Beltrix přečtené 323

Hrdý Budžes 2002, Irena Dousková

Knížky psané z pohledu dítěte mě příliš neoslovují, především proto, že jsem ještě nenarazila na žádnou, která by byla uvěřitelná. Ani tady se to autorce nepodařilo, její hrdinka je místy velmi dětská a naivní (ať už v chování či ve vyjadřování), jindy působí velmi dospěle a nedětsky. Prostě nekonzistentně. A hlavně nevtipně.... celý text

Neuzavřené případy 2009, Kate Atkinson

Jako první jsem od této autorky četla až druhý díl této série a okamžitě jsem se do jejího stylu psaní zamilovala. Ani tahle knížka mě nezklamala. Jackson Brodie je velmi sympatický hlavní hrdina, jednotlivě nitky příběhů se splétají a utvářejí obrazce, což mě nesmírně baví a čtení ubíhá neskutečně rychle.... celý text

Andělé všedního dne 2007, Michal Viewegh

Moje nejoblíbenější kniha od Michala Viewegha. Jeho "běžné" postavy jsou tentokrát zasazeny do skvělého tématu. Nápad "andělů všedního dne" mě opravdu nadchnul, příběhy, v nichž se dějové linie jednotlivých postav postupně spojují, mě baví odjakživa a autor i skvěle vychytal délku knihy. Skvělé, trošku melancholické, počtení.... celý text

Biomanžel 2015, Michal Viewegh

Zbytečně zkarikovaný "alternativní" životní styl.

Mezi slovem a mečem 1999, Jana Rečková

Rádoby typický příběh heroické fantasy, který však obsahuje něco, co ho řadí o třídu výš. Možná styl psaní, možná atmosféra díla, rozhodně se podle mě k této knížce hodí slovo "staromódní", jak ho užila již moira2912. Těším se na další díla autorky.... celý text

Robinson Crusoe (převyprávění) 1961, Josef Věromír Pleva

V dětství se mi tato knížka docela líbila, obdivovala jsem Robinsonovu zručnost a schopnost přijít na to, jak leccos vyrobit a podobně (to ostatně obdivuji dodnes). Nejvíce se mi však líbily akčnější scény v druhé části knihy. S věkem se však většina kouzla ztratila, stále stejně se mi líbí pouze závěr.... celý text

Lolita 2007, Vladimir Nabokov

Od tohoto díla jsem měla poměrně velká očekávání, ale bohužel se nenaplnila. Téma je zvráceně fascinující, ale forma ho sráží. Humbert mi připomínal hlavního "hrdinu" Sběratele od Fowlese. Na obou těchto knížkách jsou zajímavé, až podmanivé, úvahy těchto postav v době, kdy se ke svým činům teprve chystají, poté, co přejdou k realizaci se nezbytně mění tempo a styl vyprávění, což mi výsledný dojem notně zkazilo. Poměrně mě děsí, kolik lidí "odsuzuje" Lolitu. Ano, nebyla sympatická a po čase dokázala situace i využívat, ale pořád byla zneužívaným dítětem, které přišlo o matku. A přesto spousta lidí píše a říká, že vlastně obě dvě hlavní postavy byly záporné a že je jim Humberta spíš líto.... celý text

Měsíc nad Soho 2016, Ben Aaronovitch

To, co fungovalo v prvním díle, funguje i tady - sympatický hlavní hrdina, kulisa Londýna, rutinní policejní práce šmrncnutá magií a její (zne)užíváním. Snad jen trochu mi vadilo, že skoro od začátku se dalo odhadnout, kdo za vše může, takže jako detektiv z toho hlavní hrdina vyšel jako trouba.... celý text

Noční klub. Díl druhý 2003, Jiří Kulhánek

Velice slušné pokračování prvního dílu. Akce, vtip, zadostiučinění, skvělé postavy = prostě fungující mix.

