thorir komentáře u knih

Další kousek z edice Mistrovských děl evropského komiksu. Epický příběh několika generací kasty metabaronů. „Rodiny“ supervojáků a nejmocnějších válečníků galaxie. Další komiksová space opera, na rozdíl od Incalu, mnohem přímočařejší, mnohem dynamičtější, méně filozofická (i když, možná mi něco uniká). Vizuální stránka, kresba, obrazy, nápady, tvary, gotický svět, enormní rozměry všeho, to vše je víc než úchvatné, je to metaúchvatné. Zcela to zapadá do příběhu supervojáků, bojujících jednu epickou bitvu za druhou.

5 17.03.2018

Známá a slavná kniha, mnohými považována, spolu s Hvězdnou pěchotou R. A. Heinleina, za knihu definující a zakládající žánr military sf. Závratná reputace, přesto mi kniha dlouhá leta ležela v knihovně. Rozporuplné komentáře udělali své, nedokázal jsem se rozhodnout, zda chci číst military sf, které je vlastně svým celkovým vyzněním antimilitaristické, což jsem vždy považoval tak trochu za protimluv. Knihu jsem nakonec přečetl. Co si tedy odnáším?
Kniha má své skvělé i vyloženě špatné momenty. K těm skvělým patří zajímavý příběh a ještě zajímavější způsob války vedené s uvažováním relativistických efektů. Autorovy dále nelze upřít schopnost vytvořit místy hodně intenzivní atmosféru, takovou, jakou by jeden právě od military sf čekal. Souhlasím s tím, že přibližně první polovina je výrazně čtivější než druhá, nicméně neplatí to obecně. Spíš jde o to, že ve druhé polovině již naplno vyplave na povrch antimilitarismus.
Zde je možná na místě poznamenat, že autor sám prošel válkou ve Vietnamu, kde byl zraněn, za což obdržel Purpurové srdce. Přenesl autor část svých traumat z války ve Vietnamu do Věčné války?
Antimilitarismus je v příběhu patrný již od samého začátku, nejprve náznaky (elitní odvody, vojáci plní nesmyslné úkoly, vojáci cvičí neužitečné techniky). V druhé polovině je zmar a zbytečnost zřejmá v téměř každém odstavci. Zejména posledních několik stran je vyloženě zoufalství, žádné zadostiučinění, žádný smysl. Pokud tím autor chtěl popsat pocity vojáků vracejících se z války ve Vietnamu, rozhodně jim tedy nebylo co závidět. Toto, z mého pohledu, snad nejvíce přispívá k nižší popularitě druhé poloviny a celkové ambivalenci hodnocení.
Zaslouží si kniha své místo v síni slávy SF? Na to neumím odpovědět. Avšak již jen tím, že ovlivnila mnoho dalších děl, by rozhodně neměla být zapomenuta a založena. Možná nenaplňuje kritéria zábavnosti dnešních „moderních“ military sf, přesto bych ji doporučil přečíst každému fandovi tohoto sub-žánru.

4 17.03.2018

Brilantní knížečka. Útlá, nicméně zcela zásadní a nadčasová. Je tu vše co správná diktatura potřebuje k životu. Revoluce provedená idealisty. Růžová budoucnost. Převzetí moci pragmatikem. Odstavení idealismu, nejen prosté odstavení idealismu, ale jeho proměna v úhlavního nepřítele farmy. Manipulace s fakty, manipulace s minulostí. Ohýbání pravidel ve prospěch vládnoucí kliky. Vymývání mozků hloupými slogany - ovce by mohli vyprávět. Oddělení mláďat od biologických rodičů a jejich kontrolovaná výchova pod dozorem státu a strany. Tohle považuji za zcela klíčový motiv. Nic neurychlí nástup jakékoliv diktatury tak jako mladá generace dětí obrácených proti rodičům, vychovaných k nenávisti k vlastnímu dědictví a kultuře. Co mi to jen dnes připomíná? Vše zcela zapadá do Orwellovské vize. Nepřehlédnutelná je volba vládnoucí kasty. Na komunismus a v podstatě na jakýkoliv jiný moderní skupinový ismus to sedí. Nepřehlédnutelné paralely s dneškem jsou děsivé, jednání novodobé západní extrémní levice strašidelné a až zarážejícím způsobem odpovídá představené vizi. Závěrem snad jen: Budu pracovat lépe a radostněji! Soudruh Napoleon má vždycky pravdu!

