Thanyss komentáře u knih

Z Čapkova Krakatitu jsem poněkud rozpačitá a to z toho důvodu, že v knížce jsou výborné a napínavé pasáže a potom části, které mi přišly úplně mimo dějovou linii, zbytečné, jako by pouze sloužily k vyplnění děje. Takže jsem se chvíli výborně bavila a chvíli se hryzala nudou a přemáhala se, abych četla dál. Celkově mě Krakatit spíše zklamal, čekala jsem víc.

7 18.06.2013

Naprosto strhující román se zajímavou a neotřelou myšlenkou, při které rozeným knihomolům a milovníkům knih vstávají vlasy hrůzou. Představa duchovně zcela prázdného lidstva, kde kniha a čtení představují něco naprosto nepřípustného, je prostě mrazivá.

7 17.06.2013

Tuny sněhu, ledu a nekonečná polární noc. Mrazivá Aljaška a matka s dcerou, které pátrají po manželovi a otci v jedné osobě. Kniha, která vyniká skvělou atmosférou, výborně popsaným prostředím a v níž nejde tolik o finální rozuzlení jako o samotnou cestu k cíli.

6 15.10.2016

Inu, co na to říct... Místy zmatené, místy až přehnaně poučné a hlavní hrdinka někdy až přílišně hrdinská. Přesto to spolu dohromady nějakým záhadným způsobem funguje. K tomu nahrává i nevšední prostředí a pro mě spousta zajímavých pouček o ledu a sněhu. Není pochyb, že autor oplývá značnými znalostmi Grónska a vlastně i Dánska, jen mě vcelku mrzelo, že tu počáteční tajemnost a záhadnost ve finále vystřídal ryze akční thriller a rozuzlení tak nepůsobilo tolik dramaticky, jak by si tahle knížka zasloužila. Proto na hodnocení o jednu hvězdu ubírám.

6 29.10.2015

Další povedený výlet do temných zákoutí Eriksonovy duše. Tentokráte tisíce let před události z Malazské říše. Děj je značně syrový, sedřen pomalu na kost, Eriksonův černý humor si vzal dovolenou a před vámi se zvedá šílený vír postav, ať už těch, které znáte nebo těch nových. Hřiště Kurald Galain je otevřené, magie se teprve probouzí a Matka noci pomalu objevuje svou sílu.
Je pravda, že v některých částech se děj docela táhne, filosofování by se tady dalo přehazovat lopatou, ale pak vždycky přijde něco, co vám to dlouhé čekání vynahradí. Mám totiž pocit, že Stvořením temnoty se Steven jenom zahřívá, sem tam pošimrá své brutální já a švihne nám na stránky řádně krvavý flák masa, přičemž nám jemně naznačuje, že tohle všechno je teprve začátek. Bude hůř, milánkové.
Steven je pořád ve formě a jeho pohled na historii, kterou několikrát naťuknul v MKP, je jako vždy originální a nenudí.

6 16.09.2015

A další Cobenovka, která mě posadila na zadek a nenechala mě od ní odejít, dokud jsem ji celou nepřečetla prakticky na jeden zátah.
Chybíš mi má dvě linie příběhu, přičemž se vzájemně neruší a přitom vám vesele zvládají zamotávat hlavu a přehřívat mozkové obvody, abyste se dopátrali, jak to celé zatraceně je. Opět tu máme člověka, který sice existuje, ale vlastně neexistuje nebo je to vlastně někdo úplně jiný, než koho jste znali. Aaaale, přečtěte si to raději sami, je to slušně zamotané a proklatě chytlavé.
Před čtením doporučuji nakoupit zásobu sirek, budete je potřebovat, až budete sedět nad stránkami hluboko do noci.

6 12.08.2015

Ach, vy trhovnické drbny! Nikdy nemáte dost, po všem slídíte, žádné soukromí ani tajemství vám není svaté. Musíte vědět všechno a o všech. Strkáte nos do každých dveří, hrabete se ve vztazích jako prasata v pomyjích a tvrdě odsuzujete podle svých nesmlouvavých a rádoby mravných zákonů.
Jak proti vám může obstát naivní a idealistický mladík, který si prošel trýzněmi vyhnanství a jenž se pod rouškou anonymity vrací do své vytoužené Paříže, aby znovu nalezl svůj život. Kéž by nikdy nevkročil mezi ovoce, zeleninu a ryby tržnice Les Halles!
Zola opět mistrně tká předivo lidské arogance, lhostejnosti a mravních předsudků. Hubený človíček nemůže obstát proti plným a nenasytným břichům, přestože jim statečně jistou dobu vzdoruje. Ovšem proti sukním a ostrým jazykům je stejně bezmocný.