Noční klub. Díl první 2002, Jiří Kulhánek

Jedno z prvních děl české fantasy, do kterého jsem se pustila. Kniha se mi líbila, hlavní hrdina celkem sympaťák, zvraty zajímavé, nicméně si nemůžu pomoci - kdyby se celá kniha držela členů původního Nočního klubu, tedy těch, kteří nám byli představeni na úplném začátku, bylo by to pro mě ještě mnohem zajímavější. Vyzdvihnout musím i začátek, který již naznačuje, že toto dílo notně zamete s čtenářovými předpoklady, neboť jsem si říkala - ač to vypadá, že se jedná o vrahy, tak to tak určitě nebude a místo toho půjdou mordovat slepici nebo tak něco... A ono ejhle.... celý text

S hlavou v oblacích (pejru) 2013, Kateřina Petrusová

Příjemná romantická oddechovka z českého prostředí. Jediné, co ji trochu kazí, je dosti vulgární slovník hlavní hrdinky, který mi není blízký. Na druhou stranu je obálka opravdu hezká a délka knihy autorkou skvěle odhadnutá.... celý text

Kmotr 2003, Mario Puzo

Film podle této knihy dle všeobecného mínění prostě musí každý vidět, jenže já jsem typ, který si nejdříve raději přečte knihu. Nyní už neumím říct, zda mě mafiánské knižní prostředí fascinovalo vždycky, nebo to začalo až touto knihou, ale minimálně toto mé zaujetí ještě prohloubila. Ačkoliv těžko říct, nakolik se Puzova verze přiblížila realitě. Líbilo se mi i zasazení dobové a místní. Sám Kmotr je navíc úžasnou postavou. Zvraty byly nečekané, postav zemřelo mnohem víc, než jsem čekala. Hvězdičku dolů jsem dala kvůli některým pasážím, které mě nebavily (Johnny Fontana). Upřímně jsem nesnášela donova zetě a jeho chování k manželce a celou dobu jsem si přála, aby mu už konečně někdo upravil fasádu obličeje. Navíc Kmotr je jednou z knížek, u které si pamatuju, kde jsem ji četla, respektive alespoň některou pasáž. Scénu s Michaelem, Turkem a kapitánem jsem četla na podzim večer již za tmy, stojíc opřená o okénko v přecpaném vlaku, což ještě tak nějak podtrhlo tu excelentní atmosféru v knize.... celý text

Harry Potter a relikvie smrti 2008, J. K. Rowling (p)

Možný SPOILER S věkem tomuto dílu přicházím na chuť stále více. Když jsem ho četla poprvé, tak mě pátrání po informacích o relikviích a ostatní zdánlivě ne tak podstatné linky "zdržovaly", nyní se je naopak užívám snad i více než hlavní děj. Obzvláště mě fascinuje, jak se proměnilo moje vnímání Brumbála - v prvním díle to byl ten nejmoudřejší a nejlaskavější kouzelný dědeček, zatímco tady se ukazuje jako mistrný manipulátor, který je pro zastavení Voldemorta a "větší dobro" schopen obětovat cokoliv a kohokoliv. Vykolejení z běžného řádu věcí - tedy cesta vlakem do školy, studium v Bradavicích atp. - dle mého knížce prospělo (ačkoliv jsem se samozřejmě velmi ráda do Bradavic nakonec vrátila), umožnilo to otevřít širší obzory, prožít různorodější dobrodružství i vytvořit správnou ponorku mezi hlavním hrdiny. S Harrym jsem se asi nejvíce ztotožnila, když zuřil nad neuctivým zacházením s profesorkou McGonagallovou. Epilog mě popravdě moc nenadchnul, přišel mi zbytečný (ačkoliv chápu autorku - mě osobně to při dokončení každého mého díla láká napsat epilog, protože prostě chci, aby čtenáři znali i další osudy mých postav). A jako fanynka Blacků si nemůžu odpustit poznámku o tom, jak ráda jsem "poznala" Andromedu. Naopak Bellatrixin konec, respektive osoba, která jí k němu dopomohla, mi nebyl příliš po chuti. Jediné, co mě trochu zklamalo bylo to, jak se Ron s Hermionou dostali do Tajemné komnaty, jako fakt? Ron prostě napodobil zvuk, který slyšel před několika lety a snad jen jednou?... celý text