45 11.03.2018

Kniha na pomezí historického románu a středověké detektivky. Napsána je nesmírně čtivě. Srovnám-li s filmovým zpracováním, je kniha samozřejmě mnohem propracovanější, jdoucí do větší hloubky a zejména detailněji popisující motivy jednání postav. To však nic nemění na faktu, že film naprosto brilantně zachycuje syrovou, šedivou, chladnou atmosféru středověkého kláštera kdesi v italských horách, popsanou v knize. A pak je tu samozřejmě knihovna, bezčasá, záhadná stavba ukrývající mystéria dávných dob, přeneseně v podstatě protagonista děje. Knihovna se značně restriktivními pravidly přístupu ke knihám. Jen tento samotný fakt vyvolává ve čtenáři nesmírnou zvědavost. Čtenář chce číst a objevovat, ale knihovník mu to nedovolí. S tím úzce souvisí další motiv, klikatící se dějem, a totiž náboženská hereze. Řádky, kde Adso rozplétá detaily o kacířích, jsou jedny z nejzajímavějších. Je správné bránit přístupu k informacím, pokud tím chráním status quo? Je to skoro až totalitní motiv. Děj nemá smysl dále komentovat, napsáno o tom bylo mnoho. Knihu jednoznačně doporučuji. Jedna z nejzajímavějších mnohovrstevných knih, které jsem kdy četl. A přitom čtivá, nesmírně zábavná a zdánlivě přímočará.

41 10.03.2018

K čemu je dobrá válka? Zdánlivě jednoduchá otázka. Jak autor v knize ukazuje, existuje na ni stejně jednoduchá odpověď. A možná pro mnohé překvapivě ta odpověď nezní „k ničemu“. Na stránkách knihy autor rozvíjí argumentaci, že válka paradoxně pomáhá svět dělat bezpečnějším (samozřejmě ne všechny typy válek dělají v konečném důsledku svět bezpečnějším, viz autorovi úvahy o produktivních a neproduktivních válkách, více v knize samotné). Autor svým vyprávěním podstupuje epickou cestu napříč časem. Od pradávných dob prehistorie, doby kamenné, přes první státy na blízkém východě, na území úrodného půlměsíce, přes známé říše světových dějin v různých koutech světa až po moderní dobu 20. a počátku 21. století. Na značném množství příkladů se snaží ukázat, že války ve svých důsledcích skutečně v minulosti vedli k bezpečnějšímu světu. Posledních několik kapitol věnuje roli a smyslu světového globálního policisty, roli, kterou v minulosti zastávala Velká Británie, a nyní zastávají Spojené Státy. Autor nutnost existence pozice globálního policisty napříč knihou obhajuje.

Kniha je psaná velice čtivě. Autorův styl je zábavný, místy až s lehkým nádechem irone. Jednoznačně doporučuji všem, kteří se zajímají o historii, ale též o současný stav světa.

Úplný závěr se však opravdu příliš nepovedl. Autor se zde pokouší o jakousi futuristickou vizi nejbližších desetiletí. Kromě faktu, že čtivost a zábavnost v poslední kapitole zcela mizí, v podstatě jsem se musel přemáhat, abych nepřeskakoval odstavce, z celého závěrečného textu jsem měl pocit, že autor vlastně ani tak moc nevěří tomu, co tam píše. Je to až příliš neutrální, bez nějakého jednoznačného závěru.

I přes tuto drobnou vadu na kráse si však kniha bezesporu zaslouží plné hodnocení.

8 10.03.2018

V podstatě nevím jak knihu hodnotit. V záplavě vysokých hodnocení se mé 2/5 zdá dosti žalostné. A spíš než o čemkoliv jiném to možná vypovídá o prostém nepochopení děje. Děje, který chybí. Knihu jsem začal číst na doporučení kolegy, který ji vychvaloval, jak brilantně reflektuje dnešní realitu plnou konspirací a „fake news“. Zcela na rovinu, zřejmě jsem tam asi nenalezl to, co jsem očekával. To je jednoznačně hlavní závěr, který si odnáším. Kniha se nečte snadno, stav, popsaný v několika komentářích níže, kdy se první kapitola čte se slovníkem v ruce, jsem si zažil též. Nebo zkrátka jen nemám vztah k mysticismu. Zmíněný kolega mi po diskuzi doporučil knihu přečíst znovu, s tím, že množství geniálních drobností tak prý vyplave na povrch. No, nevím. Časem to možná udělám.

