1. Domů
2. Autoři
3. Kate Atkinson
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 8
• Bazar 9
• Životopis
• Citáty 2
• Diskuze

Nová kniha Kate Atkinson

Chrámy veselí

Píše se rok 1926 a Británie se dosud vzpamatovává z první světové války. V nočních klubech londýnské čtvrti Soho to ale kypí životem, šlechta se tu potkává s hv... detail knihy

Nové komentáře u knih Kate Atkinson

Život za životem

„Naprosto famózní brakový literatura. Bavila jsem se na každé stránce, fakt mě to vtáhlo a k odpočinu doporučuju!!!“
— KatkaLas

---

Neuzavřené případy

„První tři příběhy mě bavily, zbytek knihy, hlavně druhá půlka, byl pro mě docela utrpení. Styl autorky mi úplně nesedl, detektiv Brodie mě jako hlavní hrdina ničím nezaujal, strach o jeho život jsem vážně neměla. Postav jako na orloji, kopec zbytečné omáčky. Případy jako takové byly zajímavé, spoustu věcí si ovšem čtenář musel domyslet a happy end s velkým bohatstvím to ještě víc pokazil. Do dalších knih autorky se nepustím.“... celý text
— KLHannah

---

Kdy už přijdou dobré zprávy?

„Za recenzní výtisk v rámci spolupráce děkuji nakladatelství Argo Je to už třicet let, co se stal jeden absolutně příšerný zločin a právě teď má být na svobodu propuštěn pachatel, který si odseděl celý trest. Jenže jsou tu pozůstalí a policie se obává, že by je mohl opět vyhledat... Musím se přiznat, že dokud jsem nezaregistrovala tuhle knihu, vůbec jsem netušila, že existuje nějaká série o Jacksonu Brodiem. Ano stydím se, ale budiž mi k dobru, že než jsem začala číst tenhle třetí díl, napřed jsem přečetla první dva (Neuzavřené případy a Něco za něco). Kdy už přijdou dobré zprávy? je, stejně jako předchozí díly, prezentována jako detektivka, ale já s tímhle označením tak úplně nesouhlasím. Ano, patří to sice do tohoto žánru, ale zároveň je to hodně psychologické a rovnou říkám, že na tohle čtení někteří "nebudou mít nervy". Autorka se totiž velmi vyžívá v detailech a občas se i může zdát, že totálně odbíhá od tématu. Jenže! Kouzlo jejích knih se většinou ukrývá až ke konci, kdy několik vypravěčských, do poslední chvíle nesouvisejících linek do sebe zapadne. Já osobně většinou to nimrání se v detailech nemám ráda, ale Kate Atkinson to podává takovým způsobem, že jsem byla zcela nadšena. Je také pravda, že její knihy se nedají číst stylem "jen tak rychle přelétnout řádek". Ne, čtenář se musí ponořit a čekat, kdy přijde ta pravá chvíle, aby mohl na chvilku vyplavat a nadechnout se. Nebojím se tvrdit, že je to hodně niterné a právě to se mi na celé sérii moc líbí. Dovolím si i poznamenat, že tak úplně nedoporučuju číst tuhle knihu bez znalosti předchozích. Sice je tu případ(y) uzavřen, ale některé drobné detaily, které jsou v minulých dílech a tady ne (mám na mysli předchozí vývoj třeba J. Brodieho), prostě mohou lehce chybět. Kdy už přijdou dobré zprávy? je výborná psychologická detektivka, kterou bych doporučila číst pokud máte rádi takové ty "specialitky". Tahle série by si vůbec celkově zasloužila víc pozornosti, aby zbytečně neutekla více lidem, tak jako mně.“... celý text
— Kizuizi

---

---

Život za životem

„Audiokniha mě od začátku vtáhla a poslech mě bavil. Rozvinuté linky příběhu, kdy drobný detail nasměřuje život úplně jiným směrem. Zároveň velmi dobře a uvěřitelně vykreslená atmosféra na pozadí války, mimo frontu. Ale co si budem, je to poměrně dlouhá audiokniha (17,5 h) a někdy ve 2/3 jsem už začínala být vážně zvědavá, copak tu budeme mít za pointu. Bohužel jsem ji nenašla ani v průběhu, ani na konci. Nevím, co nám autorka chtěla sdělit. Možná nic... Možná ji jen stejně jako mě baví pohrávat si s myšlenkami typu "Co by-kdyby?" a narozdíl ode mě se je rozhodla rozepsat...?“... celý text
— Svítidýlko

---

Neuzavřené případy

„„Člověku však samozřejmě nechybí to, co nikdy neměl. A jakmile to jednou měl, pak už mu to chybí pořád.“ Kniha, kterou mi doporučila kamarádka, a já za to děkuju, protože sama bych ji určitě nevyhledala. Jednak proto, že vyšla v roce 2009, a dále proto, že od autorky jsem četla před lety jen jedinou knihu, takže její jméno už jsem zapomněla. Tenhle zvláštní koncept – každá z úvodních kapitol se odehrává v jiné době, má jiné hrdiny – mě zprvu přiměl k názoru, že jde o povídky. Jenže jsem nenašla žádný obsah, tak jsem jen prohlížela názvy kapitol, a došla jsem k názoru, že se budeme „točit v kruhu“. Teď jsem dočetla a mohu potvrdit: bingo, opravdu výjimečně povedené bingo! „Jackson nikdy nevěřil tomu, že by na světě existoval člověk, kterému jste souzení. A jestliže tomu tak je, při jeho smůle by ta jemu souzená osoba pracovala na rýžovém políčku někde uprostřed Číny nebo byla usvědčený zabiják na útěku.““... celý text
— broskev28