david9690 přečtené 355

Rezistence 2012, Veronica Roth

Druhý díl Povstalecké trilogie mě teda bavil trošku míň než Divergence, ale když se na to podívám globálně, tak celou sérii hodnotím velmi kladně. Je to série určená pro mnohem mladší čtenáře a primárně pro dívky, ale přestože nesplňuji tyto kritéria, musím říct, že tato série se velmi povedla a já osobně jsem si čas strávený s knihami Divergence, Rezidence a Aliance velmi užil, bavilo mě to a až na pár drobností (některé situace byly roztomile naivní, také bych občas trošičku ubral romantiky) musím celou sérii hodnotit plným počtem hvězd. Ten svět frakcí byl vymyšlen skvěle, celé to pozadí příběhu a hlavně důvody proč to vzniklo, jak to celé funguje, kdo to řídí atd. (vysvětleno hlavně v posledním díle Aliance) je precizně propracované a promyšlené. Logické uspořádání postav i děje je výborné a musím autorku za tento počin pochválit, protože ze všech stránek jde vycítit, že přípravě této série se věnovala opravdu detailně a pečlivě. Děj příběhu je strhující a napínavý, charaktery jednotlivých postav velmi reálné a dobře zmapované se všemi klady či zápory (jako život sám), mělo to spád a ve své podstatě to čtenáře neustále nutilo číst dále a knihu odkládat jen na dobu nezbytně nutnou. Také se mi velmi líbily proměny myšlení a chování jednotlivých protagonistů, kteří díky nepříznivým okolnostnem či interakcím s okolím a jinými lidmi, museli dozrávat a měnit své názory, pohledy či postoje. Bylo tam spoustu opravdu "hlubokých" myšlenek o lidství, životě v komunitě a fungování jedince a celé společnosti a často to čtenáře nutilo k zamyšlení a určité retrospektivě. Oceňuji lehkost ale i moudrost s jakou se autorka věnuje poměrně těžkým tématům jako je sebepřijetí, týrání, násilí, zrada, msta, posuzování a odsuzování, bezohlednost, krutost, smrt milované osoby, vypořádání se s traumaty - na druhé straně poukazuje na pozitivní myšlení, zdůrazňuje potřebu a sílu přátelství, lásky, odpuštění, spolupráce, sebeobětování, přiznání vlastní viny, nesobeckého jednání a ohleduplnosti, osobní zodpovědnosti za okolní lidi a společnost - řeší se tam mnohokráte tyto stinné i světlé stránky života a mám za to, že to autorka zbytečně nebagatelizuje, ale naopak poukazuje na pozitivní hodnoty a jednání. Děkuji, bylo to fajn.... celý text

Divergence 2012, Veronica Roth

Je to série určená pro mnohem mladší čtenáře a primárně pro dívky, ale přestože nesplňuji tyto kritéria, musím říct, že tato série se velmi povedla a já osobně jsem si čas strávený s knihami Divergence, Rezidence a Aliance velmi užil, bavilo mě to a až na pár drobností (některé situace byly roztomile naivní, také bych občas trošičku ubral romantiky) musím celou sérii hodnotit plným počtem hvězd. Ten svět frakcí byl vymyšlen skvěle, celé to pozadí příběhu a hlavně důvody proč to vzniklo, jak to celé funguje, kdo to řídí atd. (vysvětleno hlavně v posledním díle Aliance) je precizně propracované a promyšlené. Logické uspořádání postav i děje je výborné a musím autorku za tento počin pochválit, protože ze všech stránek jde vycítit, že přípravě této série se věnovala opravdu detailně a pečlivě. Děj příběhu je strhující a napínavý, charaktery jednotlivých postav velmi reálné a dobře zmapované se všemi klady či zápory (jako život sám), mělo to spád a ve své podstatě to čtenáře neustále nutilo číst dále a knihu odkládat jen na dobu nezbytně nutnou. Také se mi velmi líbily proměny myšlení a chování jednotlivých protagonistů, kteří díky nepříznivým okolnostnem či interakcím s okolím a jinými lidmi, museli dozrávat a měnit své názory, pohledy či postoje. Bylo tam spoustu opravdu "hlubokých" myšlenek o lidství, životě v komunitě a fungování jedince a celé společnosti a často to čtenáře nutilo k zamyšlení a určité retrospektivě. Oceňuji lehkost ale i moudrost s jakou se autorka věnuje poměrně těžkým tématům jako je sebepřijetí, týrání, násilí, zrada, msta, posuzování a odsuzování, bezohlednost, krutost, smrt milované osoby, vypořádání se s traumaty - na druhé straně poukazuje na pozitivní myšlení, zdůrazňuje potřebu a sílu přátelství, lásky, odpuštění, spolupráce, sebeobětování, přiznání vlastní viny, nesobeckého jednání a ohleduplnosti, osobní zodpovědnosti za okolní lidi a společnost - řeší se tam mnohokráte tyto stinné i světlé stránky života a mám za to, že to autorka zbytečně nebagatelizuje, ale naopak poukazuje na pozitivní hodnoty a jednání. Děkuji, bylo to fajn.... celý text

