sgjoli komentáře u knih

Z této knihy jsem trochu zmatená. Autor má takový zvláštní styl psaní, na který si člověk musí zvyknout. Místy jsem bohužel zápasila s tím, že mi to vlastně nechce číst, ale zároveň jsem chtěla vědět, jak to dopadne. Ústřední motiv otec-děti mne bavil, ale trochu jsem měla problém přilnout k hlavním postavám. Oproti Hřbitovu pátera Hansena mne toto přišlo o něco slabší.
Celkově hodnotím průměrně - jsem ráda, že jsem knihu přečetla, ale asi se k tomu už znovu nevrátím...

10 10.07.2016

U této série jsem se trochu bála té kombinace scifi a young adult, ale nakonec jsem byla mile překvapená, jak skvělá tato trilogie je! Dějově je to zajímavé (asi ne úplně 100% originální, ale to mi nevadí, protože toto téma mne prostě baví a zajímá), má to skvělou zápletku, dobře zvolené množství detailů a popisů (prostě tak akorát, aby to čtenáři představilo daný svět, situaci, ale není to nijak přehnané, únavné a ukecané). Postavy jsou vesměs sympatické a dobře vykreslené. Celkově pak trilogie působí kompaktně a uceleně. Je to čtivé, napínavé a tak jako to hezky plyne. Bavilo mne, jak si autorka také vymyslela novotvary v řeči! :-)
Je to young adult, takž člověk musí počítat s tím, že tam bude milostná zápletka, ale tady mi to nevadilo. Ta míra "milostných záležitostí" nebyla nijak přehnaná na úkor děje, takže to pro mne bylo snesitelné. :-)

8 10.07.2016

Tato kniha mne poněkud děsí, tedy tou svou představou, že knihy (jejich čtení, vlastnictví...) jsou zakázané, lidé jsou za jejich četbu a vlastnění trestáni. Spolu s 1984 považuji tuto knihu za nadčasovou, protože čtenářům zobrazuje bohužel reálnou možnost toho, co by se mohlo stát.
Při čtení si říkáte, jak je možné, že si to lidé mohou nechat líbit, ale kdo ví, jak bychom se chovali my, kdyby nám podobný společenský systém byl "vnucován" po malých dávkách... Pro mne byla tato kniha velmi silný čtenářský zážitek, který se člověku vryje do paměti a nutí čtenáře k zamyšlení.

44 10.07.2016

Na začátku jsem měla problém se do knihy začíst, než jsem si zvykla na autorčin styl psaní. Také tu bylo celkem dost postav, které se mi zpočátku trochu pletly. Ale cca od druhé třetiny mne kniha pohltila a já se nemohla odtrhnout!
Jednotlivé postavy jsou spolu dějově propletené a s každou stránkou navíc do sebe vše čím dál víc zapadá, až nám nakonec vše začne dávat smysl. Motiv viny, svědomí, osobní pomsty a jak se vyrovnat se svou minulostí tu hrají obrovskou roli a autorce se úžasně podařilo to zpracovat! Navíc se Liane vyřádila (v nejlepším slova smyslu) na samotných postavách. Je jich hodně a člověk se musí v nich naučit orientovat, ale autorka je vykreslila naprosto věrohodně, reálně a každá z těch postav je naprosto jiná, prostě úžasné!
Sice tento žánr nevyhledávám, není to úplně můj šálek čaje, ale tato kniha mne uchvátila a já si ji moc užila.

29 10.07.2016

Druhý díl ze série o Václavovi od Černého koně rozhodně nezklamal. Naopak mi přišel lepší, o něco vyzrálejší než Smrt nosí rudé škorně! Autor si skvěle udržel svůj styl, kniha je čtivá, zábavná, rychle utíká a opět vůbec nevadí, že pachatele vlastně známe takřka od začátku. Čekala jsem od knihy historickou detektivku okořeněnou humornými rozhovory a čtivě popsanými reáliemi středověké Prahy a toho se mi dostalo ve vrchovaté míře. Za sebe rozhodně doporučuju a určitě budu v Hrdličkově tvorbě dál pokračovat.

20 10.07.2016

Tak tahle kniha je naprostá pecka! Nápad mi přijde velmi zajímavý, skvěle propracovaný a popravdě trochu děsivý – ta pravděpodobnost, že lidi se radši nechají unášet virtuální realitou a virtuální zábavou, než aby řešili aktuální problémy v reálném světě, mi přijde neskutečně reálná, že by se mohla stát skutečností, ne jen fikcí v knize (dost je možné, že se něco takového děje už teď). Ty odkazy na popkulturu 80. let byly výborně zpracované a já měla skoro až chuť si dělat seznam, co z toho všechno znám a co ještě bych „měla“ prostudovat, abych ještě o něco lépe chápala souvislosti. :-D Čtení mě bavilo, moc jsem si to užila. Byla to neskutečná jízda a ještě teď 2-3 týdny po dočtení jsem fascinovaná a vím, že se v budoucnu ke knize ještě minimálně jednou vrátím.

