Noc nic nezadrží

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Noc nic nezadrží – na první pohled „obyčejné“ vyprávění o autorčině matce je ve skutečnosti biografií, rodinnou ságou i autorčinou intimní zpovědí. Delphine de Vigan s obrovskou dávkou citu a upřímnosti vypráví životní peripetie své matky, aniž by se byť jen na okamžik uchýlila k patetickému žalozpěvu. V příběhu hlavní postavy Lucile se střídají sebevraždy, incest, nevěra, smrt a nemoc, které by jistě mnoho rodin srazily na kolena. Právě síla, s jakou toto vše autorčina rodina překonává, tvoří ústřední myšlenku románu; moc temnoty je obrovská, avšak záleží také na nás, zda a jak se jí pokusíme vzepřít. Spisovatelka totiž nepíše pouze o své rodině; hluboce osobní vzpomínky a prožitky se v jejím podání dotýkají nás všech a odhalují nakolik prostředí, ve kterém vyrůstáme, utváří naši osobnost....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/132465/big_noc-nic-nezadrzi-WAJ-132465.jpg 4.3244
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Rien ne s'oppose à la nuit, 2011


více info...
Nahrávám...

Komentáře (54)

Kniha Noc nic nezadrží

Barussat
25. dubna

Knihy Delphine de Vigan jsou pro mě zárukou kvality a perfektního čtení. Pokaždé si říkám, jak je možné, že má někdo takovou lehkost psaní. I Noc nic nezadrží je perfektní, ale.. strašně smutná. Tak smutná, že se vám bolest usadí na srdci a vy si říkáte, že přeci není možné, aby někdo tohle zažil. Ale zažil. Občas jsem si říkala, že nemůže přijít už nic dalšího a hle, zase mě to porazila. Delphine ale vše umí dávkovat tak lehce. Těžko se kniha hodnotí slovy, tohle prostě musíte zažít. Já knihu četla přes měsíc, musela jsem si ji dávkovat. Pronikla jsem do jedné francouzské rodiny, která zažila spoustu tragédií, ale i krásných a veselých věcí. Doufala jsem, že to všechno dobře dopadne, i když jsem od začátku věděla, že to tak nebude..

m_pastorka
03. dubna

Díla Delphine de Vigan jsou pro mě už zárukou kvalitní literatury se silným příběhem hlavních postav.
O to více si cením částečně autobiografie a otevírání rodinných ran, tajemství a problému. Nejsou to jednoduché okolnosti, za kterých dětství, ale i dospělost autorky byla utvarena a formována.
Delphine de Vigan má obrovský dar psát teskně, ale ne umorne a především kvalita překladu zde bude taktéž hrát velkou roli.
Už na mě čeká v knihovně další.


EvikU.
08. února

(+ SPOILER) Kniha která donutí přemýšlet o vztazích v rodině. Jaké vztahy jsou a jaké by mohly být. Jak někdy prostě nemůžeme dát víc všeho, lásky, pochopení, souznění.... protože máme co dělat se sebou. Přežíváme.

Tahle kniha je silná, ale zároveň se tak nějak motá dokola a vypráví co bylo, nemohla jsem se do příběhu natolik ponořit jako když právě "probíhá". A také se nemohu zbavit dojmu, že u takhle početné rodiny už na někoho občas obejmutí nezbyde čas, starší sourozenci přebírají spoustu povinností matky starání se o prostřední děti a matka se stará o nejmenší dítě (děti). Otec je celý den v práci a nevidí se s rodinou. Trochu mi to přijde kontraproduktivní.

V téhle knize bylo samozřejmě zmíněný i incest, který ale nebyl potvrzený.

