tanuki komentáře u knih

Není to moc obratně napsaná kniha, ale její informační hodnota to nahrazuje. Se spoustou vyřčených věcí lze polemizovat, nebo s nimi nesouhlasit, ale určitě je dobré nad nimi přemýšlet. S láskou se v životě setká každý, je dobré o ní něco vědět....

9 21.08.2015

Komu se již Michal Viewegh zdá za zenitem svých sil a zároveň si vypěstoval averzi ke všem jeho Oskarům a Kvidům, tomu bych doporučil tuto knihu Patrika Hartla o mužích, kteří se perou s krizí středního věku jak společnými akcemi, tak každý po svém. Je vidět, že jakýkoliv sebešílenější čin může vést od počátečních katastrofických vizí až k nečekaně pozitivním výsledkům. Určitě se nebudete nudit. :o)

31 19.08.2015

Saudkův styl kreslení je dokonalý a Macourkův příběh zase dostatečně šílený (možná až moc), aby udržel čtenářovu pozornost...kdo se rád dívá na krásné ženy a neohrožené muže v nebezpečných situacích, nechť neváhá ani na chvíli....:o)

10 16.08.2015

Někde v recenzích jsem četl, že hlavním tématem knihy je sourozenecká láska. Nakonec si myslím, že kniha byla o něčem jiném. Především o stáří a o tom, jak se pro člověka svět mění, když mu docházejí síly a ztrácí pevnou půdu pod nohama. Když si jednoho dne uvědomí, že všechno krásné už se stalo. Hosseini je nejpřesvědčivější v částech odehrávajících se přímo v Afghánistánu. Těch ale bohužel není mnoho. Příběh je roztříštěný a vypadá jako několik povídek uměle slepených dohromady společnými postavami. Hlavní hrdiny vidíme detailněji pouze na začátcích a koncích jejich životů, mezitím jsou nastíněny jen krátké epizody. Zároveň jsou ale celkem detailně popsány osudy několika vedlejších postav, které do hlavní osy vyprávění nijak nezasahují. Příběh jde spíš do šířky než do hloubky, což je škoda. Od Lovce draků každá další Hosseiniho ztrácí svou palčivou naléhavost. Stále se však vyplatí tyto knihy číst.

14 27.07.2015

...hrozná blbost a navíc nijak zvlášť zajímavě napsaná (pokud budu parafrázovat jeden ze zdejších komentářů)...mistru Kulhánkovi nesahá ani po kotníky....prostě béčková sci-fi, na kterou člověk asi rychle zapomene...já se tedy budu snažit...:-)

7 09.07.2015

Téměř 200 stran popisů vnitřních stavů zamilovaného Adama do chladné a nepřístupné Silvie (co na ní všichni ti mladíci viděli, je mi stále záhadou) je psychicky poměrně náročné čtení...ještě že příběh oživil alespoň výjezd slovenských basketbalistů na turné po USA, jinak by se v knize vlastně téměř nic nestalo...ale kdo má rád rozsáhle lyricky popsané duševní pochody beznadějně a zoufale zamilovaného mladíka, tak si přijde na své...:-)

8 07.07.2015

...velmi znepokojující...

11 13.06.2015

Graficky krásně provedená kniha, která poukazuje na harmonické vztahy mezi planetami naší sluneční soustavy. Vyžaduje matematickou a geometrickou představivost, což je někdy poněkud náročnější.:o)

12 10.06.2015

Zajímavá a originální postapokalyptická vize budoucnosti Země, kde se jedovatý vítr plný toxinů prohání po mrtvých pláních a přeživší lidé žijí zahrabaní pod zemí, v dokonale strukturované a do detailu promyšlené sociální struktuře, v soběstačném Silu, které může fungovat stovky let. Dokud se něco nepokazí. Příběh samotný je velmi dobře vymyšlený, ale nemůžu se ubránit dojmu, že je napsaný, nebo přeložený, poněkud neobratně a amatérsky. Vyprávění chybí ta správná šťáva a elegance. Škoda. Jinak by tahle kniha aspirovala na minimálně 4 hvězdy.