19 10.07.2016

Z této knihy jsem trochu rozpačitá. Respektive – námětově je to vynikající, téma mne zaujalo hned z anotace a autorka tu skvěle zachytila tenkou hranici mezi realitou, snovostí a světem myšlenek a jak se v tom člověk může velmi snadno začít ztrácet. To mne na tom opravdu bavilo. Chvílema jsem ale trochu měla problém s tím, že se některé věci opakovaly pořád dokola, hlavně tedy myšlenky hlavního hrdiny, který jak kolovrátek pořád opakoval, že musí najít cestu, jak ze své životní situace vybruslit ven, aby nezemřel – jako chápu, vzhledem k tomu, v jaké situaci byl, to pro něj jistě byla priorita, ale způsob, jakým to autorka prezentovala, mi moc nesedl. Některé pasáže mi připadaly slabší (popisování snů – pro ilustraci a představu čtenáře fajn, ale mohlo toho tam být míň). Začátek byl trochu pomalý, ale pak to začalo být čím dál napínavější a konec pěkně vygradovaný, rozuzlení pro mne nečekané. Umím si představit knihu trochu syrovější a o něco temnější, téma k tomu i vybízí, ale i tak to bylo nakonec celkem fajn čtení. Podruhé bych do toho asi už nešla, ale na jedno přečtení jsem si to nakonec vlastně užila. Za mne lepší průměr.

8 10.07.2016

Na romány pro ženy moc nejsem, nevyhledávám je, ale tohle mne zaujalo tím, že je to zasazené do historického období takřka nedávného a že na příběhu hlavní postavy můžeme sledovat skutečné historické události. Tak jsem to zkusila a po pár stranách jsem se do příběhu doslova ponořila, jak moc mne to chytlo. Příběh byl lehce napsaný, čtivý, plný emocí. Hlavní hrdinka mi pak byla sympatická a fandila jsem jí, aby se jí dařilo překonávat všechny rány, co ji potkávaly. Na to, jak tenhle typ literatury moc nečtu, tak tohle mne celkem překvapilo, bavilo mne to. Čekala jsem vlastně něco kýčovitého, nějakou povrchní „červenou knihovnu“, ale nakonec se z toho vyvinulo celkem zajímavé lidské drama. Ano, láska a milostné vztahy tu jistě hrají svoji roli, ale nepřišlo mi to nijak přeslazené a nereálné, jak to často v „červených knihovnách“ bývá. Nevím, jestli si to budu ještě někdy chtít přečíst znova, nicméně musím podotknout, že ve mně kniha zanechala překvapivě kladný dojem.

12 18.06.2016

Další díl ze série Doctor Who, na který jsem se těšila! A ani tentokrát to nezklamalo! Dějově je to nápadité, úžasně napsané, akční, napínavé, temné... prolíná se nám tu budoucnost a minulost, řeší se tu události války (byť okrajově), jak to má samotný seriál někdy ve zvyku... a taky autor vymyslet skvěle záporáka! A pak se Tuckerovi též podařilo výborně vykreslit Doctora a Claru, skoro jako bych je sledovala v rámci nějaké epizody!
Já byla rozhodně spokojená a už teď se těším na další knihu. Jo a opět jde o knihu, u které bych nepohrdla natočením! :-D (I když víme, jak to je s Clarou, že...)

13 18.06.2016

Pulz je pro mne prvotina, když přijde na tvorbu Johna Lutze, a jsem ráda, že jsem sáhla zrovna po této knize, protože mi prostě sedla a otevřela mi tak pomyslná dvířka do Lutzova světa. Lutzův styl psaní mě bavil, četlo se to samo. Děj je pak napínavý do samého konce, čtenáře se vůbec nenudí. Vzhledem k tomu, jakým způsobem jsou „prováděny“ vraždy, tak si umím představit, že někoho by ty popisy mohly trochu odradit, ale já asi začínám být otrlá nebo co, nevadilo mi to tam. :-D Nicméně, bylo to napínavé, tísnivé a mrazivé, zároveň ale napsané tak, že to člověka snadno pohltí. A hlavní detektivové Quinn a Pearl mě hrozně bavili! Určitě si od Lutze přečtu ještě něco.