Šógun 2000, James Clavell

No toto!!! Děkuji pěkně! Tuhle knihu jsem docela dlouho odkládal a teď vím, že to byla chyba. Za mě absolutně perfektní kniha, napínavá, dobrodružná a doslova nabitá objevnými informacemi, které byly pro mě z velké části úplně nové, úžasně dobře zpracované a obrovsky rozšiřující obzory a znalosti. Ten střet totálně odlišných kultur, společenských hodnot, postavení lidí ve společnosti, uvažování a vnímání života a smrti je v knize popsán pro mě naprosto fascinujícím a zcela strhujícím způsobem. Obdivuji autora za to, jak všechny tyto střípky vědomostí do knihy zapracoval a předal je svým čtenářům. Pro napsání takovéhoto díla musel potřebovat opravdu neuvěřitelné množství času a úsilí, aby tyto informace vyhledal, získal, zpracoval, pochopil a "vetkal jako zlaté nitky" do skvělého příběhu. Byla to neuvěřitelná jízda a doslova "informační tajfun". Ve své podstatě souhlasím téměř s většinou předchozích komentářů čtenářů a jsem velmi vděčný své ženě, že mi tento literární skvost trpělivě připomínala a doporučovala. Stálo to za to a že byla kniha poněkud "objemnější" to mi teda vůbec nevadilo, aspoň mě to zabavilo na hezkých pár dnů a umožnilo mi to být na skvělé, dobrodružné, zábavné a obohacující expedici. Prostě toto byla opravdu famózní kniha. Také oceňuji, že autor v příběhu často poukazuje na to, že opravdové poznání někoho (jiného člověka) nebo něčeho (jiné kultury, způsobu uvažovaní, principů fungování společnosti, životních priorit atd) vyžaduje velké množství času a hlavně otevřený přístup bez předpojatosti, předsudků, prvních dojmů či ovlivňování názory ostatních lidí. Bez toho se nám žádný poklad ukrytý v těch druhých objevit nepodaří a ke své vlastní škodě zůstaneme pouze na povrchu.... celý text

Balada o ptácích a hadech 2020, Suzanne Collins

No bylo to zajímavé to jako jo, ale tak nějak úplně to nebylo takové to wow jako hunger games. Ty mě asi bavily více. Sice vidět udoucího záporáka Snowa jako člověka i s kladnými vlastnostmi (dokonce zamilovaného) a ochotného podstoupit i nějakou oběť pro někoho jiného bylo vcelku překvapující. A taky že jsme se mohli dozvědět nějaké zajímavé informace o vzniku Hladových her a jejich vytváření bylo docela fajn. Ale celkově to na mě až tak nezapůsobilo a místy se mi i kniha docela táhla. Nicméně přečteno v rámci výzvy jako poslední 20 kniha, takže jsem to už jen z toho důvodu dočíst musel.... celý text

Heřmánkové údolí 2018, Hana Marie Körnerová (p)

Velmi silná kniha o neuvěřitelně statečné a úžasné ženě, která prožívá svůj život v jen těžko si představitelných podmínkách na odlehlé samotě kdesi v Sudetech po 2SV a v šílených 50 létech. Nechápu co všechno tato dívka zvládla a unesla. Příběh líčící životní osudy Anny, Volyňské Češky, která byla odeslána z Ukrajiny zpět do Čech je fascinující a její schopnost vypořádání se s nelehký životem v horách, v cizí zemi se čte opravdu jedním dechem.... celý text