5 04.03.2018

Opět fascinující čtení o fascinující době stěhování národů. Kniha ukazuje, že historie v žádném případě nemusí být záplavou nudných dat určených k zapamatování. Nepovažuji se za historika, nemám profesionální humanitní historické vzdělání, kniha se přesto čte skvěle. Vyzdvihuji zejména úvodní kapitoly pojednávající o možném původu kočovných kmenů Hunů z oblastí severního Mongolska.

4 04.03.2018

Další z řady knih věnované době stěhování národů z pera české autorky, historičky, J. Bednaříkové. Čím víc se o této době dozvídám, tím víc mě fascinuje. Barbarská Evropa, doba, ze které vychází severské ságy. Doporučuji přečíst všem, kdo se zajímají o Vikingy, Seveřany, apod. Nebo možná raději ne, opravíte si množství pohodlných a nepřesných názorů. Nečekejte posílení romantických představ o drsných seveřanech, kniha je plná tvrdých historických faktů. I přes to lehké varování výše však jednoznačně stojí za přečtení. Další původní českou práci na obdobné téma zřejmě nenajdete.

6 04.03.2018

První věc, která mě při čtení knihy napadla, byla, že se vlastně svět před dvěma tisícovkami let příliš politicky neliší od toho dnešního. Pochopitelně. Ambice jednotlivců, touha po moci a bohatství, touha vládnout a diktovat. Na druhou stranu je třeba ocenit a respektovat schopnosti lidí, kteří se v té době dokázali prosadit a být úspěšní ve společnosti, kde se neodpouští nejmenší slabost. Nepochybně to byly silné osobnosti, vůdci, které nelze srovnávat s dnešní politickou „elitou“ plnou šedivých, nevýrazných úředníků. Ano, byla to jiná doba. Kniha jednoznačně stojí za přečtení, je čtivě napsaná a troufám si tvrdit, pomineme-li fakt, že jde o reálnou historii, čte se jako vysoce nadprůměrný politický thriller. Nabízí se srovnání s dnešní úpadkovou dobou. Závěry si každý vyvodí sám.

5 04.03.2018

Představte si svět, kde hlavní a jediný důraz je kladen na zábavu a štěstí společnosti. Představte si, že jediné starosti, které si děláte, je vymyslet program na vyplnění toho moře volného času, který vám každý den zbývá po vaší lehké „práci“ (tedy, za předpokladu, že nemáte tu smůlu, že vás „vypěstovali“ jako epsilon). To možná nezní až tak špatně, že? Až na to „pěstování“, ale to berte jen jako takový sf prvek. Podmínkou je však ztráta individualismu, ztráta odpovědnosti, ztráta životního směru a cíle a v neposlední řadě a možná nejdůležitější, nutnost zůstat po celý život dítětem v těle dospělého. Je to velká nebo malá cena? To, nechť si, prosím, každý určí sám za sebe.

Popsaná vize vyvolává nepříjemné otázky a hluboké úvahy. Střet světa „divochů“ vs. světa „civilizace“, střet světa tradičních (též náboženských) morálních hodnot vs. světa čistého hédonismu až neuvěřitelného nihilismu. Nepřipomíná vám to něco? Civilizace ovládaná vymýváním mozků a drogami (Soma, která až příliš nápadně připomíná dnešní antidepresiva - nemluvím o skutečné potřebě medikace v řadě případů, kdy podání antidepresiv může reálně zachránit život).

Kniha je velmi čtivá a skutečně se nelze ubránit srovnání s dneškem (skoro se vsadím, že takto to vnímala většina čtenářů generace zpět, přesto …). Závěrečný rozhovor mezi Divochem a Mustafou Mondem je perla.

Knihu jsem četl hned po Orwellově 1984 a dovolím si krátké srovnání. Tam kde Orwell vykresluje vizi brutální, šedou, plnou otevřené kontroly myšlení a jednání, Huxley na to jde rafinovaněji. Jeho svět není o nic méně svázaný, jen to není tak nápadné a brutální. Kontrola myšlení je přítomna ve stejné míře (přístup k nezávislým informacím – v tomto případě ke knihám – je stejně jako u Orwella značně omezen), nepohodlní jedinci jsou vyloučeni z kolektivu. Kontrola jednání se neprovádí prvoplánovým násilím, ale opět spíše nenápadněji (nepokoje uklidněné rozprášením aerosolu Somy), přesto je opět neméně zřejmá.