6 13.03.2015

Jediná věc, kterou nechápu, je, jak je možné, že se mi Nadace dostala do rukou až teď? Není to mé první setkání s Asimovem, ale herdek, tahle kniha mě bavila od prvních stránek až do konce. Naprosto zbytečné se vyjadřovat, prostě si Nadaci přečtěte a posuďte sami, zda vás sledování postupného úpadku Galaktické říše, jejíž obnova záleží na dvou izolovaných společenstvích, bude držet stejně pevně jako mě. Zkrátka srdeční záležitost.

6 25.10.2013

Už ani nevím, jak dlouho jsem se ke čtení Gulliverových cest odhodlávala. Upřímně se mi do nich nechtělo. Po dočtení musím konstatovat, že to sice nebylo to nejlepší, co jsem v životě četla, na druhou stranu se nejednalo ani o propadák nebo čtenářské utrpení.
Bonusové body za autorovu fantazii, která v době vzniku tohoto díla musela být výjimečná. Jen mi občas nešly pod nos krkolomné názvy, jimiž je cestopis prošpikován. Podle mě jsou zapamatovatelné jen velmi obtížně a přesto, že se hlavní hrdina setkává s různými neznámými národy, všechny kultury používají „jazyk“ velmi podobný ve své jazykolamové podobě.
Suma sumárum, přestože se jedná o klasiku, pro mě jde pouze o klasiku průměrnou.

6 30.09.2013

Krátká knížka psaná spíše pohádkovým stylem, která mě zase až tak moc neoslovila. Možná je to tím, že jsem před tím četla Veroniku, která se rozhodla zemřít a ta se mi líbila mnohem víc než Alchymista. Možná jsem jen byla ve špatném rozpoložení a nedokázala se naladit na tu správnou vlnu, která se příběhem vine. Autor se snažil v jednoduchém příběhu, srozumitelném co nejširší mase čtenářů, naservírovat životní rady a moudra. Snahu oceňuji, ale v tomto ohledu mi dal mnohem více Malý princ od Exupéryho.

6 08.08.2013

První kniha, která byla u nás přeložena do češtiny. Jedná se tedy o 2 novely - Tělo a Nadaný žák.
První je o partičce kluků, kteří se rozhodnou vypátrat tělo mladého hocha, kterého s největší pravděpodobností srazil vlak.
Nadaný žák vypráví a nadaném studentovi, který vypátrá ve svém okolí nacistického zločince. Aby ho neudal, nutí chlapec starce, aby mu vyprávěl, co se ve skutečnosti dělo v koncentračních táborech. Vyprávění však zanechá tragické následky na obou hlavních hrdinech.
King se vším všudy, i z banální zápletky dokáže vytěžit maximum napětí.

6 18.06.2013

Běhá mi mráz po zádech, jen si na tu knížku vzpomenu. Zní to lákavě, když vám obchodník nabídne věc, po které toužíte nejvíce na celém světě a na oplátku chce jen pakatel a malou protislužbu, takový drobný žertík. Ale tyto malé vtípky postupně rozpoutají v městečku Castle Rock peklo. A tajemný majitel krámku s Nezbytnými věcmi si mne ruce.

Můj první Čapek. Četl se překvapivě dobře, i když mi děj přišel docela předvídatelný, od počátku bylo jasné, že mločí expanze je neudržitelná, ale lidstvo si vždy dokáže najít důvody pro to, co dělá. Ve většině případů jsou tím důvodem peníze a moc. Čapek nechává za svou chybu lidstvo platit vysokou cenu, i když jim v závěru nechává nepatrnou jiskřičku naděje, lidský život už nikdy nebude jako předtím...

Rozsáhlý postapokalyptický román, který vyniká skvělým zpracováním a prokreslením postav. Nástup smrtící chřipky a následné světové pandemie s úmrtností 99,4% je sepsána tak, že máte pocit, jako by se pan King přímo účastnil neštěstí a podává nám svědectví o tom, co viděl. Poté, co Kapitán Tripps odezní, děj se mění v boj mezi dobrem a zlem - na jedné straně Bůh reprezentovaný starou ženou a na druhé ďábelský Randall Flagg (s ním se věrní čtenáři mohli setkat např. v Temné věži nebo Dračích očích). Svědectví má vše, co má dobrá kniha mít a pan King nám vše servíruje tak, jak je od něj očekáváno.

6 18.06.2013

Završení celé ságy o Harrym Potterovi. Když se ohlédnu zpátky, tak je neuvěřitelné, jakým vývojem Harry od prvního dílu prošel. Poslední díl už v ničem nepřipomíná tu roztomilou pohádku o malém čarodějovi. A ruku na srdce - kdo z vás netušil, že si Ron nakonec vezme Hermionu?

