Thekingofdisco komentáře u knih

Přiznám se, že k českým autorům přistupuji opatrně. Vlastně je ani moc nevyhledávám, ale tohle mě dostalo.
Prodělával jsem zrovna čtenářskou fantasy krizi ze které mě nemohl dostat ani Erikson, Abercrombie, Jordan, nebo Lynch.
Kdo by čekal, že spása přijde z našich luhů a hájů :)

Naslouchače jsem zvládl během dvou dnů, nemám co vytknout.
Tleskám, smekám a doufám v rychlé dopsaní dalších dílů.

12 09.03.2020

Měl jsem z knihy trošku strach, protože některé komentáře tvrdily, že druhý díl je horší, než díl první, který mě úplně učaroval...
Nakonec se mi druhý díl líbil víc, než první. Celý příběh na mne působí jako taková tragická, nádherně napsaná, pohádka.
Pokud bych Strachu moudrého muže měl něco vytknout, tak to, že mi trochu vadilo rozdělení knih. Tak nějak mám pocit, že první třetina druhé knihy měla ještě být v prvním dílu, aby byla velká většina Kvotheho let na univerzitě pohromadě.
Spousta čtenářů je toho názoru, že se děj ve druhém díle moc neposune. Na jednu stranu je to pravda, žádný velký dějový posun zde není. Mám pocit, že Strach slouží k rozvinutí Kvotheho osobnosti, naučí se, a zjistí spoustu věcí, které bude jistě důležité pro třetí knihu.
Líbilo se mi, jak Rothfuss rozehrál spoustu vedlejších dějových linií, nebo spíše nakousl příběhy vedlejší postav, které mě zajímají. (Jen škoda toho čekání na třetí knihu...)

Mnoho lidmi nenáviděná část s Feluria mi přišla kouzelná, pátrání po banditech mě bavilo, výcvik u Ademů mne nadchl a závěrečné pobití falešných edemů mi přivodilo husí kůži.
Co víc dodat, snad jen; Patricku, snaž se!

9 22.06.2018

Tak tohle bylo... fuu, nevím, kde začít. Každopádně nejlepší díl série, dějové linky postav gradují, rychle se umírá, prostě dílo plné zvratů.
Nějak dál nevím, co ke knize napsat, protože bych se musel vyjádřit snad ke každé postavě, každému příběhu, který se zde odehraje. Velice mě zajímá svět za Zdí (bohužel se na něj dívám nejčastěji skrz méně oblíbenou postavu, Jona). Arya byla, jako vždy, skvělá. Konečně se čtenáři dostane kapitol z pohledu Jaimeho, a ten pochopí, že jeho postava není až takový zmetek, jak ho ostatní vidí.
Za vrchol knihy považuji Rudou svatbu, geniální, srdcervoucí... Jelikož je Catelyn jedna z mých oblíbených postav, tento díl jsme nesl opravdu těžce... ještě mám v paměti, jak čtu v tramvaji, neznalý dalšího děje a najednou na svatbě zazní Deště Kastameru. S hrůzou jsem se nemohl od stránek odtrhnout...
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl.
A ten epilog... :)

6 14.12.2015

Tak, chtělo to jedno čtení v angličtině, další v češtině, naposlouchat podcast, kde rozebírají obsah každé kapitoly a troufám si tvrdit, že jsem do toho pronikl.
Musím říct, že mě trochu mrzí, jakého přijetí se mistru Wolfemu dostává v Česku. Celá Kniha nového Slunce je dost možná nejkomplexnější věc, jakou jsem kdy četl. Je třeba mít na paměti, že Wolfe je jako kouzelník, k jedné ruce přitáhne pozornost diváka, ale skutečné kouzlo probíhá rukou, na kterou se pozornost neupírá. To, co je nám předkládáno jako hlavní děj, vlastně vůbec hlavním dějem není. Severián lže. Je potřeba číst mezi řádky, zaměřit se na věci, které neříká, ale z kontextu, z jedné jediné větičky, vyplynou. Věci, které my známe a používáme mohou být nazývány úplně jiným slovem. Hned na druhé straně je jasný důkaz, že Severiánova paměť není tak dokonalá, jak sám říká. U jiného autora by to mohla být chybka, nesouvislost. Zde je to záměr. Nebojím se říct, že téměř každá věta má svůj význam, něco skrytého, určitou symboliku. Rozhodně nejde o knihu, kterou čte člověk k odpočinku.
Není to kniha pro každého, a je naprosto v pořádku, když zrovna tohle někomu nevyhovuje. Troufám si ale říct, že pokud Knize nového Slunce dá někdo špatné hodnocení, prostě ji nepochopil. Wolfe byl totiž absolutní génius.