Čaroprávnost 1994, Terry Pratchett

Klasicky dobrá knížka ze Zeměplochy. Bábi je skvělá (obzvláště její "souboje" s holí), nevraživost mezi mágy a čarodějkami zábavná, postřehy ohledně naší společnosti trefné.... celý text

Zaklínač: Meč osudu 1993, Andrzej Sapkowski

U této knihy platí to samé jako u těch předchozích - Geralt putuje, prožívá dobrodružství a glosuje vše, co kolem sebe vidí, a přestože se ho lidé často štítí a bojí, tak nakonec je často lidštější než oni.... celý text

Zaklínač: Věčný oheň 1993, Andrzej Sapkowski

Geraltova dobrodružství mě baví - často pohádkové příběhy a klišé přetvořené do velmi uvěřitelných a "reálných" příběhů doplňují zaklínačovy zajímavé postřehy ohledně lidí a jejich chování, nechybí vtip a vypointované dialogy a samozřejmě moje milovaná Yennefer.... celý text

Zaklínač: Stříbrný meč 1992, Andrzej Sapkowski

O zaklínači Geraltovi jsem slýchávala již dlouho předtím, než jsem se dostala k tomu, abych si knihy o něm konečně přečetla. Proto jsem se na ně opravdu těšila a nezklamaly. Hlavní hrdina je opravdu šedý charakter, jak má být, má drsný a suchý smysl pro humor a dar k pozorování lidí, prostě sympaťák jak má být. V jednotlivých povídkách mě bavily vtipné poznámky, ale i aluze na známé pohádkové příběhy; příběhy celkově rychle odsýpaly, možná až moc rychle, takže jsem si občas přála, aby byly delší (nicméně je mi jasné, že to by knize spíše uškodilo). Takže z mé strany: Povedené seznámení s novým světem a hrdinou.... celý text

Olga Havlová 2016, Milena Bohatová

Biografie výjimečné ženy. Samotná kniha však ničím zvláštní není.

Harry Potter a Polovičný Princ 2005, J. K. Rowling (p)

Musím přiznat, že jsem dlouho váhala, co k téhle knížce napsat. Celá série mě baví a tenhle díl je rozhodně zásadním dílem skládačky, ale jaký vlastně je? Byly tam části, které mě bavily - například Bellatrix a Snape, některé Harryho hlášky, Křiklan jako křeslo a podobně. Jenže já jsem čtenář, který si užívá především své oblíbené postavy, takže pro mě mnohé bylo poněkud nudné - především scény s myslánkou, které - uznávám - byly pro děj dost zásadní, pro mě osobně však nebyly ke čtení příliš zajímavé. Co se týče milostné linie, tak mě nijak nenudila, ale ani příliš nebavila, respektive jediní, kdo mě zaujali byl náš milovaný vlkodlak a jeho vyvolená. Závěr mě také příliš nepřekvapil, protože ač jsem knihu četla krátce po vydání, tak mi to dobrá duše stihla prozradit. I tak jsem však doufala, že "je to určitě jen hra", ale bohužel. Zároveň jsem celý díl nadávala Harrymu, že si jede svůj zajetý kolovrátek: Snape a Malfoy jsou špatní..., protože jsem si říkala, že určitě to v závěru bude jinak. No, očividně mě oslnivá kariéra ve věštění budoucnosti nečeká.... celý text

Harry Potter a Fénixov rád 2003, J. K. Rowling (p)

Tenhle díl mám ráda především díky třem věcem. První je množství informací z každodenního života v kouzelnickém světě: povolání, ministerstvo a podobně. Druhou je postava správně šílené Bellatrix Lestrange, která mě opravdu baví. Třetí je humor - baví mě profesorka McGonagallová, jak bez použití hrubšího výrazu dokazuje, že má milou Dolores u zadní části těla, dvojčata Weasleyova nezklamou nikdy a perlí i ostatní. Myslím, že v tomhle díle se plně ukazuje, že díla Rowlingové nejsou jen pohádky, ale obsahují i mnohá poselství. Postava Dolores Umbridgeové (a režim, který se snaží v Bradavicích nastolit) v sobě nese mnohé prvky z našeho světa a života. Harryho pocity a zmatky mi byly blízké, stejně tak ztráta ideálů o rodičích.... celý text