Zara komentáře u knih

Téma mnohokrát opakované, zde navíc podané maximálně nezáživně.
Strnulý, statický text bez kýžených zvratů (a pokud už, tak velmi, velmi předpokládatelných) - postavy totálně ploché, bezkrevné atd. atp.
Vzhledem k autorovu záměru pokračovat v sérii, bych na jeho místě buď změnila téma, nebo si vzala poučení "z krizového vývoje".

5 18.08.2020

Je něco shnilého ve státě českém.....
Z 10 (slovy deseti ) recenzí nabízených DK jich je 10 ( slovy deset ) negativních (btw - slovo "hnojomet", zpopularizované v této souvislosti panem Kosatíkem,vede na žebříčku hodnotících výrazů).
Žádný autor se (dle mého) nedokáže při psaní jakéhokoliv literárního útvaru absolutně oprostit od vlastního světonázoru.
Ten Novákův je názor člověka, který si s předchozím režimem takzvaně "nezadal", a už tento fakt mu umožňuje vzít pomyslný kámen a hodit jej.
Vybral si světově proslulého prozaika a nemohl si vybrat lépe.
Kundera svou literární genialitou na straně jedné a charakterovou rozporuplností na straně druhé poskytuje úžasný prostor, který na téměř devíti stech stránkách Novák maximálně zúročil.
Nevidím jediný důvod autorovým poctivě zdokumentovaným rešerším nevěřit, nakonec Kundera svými názory jen potvrzuje fakt, že touha po vyjímečnosti mu byla vždy vlastní a jakou cestou se k ní ubíral, bylo mu upřímně jedno ( neustálé taktizování a vyčkávání, aby vynikl, avšak jen v mezích povoleného, fakt,že svůj nepopiratelný talent nadřadil všemu a všem, plastické ztvárňování světa podle právě populární ideologie atd atp).
Kunderovu největšímu průšvihu , tj. udání letce Dvořáčka, je v biografii věnována jen krátká část, ale zdokladována je tak realisticky, že popřít ji může teď už jen úplný imbecil.
Jakožto laik jsem se, přiznávám, s obtížemi prokousávala pasážemi téměř odborné analýzy literárních textů a naopak nejvíc se mi líbily stroze psané "minibiografie" (většinou Kunderových souputníků).
Z těchto pak nejvíc vyniká kapitola o životě nešťastného (a dodnes bohužel stále opomíjeného) básníka Jana Zahradníčka.
Dovedeno ad absurdum - srovnáme-li pompézní život a dílo Milana Kundery s životem a dílem Zahradníčkovým, nenajdeme rozdílnější autory...
můžeme jen doufat, že tam, kde už nelze uplatnit složité zákulisní manévry, nebude (řečeno slovy Kunderovými) "NIC ZAPOMENUTO a VŠE ODČINĚNO."

21 11.08.2020

Musím se smát. Hledala jsem na internetu rozklíčování jmen spisovatelů ze IV. sjezdu SČSS a z nějakého blogu na mě vykoukly příspěvky nynějších maturantů s jejich zasvěcenými komentáři o knize Mirákl ( jedna z dívek se upřímně svěřuje, že "tuto knihu teda zatím číst nebude, není to nic pro ni, počká si, až dílo nebude tak IN...)
Šťastná generace, která si při skládání zkoušek z dospělosti SMÍ vylosovat - dnes už tak samozřejmě - dílo, které jsme my staří četli v usmolených vydáních, zašpiněných prsty desítek/stovek předchozích šťastlivců, nezřídka doplněných tužkou vpisovanými odkazy na skutečné postavy.
Mirákl řadím dle mého o stupeň výš nad Zbabělci, odráží se v něm tíha moudrosti mezitím nabyté na základě smutných skutečností včetně autorovy k dokonalosti dovedené umělecké fabulace.