5 05.04.2024

První díl se mi dostal do rukou již před delší dobou. Přečetl jsme prvních pár kapitol a knihu odložil s tím, že mě prostě nebaví. Po nějaké době mi to nedalo; nechápal jsem, jak může kniha, do které se nemůžu absolutně začíst, tak vysoké hodnocení? Ale druhý pokus také nevyšel. Zkusil jsem po nějakém čase i potřetí a nelitoval jsem! Sice jsem se prvních pár kapitol musel nutit, ale později jsme se nemohl odtrhnout.
Není to klasická fantasy o skupině hrdinů, kteří jdou porazit zlého čaroděje. Zaujalo mě seriálové zpracování, kde kapitoly postav končí v napínavém okamžiku tak, jako tomu bývá u seriálu.
Oproti klasickým fantasy příběhům, nebo vůbec příběhům všeobecně, se líší tím, že zde umírají i hlavní postavy, takže je čtenář v neustálém strachu o svého oblíbence.
Po dočtení všech, zatím, vydaných dílů jsem si knihu přečetl znovu, a zalíbila se mi ještě víc; autor má vše perfektně promyšleno dopředu. Nepřidává postavy do příběhu tím způsobem, že v další knize zjístí, že by se mu hodila postava, která by udělala to a ono, ale už v první knize padnou, byť i jedinou větou, zmíňky o postavách, které se stanou důležité v dalších dílech ságy.

5 14.12.2015

Tleskám.
Dlouho mě žádná kniha nenadchla tak, jako Páté roční období.
Výborný mix fantasy/sci-fi. Originální, ale zároveň nám dobře známý svět.
Neustálý pocit blížícího se konce světa.
Kdybych měl knihu přirovnat k jiné fantasy sérii, nejblíže jí bude asi Malazská kniha padlých, díky stylu vyprávění (hození do děje, spousta zákonitostí a termínů prostě vyplyne z vyprávění).
Občas se zde objevují poněkud divná slova, ale knihu jsme četl z části i v angličtině, takže nejde o chybu překladatele. Překlad je naopak výborný.
Autorka skvěle pracuje se slovy a s formou vyprávění.
Nejvíc se mi v knize líbily WTF momenty, kdy vám vše zapadne do sebe a musíte si daný odstavec přečíst znovu, protože nevěříte vlastním očím.
Pokud si podobnou kvalitu udrží i další díly, řadím trilogii mezi své TOP série.

4 12.10.2019

Epické. Z původní trilogie se mi třetí díl líbil nejvíc. Vše do sebe zapadlo. Věci, které mi v prvním díle připadaly nedotažené zde byly dotažené k dokonalosti.
Jelikož si nejspíše rád sám sobě škodím, nevyhýbám se spoilerům, a i když jsem přibližně věděl, jak kniha dopadne, stejně jsem měl husí kůži, když šla do finále.

Celou první trilogii tedy hodnotím jako výbornou, svižnou, nenáročnou fantasy, po které určitě ještě někdy sáhnu.

