Děti z Bullerbynu

Knížka mi připomíná prázdniny, když jsem jí na verandě předčítala sourozencům, co ještě neuměli číst. Voní po lučních kytkách, co rostly za naší chatou, je vzpomínkou na náš smích nad dětskými příhodami i nad rošťárnami postav. Lingren uměla psát tak, že i jeden někdy zapomněl na koupání v řece a raději četl o zážitcích jiných. Geniální, jak se uměla trefit do dětského světa a jejich duše, podobných autorů moc není. A to víme asi (skoro) všichni.
Nestárnoucí a pořád dobrá literatura, která patří do části našich dětských zážitků.

12 29. května

Vždycky když jsem kluhke knížku dočetla, pustila jsem se do čtení znova. Tohle je prostē klasika. A už se tēším až si ji přečtu znova. Protože jsem ji dlouho nečetla.

16 26. května

Asi nejoblíbenější knížka mého dětství, přečetla jsem jí mnohokrát a teď poprvé i dětem. Vždycky jsem si přála ocitnout se v Bullerbynu a prožívat všechna ta dobrodružství.

3 25. května

Povinná četba s dcerou..... Na 2 třídu náročná

9 25. května

Asi bych taky chtěla bydlet v Bullerbynu. :-)

Ach ano, knížka mládí ... nebo Kalle Blomqist zasahuje ... knihy z chladné země, která se před více jak 250 lety rozhodla, že už nebude s nikým válčit a bude si žít po svém. A to se jim dařilo, díky tomu, že byla solná i sebevědomá.. Co však z ní bude dál, nevím. Nějak se to tam bourá. Ničí je ta jejich slušnost a korektnost, řekli byste to?
Měl jsem možnost prožít v této zemi několikrát své prázdniny, jako dospělý jsem ji procestoval a ano, ona ta Astrid si nemusela vymýšlet. Bože bože, proč to tak nemůže být všude...

7 20. dubna

Je mi jasné, kterou knihu budu vedle mumínků číst dětem. Jen mě štvali krkolomné vlastní názvy. Asi ty postavy všechny přejmenuji... A hlavně statky!