SueD
komentáře u knih
Plná bedna šampaňského“ od Oty Pavla je pro mě jednou z těch knih, které se nečtou jen očima, ale i srdcem. Každá povídka je jako malý svět – prostý, lidský, a přitom plný emocí, humoru a tiché bolesti. Ota Pavel umí psát o obyčejných věcech tak, že z nich udělá zázrak. Nejvíc mě zasáhly texty, ve kterých se prolíná láska ke sportu s něžnou melancholií života – zvlášť příběhy s tatínkem. Autorův styl je nenápadně dokonalý – nehoní se za efekty, ale každé slovo má váhu. Tahle sbírka má duši, vůni starých časů a chuť pravdy. Není to jen literatura, je to vzpomínka na to, co je v životě opravdu důležité.
Bála jsem se u téhle knihy snad úplně všeho. Nejvíc asi pozérství. Ale bylo to skvělé, jiné a odvážné. Jo, neděje se tam moc věcí, ale ne všechny knihy musí být jako Duna. Tak si příště ušetřete zbytečné jízlivosti, až se m budete psát. Je rozdíl v to , když se vám něco nelíbí a v osobních útocích na autorku. Byla by totiž škoda, kdybyste odradili další čtenáře.
Obě ty části mě moc bavily.
Byt od Němce a Šrámkové je hodně silné čtení, které na první pohled působí nenápadně, ale o to víc člověka zasáhne. Minimalistický styl psaní perfektně sedí k tématu a nechává vyniknout dusnou atmosféru paneláku, kde se odehrávají úplně obyčejné, a přitom strašně tíživé situace. Nejvíc mě oslovilo, jak autoři dokážou vystihnout to každodenní ticho a nevyřčené napětí mezi lidmi, kteří spolu sdílí prostor, ale vlastně si jsou cizí. Je to knížka, která nesází na velké zvraty, ale spíš na detaily a pocity, a právě v tom je její síla. Někomu může připadat pomalá nebo „o ničem“, ale podle mě je to právě ta pointa. Nenápadné, civilní, ale hodně upřímné.
Dozvěděla jsem se zase něco nového o českých exulantech. Co se někomu zdá jako dokonalý ráj, je pro jiného peklo. Je to určitě podnětný text, kterému ale chybí dějovost, napětí, prostě to, co vás nutí knihu otevírat, to, kvůli čemu se na ni těšíte. Do četby téhle knihy jsem se musela nutit, ale nelituju toho času, který jsem nad ní strávila, protože jsem se dozvěděla spousty nových informací.
Já žádný rituál nemám. Nerozumím jim. Tohle je něco, co mi rozšiřuje obzory - tolik míst a tolik zvyklostí. Doporučuju.
Bavila mě svou jinakostí, tím, jak popisuje dobu a lidi, které jsem si nikdy nedokázala představit.
Fenomenálně napsané, skvěle popsaná atmosféra, lidské charaktery i to, proč dělají někteří z nás různé zrůdnosti.
Nalákala mě obálka, ale příběh mě moc nebavil, protože jsem se nedokázala naladit na postavy, jejich jednání ani myšlenky.
Ponuré, ale velmi, velmi čtivé. Rodina, traumata, hledání cest, jak z nich ven
Tohle je překrásný soubor - překvapuje každou stránkou, příběhem a nápady. Skvělè čtení.
Hodně, hodně zvláštní a neotřelý text. Vydávání podobné literatury kvituji, jen houšť!
Dětská literatura není zrovna moje guilty pleasure, ale tady mě nalákala obálka a jsem ráda, že jsem si knihu koupila. Někdy je lepší si koupit chytrou dětskou knihu než tupou oddychovou. Zámek v oblacích doporučuji všem, je to skvělá kniha.
Je to skvělé, je v ní vše důležité. Co věta, to podnět k vyhledání nových informací
Jsem z knihy nadšená a stále plná toho příběhu. Ideální podzimní četba.
Po dějinách světla jsem si potřebovala zlepšit náladu a užít si dobrý životopis. Jasně, hodně věcí je zde vymyšleno, ale je to dobře napsaná kniha. Gogha miluju.
Nedařilo se mi začíst. Čekala jsem poutavý příběh o umělci, ale dostala jsem takový zmatený pokus o umění... nevím, nebavilo mě to.
Nedávno jsem na tom byla v divadle. Celkem krátké ale dobré představení. A tak jsem se konečně dokopala k této knize. Je mi líto, že jsme ji nečetla dřív. Je absolutně báječná. Nenechte si ji znechutit povinnou četbou. Bude se vám líbit.