tanuki komentáře u knih

str 16: „..nevěřte slibům. Těch je svět plný; bohatství, věčná spása, nekonečná láska. Někdo dokáže naslibovat všecko, jiný zase uvěří všemu, co by mu mohlo zaručit lepší dny (…) Ti, kdo slibují a sliby neplní, dojdou jen k bezmoci a zmaru; totéž se stane těm, kdo jim na ty sliby skočí.“

8 26.03.2015

str.63: „Láska je jako zapálená cigareta. Doutnající vášeň může dlouho hořet, aniž se o ni kdo stará. Někdy ji uhasí náš nezájem, jindy na ni někdo šlápne nebo dohoří až k filtru a začne smrdět. Jindy ji může jediný šluk ve správnou dobu znovu rozhořet.“

11 19.03.2015

"Vražda je násilný čin páchaný na vražděné osobě. Sebevražda je násilný čin páchaný na těch, kdo zůstávají naživu."

"Oslavujeme kulturu cukrářských věnečků, je sladká a chutná, ale uprostřed je prázdno."

"...pověra je cosi jako kapitulace, způsob, jak se nemuset postavit realitě."

13 19.03.2015

"Víš, co se stane, když lidi zraníš ? Když lidi zraníš, začnou tě mít méně rádi. To dokážou nerozvážná slova. Způsobí, že tě lidé mají o něco méně rádi..." (str.117)

9 14.03.2015

Zpočátku se děj šine jen velmi pozvolným tempem. Na to, že se celá série pomalu schyluje ke konci, jsem čekal na pěti stech stranách více událostí. Dočkal jsem se ale až na posledních 100 stranách, kdy se všechno konečně dává do pohybu...a to hned na několika místech současně...:o)

10 14.03.2015

Kniha je napsaná formou textové koláže, která někdy budí poměrně chaotický dojem. Jde vidět, že autor čerpá z obrovského množství zdrojů a tu vezme odstavec z jedné publikace, tu z druhé, proloží to básní, dopisem, citací. Občas se proto celek jeví jako umělý slepenec nesourodých textů. A těch jmen, postav, které se objeví a mizí, je někdy až příliš moc. Aspoň že některé z nich byly rozpracovány podrobněji. Díky za Nezvala a Ortena. Díky za Ivana Blatného a jeho zvláštní způsob žití...

9 28.02.2015

"Aduše patřila k lidem, kteří po celý život vášnivě vyznávají jedinou pravdu: tu svou. Proto zůstávají po celý život nepochopeni. Berou to jako svou přednost. Berou to jako vinu těch druhých."

Je úžasné, jak se celý příběh postupně pomalu skládá dohromady - krásné čtení.

23 14.02.2015

Po chodníku se belhal postarší chlápek a pohvizdoval si. Právě pod oknem si stoupl ke stromu, podklesl v kolenou a začal tence, přerývaně močit. Na závěr vypustil hlasitý pšouk. Kradmo se ohlédl a uviděl mě sedět v okně.
"Chcaní bez prdu je jako láska bez mrdu," poznamenal suše.
Přikývl jsem. Vedle v okně sousedka zalévala kytky. Bylo na ní vidět, co si myslí. Chlapi hnusný, myslela si.

11 10.02.2015

"Na světě není nic těžšího než upřímnost a nic lehčího než lichocení. Je-li v upřímnosti jen kapička falešné noty, dochází okamžitě k disonanci a po ní k ostudě. Avšak v lichocení může být falešné všecko až do poslední noty, a přesto zůstane příjemné a působí potěšení, sice hrubé potěšení, ale přesto potěšení. A i kdyby byla lichotka sebehrubší, určitě se bere nejméně z poloviny vážně. A to platí pro všechny společenské stupně a vrstvy."

16 09.02.2015

"...není to pravé slovo, ale napadne vás jako první."

"Je to jamais vu. Francouzský výraz, opak deja vu, stav, kdy každý je vám cizí, bez ohledu na to, jak dobře si myslíte, že ho znáte."

8 09.02.2015

"Lolita, světlo mého života, žár mých slabin. Můj hřích, má duše."

"Změna prostředí je tradiční blud, na nějž spoléhají lásky a plíce odsouzené k zániku."

8 09.02.2015

Kniha o dospívání - na to, že to napsal autor, kterému ještě nebylo ani 20 let, je to celkem zábavné čtení...

6 09.02.2015

"To máte totiž tak, a jsme zase zpátky u Freuda, neboť metafora je to trefná, muž se během vteřiny nažhaví jako žárovka, úplně doruda, ovšem stejně rychle i vychladne. Žena však, a to je vědecky dokázáno, se rozehřívá jako žehlička, chápete? Pomaloučku, polehoučku, hezky postupně. Ovšem pokud se rozehřeje, pak už ji nikdo nezastaví. Jako ty vysoký pece v Baskicku.“

15 09.02.2015

str. 110:
...všichni muži potřebují nějakou posedlost, aby dali svému životu smysl a cíl, a k tomuto účelu se jedna posedlost hodí stejně dobře jako kterákoliv jiná.

14 30.01.2015

str. 56:
Každá deprese má kořeny v sebelítosti a každá sebelítost má kořeny v tom, že se člověk bere příliš vážně.

str. 272:
Ticho je jako zrcadlo. Odraz, který dokáže lidem nastavit, je tak věrný, a přesto tak nečekaný, že udělají téměř cokoliv, aby se mu vyhnuli.

str. 284:
...bude-li nás stále přitahovat potřeba Věřit a Vlastnit, nikdy nedojdeme klidu, nikdy se neosvobodíme.

16 30.01.2015

str. 23:
...když chce člověk něco opravdu pochopit, je nejlepší zkusit to vysvětlit někomu dalšímu. To vás donutí všechno si v hlavě pořádně srovnat. A čím je žák těžkopádnější a zabedněnější, tím víc musíte problém rozkládat do jednodušších a jednodušších myšlenek. A přesně to je podstata programování. Než nějakou složitou myšlenku rozložíte do menších kroků, které zvládne i blbá mašina, tak se samozřejmě o ní sám něco naučíte. Učitel se obvykle naučí víc než žák.

10 30.01.2015

str. 61:
...divokému zvířeti nemůžete dát své srdce - čím víc si ho zamilujete, tím je pak silnější a silnější. Až je už tak silné, že vám uteče do lesa. Nebo ulítne na strom. Pak na ještě vyšší strom. A pak až do nebe. Takhle to nakonec dopadne, jestli se zapomenete a zamilujete si divokého tvora. Skončíte tak, že se očima zabloumáte po nebi.

17 29.01.2015

str. 272:
...člověk je blázen tehdy, když začne žít ve světě, jenž neodpovídá světu, ve kterém žijí všichni ostatní.

12 29.01.2015

str. 118:
...nejvýznamějším faktorem, který z někoho činí svatého, je, jak masivní má mediální podporu...kdyby u umírání Ježíše Krista nikdo nebyl, byli bychom snad spaseni ?

14 26.01.2015

str. 36:
Je to trochu zenové. Dokud se budu snažit, nikdy to nezvládnu. Jen když se snažit nebudu, zvládnu to. Pekelní buddhisti. Myslí si, že jsou tak proklatě chytří...

13 26.01.2015