12 18.06.2016

Agathu a Poirota mám obecně ráda, ale tohle bylo pro mne trochu těžší čtení. Pořád nevím, v čem to tkví, ale tato detektivka se mi prostě četla poněkud těžko, občas jsem se zamotávala do postav, která je která a co kdo udělal nebo neudělal... a musela jsem se místy prokousávat a číst některé pasáže znova, abych se lépe orientovala, což se mi zatím u žádné knihy od A. Ch. ještě nestalo. Nevím no, možná jsem jen nebyla zrovna v potřebném rozpoložení, které si kniha vyžadovala.... myslím, že tomu dám v budoucnu ještě jednu šanci, třeba mne to chytne víc. Momentálně tomu však musím dát průměrné hodnocení.

12 18.06.2016

Holmese jako takového mám moc ráda, ale u této knihy si bohužel nemohu pomoci - při čtení jsem měla problém s tím, že Holmes se objevuje jen v první polovině příběhu, zatímco druhá polovina příběhu se zaměřuje na hlavní postavu, kolem níž se motá celý případ. První půlka knihy, kdy Holmes řeší na první pohled neřešitelné (ale jen na první pohled), je skvělá – je to tajemné, napínavé a velmi poutavě napsané, člověk se do příběhu ponoří raz dva. Druhá půlka však pro mne byla slabší. Kdyby to nebylo součástí příběhu o Holmesovi, neřekla bych ani popel a myslím, že jako samostatná povídka by mne to bavilo, ale vědomí, že je to jakési doplnění či dovysvětlení Holmesova případu, mi ubralo u této části na poutavosti. Osobně mi to přišlo příliš rozsáhlé a zbytečně detailní. Jako chápu, že autor tam potřeboval tu danou postavu, které se to týká, nějak víc přiblížit a popsat, proč se první půlka knihy udála tak, jak se udála, ale za sebe musím říct, že mne to prostě nebavilo. Proto jen průměrné hodnocení, za tu první část, která byla fakt skvělá. Škoda, no.

14 11.06.2016

Už samotný film mi připadal jako naprostá slátanina, takže u knihy, která byla napsaná podle toho, jsem to prostě čekala, že to bude minimálně stejně hrozný. Nebo ještě horší. :-D No, a ono se mi to potvrdilo – byla to stejná ptákovina jako film. Kniha se od filmu liší jen mírně, a to v tom, že čtenářům je nabídnut trošinku širší pohled do životů některých postav – problém ale je, že jde o postavy zcela vedlejší, které s dějem souvisí jen málo, takže tam jsou vlastně úplně zbytečné. Jinak kniha nenabízí nic moc navíc a místy je to prostě dost nuda. Film – i když je přihlouplý – je o něco málo lepší, protože je vizuálně celkem slušně udělaný a působí o něco dramatičtěji a akčněji, než když si to člověk čte. Nevím, jestli to bylo tím, že už mám nakoukaný ten film, ale u knihy jsem některé scény prostě přeskakovala a nijak mi během čtení nechyběly. Takže tak, no. Film průměr, kniha podprůměr.

10 11.06.2016

Na začátku bylo těžké nesrovnávat knihu a seriál, ale nakonec jsem ráda, že se mi to „nesrovnávání“ podařilo zvládnout, protože i když seriál do určité míry vychází z knihy (stejné jsou některé postavy a některé dějové linky), jsou to dva zcela různé fenomény a každý nabízí člověku trochu něco jiného – liší se pojetím, zpracováním a do jisté míry i atmosférou. Nyní ke knize → vyprávění působí poněkud zkratkovitě, tak jako „zrychleně“. Vlastně spíš než o barvité a detailní vyprávění příběhu jde o jakési dokumentární zachycení vybraných pasáží ze života personálu jednotky MASH. To je přesně ono – spíš něž jako román působí kniha jako dokument okořeněný sarkasmem a ironií. Nicméně já si čtení zcela užívala. Přestože kniha mapuje nelehké období korejské války, je autorův styl psaní lehký a velmi přímočarý. Hooker zbytečně nic „neokecává“, jde přímo k jádru věci, s humorem sobě vlastním. Kniha vás snadno vtáhne do sebe a vy se bavíte od začátku do konce. Jsem spokojená!