21 08.06.2015

Kniha je napsána podle stejného schématu jako první díl, jen je v ní ještě méně děje. V první části se dozvíme 100+1 zahraniční zajímavost - tentokrát na téma Japonská kultura (v prvním díle podobnou úlohu sehrála Kréta) - a v druhé části dojde na samotný příběh. Autor nás opět utvrdí v tom, že Alice je nejen nedostižně krásná a nepřekonatelně inteligentní, ale také neskutečně odolná proti bolesti, protože sám japonský mistr tatér musí připustit, že takovým způsobem jako Alice nesnášel bolest naprosto nikdo z jeho dosavadních klientů - a to mu jich pod rukama prošlo nepočítaně. Odborník žasne, laik se diví. :-) Všechno se vyvíjí poměrně zdárně, možná až moc, takže si autor na konec pro čtenáře přichystá malou zlomyslnost, kterou mu já osobně nedokážu odpustit. Jinak se kniha v mnoha ohledech tváří jako lépe stravitelná light verze sbírky Coelhových moudrostí, ale naštěstí se autor drží v přijatelnějších mezích. Čtení je to příjemné. :-)

12 28.05.2015

Velmi sugestivně popsané vztahy v narušených rodinách, jejíž členové trpí a ubližují si, nerozumí si, i když se mají rádi.

18 24.05.2015

Obraz rodinných vztahů napříč třemi generacemi v rozmezí jednoho dne se soustředí především na ženský pohled, který zprostředkovává matka, její tři dcery a jejich rodiny. Spousta sporů, dávných křivd, současných problémů s manželem či s jeho absencí. Pozorování, čí děti jsou lépe vychované, propadání do sebelítosti střídané úlevou, že zrovna můj život je lepší než ty ostatní. Kdo může říct, že je skutečně šťastný, kdo by nechtěl něco víc, něco lepšího?

12 22.05.2015

Osudy, situace a příběhy, které by mohly potkat Vás, Vaše sousedy nebo kamarády. Typicky české vyprávění sleduje vztahové peripetie dvou generací dvou rodin, které bydlí v řadovce vedle sebe. Skvělý přisprostlý slovník, všechno je řečeno na rovinu, žádné zbytečné kličky ani odbočky. Nitky lásky mohou být občas notně zašmodrchané a je fajn, když se občas rozmotají a lidé, kteří si spolu rozumí, se najdou....

21 12.05.2015

Velmi sympatická kniha, ve které mladý poživačný komisař pátrá po sériovém vrahovi pošťáků. Pátrání to ale není nikterak dramatické, protože indicie schází a komisař spíše tápe. Větší část času se věnuje dvoření slečně Libušce, konzumaci všemožných specialit v pražských hospůdkách a návštěvami svých oblíbených vykřičených domů. Cestuje do Francie, odkud do Prahy přiváží milostnou techniku, která v našich končinách byla již dávno zapomenuta. V Mexiku pomůže císaři Maxmiliánovi s vyluštěním záhady pyramid, nicméně vrah pošťáků mu stále uniká. V Jelením příkopu zažije dost ulítlý rozhovor s mandragorou (ano, rostlinou), která pamatuje ještě Rudolfa II. a celý příběh bohužel pokazí nepříliš vydařený konec, který se věnuje Prusko-Rakouské válce. Pátrání najednou ustoupí do pozadí a vyprávění se věnuje střetu armád a mocností, na kterém je zřejmé, že staré časy končí a začíná něco nového...nit příběhu mizí do ztracena, čtenář by si určitě zasloužil trochu víc.