Šarlatán 2020, Josef Klíma

Kniha mě celkem bavila, o osobě J.Mikoláška jsem před tím nevěděl a jeho životní osudy jsou zde pěkně popsány. Ze začátku jsem měl trošku takový nejistý pocit, že je to kniha napsaná podle filmového scénáře (jsem zvyklý spíše na opačný postup, že nejprve je kniha, která někoho zaujme natolik, že podle ní natočí inspirovaný film), ale pan Klíma se svého úkolu zhostil se ctí a pokud bych nevěděl že film byl první, tak bych to rozhodně neodhadnul. Četlo se to dobře, bylo to poutavě napsáno a i to vybrané téma mě celkem zaujalo. Osudy tohoto "neobyčejného" člověka a jeho nebývalé diagnostické schopnosti, jež jeho život formovaly i devastovaly zároveň, jsem sledoval se zaujetím. Vzhledem k tomu, že většina věcí a situací vychází z reálných událostí, vnímám tuto knihu jako obohacující a rozšiřující obecné povědomí. Na film jsem se chtěl podívat hned, když na něj běžely upoutávky a určitě to někdy udělám.... celý text

Tři jablka spadlá z nebe 2020, Narine Abgarjan

Krásné čtení, vše je takové snové, jako by v oparu nebo když se obraz tetelí v horkém vzduchu, ale přitom moc hezké, objevné (Arménie musí být úžasná země a autorka nám poodhaluje spousty informací zejména o původním životě a zvycích lidí) , cizokrajné, laskavé a příjemné. A ty magické prvky a popisy, které se prolínají s realitou až tak těsně, že někdy je problém odlišit co je skutečné a co už ne tomu dodávají ještě větší kouzlo. Líbilo se mi moc, jak autorka popisuje život starých lidí, kteří si uchovali své původní zvyklosti, tradice a způsob života předávaný z generace na generaci a dali přednost tomu na co byli odjakživa zvyklí (ikdyž to znamenalo spusty dřiny navíc, minimum pohodlí a nevyužívání "výdobytků a pokroku civilizace"). Mohli žít jinak, ale většina z nich se rozhodla zůstat tam v horách, ve vesnici "na vymření", ve svém starém dobrém světě. Moc se mi líbilo shrnutí celé knihy v doslovu Kateřiny Šimové - tohle bylo fakt velmi trené: "Tři jablka spadlá z nebe tak jsou přes všechnu svoji tragiku nejen výrazem úcty k předkům, zemi, na niž žijí a odvěkému způsobu života, v němž má vše svou chvíli a svůj čas. Jsou především univerzální výpovědí o tom, že láska vítězí nad smrtí. A že zázraky se dějí. A že na ně nikdy není pozdě...!"... celý text

Nasterea 2021, Petra Stehlíková

Jelikož jsem Naslouchače a Faju četl již před 2 roky a pak jsme museli docela dlouho čekat na třetí díl, tak když jsem jej konečně získal, musel jsem si přečíst i oba předchozí díly, abych tzv "navázal nit". A musím říct že tahle série se fakt povedla a bylo to prostě luxusní počteníčko. Bavilo mě to strašně moc, obdivuji fantazii autorky a skvělé světy a postavy, které vytvořila. Četlo se to naprosto parádně, mělo to spád a akci. Těch 1000 stran jsem měl přečteno za chvilku a teď už jen můžu litovat, že mi to uteklo a je to za mnou. Velmi bych uvítal, kdyby paní Stehlíková měla v plánu ještě nějaké to pokračování - podle toho konce bych řekl, že pravděpodobné to je - tenhle příběh by mohl ještě zajímavě gradovat a přinést ještě spousty zajímavých situací. Přidáno do výzvy jako kniha do 15. místa v žebříčku - umístila se na 2 místě v žebříčku 10 nejprodávanějších eknih (duben)... celý text

Cop 2018, Lætitia Colombani

Tuto knihu jsem zařadil do čtenářské výzvy pro letošní rok v rámci úkolu Kniha s pruhovanou obálkou. Další důvody pro výběr zrovna této knihy byly také doporučení mě ženy, mého kamaráda Davida a také protože mě na databázi zaujala anotace, pozitivní komentáře a vysoké hodnocení předchozích čtenářů. A musím říct, že se připojuji k názoru většiny a po přečtení této knihy jsem rád, že jsem zrovna toto dílo vybral. Asi nejmenší sympatie měla u mě Sarah, její životní styl je mi řekněme cizí, ale to jak ji autorka "srazila na kolena" a dramaticky změnila její nazírání na svět a hodnoty bylo popsáno opravdu skvěle. Knížka se četla výborně, dějově to bylo svižné, reálné, bez zbytečného patosu a klišé. Na konci se ty tři na sobě úplně nezávislé osudy žen krásně propletly a knížka má otevřený konec plný naděje. Nic se neděje zbytečně, vše má svůj smysl a až zpětně člověk zjišťuje, že ho tyto nepříjemnosti posilují, pozvedají a dělají z něj lepšího člověka. Všechno zlé je pro něco dobré a nikdo by neměl rezignovat, protože bez boje a úsilí se tato "transformace zlého v něco dobré" prostě nemůže uskutečnit.... celý text