4 02.09.2018

Jméno větru mi asi dva roky ležela doma, nebyl jsem schopný se do příběhu začíst, i přes několikero pokusů. Nakonec se mi zadařilo a celou knihu jsem zvádl během pár dnů. Zaujal mě hlavně kouzelný svět, dobře vymyšlený systém "magie", a taky to, že Rothfuss to sakra dobře umí se slovy. Ze začátku jsme měl trochu problém s tím, že Kvothe snad na každé druhé stránce zdůraznil, jak výborný je muzikant, jak skvěle umí zpívat, nebo že je skvělý herec. Po čase jsem si ale zvykl :D

4 28.12.2017

Nevím, jak to ta ženská dělá, ale na Zlomené zemi žeru úplně vše.
Jiným autorům se nedaří mě zaujmout ani po čtyřech knihách, ale Jemisin si mě totálně získala Pátým ročním obdobím, a Branou z obelisků jen utvrdila, že nešlo o náhodu.
Děj se může zdát trochu pomalejší, oproti prvnímu dílu, protože postavy nikam neputují, jsou většinu knihy na místě, ale dozvídáme se spoustu nových věcí o světě a orogenii.
Pokud jde o epické scény, ty Jemisim umí...

3 30.11.2019

Druhým Mistbornem si mě Sanderson naprosto získal. Naprosto originální svět, i když třeba ne až tak propracované postavy jako u jiných autorů. Například i po tomto díle mám stále guláš ve členech původní party, krom Vin, Sazeda a Špuka nevidím mezi vedlejšími postavami velké rozdíly.

Všiml jsem si, že dost čtenářů vytýká druhému dílu velké množství politiky. Nevím, zda je to čtením Písně ledu a ohně, Zaklínače a Malazu, ale politika zde mi přišla opravdu jednoduchá.
Z celé knihy mám však velice dobrý pocit, bavil jsem se od začátku do konce. Nejde o dílo s nějakou hlubokou myšlenkou, ale stejně tak, jako mám někdy chuť se podívat na nenáročný superhrdinský snímek, tak si stejně rád přečtu nenáročnou akční řežbu, která baví víc, než díla, která si snaží hrát na hodnotnou literaturu plnou hlubokých myšlenek ( Zdravím, Goodkinde).

3 14.08.2018

Jsem fanoušek hororového žánru již od mládí a jen tak mě něco nevyděsí. To to zvládlo na jedničku a přichystalo mi několik bezesných nocí. Nejlepší horor, který jsem kdy četl. No, tedy alespoň první třetina knihy. Kniha měla ze začátku mrazivou atmosféru, hrůzu jsme cítil snad z každé stránky, mám ale pocit, že někde uprostřed začne být kniha zdlouhavá a zde jsem ji také na nějaký čas odložil. Když jsem se k ní však vrátil, a poslední třetinu jsem zvládl jedním dechem. Geniálně zvládnuté postavy, stupňující atmosféra, prostě vše, co ke Kingovi patří. A ač nejsem žádná citlivka, tak závěrečné zapomínání a poslední jízda na kole mě celkem dostaly. Nebýt zdlouhavého středu knihy, dal bych 5*. I přes to si stojím za tím, že jde o nejlepší literární horor.

3 16.09.2017

Plánuji přečíst Šest vran, ale jelikož se Griša odehrává chronologicky před Vranami, rozhodl jsem se začít zde.
Počítal jsem s tím, že jde o četbu o mladší ročníky, plné spousty young adult prvků.
Přesně taková i Griša byla, ale kupodivu mě i celkem zaujala atmosféra a stylizace světa, líbí se mi lehká inspirace rádoby Ruskem.

Že by mě tedy Griša ohromila se říct nedá, ale o zklamání taky nešlo. Druhý díl určitě zkusím.

Lehký spoiler: Není mi úplně jasné, k čemu jsou z praktického hlediska dobré schopnosti Aliny a Temnyje...

2 16.10.2020

O 100% lepší než první díl. Tohle už mělo švih. Vyústění Bayazovi výpravy byl geniální tah, děj na severu je správně drsný a o Gloktovi se snad nemusím ani vyjadřovat.

Hodně mě zaujal Cosca, vidím ho trochu jako takovou Rudou zmiji Prvního zákona.

