Deníky, dopisy, vzpomínky

kniha od:

Nahrávám...

Komentáře (4)

Kniha Deníky, dopisy, vzpomínky

freejazz
30.12.2021

no, mohli jsme mít důstojného prezidenta... jenomže lihově – demagogický stát se šokialistickým zřícením na čele s komickou polibdírou přes své po zuby ozbrojené dědky milicionáře, v Moskvě školené dogmatiky a po krvi bažící lůzu rozhodl jinak. a jak se tak dívám, dodnes jsme se s tím neodkázali srovnat... líh, krev a nenávist nás provázejí neustále.
počné čtení, ovšem velmi těžké a výživné. toto není kniha na jedno odpoledne na pláži, od čtenáře vyžaduje také trochu těch znalostí...

1amu
14.10.2020

Na tuto knihu jsem byl upozorněn milou Maruš, které ještě jednou děkuji. Početl jsem si náramně také proto, že obyčejně dobrý Kosatík v případě Ferdinanda Peroutky zřejmě nebyl v obvyklé formě.
Již "Úvodní slovo" Jiřího Kovtuna naznačuje o čem to bude.
A pak ten začátek:

Rudyard Kipling
K D Y Ž...

Když bezhlavost svým okem klidně měříš,
ač tupen, sám že nejsi bezhlavý,
když, podezříván, pevně v sebe věříš,
však neviníš svých soků z bezpráví,
když čekat znáš, ba čekat beze mdloby,
jsa obelháván, neupadat v lež,
když nenáviděn, sám jsi beze zloby,
slov ctnosti nadarmo však nebereš...

Je málo z knih, které jsem přečetl, kdy si při jejich četbě připadám jako veden průvodcem (zde F.P.), který i otevírá ve velké budově jednotlivé místnosti a vypráví:

V době mnichovské krize vrcholil osobní nesoulad mezi bratry Čapky. Vznikl sice již v r.1926, kdy nám přečetli svou poslední divadelní hru ADAM STVOŘITEL. Ve čtení se střídali, ale bylo to naposled. Karel tomu dával konstrukci, námět a styl a když jsem o tom mluvil později s Josefem, řekl mi, že to byl on, kdo vymyslel slovo ROBOT, které se pak stalo světovým.
Nedá se říci, že byl Josef slabší, byl jiný, nebyl schopen dramatické konstrukce, postavit věc na divadlo, protože to nikdy sám neudělal. Karel to dělal předtím i potom.
To jsou drobnosti ze života bratrů, o kterých se nemluvilo.

Nebo první setkání Peroutky s prezidentem Masarykem. Ten si považoval těch, kteří mu nepochlebovali. Raději diskutoval se svými oponenty, kteří jak říkal, ho nutí více přemýšlet. I.republika byla dílem dvou lidí - TGM a Švehly. Masaryk se věnoval zahraniční politice, ale učil se od Švehly pohybovat v politice praktické. A zejména vytrvalosti a trpělivosti. Bohužel Švehla z čs.politiky brzy odešel.

Vzpomínky jeho nejbližších přátel, zejména Rudolfa Jílovského a MUDr.Karla Steinbacha, oba byli parťáci z Táflrundy. (Viz -Mé vlastní seznamy).
Nelze opomenout ani vzpomínky jeho dcery Evy z prvního manželství a poslední manželky Slávky.
I když vydána před 25 roky, je pořád aktuální.
Pochopitelně nemůže zaujmout většinu . I Peroutka byl po celý život individualista s dosti odpůrci (m.j. ve Svobodné Evropě to byl P.Tigrid), ale politicky ovlivňoval dost lidí.
300 stránek se čte pohodově.


bertrand
27.03.2018

Kdypak a jestlipak budou vydány Peroutkovy deníky a korespondence, které zmiňuje Kosatík v Pozdějším životě?
Chtělo by to. Tato zachycuje jenom zlomek deníků, vybrané fragmenty, pokud to chápu dobře. Ty nejsou ani tak zajímavé (bez kontextu např. právě Pozdějšího života) jako jakýsi náčrt velmi osobních Peroutkových pamětí zpracovaných pro RFE. Peroutka zde píše vlastní rukou o Šaldovi, Haškovi (se kterým to jednu dobu táhnul!!) a samozřejmě Čapkovi, Masarykovi, Benešovi, žurnalistice, psaní Budování státu...
Pro zvídavé čtenáře mého typu jistě kniha nezbytností jest ač coby katarze zůstává pocit hnípání v jakési minulosti dávné...

vhojta
16.06.2016

Podívejte se Peroutkovi do hlavy.

"1948: Vidím, jak zničeno je celé dílo mého života. Jak jsem třicet let pracoval nadarmo: nikdy jsem o tom nevzdechl ani slovem. (...) Bojuju nejtěžší boj svého žiota, a zle je, že cítím v sobě tak málo naděje. (...) Máš li pro mne rozumné rady, nedávej mi je. Sám si je dávám a nepomáhají.
Tvůj Ferda"