tamara1351 komentáře u knih
Dobrá kniha k tomu,abyste si ucelili obraz o Janu Mikuláškovi.Paměti jsou čtivé,otevírá se před vámi kus historie od Rakouska -Uherska,přes první i druhou sv.válku a počátky budování socialismu.Zda se dá všemu věřit , nevím,ale od pamětí očekávám subjektivní pohled na věc, takže za mě spokojenost.
Karika mě zkrátka baví.Jeho postavy jsou opuštěné,uvrhnuté do centra nepředvídatelných událostí a jejich strachy a pohnutky jsou pro mě velmi uvěřitelné.Nejinak je tomu i v téhle knize,kde se autorovi podařilo rozjitřit mé smysly a napnout nervy k samé hranici snesitelnosti.
Tak tohle bylo po letech trochu rozpačité a trapné setkání.Děj se vleče a nabírá obrátky až těsně před koncem.Vztahové linky princezen jsou kýčovité, není v nich žádná energie.Magie v díle působí jako berlička pro vysvětlení různých jevů i Taitových myšlenkových pochodů.Je vidět, že tenhle námět už autor dávno vyčerpal .
Námět je výborný,ale vlastní setkání dvou značně narušených jedinců,mě nijak nezaujalo.Možná šokující,ale zdlouhavé a vlastně i nudné.Konec obstojný,ale výsledný dojem nula,jako bych hlavní hrdiny sledovala nezúčastněně,nedostali se mi vůbec pod kúži.
(SPOILER) Jsem ohromena.A opět za to může Murakami. V knize se vzájemně prolínají dvě linie.Jedna je poměrně akční,napínavá i vtipná,s vědecko-fantastickým nádechem a ta druhá je absolutně snová,tvořena "Městem".Město je obklopené zdí,ve městě žijí lidé a každý má svůj úkol.Město je dokonale,město je zvrácené.
Obě linie se postupně propojují a je jasné, že jeden svět bude muset zaniknout.
"Uzavřel jsem svoje slova,uzamkl jsem svoji duši.Ty opravdu nejhlubší smutky jsou totiž takové,že je nejde změnit ani na slzy"
Tak tohle bylo psycho.Parádní jízda.Smršť v horách,smršť v autě,smršť v lidech...........a to si pak řeknete,že si třeba jen tak vyjedete na krátký výlet.Nečekaný filozofický závěr a velmi uvěřitelný popis stavu blízkého smrti vyšvihly tenhle příběh o laťku výše.
Myslím, že tato kniha se právem zařadí k těm, které dokáží ovlivnit můj život.Uljická píše stylem, který je mi velmi blízký a židovské téma je pro mě důležité vzhledem k původu mojí babičky.
Kniha je tvořena úryvky dopisů, výstřižků,je to barvitá mozaika postav i lidských osudů,jejich postojů k víře a náboženství.Jednoznačná kritika jakékoliv netolerance a bezmyšlenkovité lpění na dogmatech, vedoucích až k tragédii,je hlavním motivem knihy,tak aktuálním v dnešním světě.
Tak toto byla opravdu výzva!Kniha vyžadující vaší maximální pozornost,stovky postav,desítky příběhů, jeden tajemný Archimboldo.
Musím přiznat, že některé části byly méně záživné a o to náročnější,ale výsledný dojem stojí za to.Pátá část je dokonalá a mnohé objasňuje a propojuje.Velmi neobvyklý počin, který v literatuře snad nemá obdoby.
Myslím, že předchozí detektivky byly,co se týče atmosféry, hutnější,ale přesto se jedná o nadstandard.Autorka zde rozehrává spíše psychologickou hru založenou na tom,že každý žijeme ve svém světě,ve své bublině a že je zkrátka prospěšné ji někdy opustit a podívat se na sebe z jiné perspektivy,ať už jsme oběť,pachatel ,detektiv nebo svědek.
Sága rodu Alterů je opravdu povedené dílko.Hlavní postavy jsou sice nesympatické,jak už někdo psal přede mnou,ale neprojevují se jen jako horší části našich já?Jsou nezodpovědní,sebestřední,hysteričtí,ufňukaní,někdy protivní až na půdu.....,ale nakonec sebereflexí dojdou vykoupení a stanou se alespoň trošku lepšími.A tak to má s lidmi ,ale i s romány být:).