Co si z toho všeho odnést? Nejspíš to, že pokud se současný kurz vývoje západní civilizace nezmění, čeká nás nejspíš kombinace obou. A jak už to tak dopadá, budoucnost si vezme z obou přístupů to nejhorší.

30 04.03.2018

„Svoboda znamená svobodně prohlásit, že dvě a dvě jsou čtyři. Jestliže toto je dáno, všechno ostatní z toho vyplyne.“ G. Orwell, 1984.

Je dnešní svět svobodný? Myšleno svět západního civilizačního okruhu. Možná nesmyslná otázka. Naprostá většina odpoví, že ano. Je západní svět dnes svobodný víc, než byl před čtvrt stoletím? Ha, to už možná tak jednoznačné není. Nemluvím o svobodě cestovat, vzdělávat se, nemluvím o dostupnosti zboží a služeb. Mluvím o plíživé snaze korigovat myšlení. O snaze vychovávat. Mluvím o politické korektnosti, o tiché autocenzuře v médiích, o rozšiřující se snaze svým projevem nikoho neurazit, o generaci tzv. „snowflakes“, mikroargesi a „safe spaces“, o dnes již mnohde uzákoněných zločinech z nenávisti (hate crimes srovnej s thought crimes) a v neposlední řadě právě o hlídání veřejného projevu a odhalování právě těchto zločinů z nenávisti (srovnej s ideo policií / thought police). Že přeháním? Možná. Kéž by. Co když ta orwellovská vize právě takto začíná?

Ještě k těm zločinům z nenávisti. Jordan Peterson, profesor klinické psychologie na univerzitě Toronto, v jednom ze svých známých rozhovorů prohlásil, že máme-li mít možnost přemýšlet, znamená to nutnost riskovat, že budeme útoční/urážliví. Doporučuji shlédnout a nejen tento jeden rozhovor.

Tímto si odškrtávám jeden můj dávný čtenářský rest. Kniha se nečte snadno, za tu námahu však jednoznačně stojí. Politické úvahy, úvahy o svobodě jednotlivce, o svobodě myšlení, o diktatuře, o skupinové identitě, jsou dodnes platné a při hlubším zamyšlení opět aktuální. Již to, že nedokážu vymyslet pozitivní závěr komentáře, o mnohém vypovídá.

51 18.02.2018

Kniha je primárně popisná, nevysvětlující. Shrnuje stav poznání daných oblastí k datu napsání/vydání. Velká škoda, že český vydavatel knihu vydává 10 let po jejím napsání. U knihy snažící se předpovědět budoucí trendy to považuji za neomluvitelnou chybu. 10 let je dlouhá doba, světová situace se za tu dobu docela dost posunula. Přes tuto chybu českého vydavatele si kniha nezaslouží špatné hodnocení. Čte se velmi dobře, byť výhled je vskutku neveselý. Rozhodně by stálo za to porovnat některá aktuální čísla s autorovými prognózami z před deseti lety ... akorát ten čas ...