6 18.06.2013

Jestli mě opravdu něco šíleně vyděsilo, pak je to povídka Silniční virus míří na sever. Já jsem se tak bála, že jsem odmítala vylízt z koupelny. Co kdyby mi nad postelí visel ten obraz?! V knížce je i řada dalších dobrých povídek, ale pro mě je zcela zastínil virus. Na tenhle příběh jen tak nezapomenu.

6 18.06.2013

Trošku jsem postrádala Hastingsův styl vyprávění, podle mého je to ten nejlepší úhel pohledu na řešení Poirotových případů. Nicméně náš milý kapitán se ve slavném vlaku nenachází a děj tedy vypráví třetí osoba.
Agatha Christie dokáže vytvořit skutečně velmi zamotanou situaci. V této knize vzala několik lidí, kteří spolu nemají nic společného a uzavřela je do Orien-Expresu, který uvízne v hlubokých sněhových závějích. A právě v tomto okamžiku dochází k vraždě bohatého Američana.
Ale jak už jsme zvyklí, nic není takové, jak se na první pohled zdá a odříznutí od okolního světa je pro belgického detektiva podružná záležitost. Má svoje šedé buňky mozkové a to mu stačí.
Atmosféra je výborná, napětí i tajemno je skvěle vyváženo. Rozuzlení jsem v téhle podobě nečekala ani v nejdivočejších snech.
Každá detektivka s Herculem Poirotem mě něčím překvapí a v tomto případě je to finální řešení. Vlastně dvě finální řešení. Ale jejich význam už si zjistěte sami ;)

6 18.06.2013

Zpočátku jsem měla z téhle knížky dost obavy, ale řekla jsem si, že když už jsem zvládla odmaturovat s otázkou kritický realismus, tak bych měla zvládnout i Zločin a trest. A zvládla jsem, i když se rozhodně nejedná o jednoduché čtení. Předně pro mě jsou dost těžká ruská jména a po dočtení knížky jsem byla schopná si zapamatovat tak akorát Raskolnikova.

Co se týče děje, jedná se o mistrovsky popsané myšlenkové pochody a chování jedince, který se odhodlá spáchat vraždu na člověku, jehož život podle něj nemá pro společnost valnou cenu. Raskolnikov se domnívá, že jej nikdo nemůže odhalit, ale s postupem času je štván svými vlastními myšlenkami a nakonec dojde zaslouženému trestu.

Kniha je dle mého i názorným obrazem ruské společnosti té doby, kterou zobrazuje bez jakýchkoli příkras, ale o tom už realismus přeci je.

Životopisům jsem se doslova vyhýbala a pak přišly moje narozeniny a od sestry jsem dostala tuhle knížku. Jsem Kingem praktiky posedlá, myslím tedy jeho knihami, které jsem už přečetla téměř všechny. A tak jsem učinila vyjímku. A dobře jsem udělala!

Lisa Rogaková napsala Kingův životopis perfektně. Není to jen suchopárné sdělování faktů a dat. Spíš je to podáno formou příběhu a četla jsem to doslova jedním dechem.

Že Stephen King není tak úplně obyčejným člověkem je jasné snad každému, kdo četl alespoň jednu jeho knihu, popřípadě viděl nějaké filmové zpracování jeho příběhů. Autorka se zabývá Stevovým životem už od narození a odhaluje nám tak neradostné dětství, kdy rodinu jednoho večera opustil otec a oni ho už nikdy nespatřili. Teprve později zjistili, že založil novou rodinu, i když se se Stephenovou matkou nikdy nerozvedl. Navzdory chudobě, se kterou se rodina potýkala, King úspěšně dokončil studia a oženil se.

Opravdu na mě zapůsobilo, jak se na něm nepodepsalo bohatství, které svými knihami získal. Na druhou stranu je děsivé, že člověk tak geniální se několik let utápěl v alkoholu a drogách a nepamatuje si některé části svého života.

Dalším paradoxem je, že spisovatel hororů trpí nepopsatelným množstvím osobních hrůz a fóbií, kterých se zbavuje právě psaním. King je plný rozporů, uznávám ho jako geniálního spisovatele, na druhou stranu obdivuji jeho ženu, jež s ním vydržela až do dneška.

Závěrem knihu doporučuji všem, kteří se o Mistrovi strachu chtějí dozvědět něco navíc. Pro mě bylo přínosem zjistit, jak Steva napadly některé jeho romány či povídky. Stačí mít oči otevřené. Jakákoli denní banalita se může stát námětem neuvěřitelného příběhu. Stačí se jen zeptat: Co kdyby...?

6 17.06.2013

Opravdu pěkná báseň, moc se mi líbila, i když v ní nehledám žádné skryté odkazy nebo kritiku nějakého státního zřízení. Borovský mě především pobavil a to oceňuji nejvíc

6 17.06.2013