Tak nakonec jsem i slzu uronila,ale můj šálek kávy to není.Po knize jsem sáhla spíše ze zvědavosti.Téma genetických pokusů, hledání původu lidské inteligence,kdo byli Adam a Eva,pravda nebo fikce, otázky k zamyšlení,to vše bylo čtivé a pro mě velmi zajímavé,ale bohužel postavy v sobě neměly žádnou energii,byly absolutně ploché.Jedinou vyjímku snad tvoří Baako a Kowalski.Takže za mě stačilo.
Tahle kniha dělá čest svému jménu.Je velmi poklidná a laskavá a na konci i nostalgickà,ale s moudrým nadhledem.Celý příběh je spíše o opravdu vyjímečném pocitu ze čtení,lépe to vyjádřit zkrátka nedokážu.
Dobře vystavěný příběh o jednom hráči, atmosféra postupně graduje, hlavní hrdina bojuje o přežití.....a nebo je to všechno jinak?Za mě bych zvládla větší porci strachu a napětí,proto jsem strhla nějaké hvězdičky, ovšem jednu jsem musela vrátit za velmi povedený závěr.
Přes hektolitry alkoholu,přes moře vulgarit i nechutností,přes sex na každé stránce,přes tohle všechno se musíte dostat,prodrat se tím někam pod povrch a pak se to možná před vámi rozestoupí a uvidíte tu beznaděj a touhu po svobodě,strach někoho milovat,strach bojovat,odvahu i zbabělost,strach ze sebe samého, hledání smyslu žití..... zkrátka lidský úděl v každé době i za každého režimu.
Jan Němec prostě umí.Jeden obyčejný vztah rozebraný na součástky.Sebereflexe každého z nás a pro mě nové životní krédo:"Svět patří těm,kterým to není trapné"
Velmi zvláštní příběh.Námět o divoké, nespoutané ženě s destruktivním chováním byl nádherný, poetické pasáže kouzelné,ale dějové linky působily zmateně a roztříštěně.Popisy některých akčnějších situací působily ploše.Možná to ovšem bylo způsobeno překladem ,kde mám výhrady ke slovosledu a kostrbatosti některých vět,vyjímkou nejsou ani gramatické chyby: viz.vzájemné obětí,ale celkový dojem z dobrého pocitu z knihy mi to až tak nenarušilo
(SPOILER) Co to s tím Murakamim jen je? Dokáže vás poklidně vést příběhem a přitom vás loupat jako cibuli,jak se děj odvíjí,proniká hlouběji a hlouběji až nakonec zůstanete odhaleni na dřeň.Vaše nitro se otřese v základech,plazíte se tmou,derete se dál a dál,popadáte dech a jsou to vaše vlastní strachy, které vám brání jít dál.Silné téma,věčný boj dobra a zla, temné stránky v každém z nás ,víra a možnost volby,tak tohle je Murakami.
Tuhle knihu jsem si vybrala kvůli výzvě a jsem opravdu na rozpacích.Popisy chodu nemocnice, jednotlivé případy a zápletka mi nepřišly špatné,ale jinak docela katastrofa.Dialogy byly ploché,bez napětí a jakýchkoliv emocí.I hlavní postavy nezajímavé,nesympatické.Vše bylo strohé,spoustu klišé a zbytečné vaty, takže i za mě ne.
Nebylo to vůbec špatné čtení,ale ta hlavní postava mi prostě neseděla,ta jeho občasná arogance:"...víte,kdo já jsem"mi byla nesympatická.Zápletka byla zdařilá, ale postupné odkrývání důkazů ,bylo občas předvídatelné.Úplný závěr knihy se ovšem vyvedl a unikl tak zažitým stereotypům.
Nádherné čtení s atmosférou někdy tak hustou,že máte pocit, že se topíte ve vlastním balastu.Hlavní postava je svérázná bytost,potrhlá bába, neskutečně křehká žena hledající spravedlnost v dnešním světě..Děj je nabitý překrásnými metaforami a myšlenkami .Knihu jednoznačně doporučuji.