5 14.02.2018

Dlouho jsem přemýšlel co napsat ke knize jejíž hodnocení hovoří samo za sebe. Ke knize, která je vydavatelem oprávněně zařazena do edice mistrovská díla sf. Autor rozvíjí pochmurnou vizi úpadku lidské civilizace, načrtává vývoj, který by i z dnešního pohledu nemusel být nereálný. Naopak, mnohé dnes může nasvědčovat tomu, že právě podobně by mohla končit zejména současná "západní civilizace". Úpadek lidského ducha, lidské zvídavosti, touhy poznávat neznámé a prozkoumávat neobjevené a ztráta veškerých lidských ideálů je popsána mrazivě. Důvody masových sebevražd jsou zřejmé již z prvních kapitol. Kritika (ať oprávněná či nikoliv) směřování současné civilizace z některých pasáží přímo tryská. Je zřejmé, že roboti "ovládající" lidstvo, drogy, vymývání mozků, a z pohledu současnosti nesmyslná pravidla a zákony společnosti jsou v autorových očích pouze důsledkem prvotního civilizačního úpadku a nikoli jeho příčinou, což je něco s čím jako čtenář bezezbytku souhlasím. Přes všechnu pochmurnost a zoufalství však autor neztrácí naději. Věří, že i ten nejhlubší propad lidské civilizace nebude zcela smrtící. Jedním z nosných témat příběhu je snaha hlavního hrdiny, poté co se sám naučil číst, najít a přečíst co nejvíce knih. V mých očích právě toto symbolizuje nezadusitelnou touhu a potřebu člověka poznávat nové a neobjevené což je (nejen v knize) klíčem k obrodě. Dalším, neméně důležitým, prvkem je snaha dvou hlavních postav o destrukci zažitých společenských hodnot (Individualismus a Soukromí) a nastolení nových (potřeba člověka milovat a být milován). A teď trochu SPOIL: Posledních několik kapitolek se nese v naprosto pozitivním duchu. Zejména Paulova cesta ideobusem je pozitivními myšlenkami přímo prosycena. Naděje v lepší zítřky lidstva je zde přímo hmatatelná. Posledních několik řádek z pohledu Spoffortha pak celý příběh podle očekávání zastřešuje. Konec SPOILU. I přes celkově poměrně jednoduchý příběh tu je brilantně napsaná, místy až poetická kniha, která si zcela jistě zaslouží místo v každé SF knihovničce. Zejména pak u těch, kteří se nebojí trochu popřemýšlet o problémech současného světa, neboť nosná myšlenka, v knize obsažená, je dnes stále aktuální a co víc, stále aplikovatelná.

29 04.02.2018

Huh? Co jsem to vlastně přečetl? Kdykoliv někdo jen řekne slovo maso, vzpomenu si na tuhle knihu. Četl jsem ji již nějakou dobu zpět, ale předchozí věta se mi potvrzuje dnes a denně. Knihu mi půjčil kolega v práci a kdykoliv někdo v kanceláři zmíní maso, já a ten kolega se na sebe podíváme a oba přesně víme na co ten druhý myslí. Na naprosto divnou knížku popisující ujetý svět (aniž bych zabíhal do detailů). Kniha stojí za přečtení, ale zanechá v člověku docela hlubokou rýhu, to berte jako varování. Popis světa a života v něm je dost drsný a hlavní postava (nechci použít slovo hrdina protože on to žádný hrdina není a těžko si k němu vybudujete nějaký vztah, možná odpor?) to nemá vubec jednoduché. Co mě na knize zaujalo je, jak dokonale vystihuje svázanou totalitní společnost, pokřivené myšlení lidi, jejich ještě pokřivenější chování a když se nakonec dostanou na svobodu ještě více nepochopitelné a odmítavé reakce. Uf doufám, že nic podobného v životě nazažiji. První vydání je z roku 1981 a není možné přehlédnout, proti čemu je kniha namířena.

7 04.02.2018

Vše podstatné již bylo napsáno v komentářích níže. Přesto pár slov přidám. V knize je několik velmi zajímavých příkladů srovnání chování reálných lidí vs. „ekonů“, ideálních lidiček, chovajících se zcela efektivně a optimálně z hlediska nákladů/výnosů/trhů (čtenáři s ekonomickým vzděláním prominou :)). Docela mě zarazilo uvědomění si, že na ekonech byla do nedávna postavena celá „fungující“ ekonomie. Dále je zajímavé uvědomit si vliv behaviorální ekonomie na každodenní život, každý z nás denně vidí / slyší desítky reklam, pobídek, akcí, 2+1 zdarma … kniha pomůže odhalit pozadí některých marketingových triků. Kniha je hodně populárně naučná, autor přibližně pětinu knihy věnuje svému kariérnímu postupu, resp. postupu behaviorální ekonomie mezi respektované obory. Pro zájemce o problematiku nicméně určitě poslouží jako zajímavý rozcestník.

