pomsty a poznání, kdo stojí za tímto podrazem. A od začátku do konce se jedná o napínavou akci a pátrání, kdy se Velvet nerozpakuje ani únosu prezidenta. Velvet je zářným příkladem toho, jak by mohl vypadat film s Jamesem Bondem, kdyby se do hlavní role rozhodli obsadit ženu. A pokud k tomu někdo opravdu dojde, tak Velvet je přesně ten způsob, jak by to mohlo fungovat, aniž by se jednalo jen o trapnou parodii.... celý text

Měnitelka světů 2006, David Weber

Součástí této sbírky jsou čtyři povídky. První a jediná se týká čistě Honor Harringtonové, kterou můžeme sledovat, jak si vedla jako kadet ve své skutečně první ostré akci v námořnictvu. Druhá povídka je o stromových kočkách, kde je vysvětleno, co předcházelo rozhodnutí stromových koček ohledně toho, že se jako inteligentní rasa rozhodli osídlit svým druhem nový svět. Je to vyprávěné zcela z pohledu stromových koček. Třetí povídka se týká únosu Helen Zilwické, díky kterému se poprvé setkává skupina postav, která později bojuje na straně Protiotrokářského hnutí proti Mese. Možná je vhodnější přečíst si nejprve Válku cti z původní série o Honor, pak teprve tuhle povídku. Čtvrtá povídka pak více odkrývá pozadí převratu, o který se pokusila McQueenová, a které se jí téměř podařil. První povídka je nejzajímavější, protože se týká přímo Honor a jejích začátků. Vyskytuje se zde i Elvis Santino, který se v hlavní sérii „proslavil“ tím, že nechal svou eskadru zcela zbytečně vyhladit Havenským námořnictvem. V druhé se pak více dozvíme o národu stromových koček, který má velký význam hlavně pro tuto rasu. Pokud máte rádi stromové kočky, užijete si i tohle, i když je povídka jen o diskuzi, ne o akci. Dostatek akce je pak v dalších dvou povídkách. Ve třetí se blíže seznámíme s Helen Zilwickou, jejím otcem, ale také s hraběnkou Montagenovou a s několika dalšími zajímavými postavami jako je liďácký agent Viktor Cachat nebo vůdce Audubonské tančírny Jeremy X. Poslední povídka je nejméně zajímavá, protože je jen o zákulisí převratu McQueenové. Přináší tedy jen dokreslení osobních zážitků Saint-Justa, Rob Pierra a McQueenové z této neúspěšné akce.... celý text

Krize identity 2022, Brad Meltzer

Na DC v celku zajímavé polidštění superhrdinů, kteří jsou přece jen taky jen lidé (většinou) a dělají chyby. A jak se někdy stává, z některých chyb se pak může stát i větší problém v budoucnu. A tak se někteří superhrdinové musí vypořádat s tím, co provedli v minulosti. Vyšetřování záhadných vražd je docela napínavé. Vysvětlení, jak k vraždám došlo, pak už trochu pokulhává, protože jestli na to opravdu nasadili ty nejlepší vyšetřovací superhrdinské mozky, tahle možnost měla tyhle supervyšetřovatele trknout během chvilky. Vzhledem k příběhu se ale dá přimhouřit oči. Ti, co nečtou vše, co zde u nás o DC vychází, pak mohou být trochu zmateni postavami. Ani já už nevím, kolikátá verze Flashe, Green Lanterna nebo Robina se tu objevuje. Naštěstí to k tomu, abyste si čtení užili, tentokrát zase tolik nevadí.... celý text