sasena komentáře u knih

Ze začátku jsem se do čtení musela trochu nutit, ale pak se to rozjede jako film. Hlavní postava si nehraje na proklatě drsnýho parchanta, nebojí se ukázat city a kupodivu cynismus není jeho charakteristická temná stránka. Chvíli jsem se nechala vodit po špatné stopě, ale i když už je jakoby konec, pořád je co řešit. Takže se čte až do poslední řádky. A k tomu google mapy kvůli lokaci, aby si člověk udělal představu, kudy to ti hoši vlastně jezdí. Už hledám další knížku od stejného autora.

3 02.02.2020

Vše už napsal Richie1. A Lampy deseti teriel byla má nejoblíbenější. Dnes jsem si náhodou na toto knihu vzpomněla a tak se mi zdá, že si ji po letech zase přečtu. :-)

29.11.2019

Právě jsem dočetla, zvládla jsem knihu přečíst na dva zátahy během 12 hodin. Cheryl jsem věřila každé písmenko, každý puchýř na otlačených nohách. O čem to bylo? O cestě, na které jsme všichni, ale ne každý dokáže najít nebo chce najít správný směr, o těžkostech při jeho hledání, o tom, že poznat sám sebe a vyrovnat se se sebou není vůbec jednoduchá věc. O smíření, odpuštění, pokoře, vůli...mám dojem, že v této knize je všechno. Přitom je napsaná úžasně čtivým stylem, líčení přírodních krás, a ještě lépe pocitů z nich, pocity osamělého člověka uprostřed drsné přírody, která hodně dává ale při sebemenší chybě dokáže krutě trestat, fyzické útrapy i duševní trýzeň při snaze dokázat se vyrovnat se ztrátou milované osoby, různá osobní selhání, ale také schopnost odpustit sama sobě i těm, kteří ubližovali. V neposlední řadě je to i o skvělých lidech, kteří dokázali nezištně pomoci, když bylo třeba, o přátelství...Viděla jsem nejprve film a rozhodně nebyl špatný (a Reese Witherspoon jsem si s hrdinkou v pohodě ztotožnila), ale kdo se chce o Cheryl opravdu něco dozvědět, musí si přečíst knihu.
P.S.: Stejně jako autory některých komentářů i mě při čtení popadaly naprosto nereálné choutky podniknout nějakou cestu divokou přírodou, ale jelikož už jsem pokročilého věku a chatrné kondice, zůstává jen pocit, že jsem asi něco podstatnýho nenávratně prošvihla. :-D

11 08.11.2019

Za mě dobrý, opravdu to není běžná detektivka, ale ze začátku hodně vtipné, později drsné, na konci spravedlivé řešení (aspoň podle mého názoru). Je to spíš takový náhled do života a trochu i práce soukromého očka a pěknýho alkoholika. Jdu na další. :-)

7 20.10.2019

Ke konci trochu překombinované. Harry Hole je policajt tělem i duší a je jasné, že pokud to situace vyžaduje, jde vše ostatní kromě vyšetřování stranou. Ale co ten konec!?

3 30.09.2019

Tyhle detektivky jsou tak napínavé, že se čtou jedním dechem. V tomto díle je několik různých vláken, ale lehce se v nich dá orientovat. Nezaměstnatelné fifleny, ktré rodiče přehnanou chválou vychovali ke zbytečným životům, zahořklá úřednice na pracáku, která svému prázdnému životu chce dát smysl dost zvráceným způsobem, policejní asistentka Rose, zmítaná děsy a běsy svého dětství a mládí a samozřejmě vyšetřovatel Morck s Asadem a Gordonem. Morcka už jsem prokoukla, je líný a bez svých spolupracovníků by nevyřešil nic, když se nad tím jeden zamyslí, ale bez něho by to nebylo ono. :-) Doufám, že se dočkám pokračování případů oddělení Q a osudy jeho protagonistů tak budou pokračovat.