19 11.06.2016

Od této knihy jsem vlastně nečekala takřka nic a nakonec jsem byla příjemně překvapena tím, jak dobře se mi to četlo a jak moc mne to bavilo. Trochu jsem se bála té kombinace humorných prvků s prvky paranormálními → ono to ale kupodivu fungovalo a vůbec mi nevadilo, že nadpřirozeno nebylo nijak vysvětleno a že se o to autor ani nijak nepokoušel. Nebylo to třeba, vysvětlení mi tam nijak nechybělo.
Autorův styl psaní je lehký, živý a přirozený – čtení opravdu velmi rychle utíká. Zároveň se autorovi podařilo vytvořit zajímavou atmosféru, která čtenáře ponechává v příjemném napětí, co se to tam na tom hradě vlastně děje a jak se s tím postavy vyrovnávají.
Některé deníkové zápisky hlavního hrdiny se mohou jevit zbytečně útržkovité a nesourodé a člověk se ptá, proč jsou vůbec napsané tak kusovitě, ale podle mého skvěle naznačovaly zoufalství a bezmoc, které postava zažívala. Ani mi nevadilo, že hlavní postava si občas sprostě zanadává, nějak mi to k tomu patřilo.
Pokud hledáte lehké, odpočinkové čtení, u kterého se pobavíte a u něhož nemusíte dlouze přemýšlet, co tím chtěl autor říct, tak bych řekla, že Deník kastelána je k tomu jako stvořený.

22 11.06.2016

Tak z této knihy jsem opravdu rozpačitá. Co se týče nápadu, námětu – rozhodně zní zajímavě a já byla fakt natěšená. Také jsem byla dost namlsaná Drákulou, který mne opravdu moc bavil a který patří k mým nejoblíbenějším knihám vůbec. Bohužel však musím říct, že jsem od Hadího zámku ani zdaleka nedostala to, co jsem od něj očekávala.
Úvodní slovo M. Gördena tvrdí, že oproti Drákulovi je Hadí zámek napínavější a čtivější díky tomu, že se tu Stoker vzdal dopisové a deníkové formy. Nemohu si pomoct, ale mně to teda napínavější a čtivější opravdu nepřišlo. Vlastně jsem se místy dost nudila a do čtení jsem se musela chvílemi nutit. Pořád jsem očekávala nějakou akci nebo nějaký zvrat, který by knize dodal „šťávu“, nějaký intenzivní zážitek (jaký jsem měla při čtení Drákuly), ale ono pořád nic nepřicházelo. A pak najednou byl konec a kde nic tu nic. Ve výsledku to tak bylo pro mne velké zklamání. Oproti Drákulovi mi Hadí zámek přijde o mnoho slabší a jedna velká nuda. Škoda, no.

12 11.06.2016

Už jsem to psala u prvního dílu této série – nejde o žádné literární veledílo, ale pokud hledáte lehkou oddechovku s prvky tajemna a nadpřirozena, tohle by mohlo být pro vás. Vašíček umí psát čtivě a chytlavě a já si čtení užila.

12 11.06.2016

Nevím, jestli byly první knihy nebo seriál, ale vlastně je mi to jedno, protože jsem si užila obojí. Není to žádný velký literární poklad, ale já od knihy dostala přesně to, co jsem očekávala – lehké, nenáročné a oddechové čtení s nádechem tajemna a nadpřirozena a občasně humorně laděnými rozhovory. Čtení jsem si rozhodně užila, bavilo mne to. :-)

13 11.06.2016

Anotace slibuje, že kniha je jakousi kombinací Sherlocka a Doctora Who – oba tyto fenomény miluju, a tak mne tahle kniha vskutku lákala. Zároveň jsem se však trochu bála, aby to nebylo jen nějaké laciné lákadlo a nakonec kde nic, tu nic. Ve výsledku mne ale kniha opravdu překvapila – hlavní postava Jackaby je skutečně mixem Sherlocka a Doctora a i dějově jsem měla dojem, jako by se tu tyto dva světly splétaly dohromady. Postava Abigail pak byla něco mezi doktorem Watsonem a společnicí ve stylu Doctora Who (asi mi nejvíc připomínala Claru). Kniha je čtivě napsaná, napínavá, akční, s prvky nadpřirozena a já jsem z ní zcela nadšená. Dost dobře si umím představit, že by kniha mohla být i zfilmovaná. Za mne rozhodně spokojenost a doufám, že u nás vyjde někdy pokračování. :-)

17 11.06.2016

Tato kniha často bývá přirovnává k dílům od Stephena Kinga, Ladislava Klímy a Gustava Meyrinka. U Kinga nevím, tak načteného ho nemám, ale pokud znáte Utrpení knížete Sternenhocha od Klímy a Golema od Meyrinka, tak tyto knihy vám Mysterium tremendum určitě bude připomínat.
V této Reinerově knize panuje naprosto úžasná napjatá, tísnivá atmosféra, v níž autor skvěle balancuje na hranici mezi snem a realitou – čtenář tak musí být neustále v pozoru, aby se mu dobře dařilo se orientovat, co se děje a která postava má co na svědomí. Je to výborně napsaný psychologický román, který se vám zaryje do paměti a zůstane vám v ní ještě dlouho po přečtení.
Knihu jsem si naprosto užila a určitě se k ní vrátím! Rozhodně považuju Mysterium tremendum za jednu z nejlepších věcí, co jsem v letošním roce přečetla.

18 04.06.2016