No kniha zajímavá, ale já se přiznám, že už jsem ji chtěla mít za sebou. A tedy obdiv k autorce, že šla s kůží na trh a pitvala se v rodinné tragédii dál psaním knihy.

marvarid
22. ledna

Vždycky, když dočtu knihu od DdV (mám totiž všechny, které v češtině vyšly, a pomalu si je dávkuju), musím v sobě nechat všechny dojmy pomalu doznít a uspořádat si myšlenky. Teprve pak zkusím nějak zformulovat, jaké to bylo… A pak se za několik dní dokážu pustit i do nějakého dalšího románu.
Tahle kniha je tak intimní, tak neomaleně upřímná, že mi to bylo chvílemi až nepříjemné. Ale četla jsem dál, jako uhranutá. Je hlavně o odpuštění pramenící z lásky a pochopení. Nemohlo to být snadné milovat takovou matku a malá Delfína ji (vcelku nepřekvapivě) nijak zvlášť nemilovala. Až jako dospělá žena začala všechny ty situace, zlomové okamžiky života své matky a poté i svého života procházet znovu a hledat za nimi skutečnou osobnost, její motivace, úzkosti. Muselo to být těžké a bolestivé. Kniha, kterou napsala, je opravdu jedinečná. Každá věta je vybroušená jako drahokam, myslím, že i překladatelka musela odvést vynikající práci. Líbilo se mi to relativizování vzpomínek, konstatování, že tu "opravdovou skutečnost" někdy nejde vypátrat.
PS: víte, že až letos zákon ve Francii ustanovil, že jakýkoli sex s osobou mladší 13 let je zločinem? Až dosud platilo, že pokud dítě s pohlavním stykem „souhlasilo“ kvalifikoval soud jednání jen jako sexuální obtěžování (nikoli znásilnění). V té zemi to má prostě tradici.

Lassie24
14.12.2021

Souhlasím s tím, co napsala hs777: "Nikdy jsem nečetla nic tak osobního, tragického a přitom plného obrovské lásky a odpuštění. Před autorkou smekám."
Velmi realisticky popsáno soužití s duševně nemocným člověkem, který (i kdyby stokrát chtěl) nemá nad svým životem takovou moc, aby dělal věci jinak (lépe). Pro mě je kniha srdeční záležitostí.

betth
08.12.2021

Znepokojující kniha, od které jsem se ale nemohla odtrhnout. První zhruba polovinu jsem lačně hltala stránku za stránkou, nadšená z neuvěřitelných příběhů o velké rodině. Od druhé poloviny jsem ovšem zvyšovala tempo čtení proto, že jsem se už toužila od téhle rodiny co nejdříve odpoutat. Ta temná zátěž, kterou si její členové nesou v sobě, byla cítit vlastně už od začátku. Jen je čtenáři odhalena postupně. Těžká témata.

Zrzavá_Tereza
15.11.2021

Delphine je sázka na jistotu.
Delphine totiž píše jako nikdo jiný.
Noc nic nezadrží je pro mě o jeden stupínek slabší knížka než autorčiny ostatní, přesto je čtivá, je plná emocí, lásky, naděje i zklamání.
Příběh několika generací a příběh toho, že čím víc se ponoříte do minulosti, tím víc vás může zasáhnout to, co objevíte.

Sabča92
30.10.2021

Od Delphine jsem prozatím přečetla tři knihy včetně této, a jejími dvěma předchozími knihám (Vděk a No a já) jsem byla naprosto nadšená. Noc nic nezadrží je odlišná od autorčiných knih. Autorka v knize jde doslova až na dřeň trápení své rodiny a čtenáře seznamuje s tragickou minulostí svých kořenů. Je až s podivem kolik toho jedna rodina dokázala vytrpět. Kniha v úvodu začíná traumatickým zážitkem, kdy hlavní hrdinka nachází svou matku mrtvou. Spáchala sebevraždu nebo se jednalo o náhodu? Delphine se pomocí deníků, nahrávek či lékařských zpráv snaží dát dohromady celistvý pohled na život své matky od jejího útlého věku až po poslední výdech.
Tento román sklidil celou řadu literárních ocenění. Není se čemu divit, je to opravdu výjimečná kniha ale na druhou stranu, pro leckoho horko těžko stravitelná. Sama se musím přiznat, že se mi nečetla vůbec lehce. Tolik trápení si snad jedna rodina nemůže zasloužit.

1