10 22.09.2019

Tak v této detektivce jsem si myslela, že vrah je jasný od začátku. To jsem se ale pořádně spletla, protože až do přiznání pachatele jsem byla vedle jak ta jedle. Alder-Olsen je pro mě asi ze všech severských autorů nejlepší, protože je i vtipný. Tak hurá na další příběh. :-)

6 15.09.2019

Tahle detektivka mě bavila, je v ní napětí a zajímavá zápletka a osoby, prostě vše, co člověk od detektivky čeká. Ale. Už jsem byla alergická na neskutečné množství naprosto zbytečně položených otázek typu: "Co?" "A kdo?" "Cože?" Už mi to tak lezlo na nervy, že jsem si říkala, že to snad ani nedočtu, ale zvědavost byla větší, přestože jsem pachatele už delší dobu měla vytipovaného. Navíc mě štve, jak ti brilantní policisté s vybroušenými smysly ignorují - alespoň pro čtenáře, jasné indicie. Diletantský výslech preparátora v muzeu, nebrání opakovaných, tedy evidentně naléhavých telefonátů uprostřed vyšetřování, chuť zavěsit telefon v momentě klíčového svědectví pracovnice muzea atd. Vždyť jako první věc snad každého musí napadnout, kde se vzalo tolik ptačího, konkrétně sovího peří. Které navíc muselo nést známky preparace. Ale vzhledem k tomu, že všichni jsou tak děsně unavení, mají kocovinu nebo trojku pod kůží, intoxikaci prášky všech možných druhů nevyjímaje, asi se to dá pochopit. :-)

12 03.09.2019

Tento autor mě fakt dostal. Jeho detektivky jsou napínavé a nechybí v nich ani humor. Tato je třetí, kterou jsem četla a už sháním další. Doporučuji.

8 31.08.2019

Tohle celé je jako špatný vtip. :-( Tuhle knihu prostě nedočtu. Je plná takových nesmyslů, např. ať hledám jak hledám, nikde nenacházím krajtu, která by byla smrtelně jedovatá a neexistoval protijed na její uštknutí. Buď to vzniklo špatným překladem, nebo si autor dělá ze čtenářů už srandu, ale tohle mě strašně štve. Vím, že to je možná pro někoho prkotina, ale to už může rovnou napsat, že Malin si protřepala křídla a vznesla se nad místo činu. V tomto případě doufám, že chybu udělal překladatel, přesto mi to brání brát i další popis thajských reálií vážně. Nebo mě rozesmála např. věta "cítila jeho jazyk hluboko v krku", dovede si někdo něco takového představit? :-D A je tam toho víc. To už se fakt nedá. Možná na autora tlačil vydavatel a takhle to dopadlo, protože autor měl evidentně krizi jako prase. Přestože tady někteří chválí rozuzlení, já si ho klidně odpustím a knihu nechávám navždy rozečtenou.

Václav Havel byl osobnost, na kterou bychom měli být jako národ hrdí. V poslední době se děje pravý opak, šíří se pomluvy a nesmysly, které mají našeho bývalého prezidenta dehonestovat. Přestože mi styl vzpomínání pana Špačka přijde až trochu servilní, není možné přehlédnout, že Václav Havel jako jediný z porevolučních prezidentů dokázal pro naši mrňavou zemi ve světě získat respekt a pozornost. Co znamenal pro celou strukturu nového státu a jeho začlenění do demokratického světa je další věc, pro kterou mu nikdo ze současných politiků nesahá ani po tu v knize zmiňovanou podrážku boty.
Hrad za Havla a Hrad za zemana, dva úplně jiné světy. Jak by asi vypadaly ovčáčkovy vzpomínky na výlety do Číny a pár dalších zemí, které navštívil současný prezident?

