Vlk.kh komentáře u knih
Marek některé věci v knize hrotí na můj vkus až příliš do extrému, ale na druhou stranu jde o příručku vycházející z praktik speciálních jednotek, jak už napovídá název knihy a ne jen o nějakou publikaci o bushcraftu. Vybral jsem si z toho to, co uznávám pro sebe samého za užitečné a to ostatní jsem bral, jako zajímavé čtení o postupech a taktice ve vojenském prostředí.
Nejslabší díl trilogie. Možná je to tím, že jsem toho po předchozích dvou dílech začínal mít dost, kdo ví? Každopádně děj mě začínal postupně nudit, až mě to přestalo bavit úplně. Stále stejné přestřelky, stále stejně pidloocí nepřátelé, co ani z pušek, automatů a RPG pořádně netrefí cíl, zato naši hrdinové to kosí z pistolí a revolverů po desítkách a na v podstatě nereálnou vzdálenost - něco málo o tom vím, mám už něco odstříleno. Do toho Kulhánkem zavedené a stále dokola opisované klišé Japonců - Japonek ohánějících se katanou a porcujících houfně celé skupiny padouchů ozbrojených palnými zbraněmi. Já vím, že je to oddechová literatura, která se nemá brát vážně, ale stejně, bylo toho na mě trochu moc a vše na jedno brdo. A ještě něco mi tady dost vadilo a to, že si tu autor až moc rozepisuje své sexuální fantazie a občas kniha připomínala béčkové porno, ze kterého bych možná byl nadšený tak někdy v pubertě, ale rozhodně ne teď. Ani závěrečný finiš, byť nečekaný, nezvrátí to, že mě tato kniha spíš nudila.
No, tak jak to jen zaobalit? V knize bylo pár dobrých fórů, resp. situací, co se dají brát, jako zábavné a povedené. Pak tam bylo docela dost takových, co na mě zapůsobilo spíš trapně a zbytek, to mě už jen nudilo. Nejvtipnější na knize jsou snad jen ty komentáře na přebalu, jaká je to neskutečná psina a nejvtipnější kniha dekády a kdo ví, co ještě - myšleno ironicky. Ale soudě podle hodnocení si v tom dost lidí to své najde, takže chyba asi nebude tak úplně v knize, když si našla tolik svých nadšených čtenářů. Mě se to každopádně moc nelíbilo.
Jak už napsal přede mnou SMITH, kniha rozhodně není naivní a romantické povídání o rytířských ctnostech a soubojích - to raději nechť čtenář sáhne po Ivanhoem, pokud chce něco podobného. Tady jde o syrové a nepřikrášlené líčení událostí okolo první křížové výpravy. Vyprávění je plné surového násilí na leckdy bezbranném civilním obyvatelstvu, špíny, fanatismu, negramotnosti a bezpraví. Přijde mi, že příběh je ještě o pár stupňů drsnější, než můj oblíbený román Za přísahu a lásku, který se s popisem středověku rovněž nijak nepáře. Nemohu jinak, než dát knize Zemřít za Jeruzalém plný počet hvězd. Nejsem fanda načančaného dvorského tlachání a přemrštěně idealizovaných příběhů. Pokud už čtu příběh ze středověku, očekávám naturalistické vyprávění odpovídající mým představám o válečných taženích a tvrdém životě té doby a to jsem zde dostal vrchovatě.
Tak to tak vypadá, že se stanu fanouškem této pokleslé, brakové série :-) tedy, pokud si další díly udrží přinejmenším stejný standart, jako ten první. Byl jsem nad očekávání spokojen - spousta akce, sarkasmu, černého humoru a i to čarování a nadpřirozeno vcelku šlape a pěkně to do sebe vše zapadá. Za co ale musím strhnout jednu hvězdičku jsou překlepy a chybějící písmenka ve slovech. Nevím, jestli mám nějaký vadný výtisk, nebo je to u všech, ale na tak útlou knížku je v textu chyb až moc a to mě docela irituje.
Roganovky mám vcelku rád, ale Zlato Arkony se mi moc nelíbí. Asi jsem už přesycen v podstatě nesmrtelností obou hlavních aktérů a během čtení mi začalo být tak nějak šumafuk, do jakých dalších nebezpečí se vrhají a co se kolem nich děje. Ani příběh jako takový mě nijak nenadchl, přišlo mi to celé takové hektické a až příliš fantas - Špičatá ucha a jejich tupí, téměř nezranitelní poskoci mě tedy opravdu nebavili a ani má oblíbená vikingská svoloč to nezachrání.