6 04.02.2018

Na knihu mě upozornil trailer k chystanému filmu dle předlohy. Přečetl jsem si anotaci a ta mě zaujala natolik, že jsem knihu zakoupil. Příběh sice není zvlášť ohromující, přesto je velmi zábavný, zejména pro člověka se vztahem ke geekovské subkultuře. Za takového se považuji, sám jsem strávil spoustu hodin u PC her (filmů a seriálů :)). A i nyní se k tomu občas vracím. Nevím, zda autor má podobnou zkušenost, jeho hrdinové jsou nicméně popsáni velmi uvěřitelně, je to radost když potvora dropne legendárku :) … V množství odkazů na dnes již kultovní filmy/hry/hudbu je asi největší kouzlo knihy – vyvolávají vlastní vzpomínky. Plný počet nedávám z důvodu naprosto zbytečné SJW vložky na konci knihy, povinné diverzity. Vůbec to do takové knihy nepatři a je to tam jak pěst na oko.

14 28.12.2017

Kniha nabízí náhled do fascinujícího světa mikrobů. Do světa, který běžně nevidíme, který normálně nevnímáme a pokud ano, tak spíš se směsí strachu a hrůzy. Autor shrnuje nejnovější poznatky dané problematiky ve formě příběhů jednotlivých vědců, popisuje, na čem pracují a co by mělo být jejich zamýšleným cílem. Vědců a příběhů je značné množství a věřím, vzhledem k šíři tématu, že v knize je představena pouze špička ledovce. S blížícím se závěrem si mnohý čtenář sám začne uvědomovat možnosti, zejména medicínské, jaké studium mikrobiomu v budoucnu zřejmě nabídne. A skutečně, autor toto podezření v posledních dvou kapitolách potvrdí. Můžeme se těšit na předem naprogramované bakterie, nebo koktejly naprogramovaných bakterií, eliminující celou řadu potíží? Vypadá to, že se to dozvíme dříve než později.

7 03.12.2017

Tato útlá knížka v sobě skrývá značné množství velmi silných myšlenek. Vysvětlení důležitosti role zdravého množství nacionalismu ve formování západní civilizace je pouze začátek. Autor zdůrazňuje nezbytnost teritoriální integrity, právní teritoriální jurisdikce a zejména historické odluky (křesťanské) církve od státu jako klíč k formování dnešních států západního civilizačního okruhu. Srovnává s absencí něčeho jen vzdáleně podobného u států na blízkém východě a dává do souvislosti s vlivem islámu. Uběhlo nějakých patnáct let od vydání originálu, nicméně myšlenky v knize obsažené nezastarávají. Řekl bych, že je tomu právě naopak. Za těch patnáct let nedošlo v západním civilizačním okruhu k žádnému posunu směrem doporučeným sirem Rogerem v závěru knihy. Je strašidelné, když si člověk uvědomí, že negativní jevy popisované v knize jsou dnes ještě více intenzivní, rozšířené a obecně stále více akceptovatelné. Netřeba uvádět příklady, jsou toho denně plné zprávy. Možná až v relativně velmi nedávné době se zdá, že se začínají objevovat rozličná nacionální/identitární hnutí v opozici k progresivní západní levici a teprve budoucnost ukáže, zda to bude úspěšná a správná cesta.

9 17.11.2017

Knihu jsem četl poprvé v roce 2017, tedy víc než 20 let od původní teze publikované v časopise Foreign Affairs. Kritici namítají, že autor v mnoha prohlášeních nemá pravdu. S odstupem let je zřejmé, že současný obraz světa je blíž Střetu civilizací než konečnému vítězství liberální demokracie. I po letech jde o zcela zásadní knihu, kterou by si měl přečíst každý, kdo se jen trochu zajímá o soudobé dějiny.

11 28.10.2017

Nepochybně zajímavý historický přehled. Přestože se závěry autorů zcela nesouhlasím, kniha je podnětná, poskytla mi mnoho látky k přemýšlení. Hodnotím vysoko zejména z důvodu značné šíře popisovaných příkladů (tj. inspirace k dalšímu studiu). Na jednu stranu závěr autorů dává smysl (alespoň se tak snaží ukázat na četných příkladech z minulosti). Na druhou stranu, silné odmítání ostatních teorií / faktorů nepůsobí zcela přesvědčívě. Autor se až příliš snadno vypořádává s kulturním pozadím civilizací, až příliš snadno odmítá vliv kultury. Aneb jen kontingentní běh dějin ( = náhoda) je prapůvodní příčinou neúspěchu. Nepochybně ano, však celý vesmír je postaven na náhodě. Skutečnost však bude nejspíš v kombinaci mnoha faktorů.

6 28.10.2017