Toffee komentáře u knih
Nějak Hájíčkovi nemůžu přijít na chuť. Téma si vybral skvělé, kvůli němu jsem se na knížku těšila, ale hodně mě zklamala. Způsob zpracování se mi zdál zmatený a tak nějak povrchní, situace a některé dialogy nevěrohodné. Hvězdy tedy dávám za námět.
Z čiré nostalgie jsem si knížku znovu přečetla. Je to pořád milé a zábavné.
I když sťatej, přece svatej.
Čaj není vodka, nedá se pít na litry!
Tyhle povídky jsou krásně zábavné a tak ruské! Miluju Bulgakova! Průběžně se ke knížce vracím a pořád nemá chybu. Ruská povaha a společnost jsou v Bulgakovově nadsázce a ironii vykresleny naprosto geniálně.
Zajímavý pohled nejen na každodenní život skrývajících se židů, ale i těch, kdo jim pomáhali. Vůbec si nedovedu představit, že to vydrželi. Jsem ráda, že jsem to četla.
Neurazí, ale nenadchne. Poměrně pomalá, popisná, nijak objevná (to, že Zikmund nebyl jen "liška ryšavá", co nám upálila Mistra Jana, už se snad obecně ví :-)
Skvělá! Příběh o osamělosti a mlčení. Příběh tří žen tří generací a jednoho muže je působivý i jednoduchým až stručným stylem vyprávění. Žádná romantika, nevyřčené city a emoce probublávající uvnitř lidí neschopných o nich mluvit. Jedna z knížek, na které nezapomenu.
Krásné povídky, tak křehké a poetické, přitom pojednávající i tak všedních, každodenních věcech. Naprosto mě okouzlily.
Až po přečtení jsem zjistila, že je ta knížka z 50. let! Vůbec na to nevypadá.
Smutná a temná, nutící k přemýšlení, jak i zdánlivě epizodické situace nebo rozhodnutí jednotlivců mohou ve výsledku ovlivnit osud lidstva.
Velmi, ale velmi nenáročná oddechovka. Vlastně harlekýnka, která se tváří, že je něco víc. Dost mě štvalo neustálé uvádění značek všeho (dostávají spisovatelé peníze za reklamu?) - když si postava po běhu nesundává tepláky, ale "tepláky XY", sedačka v pokoji je značky XY a je na ní potah firmy XY, protože ten je nejlepší..... A samozřejmě spoustu klišé - všichni muži jsou krásní, charismatičtí a velmi sexy, ženy jsou také atraktivní a vesměs i elegantní (až na jednu výjimku, co nemá vkus). Prostě knížka, která se dá rychle přečíst, není třeba zapojit hlavu, projde vámi a zmizí. To se taky někdy hodí.
Po mnoha letech jsem si tuhle knížku zopakovala a skvěle jsem se bavila. Je naprosto dokonalá, co postava, to unikát. Je to perla humoristické literatury.
Japonsko jinak než v Šogunovi. Přitom i tady je jádrem příběh o nešťastné lásce. Pohltí spíš atmosférou než akčním dějem. Už jen to, jak je celá psaná v přítomném čase z knížky dělalo čtenářskou lahůdku.
Velice komorní a melancholický příběh. Zvláštní atmosféra a měnící se tempo vyprávění z toho dělají netuctovou knížku, která se nedá zhltnout za večer.
Sidonie mě už léta přitahovala a tahle knížka o ní mě rozhodně nezklamala. Je to pohled nejen na ni, ale jejím prostřednictvím i na události, které změnily celý svět.
Příliš moudra a romantického idealizování kočovníků. Po všech těch oslavných komentářích mě knížka docela zklamala. Téma dobré, ale tak trochu zmarněné.
Do prvních stránek jsem se nemohla začíst a říkala jsem si, jestli ten humbuk kolem knížky není jen marketingovou bublinou. Není. Je čtivá, příběh je zajímavý a překvapivý, postavy tak prokreslené a věrohodné, velice barvitý a působivý pohled na život ve viktoriánské Anglii. Nevadila ani délka, rozhodně nešlo o zbytečné natahování. Jen konec mě trochu zklamal - po tak tlusté knížce dojít k otevřenému konci mi připadá nefér.
Zajímá mě (nejen) Brno a vzpomínky na život v něm. Toho se mi dostalo, i když knížka zrovna dvakrát čtivá není, místy je i nudná.
Téma dobré, ale zpracování trochu těžkopádné. Číst se to ale dá a příběh je hezký.
Je zajímavé, jak se názory na knížku můžou lišit. Já ji prostě nedala, i když jsem se opravdu snažila. Připadalo mi to jako děsně dlouhý popis nějaké počítačové adventury - vždycky se nějak jde, trochu se bojuje a zase se jde. Postavy ploché a nezajímavé, nešlo to některou si alespoň trochu oblíbit. Po čtvrtině už jsem měla knížky plné zuby, ale dala jsem jí šanci a odlistovala kus dopředu, jestli to nebude lepší. Nebylo. Nakonec jsem takhle postupně dolistovala až na konec :-(
Krásné. Trochu jsem si musela zvykat na změny v čase a scénách, ale bylo v tom něco magického - jít za hlasem amatérského vysílání. Nebo provázanost osudů lidí na různých stranách barikády. Rozhodně žádný prvoplánový doják s přímočarým dějem, naštěstí žádné velké příběhy a velká hrdinství. V tom je právě poetika této knížky.