14 09.08.2020

Anotace knihy je tentokrát vyjímečně přesná, zejména v závěrečné větě.
Aby čtenář beze zbytku pochopil jednání čtyř hlavních protagonistů, měl by jim být generačně blízký, což se mě netýká,takže pro mne osobně vyznívá charakterově i názorově nejlépe postava Teresina otce, který přes obrovské zklamání, jež mu volba dceřina životního stylu přinesla, jí zůstal vpravdě jedinou oporou.(Co si budeme my pragmatičtější nalhávat? Rebelie většiny mladých vzbouřenců - proti čemukoliv- končívá zhusta v útěku do rodičovské náruče doprázeným nezřídka popřením všech dosud vyznávaných hodnot, finančními počínaje i konče).
Giordanova románová fabulace pro mě byla místy neakceptovatelná - SPOILER - Bernův tristní konec byl vykonstruovaný tak nešikovně, že působil spíše úsměvně, což jistě nebyl autorův úmysl.
Přesto dávám plný počet hvězd za neobvykle čtivý, srozumitelný a ve své jednoduchosti krásný styl, který musí nutně zasáhnout každého čtenáře.

6 04.08.2020

Nejslabší část série, aneb spousta slov o ničem.
Neustále se střídající popisy porad, reprodukovaná sdělení osoby A osobě B, popis jídelníčku hlavní aktérky a vcelku slaboduchá zápletka.
Linie vyprávění vypadá jako neustálé opakování se vzorce: vražda - porada týmu - výslech svědka.
Konec, který úroveň mohl pozdvihnout na alespoň 2 hvězdy, je naproti tomu odfláknutý, jakoby autorku vyčerpala předchozí vynaložená "kreativita".

1 02.08.2020

Tak nevím, jestli ta Pulitzerova cena skončila v roce 2008 v těch nejlepších rukou...
Atribut "tragikomický" je na místě, ale komický text vyznívá povětšinou povrchně a hodně hloupě, na rozdíl od pasáží opačného citového pólu.
Děj je ovšem poněkud bizarní a hlavní postava otylého sexuchtivého loudila je mi silně nesympatická (btw název knihy poměrně zavádějící, prtž SPOILER nic tak divuplného se dominikánskému mladíkovi nepřihodí, vyjma nepřetržitého řetězce patologické touhy po pohlavním aktu.)
Zajímavější (a bohužel sporadičtější) jsou kapitoly líčící osudy zbytku Oskarovy rodiny na pozadí Trujillovy diktatury...
Seznámení se s autorovým druhým dílem se dobrovolně vzdávám, nicméně ze zvědavosti minimálně zalistuji knihou Kozlova slavnost od M.V.Llosy avizovanou jako tematicky spřízněnou .

3 01.08.2020

Přečteno jedním dechem. Jeden z mála autorů, kteří si stále drží laťku kvality hodně vysoko.

3 27.07.2020

Člověk se pořád pachtí za nějakými knižními novinkami a přitom ty největší poklady světové literatury leží nepovšimnuty v prachu knihoven.....tohle je jeden z nich.

6 27.07.2020

Pro někoho mrazivé - pro mě ledově vlažný vyčpělý cajdák s odhadnutelným koncem, téma i struktura tisíckrát opakovaná, ale tady navíc špatně řemeslně odvedená.
NECHÁPU zdejší vysoké hodnocení.

2 19.07.2020

Kniha je v podstatě prvním (nebo nultým) dílem série o Benny Griesselovi a její kvalitu vidím jako naprosto srovnatelnou se všemi díly následujícími.
Hlavní postavou je sice depresí poznamenaný kapitán Mat Joubert, ale Griessel jako postava vedlejší se už tady pere se svým démonem alkoholu.
Legrační, ale pro mě úžasná je scéna,kdy Joubertovi zazvoní u dveří opilý kamarád Benny právě v okamžiku vrcholícího svádění osmnáctileté lolitky a Mat se z těchto dvou alternativ rozhodne pro záchranu nešťastného přítele, takže původní představa erotikou nabité noci se rozplyne v alkoholovém odéru na gauči nocujícího parťáka..... ačkoliv thriller vyšel už v r. 1999, vřele doporučuji Vaší pozornosti.

