zd0981 komentáře u knih
Původně jsem neměl v úmyslu se k této knize vyjadřovat. Nakonec mi to nedalo.
Celá kniha se mi zdála být zahalena v jakémsi hysterickém obalu. Policisté jednají neprofesionálně, motivy jednání postav se mi zdají nevěrohodné.
Soudní patolog Isaac Strong musel autora uhranout, , zejména jeho obočí:
"... laskavé hnědé oči pod jemně klenutým obočím...
Isaac se na něj podíval a zvedl dokonale tvarované obočí..."
"... Isaac se na něj podíval a zvedl dokonale tvarované obočí..."
Je otázka, kdo může za tuto hloupost, zda autor či překladatelka:
'... "Z toho telefonu jsem získal poměrně dost materiálu,“ řekl Lee a upravil jednu z obrazovek. „Pevný disk byl v dobrém stavu.“ '
Když děj doklopýtá ke konci, ještě nám autor stačí ústy jedné z klíčových postav naservírovat slova jakoby vzatá z úst představitele zahnívající britské smetánky z propagandistických děl spisovatelů socialistického realismu 50. let.
Uff...
Tak nevím, nevěrohodný příběh, podivně jednající postavy, prostředí poválečného SSSR přestylizované až nvěrohodné, motivce seriového vraha vykonstruovaná až k neuvěření ...
Jedna z mála knih z té doby, která mi utkvěla v paměti a dodnes mne ovlivňuje. Jen se podívejme, kdo všechno a proč hledá své Betsurské z pouště...
Spatlanina, postavy jednají chaoticky, bez rozumu a zjevného účelu. Hlavní hrdina snad ani nepřemýšlí, nebýt spisovatele, který mu vždy na poslední chvíli přihraje nějakého zachránce, tak se konce knihy nedožije (a serie by nevznikla.
Nevím, jestli v budu pokračovat v sérii, prý je to lepší, tak uvidím.
Jo! Výborné, čtivé. Příklad, jak se dá napsat nadčasová sci-fi...
V poslední době jsem se vrátil ke dvěma titulům, které jsem četl v devadesátých letech. Byl to Zaklínač a Duna. Zatímco Sapkowského Zaklínač, propadl Frank Herbert mě v Duně oslovil snad silněji, než když jsem Dunu četl poprvé někdy na přelomu 80. 90. let.
Podivuhodná směs výborných nápadů, roztahaného mudrování, naivity někdy hraničící až s hloupostí a mrazivých připomenutí bolševického kolektivismu v čínském provedení
Opravdu dobrý spisovatel napsal zvláštní knihu. Podle mne není až tak úplně pro nás, Středoevropany z postkomunistických zemí. Jsem vrstevník obou protagonistů knihy, a tak se nezbytně dívám na události o kterých je v knize řeč trochu z jiného úhlu a vidím je trochu jinak. Zcela pak pomíjím náboženská rozjímání.
Jinak je v knize řada velmi pěkných pasáží, které jsem četl s chutí, v první polovině jsem se i dost nasmál. A celé to pak směřuje k podle mne teatrálnímu závěru.
Velmi silné...
A varování pro ty, kteří jsou v pokušení tíhnout k Rusku
Neskutečné, neživotné postavy, připadá mi, že každá má nějakou vadu osobnosti, jednají chaoticky, neprofesionálně. Příběh jako by byl opsán ze zlého snu abstinujícího narkomana.
Po přečtení takových knih mne napadá, jestli si ty severské země neidealizujeme.
V průběhu čteni se mi zdálo, že moje hodnocení bude 5. Autor se svým vyprávěním snaží dovést čtenáře na ten nejvyšší vrchol. Jenže v těch výšinách je už tak řídký vzduch a spleť událostí, vztahů a osudů tak hustá, že jsem umdléval.
Prostě překombinované...
Chtěl jsem tedy dát 3 ale vzhledem k tomu, že se mi to dobře četlo tak dávám 4.
Jsem měkej...
Překvapivě dobré. Snad ani víc nebudu psát, přečtěte si to...
Že by to nebylo čtivé, to nemohu říct. Možná kdyby autor ubral na košatosti a přidal na věrohodnosti, určitě by to knize prospělo.
Vcelku nuda, podivné motivy jednání. Nedocenil jsem dostatečně, že kromě detektivky to nese štítek román pro ženy. Hlavní hrdinové pátrají tak, že víceméně sbírají drby. Autorka by se už mohla oprostit od klišé, že něžnější polovina detektivní kanceláře upadá ke konci do nebezpečí, ze kterého se samozřejmá včas dostává...
Čtyři hvězdy hlavně za naději, kterou je kniha prodchnuta. Pěkně je ukázáno, jak se lidi sráží, když se poddávají strachu z neznáma.
J. Deaver nikdy neví kdy přestat. To vrstvení a překombinovování zápletek je až únavné...
Autor se vší silou snažil dodat knize dobovou atmosféru. A že se dobře připravil výsledek se dostavil. Kniha je špatně čitelná, chvílemi vysloveně nudná, pokud si tedy nelibujete (pseudo)učených disputacích. Přesto se tam najde pár míst, která se dají přečíst a jsou zajímavá...
Velmi dobré, máloco jsem v poslední době přečetl s takovou chutí...