Dobré, ale zdaleka ne tolik, jako Útěk do divočiny. Měl jsem samozřejmě také problém ztotožňovat se s ženskou hrdinkou knihy.
Zajímavá knížečka zabývající se fenoménem vampyrismu ze všech stran a možných vysvětlení. Autor si ponechává nadhled a nepodsouvá čtenáři žádné své osobní postoje, nechává pouze ně něm, aby si na základě předložených informací udělal vlastní názor. Pro mě velmi zábavné čtení.
Jako dítko školou povinné jsem se zatajeným dechem sledoval seriál Svět tajemných sil, takže jakmile jsem vyčenichal, že existuje i kniha, okamžitě jsem bafnul našetřené kapesné a šel si jí koupit. Čekal jsem tehdy více duchařiny, co si vzpomínám, ale i tak se mi kniha hodně líbila.
Jak napsal Zimela - na to, že se kniha jmenuje Dinosauři v Čechách se toho zase tolik o dinosaurech v Čechách nedozvíte. Ale úplně marná to kniha to není, člověk se tam dozví mnoho novějších informací o dinosaurech všeobecně, protože jejich výzkum se žene vpřed velikou rychlostí a nové poznatky a druhy stále přibývají.
Na můj vkus až moc rozvláčné, roztahané, velmi často až nezáživné a nezajímavé. Asi mám raději knihy, co mají trochu větší spád.
Pro mou maličkost naprostá pecka. Přečetl jsem to už minimálně třikrát, za ty roky, co knihu vlastním a dosud mě to neomrzelo a opět se k tomu vrátím. Příběh pěkně odsejpá a bójský drsňák Krak mi hodně přirostl k srdci. Další věc, co se mi na knize líbí je to, že autoři fantastično a magii čtenáři nijak zvlášť nepodsouvají. V podstatě se vychází z toho, čemu tehdejší člověk pravděpodobně věřil a je čistě na čtenáři, jestli bude dané věci brát, jako projev nějaké vyšší moci, nebo sugesci, či náhodu. Četl jsem i povídku Kalné víry Rhenu ve sbírce Legendy české fantasy 1 a také si jinemohu vynachválit.
Famózní nápad ohledně těch pohanských bohů a bůžků a všemožných potvor astrálních potulujících se volně po našem světě. Ovšem některé pasáže strašně rozvláčné, jiné zas nepoutavě napsané - např. Spasitelův souboj s démonem jsem protrpěl - a konec poněkud chaotický a zmatečný. Celkově mi to moc nesedlo. Možná, kdyby se s podobným tématem vypořádal jiný autor, "vytřískal" by z toho pro mě mnohem víc, kdo ví.
Kdysi na střední jsem tuhle knížku dostal, ale kdo ví, kde je jí konec. Co si pamatuju, tak jsem z toho nijak zvlášť odvázaný nebyl. Holt jsem už tehdy přičichl ke Kingovi, Koontzovi a Barkerovi, takže jsem měl laťku nastavenou hodně vysoko :-)
Přečetl jsem víceméně jen proto, že jde o "profláklou" klasiku a jakožto milovník hororu jsem nemohl tohle dílko přehlížet. Ovšem nadšený jsem tolik nebyl. Trochu víc na mě z knihy dýchalo, že je to dílo v podstatě taková "rychlokvaška". Ale dočetl jsem to a dokonce se objevilo pár momentů, co mi utkvělo v paměti. Například, když si mladý pan doktor shání součástky pro svůj výtvor, jakož i popis samotného sestavování monstra.
Přečetl jsem již dvakrát a patrně se k tomu vrátím znovu. Kniha, resp. mnoho postojů, postřehů a názorů, co zde Jarda prezentuje se mi zamlouvá. Zkoušel jsem přečíst i Tvarytmy, ale to jsem nedal, oproti této knize mi to přijde o několik tříd níže.
Velmi dobře napsaná kniha, která nezklame nikoho se zájmem o protektorát jako takový, nebo přímo o kluky z výsadků na našem území a popravu R. Heydricha. Záměrně nepíši atentát, protože to je výraz, který spojuji s teroristickou činností. Zde se jednalo o odstranění, resp. popravu prachsprostého zločince.
Jako děcko jsem byl z tohohle nadšený. Četli jsme to na základce v hodinách čtení, ale o pár let později jsem si to střihl ještě jednou samostatně. Bylo to fajn :-)
Jako u řady dalších knih, přečetl jsem a poslal dál do světa. Zrovna toto není jeden z těch svazků, který bych chtěl nechat nastálo zabírat místo v knihovně.