"Komisař se rozhlédl a okamžitě velitele poznal podle troglodytích uherských knírů, několikrát zatočených jako prasečí ocásky. Vzpomněl si také, co mu kdysi radil Dedera: Němec poslouchá toho, kdo nejvíc řve. Maďar toho, kdo nejsprostěji kleje. ... Komisař se zhluboka nadechl a spustil co nejzupáčtější němčinou:
Ty plesnivý vřede na svém žaludku! Ty zakyslá prdeli, vytřená shnilým tchořem! Já ti uříznu ptáka, vrazím ti ho do řiti a nakonec ti ho dám sežrat! Skoč kurvamámě zpátky do píči a nech se přemrdat! Aby tě kulohryz honil po poli a upadly ti nohy! Máš v hlavě mozkožrouta a ten už dávno chcípl hlady. Ty vemeno z kachny, dozdimrde, vykunděná píčo, okamžitě mi tu přestaňte mařit záchranné práce! Vypůjčíte si v obecním dvoru žebřiňáky a budete vozit do Vlašského špitálu - nejdřív raněné a pak mrtvé!
Avar se s každou nadávkou tvářil radostněji a na konci tirády vysloveně zářil štěstím. Zahodil zmrzačený bič, řízně zasalutoval a bez diskuzí odklusal splnit rozkazy."

13 27.04.2015

"Dokud se nebojíš, tak Ti nikdo jinej nemůže řídit život. To si zapamatuj. Peklo znamená bát se všeho možnýho. Nebe znamená odmítnout strach. To myslím doslovně."

11 16.04.2015

Skvělá kniha. Nechce se mi věřit, že ji zde hodnotí tak málo čtenářů. Nicméně i já jsem se k ní dostal na doporučení, jinak by mi zůstala navždy utajena. Je dobré znát správné lidi, kteří znají skvělé knihy.:-) Dokonalé vykreslení situace na královském dvoře, kde panuje neustálý strach o život, kují se pikle, osnují intriky, hledají zrádci. Chytře napsané. S vtipem a moudrostí. Konec je hořkosladký...mohlo být lépe, ale i hůře.:-)

str. 13:
"My Izraelci víme dobře, že rozumná míra drobných rozkoší je tím nejlepším lékem na většinu životních bolestí."

11 06.04.2015

Tři hlavní postavy. Dva muži a žena. Muž starý, muž mladý, žena mladá. A samozřejmě trojúhelník. Všichni tři jsou děsně inteligentní, nekonformní, finančně zajištění, nezávislí, s hlubokými znalostmi všeho možného vědění, od vesmíru přes filosofii, dějin až po botaniku. Všichni mají, jaké to štěstí, slabost pro nonsensovou poezii, skvěle si rozumí, vlastně až tak moc, že si téměř čtou myšlenky. Milují se, ale bojí se své pocity vyjádřit. A do toho všeho Wonko. Muž číslo tři. Muž mnoha tváří. Šašek i král a šedá eminence k tomu. Přítel starého muže, který se zrovna náhodou pohybuje ve stejné oblasti podnikání jako kdysi žena. Ve velmi specifické oblasti. Prostě se tomu rozum někdy vzpírá. Že už je to příliš. Ale vlastně je to milá knížka. :-) Především její druhá část.

"Loučení bývá otravné a trapné. Často lidem vezme radost z toho, že nějaký čas strávili spolu. Alex a Alice byli ohledně loučení zajedno. Nemá smysl, aby dva lidé, kteří přesně vědí, co udělají, a byli na to nachystaní, jen tak postávali a nanicovatě konverzovali."

14 02.04.2015

"To přece jen ve špatných knížkách jsou smrtelníci rozděleni na dva tábory a nemají spolu nic společného. Ve skutečnosti je ale všechno tak propletené ! Jaký beznadějný ubožák by člověk musel být, aby hrál v životě jen jednu roli, zastával jen jedno místo ve společnosti a znamenal vždy jedno a totéž ?"

14 26.03.2015

Kniha s jedinečnou atmosférou, příběhem i jeho vyústěním. Únavné výlevy o americké politické situaci si autor mohl ušetřit, pak by kniha byla naprosto dokonalá. I tak bez váhání plných 5 hvěz.

14 26.03.2015

str 16: „..nevěřte slibům. Těch je svět plný; bohatství, věčná spása, nekonečná láska. Někdo dokáže naslibovat všecko, jiný zase uvěří všemu, co by mu mohlo zaručit lepší dny (…) Ti, kdo slibují a sliby neplní, dojdou jen k bezmoci a zmaru; totéž se stane těm, kdo jim na ty sliby skočí.“

8 26.03.2015