Drsný spasitel

Na tuto kultovní záležitost jsem se moc těšil a jsem rád, že mohu říct, že Drsný spasitel naplnil má očekávání.

Po celou četbu jsem se nemohl zbavit pocitu, že jde v podstatě o temnějšího a cyničtějšího Zaklínače, jelikož podobností tam byla celá řada: morálně šedý hlavní hrdina s osobním kodexem, který je vybavený nadstandartními skilly, věrní společníci (ať již jde o ty čtyřnohé nebo ty smrt přinášející) či povídková forma, která evokuje první Sapkowského sbírky. Hlavní příběhová linie zde však v prvních 2/3 hraje spíše druhé housle a pořádně nabere grády až ke konci. Žamboch zde střílí jeden dobrý nápad za druhým a ze začátku je to fakt jízda, ale postupně bylo těch nových prvků trochu moc a celý svět působí, že mu chybí jasně vytyčené mantinely. Také mě překvapilo, že přestože jde o klasického zástupce splatter jednohubky, četba mi zabrala překvapivě hodně času.

Je 5min po půlnoci a já jsem akorát dočetl Epilog Drsného Spasitele. Ne, nečetl jsem knihu celý den, ale X měsíců s přestávkami. Ačkoliv má kniha spad, tak jsem nějak nedokázal proniknout do příběhu a jak se říká “zažrat se”.
Příběh sleduje “Frankieho monstrum” , týpka bez paměti, který je stejně dobrý v zabíjení jako v umírání. Co se týče žánru tak se tu prolíná úplně snad vše, sešite jak hlavní hrdina. Příběh je to každopádně temný a místy naturistický.
Příběhy vždy uzavírají jednu linii a hrdina se postupně s každou další vyvíjí a zjišťuje více o sobě samém. Konec mě zmátl jako dlouho žádná knížka.
Za mě 3,5 hvězdy. 3hvezdy zpracování a pul hvězdy za osobnost Míry Žambocha, pac jeho práci uznávám a nic podobného jsem vlastně ještě nikdy nečetl.
*How* a koňovi na AI nekoukej zdar!

Drsný spasitel mě opravdu bavil – svět, atmosféra i hlavní postava jsou skvěle napsané a kniha má spád. Přesto na mě působila spíš jako série na sebe navazujících povídek než klasický román s jednolitou dějovou linkou. Každá „část“ má vlastní zápletku a rytmus, což je zajímavé, ale trochu to tříští celkový příběh. Konec byl pro mě bohužel nejasný a působil useknutě. I tak ale velmi silný čtenářský zážitek, který stojí za to.

Za mě je to naprosto ukázková kulhánkovina. Začala jsem to číst s nulovými očekáváními a vyklubal se z toho parádní oddechový mišmaš sci-fi a fantasy v (českých) postapo kulisách.

Hlavní hrdina by všude jinde působil jako Mary Sue, ale ne ve světě po magickém armageddonu plném bohů, démonů, upírů, kyborgů, sešívanců a další nelidské čeládky.

Chvíli trvá se zorientovat, hrdinova amnézie a celospolečenský chaos tomu nepomáhá, ale jakmile se do příběhu ponoříte, je to steroidová jízda proložená hektolitry krve, utrhanými končetinami, vyhřezlými vnitřnostmi, lidskými oběťmi… a velkou velkou velkou spoustou vystřílených nábojů. Mihne se tam i spousta velmi sympatických vedlejších postav (za mě vede voják z Jablunkova) a jeden mluvící (ne)kůň.

První části knihy by vpohodě fungovala i jako samostatné povídky. Jakmile se děj přesune do mrazivé Ostravy, místy se to táhne a v „detektivním“ hledání tomu maličko dochází dech. A konec? Inu… na můj vkus dost lakonický, ale což, něco tak svérázného se asi líp a k větší spokojenosti čtenářů uzavřít nedalo.

Žamboch baví :)

Myslel jsem si že Žambocha znám a těšil jsem se. Bohužel drsný spasitel mne nemile překvapil. Některé scény na mne byly příliš brutální a to způsobem který mi byl dost nepříjemný.

Drsný spasitel Miroslava Žambocha servíruje akci, napětí a sarkasmus v takové dávce, že si budete chtít dát pauzu jenom na to, abyste se vzpamatovali z toho, jak šíleně skvělá je! Hlavní hrdina je tvrdý, jak starý dobrý ocelový hřebík, ale zároveň vás dostane svou suchou ironií, kterou podává s naprostým klidem, i když kolem něj právě vybuchují bomby.
Žamboch umí perfektně kombinovat temnou atmosféru s nekompromisním humorem, který vás prostě nenechá na pokoji. Příběh o muži, který je víc než jen obyčejný "drsňák", je protkán akčními scénami, které vám zvednou adrenalin na maximum, a zároveň je tak plný chytrých hlášek, že se budete smát i v těch nejnapjatějších chvílích

Nebudeme si nic nalhávat, je to brak. Brak plný nadpřirozených stvoření a kyborgů, svět umělé inteligence, superzbraní, ale i démonů, upírů, čarodějek a bohů. Prostě taková fantasy bramboračka, kde je hodně vtipný kůň a občas zaperlí i hlavní hrdina - sešívanec bez paměti. Jinak je to samozřejmě řežba plná krve a mrtvol, ale myslím, že to Žamboch umí i líp. Zkrátka Koniáš to není.