3 13.07.2020

Za mě naprosto splněné očekávání - typicky islandsky zádumčivý, lehce melancholický, líně vpřed plynoucí děj s minimem zúčastněných postav, ale s o to hlubší sondou do duše hlavního protagonisty.

1 11.07.2020

Od autorky zatím nejhorší. Že je něco smutné a intimní, neznamená nutně, že je i kvalitní.

2 08.07.2020

Ukázková čtenářská schizofrenie. Autorův brilantní vypravěčský styl je (pro mě) v přímém rozporu s nechutně expresivním líčením detailů homosexuálních rituálů, to vše umocněno (mně) nesympatickým protagonistou a celé zabaleno (jak jinak) - v obalu sžíravé kritiky všech konzervativně smýšlejících.
Hlavní hrdina je levicový intelektuál, který se na straně jedné prezentuje jako estét vysmívající se všem nevkusným zbohatlíkům, na straně druhé mu nečiní pražádnou potíž provozovat nahodilý sex s návštěvníky veřejných záchodků.
Spisovatel tvrdošíjně opracovává téma homosexuality ve všech svých dílech, patrně s podobně titěrnou epikou, takže Linie krásy je mou první a zároveň poslední knihou z jeho dílny.

06.07.2020

Čtivé. To je asi tak jediné pozitivum....

8 28.06.2020

Podezírám autora (jehož knihy kupuji od prvotiny jako papírové svazky, čímž stvrzuji nejvyšší možnou kvalitu, kterou si člověk rád po čase zopakuje), že seznam osob, kterým děkuje na konci knihy, je řada literárních stážistů, kteří Mistra pro tentokrát v jeho činnosti zastoupili...
kvalita zápletky by této domněnce odpovídala, ztvárnění hlavních protagonistů taktéž., pokus o silně vyčichlý humor a hlavně absolutně nelogická (účelově nastavovaná) délka románu naprosto nekoresponduje s dosavadní Adler-Olsenovou tvorbou.
Nevyhnu se srovnání s mým favoritem Henningem Mankellem a jeho komisařem Wallanderem, kde k-a-ž-d-á část série byla naprostým fenoménem, aniž by autor jen o píď ustoupil zavedenému vkusu.
Škoda.....

9 09.06.2020

(SPOILER) Za mě zklamání....forma vynikající, ale obsah tak přefabulovaný, až místy k smíchu. Nic míň uvěřitelného už autorku napadnout nemohlo - ta apriori jednostranná náklonnost k jednomu dítěti zároveň se stejnou nesnášenlivostí druhého navozuje úsměvnou pohádku o Popelce. V polovině mě napadlo, že víc by se novela dala zazdít už jen přidáním zneužívání ze strany otce - a ejhle!

16 08.06.2020

Bylo tam na můj vkus té lyriky a popisnosti tak moc, že jsem ani nedočetla...resp. znovu jsem se utvrdila v názoru na způsob tvorby amerických autorů. To,co je u Updikea obdivování hodné a chvalitebné, nepřekousnu u jeho méně nadaných kolegů.

3 06.06.2020

Sofistikovaně propracovaný román, který nezapře autorovu profesi. Není potřebné orientovat se za každou cenu ve všech zmíněných postavách (průměrně inteligentní čtenář by měl rozpoznat důležitost účinkujících osob ). Ani poměrně rozvětvená dějová linie není na škodu a to vše korunováno - pochopitelně - naprosto neočekávaným závěrem.

3 24.05.2020

Plný počet hvězd. Úsporná, přitom neotřelá (alespoň pro mě, prtž Agatha Christie je dle mého moc archaická) dějová linie, úžasně sugestivní popis (děje i krajiny) a vcelku pragmatický a uvěřitelný konec.

5 22.05.2020

Nepřidám se k většinové adoraci románu.....tuším v první třetině odloženo. Získávám dojem, že současného (nepochopitelného) trendu lágrové literatury zneužívají i autoři talentem nepolíbení.