Listopád 2021, Alena Mornštajnová

Jednoznačně musím říct že paní Mornštajnová je prostě Paní Spisovatelka. Přečetl jsem všechny její knihy a každá je trochu jiná. Když vyšel Listopád tak bylo jasné, že i tohle dílo si musím zcela nezbytně přečíst. Z některých pasáží až skoro mrazilo, když si člověk představí, že by se to tak opravdu mohlo vyvíjet a stačilo vlastně jen velmi málo a mohlo se to takhle bolestivě a děsivě dotýkat každého z nás. Vlastně mnoho lidí si tím skutečně prošlo v šílených 50 létech, nebo třeba po roce 68, kdy byli lidé krutě perzekuováni za to, že byli odvážnější a vyjádřili svůj pohled, že se ozvali nahlas proti zlu, za to že si dovolili vidět věci jinak než udával "oficiální názor". Cena, kterou lidé v tomto příběhu museli zaplatit za to, že si pouze dovolili mít jiný názor a doufat v lepší budoucnost, byla neuvěřitelné vysoká a krutá. Je třeba si připomínat, co všechno je schopen člověk druhému člověku udělat a proč. Doufám že my nebo naše děti už nikdy nebudou muset prožívat to co Magda nebo Maja, či kterákoli jiná postava z tohoto příběhu.... celý text

Jen tak dál, Jeevesi 2006, Pelham Grenville Wodehouse

Tuto knížečku jsem si vybral protože jsem nutně potřeboval přečíst si něco oddychovějšího po té fakt náročné knize Divoké Labutě popisující život v Číně ve 20 století. A tohle dílko pana Wodehouse bylo odpočinkové tak akorát. Jeeves je skvělý a nápaditý sluha jehož služby a neocenitelné rady by určitě byly k užitku každému. Nevím kdo byl dříve jestli Saturnin nebo Jeeves ale možná to mohli být bratři. Kniha byla lehce humorná a relaxační a určitě splnila moje aktuální potřeby na něco k odreagování.... celý text

Divoké labutě 1996, Jung Chang

Asi jsem ještě tak náročnou knihu nečetl. Ne že by to bylo tak strašně napsáno, ale to o čem ta kniha bylo pro mě prostě nestravitelné a jen těžko akceptovatelné. A nejhorší na tom všem pro mě bylo, že zde není popisována žádná fikce nebo že by to byla autorčina divoká fantazmagorie. Nedokážu si představit že takhle to doopravdy bylo, že se to dělo, že v tom ti lidé v Číně žili a tohle se tam bralo jako normální. Naprostá šílenost. Mnohokráte jsem knihu chtěl odhodit a už ji nikdy více nevidět ale nakonec jsem se částečně ze zvědavosti ale hlavně spíše silou vůle dobral konce. Musím souhlasit s níže uvedeným komentářem cerky že i pro mě tahle kniha byla asi největší "obětí" rámci plnění čtenářské výzvy.... celý text

Strážce nádrže 2018, Zdeněk Svěrák

PAN Zdeněk Svěrák je pro mě ikonou už nějakých 25 let a jsem velkým fanouškem jeho laskavého a inteligentní humoru. Jeho scénáře k filmům, divadelní hry, písničky i knížky jsou nádherné, vtipné a velmi něobyčejně lidské, trefné a ze života. Je to úžasný člověk a ta jeho kreativita je naprosto geniální a jedinečná. Pan Svěrák je mimořádně pečlivý a detailní pozorovatel života a své poznatky předává nám všem s neopakovatelnou autentickou poetikou, tak jak to umí jen on sám. Strážce nádrže je skvělá knížečka, ve své podstatě úplně triviální - jsou to takové úžasné interní sdělení starého, osamělého ale v jádru velmi poctivého a laskavého člověka, který pozuruje svět kolem sebe a jelikož si nemá s kým popovídat, tak píše dopisy řediteli povodí a v nich komentuje co vidí a slyší. Byla to lahůdka a pohlazení na duši. Prostě Mňam. Ono se to ani nedá moc popsat, to si prostě musíte přečíst a nechat to na sebe působit.... celý text