Opravdu, docela zklamání... Żamboch mi tohle ještě nikdy neudělal. Jeho hrdinové byli doposud pragmatičtí, ale ne hloupí. Zde je kůň chytřejší než jezdec. Popis bojů byl dosud výhodou jeho románu, protože sám bojuje a umí to popsat. Při představování světa románu se také zatím držel jisté věrohodnosti. Tady to všechno nechal být. Raymond Curtis – sešívaný hrdina – neví, kdo je, odkud přišel a kam jde (mám během čtení pocit, že autor to asi taky neví - mám dojem, že neustále improvizuje). Lidé, kteří ho považují za boha, jsou chudí, na světě nic neznamenají a není jasné, proč je bohové a hrdinové jako on potřebují. Tedy kromě pravidelného zachraňování dětí a panen a občasného šoustání pro zlepšení nálady. Je tam málo bojů proti sobě, hlavně jednoduchá střelba. Až na to, že nikdo nezemře... Prostě typické: zabili ho a on utekl. A tato diskutabilní klimatologie: V Rumunsku se při přechodu Dunaje prochází džunglí, v Jablunkove je tajga a v Ostravě - 60 km daleko - je tundra a -80 stupňů. A ledová pokrývka na hranicích s Polskem. Poláci ale odněkud těží rudu (zpod ledu??) a vyrábějí zbraně. Aha, takže Polák to umí? Je tam všechno, ale je to tak nacpané, že to přestává být zajímavé. Jedinou výhodou celé věci je, že se Žamboch snaží literárně propagovat svůj rodný kraj.

Hele mě to nebavilo a to mám fantasy rád.. Dvojnásobná škoda, že jde o našeho autora.

Drsný spasitel. Je to už déle, co jsem ji četl, ale stále si pamatuji výborné akční pasáže, nápady a prostředí, vtipné repliky, mluvícího koně, silné zbraně, ale také mnoho hluchých míst a příliš přemýšlení hlavního hrdiny.
Opět hodnotím kladně, že autor dokáže namixovat charakter zlý/hodný, nebezpečný/důvěryhodný, ošklivý/a v tomto případě ještě k tomu sešitý. Hodnotím jako slabší z tvorby autora.
P.S. udělal jsem tu chybu, že jsem si kvůli autorovi koupil v předprodeji český film podle této knihy...už nikdy takovou pitomost neudělám a díky tomu nevím, jestli se ještě někdy ke knize odhodlám a dám ji ještě šanci.

Vzhledem k tomu, že jsem od Žambocha četl spíše Koniáše a vše kolem něj, což je spíše takové středověké fantasy, tak jsem byl velmi mile překvapen tímto dílem. Je fakt dobře napsané, a jak celkový děj, tak i konkrétní situace nedávaly člověku moc možností cokoliv předvídat (opravdu nemám rád, když předvídám děj). Pokud na to máte čas, čte se to jedním dechem, doporučuji.

miestami divné, nudné, neobjasnené, ale ako celok prekvapujúco funkčné pobavenie ... najviac mi vadilo, že od istého okamihu sa z toho stalo postapo a lá Knight Rider ...

chvilami som mal pocit že sa inšpiroval Kulhankom , ale dobre čítanie

...za mě jako pecka!!!!

kniha pútavá, miestami humorná , no hlavne drsná či sa to jedná bojom alebo sexom, malé scény boja v celku pohoda ale ako je u žambocha obviklé tak hromadné súboje su utaté hned na začiatku boja. no a koniec , tam autorovi došla fantazia uplne , nakolko konce jeho knih je zbrklo zríchlený a nie vždy dtiahnutý . niekedy zostava dost vela nezodpovedaného. ale kdo chce boj krev sex a trochu toho duchovneho žvástu si to užije.

Drsný spasitel nie je Žambochové najznámejšie dielo, ako napríklad Koniáš či Bakly, ale ani tento drsný kyberpunkový hrdina nezaostáva. Je to moja vstupná brána do Žambochovej literatúri a ako začiatok určite nesklamala. Je to plné krvi, strelných zbraní a sakrastického humoru. Zaujímavé na knihe je oblasť kde sa príbeh odohráva a to je Ostrava. Väčšinou sa stretávam s oblasťami ako je Praha, Brno a veľa príbehov som čítal aj s prostredia Šumavy.

Povedená obálka s anotací postapo fantasy lákala na povedený zážitek, nicméně výsledek z mě zase až tolik nedopadnul. Hlavní hrdina, sešívanec C. R., kterého autor namixoval v tom podílu - Shellyin Frankenstein vzhledově, Howardův Conan akčně, Martinův Tuf v rámci hlášek a vidím tam ještě i krapet svého Koniáše a mystiky herní série Might and Magic. To vše ve světě kybetechniky, mocných ručních zbraní, mluvících ořů, démonů, upírů a nečitelných Bohů - kde nepomůže hrubá síla, nastoupí magie. Některé momenty byly povedené, jiné slabé, Spasitelovo putování za objasněním vlastní existence vidím v lepším průměru - 60 %

Děkuji! Knihu jsem začala číst na doporučení (abych si rozšířila obzor), v průběhu četby jsem musela tu půjčenou z knihovny vyměnit za vlastní, protože jsem ji prostě potřebovala mít doma. Obdivuji spojení technických znalostí se světem bohů a démonů, strašně jsem si celou knihu užila a určitě nebude poslední, kterou si od autora přečtu :)