7 21.04.2019

Ještě jsem sice poslední díl nedočetla a přestože je to psané takovým stylem, že nelze přestat, mám několik výhrad. Celý příběh stojí na velmi slabých nohách a nemůžu si pomoc, ale nevěřím, že tak krutý a někomu téměř vše odpouštějící systém tajných služeb by si nedokázal poradit s něčím tak nepatrným a nedůležitým, jako je dvanáctiletá problémová, na psychiatrii téměř bez jakéhokoliv zájmu nějakých kompetentních úřadů či rodiny hospitalizovaná holka. To se fakt nepovedlo, protože namísto vymýšlení složitého a komplikovaného řešení, aby jí zabránili v prozrazení atd..., což by mohlo ohrozit hromadu důležitých lidí a zřejmě celé švédské tajné služby, ji mohli naprosto snadno zlikvidovat nějakou "běžnou nemocí" a do úmrtního listu napsat cokoliv. Kdo by se o ni zajímal? Vůbec nikoho by to netrápilo. To je fakt věc, která mi ve třetím dílu kazí požitek z četby. Hajzlům procházejí neuvěřitelné bejkárny, "odborný" posudek jediného doktora má osudový vliv na život člověka, ututlá se napadání a týrání, dětská prostituce, pedofilie v nejvyšších kruzích, morálka nula, ale zbavit se malé Lisbeth, té nebezpečné potvory, když byl ještě čas, to nikdo nedokáže?

Tyhle detektivky jsou stejně návykové jako ty drogy, kterým občas propadá hlavní hrdina. Dočetla jsem, ale pořád není všechno jasné a vyřešené. Teď bych tedy uvítala další díl s originálním názvem Heroin, který ale nakladatelství údajně nemá v plánu vydat. Aspoň prozatím. :-( K ději bych samozřejmě mohla mít připomínky, ale ono je to napsané tak dobře, že autorovi klidně i některá klišé odpustím.

11.03.2019

Volně navazuje na Zacka. Ani po tomhle dílu se nedá skončit, pořád je co objasňovat, přestože pachatel byl dopaden.

1 07.03.2019

Dobře se to čte a rozhodně stojí za to pokračovat dalšími díly.

1 07.03.2019

Moc pěkně se to čte, ale v podstatě je to taková červená knihovna. Příběhem se sice jako červená nit proplétá téma eutanazie, ale myslím, že hodnotit to může jen ten, kdo se ocitl v podobné situaci jako Will. A ještě dodávám, že aniž bych byla otrlý cynik, slzy v mém případě opravdu netryskaly.

Právě jsem ji dočetla. A protože už jsem četla zdejší komentáře, vím, že skoro vše už tady bylo napsáno. Nesouhlasím s názorem, že kniha je samé klišé a že je snad přeceňována. Válka je klišé, smrt je klišé, ale tahle knížka je napsaná takovým způsobem, že nezasáhnout může snad jen úplně prázdného a cynického člověka. Jedna z nejsilnějších knih, kterou jsem na tohle téma četla. Další, která by se měla stát povinnou četbou. Jako varování, co "správně" zvolená a zacílená slova dokážou udělat s lidem. Ne s člověkem, ale s lidem. Protože člověk byl v téhle knize vylíčen většinou sympaticky, lid naopak. Je třeba si to pořád připomínat a nenásledovat slepě ty samospasitelné vůdce, kteří se rodí stále a znova. Bohužel i u nás.

16 20.10.2018

Zajímavě napsaný kriminální /?/ příběh. Tady jsem fakt dost dlouho netušila, kdo je pachatel. A mimochodem - alkoholismus je fakt hodně ošklivá nemoc.

7 30.09.2018

Tak tuhle knížku čtu po několikáté, i v pokročilém věku mě stále baví. Nejen, že se člověk naučí něco z lesní moudrosti a opět si uvědomí, jak moc nám příroda dává, ale kniha je psaná velmi vtipně, takže se místy i docela nasměju. Nemyslím si, že by měla oslovovat hlavně děti, i nám dospělých /v mém případě 60/ neuškodí vzpomenout si na léta, kdy jsme si hrávali na indiány.

14 30.09.2018

Nikdy nemůžeme vědět, co se skrývá za oprýskanými a špinavými zdmi. Stejně jako nemusíme vědět, proč je někdo takový, jaký je. Opět jsem si připomněla - nikoho neodsuzuj jen podle toho, jak se navenek jeví. V podstatě jednoduše psaná kniha, bez složitých psychologických rozborů a vznešených myšlenek, ale o to silnější vyznění.

22 21.09.2018