Cesta kolem mé hlavy za čtyřicet dnů 1985, Miroslav Skála

Taková hezká zábavně-odpočinková knížečka je čas od času velice příjemnou a vhodnou záležitostí a jsem rád, že jsem se právě s ní potkal. K téhle publikaci jsem se vlastně dostal úplnou náhodou. V rámci čtenářské výzvy jsem začal číst historický román Ruka Fatimy, ale po nějakých 50 stránkách jsem dospěl k názoru, že je to čtení příliš ponuré a teď k němu nemám vhodné rozpoložení - jako kniha to bude určitě dobrá a jsem přesvědčen, že by mě bavila.... Ale nějak jsem se nad to, co se tam právě odehrávalo, nedokázal povznést. A tak jsem se díval na diskuzi a tuhle knížku tam někdo doporučoval - mrknul jsem na obsah a pročetl komentáře ostatních čtenářů a bylo mi jasné co budu číst. Musím říct, že to bylo přesně to ono. Humor pana Skály mě bavil, často jsem se zasmál, o některé pasáže jsem se musel podělit s manželkou a fakt příjemně jsem si u čtení odpočal. A to krásné hraní se slovy a jazykem bylo bezva. Pan Kilian mi občas připomínal Ehlinga (byl to taky takový správný človíček) a celkový koncept a námět knihy se mi moc líbil. Prostě pohoda jazz a tak tomu musí občas být...... celý text

Člověk Gabriel 2013, Kateřina Dubská

Krásná kniha, snová, magická, poetická a někdy i velmi dojemá. Autorce se podařilo určitým způsobem vykouzlit opravdu něco nádherného a úžasně barevného, dílo plné nejroztodivnějších vůní, chutí, zvuků, pocitů a někdy až mimosmyslového vnímání - zkrátka příběh doslova kypící "živočišným" životem, který čtenář musí vstřebávat všemi smysly. Číst tuto knihu byl pro mě nádherný zážitek a opravdu jsem si vychutnával možnosti toulat se s Gabrielem přírodou, být blízko zvířatům, povídat si s koňmi, pozorovat život v cigánské komunitě a vidět i ty obrovské kontrasty v přístupu k životu mezi "lidmi a gadži". Námět knihy mě fascinoval a ten "střet totálně odlišných světů a životních přístupů" byl prostě neuvěřitelně strhující, zajímavý a objevný. Opravdu se to paní Dubské mimořádně povedlo - soužití Gabriela a Apolénky, jejich vzájemné milování i nechápání se, snaha toho druhého si nějak přizpůsobit či trošičku předělat, výčitky a hádky ženy vůči muži, jejich odlišné očekávání a představy o tom jak by ten druhý měl/neměl myslet a co by měl/neměl dělat. Také zde byly dobře zpracované zásadní témata narušující život skupiny lidí (např. vesnického společenství) - předsudky, odsuzování, rasismus, pomluvy a drby, nepodložená nenávist a zloba, přezírání, povýšenectví a pocit "lepšího člověka", ublíženost, nedůvěra - co tyto věci způsobují a jak neblahé mají důsledky. Naproti tomu zde byly skvěle popsány vztahy v romské rodině, jejich komunitní způsob života, zvyky, tradice ale také přirozená hierarchie a vzájemná úcta. Bylo to silné a velmi zajímavé. Knížka se mi velmi líbila, perfektní byla lokace na Slovácké vesnici, kde se Gabriel a Meruňka usadili a použití místního dialektu ten příběh neskutečně dobře akcentovalo a zasadilo v místě a čase. Přečteno v rámci čtenářské výzvy - 20.Kniha, jejíž hlavní hrdina pracuje se zvířaty.... celý text