2 13.08.2020

Konečně! Konečně jsem Temné věží přišel na chuť, a oblíbil si jak hrdiny, tak celý svět Temné věže. Závěrečná část v Ludu byla geniální.

Blaine is a pain, and that is the truth.

2 10.10.2018

Mám rád knihy, ve kterých se objevuje motiv svržení vlády. Navíc si všichni vychvalovali Sandersona, tak jsem to rozhodl zkusit. Ze začátku mě kniha nadchla, samozřejmě zaujal originální systém "magie". Jen jsem se celou knihu nějak nemohl sžít s Vin... Někde zhruba v půlce jsem však knihu na nějakou dobu odložil, protože mě unavovaly plesové scény, měl jsem u nich víc než kde jinde pocit, že čtu young adult. Díky bohům jsem se však ke knize vrátil a strhující finále mě naprosto dostalo.

2 14.08.2018

Podle návzu jsem čekal Bouři mečů No.2, nedočkal jsem se. U žádné z předchozích knih jsem ten pocit neměl, ale u tohoto dílu by mi nevadilo, kdyby byl o maličko kratší. První polovina knihy se odehráva současně s Hostinou.
Tentokrát jsem více, než obyvkle, trpěl u Tyrionových kapitol. Jeho kapitoly mě vyloženě nebavily.
Dočkáme se jen pár kapitol Brana, Aryi a Jaimeho, o to lepší však jsou.
Jak se však děj blížil ke konci, měl jsem pocit, že atmosféra houstne a je snad nejtemnější za celou ságu.
Bohužel však kniha končí v nejlepším a nám nezbývá nic jiného, než čekat na Vichry zimy. Postavy jsou rozestavěny dokonale k tomu, aby byla další kniha ta největší řežba ze všech...

A konečně jsme se dočkal kapitoly z pohledu Melisandry :D

2 14.12.2015

Má to styl, má to skvělé postavy, je to správně drsné, ale něco mi tam chybělo...
Další díly určitě ale zkusím.

1 09.03.2020

Já nevím... čtvrtý díl a já se pořád nedokážu vcítit ani do jedné z postav.
Velké plus je začátek knihy, který je napsán jen z pohledu jedné postavy, a ač se jedná o doposud neviděný kus Malazského světa, je dobře (na poměry Malazu) popsán.
Za mne doposud nejslabší díl. Bohužel.

1 09.03.2020

Po natěšenosti z konce Pustin a po vytvoření vztahu k současnému Ka-tet přichází trochu šok, jelikož se většina knihy odehrává během Rolandova mládí.
Bez mučení přiznám, že mě kniha po asi v 1/3 přestala bavit.
Nějak jsme se ale pak donutil k dalšímu čtení a já byl spokojen. Po dočtení docela rád vzpomínám na chvíle prožité s Rolandem a jeho starým Ka-tet ve westernovém městečku.
Říkám díky.

1 12.10.2019

Vážně nevím. S ohledem na moje ostatní hodnocení bych měl knize dát odpad a nejlépe 2x...
Ke knize jsem se dostal vlastně tak, že jsem si chtěl odpočinout od epických sériích o tisíci stranách a sáhnout po něčem lehčím, ale zároveň zůstat v žánru. Řekl jsem si, že se zkusím vrátit do teenagerských let a sáhnu po nějaké young adult knize...
Kniha byla hloupá, naivní, nereálné představy o boji, prakticky žádná přímá akce kromě závěrečného boje. Hlavní dějovou linkou knihy má být turnaj. Proč velkou jeho většinu nepřeskočit a neshrnout ji do pár vět?
Na druhou stranu musím přiznat, že jsem se celou dobu bavil, a dobře. Což se občas nedařilo ani knihám, kterým jsem dal plné hodnocení.
Vzhledem k tomu, že mám již rozečtený druhý díl, který již napravil mnoho chyb této knihy, budu v sérii pokračovat a přistupovat k ní jako k fantasy guilty pleasure a věřím, že se budu dál dobře bavit :)

1 12.10.2019