Šikmý kostel 2 2021, Karin Lednická

Absolutní špica. Už když jsem loni četl 1 díl tak jsem byl nadšený a dvojka to prostě ještě umocnila. Paradoxně je to velmi neradostné a místy až srdceryvné dílo, brutálně reálné, ale nesmírně poutavě napsaný příběh a skoro se to nedá odložit. Ke knize mám osobní vztah už jenom tím, že žiju 8km od Těšína, takže všechny ty lokace v knize popisované jsou velmi blízko a navštívil jsem je mnohokrát. Taky jsem měl osobní zkušenost se šachtami a těžbou uhlí (na učňáku jsem měl několik let praxi na šachtě a pak jsem měl i možnost fárat na Darkově, tchán pracoval X let na šachtě). Obdivuji jednotlivé postavy, které se paní Lednické podařilo popsat opravdu bravurně - jejich pestré spektrum charakterů a hlavně jak je různě více či méně (de)formovala doba, dějinné události a jejich nejbližší okolí a rodina. Tato kniha byla pro mě extrémně poučná a dozvěděl jsem se spousty informací, o kterých jsem měl jen velmi nezřetelné tušení a mnohdy jsem o nich vůbec nevěděl. Všechny ty historické události, nálada ve společnosti, nacionální boje Čechů a Poláků, pak i Němců byly v knize zachyceny s grácií Mistra. A to už vůbec nemluvím o používání jazyka a obohacení textu výrazy "po našymu" či různými polskými slovíčky. Tohle pro mě atmosféru domovského kraje ještě více zhmotnilo... Skoro jako by tam člověk byl a všechno to prožíval s jednotlivými postavami přímo v jejich domech, ale navíc s bonusem, že jsme mohli sledovat nejen děj a atmosféru místa v čase, ale podívat se na to vše očima a myšlením jednotlivých protagonistů - být v jejich hlavě. Oceňuji, jakým způsobem autorka všechny ty těžké životní situace a prožité hrůzy zaznamenala a doslova "vpletla" do tohoto opravdu excelentního příběhu mapujícího život rodin napříč dějinami v průběhu 20 století. My se máme tak strašně dobře, že nemusíme nic z toho zažívat. Takové knihy je nezbytné číst, abychom si náležitě vážili svých předků a věděli o tom, čím si museli projít a jak mnohdy bolestnou a krvavou cestu nám "prošlapali".... celý text

Prašina 2018, Vojtěch Matocha

Kniha je určena pro 4x mladší čtenáře ale musím se přiznat, že mě to bavilo. Četlo se to dobře, mělo to spád a dej běžel jak o život, a byly tam i některé poučné situace (rozhovor s Tondou). Dost se mi líbil ten motiv, proč se to všechno v Prasine dělo a jaký byl důvod Hanušova vynálezu, který autor na konci knihy hezky vyjasní. Číst to jako dítě tak jsem maximálně nadšený, dospělý už tam vidí určité "nesrovnalosti a naivismy" ale jsou to drobnosti. Celkový pocit je, že tohle bylo fajn čtení, hezký a dobrodružný příběh. Prostě taková příjemná záležitost. A ty ilustrace naprosto úžasné. Chtěl bych umět kreslit, vždycky jsem se těšil na konec kapitoly, že si detailně prohlidnu ty kresby s pokocham se.... celý text

Strach moudrého muže 2012, Patrick Rothfuss

Dost dobré počteníčko. Sice k některým pasážím jsem měl drobné výhrady, ale jinak zajímavá a určitým způsobem i poučná kniha, která mě bavila a celkem chytla - něco mě stále nutilo ke čtení a byl jsem zvědavý co bude dál. Někdy je autorův styl psaní opravdu velmi poetický a je to dobře zpracované. Úplně 5 hvězd to není, ale 4,8 zcela určitě. Jen mi velmi leží na srdci, že není další díl. Ach jo. Než ho vydá tak už polovinu věcí zapomenu...ale už to bude venku určitě se k tomu vrátím abych věděl proč je Kvothe živ z minulosti a jen pasivně čeká až si pro něj příjde zubatá.... celý text

Jméno větru I. 2008, Patrick Rothfuss

Že začátku mě to vůbec nechytlo, ale jelikož jsem si to přečetl v komentářích, tak jsem to prostě nevzdal a pak se to fakt dobře rozjelo. Příběh velmi zajímavý, Kvothe jakožto hlavní hrdina pěkně zraje a bylo pro mě fakt hodně zajímavé sledovat jak se hrdina vyvíjí a posouvá. Sice místy to spíše než nádherná fantazy bylo hustokrutě reálné až z toho mrazilo. Četlo se to samo a hned jsem potom začal číst 2 díl. Úplná top kniha to není ale 4,5 hvězd si určitě zaslouží... celý text

Jméno větru II. 2008, Patrick Rothfuss

Druhý díl série je fakt super. Děj je výborně ženoucí se vpřed, jako řeka - místy klidnější zátočiny jsou následovány dravými peřejemi. Některé pasáže jsem sice ne úplně chápal ale celkově je to moc dobrá série a rozhodně se těším na další díl, který začínám číst právě teď... celý text