Sarah01 Sarah01 komentáře u knih

☰ menu

Vrány Vrány Petra Dvořáková

Mně se styl psaní autorky moc líbí, i když u Dědiny mi chvilku trvalo, než jsem si zvykla.
Tento příběh by si měla přečíst každá matka, nejen ta budoucí. Kolik dětí asi takhle pořád žije a kolik takhle prožilo dětství dnešních dospělých...

09.01.2021 5 z 5


Ach jo Ach jo Robert Fulghum

V knížce jsou zajímavé myšlenky a postřehy z obyčejného života, ale přesto nám Evropanům některé na hony vzdálené. Nic mně třeba neříkaly kapitoly o jídle, většinu pochutin, co Američani zbožňují (asi), bych nepozřela. Ale něco mě zaujalo, hodně.

Cituji:

Málokdy mám pocit, že jsem šťastný. Zato si často vzpomínám, kdy jsem byl šťastný. Zvláště když sedím v kuchyni zabalený do neviditelného přehozu sešitého z nejlepších chvilek včerejšků. Ty cenné věci - zbytky ze žití - zůstávají, aby pomáhaly srdci a duši přežít. Jenom z nich se žít nedá. Ale bez nich život nestojí za to.

Ve světě i v nás je násilí. V nás všech. Bude tam vždy a je na nás, abychom mu - dokud tu jsme - čelili.

08.01.2021 4 z 5


Legendy o květinách Legendy o květinách František Kubka

Řekla bych, že tato knížečka pro děti moc není, aspoň těm dnešním by moc přístupná svým jazykem i tématem nebyla. Mně se některé povídky líbily, byly trefné, některým jsem moc nerozuměla a nechápala jsem ani, jakou souvislost s danou květinou téma povídky vlastně mělo. Nejvíce mně, kromě Mateřídoušky, asi utkvěla v paměti povídka Ženich a Nevěsta. :-)

18.11.2020 4 z 5


Katova dcera Katova dcera Oliver Pötzsch

Zajímavý středověký příběh, jehož hlavní postavou je spíš kat, než jeho dcera. Líbí se mně, že autor napsal tuto sérii na základě pátrání po svých předcích - katech. Z hlediska některých dobových reáliích je knížka určitě zajímavá, ale ten závěr mi připadá taky takový až překombinovaný a těžko uvěřitelný. Určitě se ale pustím do dalších dílů.

15.10.2020 4 z 5


Vraždy aristokratek Vraždy aristokratek Christine Trent

Začala jsem tedy až poslední knihou ze série a tak nějak mě příběh i zápletka nenadchly. Zlákala mě zprvu ta viktoriánská doba, ale nakonec mi připadalo, že život nebyl nic moc, ani pro tu šlechtu, a královská rodina mně byla hodně nesympatická. I ty smuteční zvyky mi přišly až nemístné. Každopádně jako poučení se to hodilo. Jen nevím, jestli se pustím do těch dalších knih ze série.

15.10.2020 3 z 5


Bubny Berberů aneb Proč bychom se nesušili Bubny Berberů aneb Proč bychom se nesušili Zdeněk Šmíd

Tato útlá knížka mi dala překvapivě hodně zabrat. Přestože cestopisy mám ráda, tak zrovna toto nebyl můj šálek kávy. Rádoby vtipné situace mi vtipné vůbec nepřišly, název je hodně zavádějící, o Berberech vlastně knížka vůbec není. Zkrátka neoslovilo mě to.

12.07.2020 2 z 5


Mrtvá a živá Mrtvá a živá Daphne du Maurier

Tak jako každý román od D. du Maurier nezklamal ani tento. Perfektně vykreslena povaha a vývoj postav, mladá žena mně byla velice sympatická. Úplný konec mě překvapil, musela jsem o tom ještě nějakou chvíli přemýšlet a došla jsem k závěru, že ano, logicky to tak mělo být, s koncem Rebeky skončilo všechno, co s ní souviselo.
Jen doplním pro čtenáře, kteří si spletli žánr - toto není detektivka.

17.05.2020 5 z 5


Medové dny Medové dny Šárka Hellerová

Knížku jsem dostala do balíčku ke štěňátku, které mám ze stejné chovatelské stanice, jako je Enzo. Nádherné fotky i povídání. A jak prohlásil manžel: Už nemusím nic psát, protože tady v té knížce už všechno je.

07.05.2020 5 z 5


Poslední batalion Poslední batalion František Niedl

Moje vůbec první knížka, jejíž děj se odehrává za 1. světové války. Měla jsem obavy, jak moc zkousnu popisy boje v zákopech, ale bylo to zbytečné, četlo se to samo. Pan Niedl píše tak, že každá postava je plasticky vykreslená, žádná není úplně kladná a vyloženě sympatická málokterá. A ten konec seděl naprosto přesně, i když by to člověk tak nějak nečekal.

04.05.2020 5 z 5


Tudorovci: Králové a královny anglického zlatého věku (1485-1603) Tudorovci: Králové a královny anglického zlatého věku (1485-1603) Jane Bingham

Celkem pěkně napsaná stručná historie tudorovské dynastie, myslím, že pro dětského čtenáře postačí. Knížka obsahuje hodně různých dobových obrazových reprodukcí, není příliš obsáhlá, dá se přečíst v pohodě během jednoho odpoledne.

25.04.2020 4 z 5


Ryanova pomoc Ryanova pomoc Leila Meacham

Pro mě to tedy zas až takový zázrak nebyl. Ano, knížka se velice dobře četla a moc se mně líbil popis života na ranči někde v západním Texasu. Ale milostný příběh jako takový mně připadal hodně přitažený za vlasy a hrozně moc komplikovaný a divím se, že v poslední kapitole to všechno jako zázrakem všichni pochopili.

24.04.2020 3 z 5


Chlapec, který přežil pochod smrti Chlapec, který přežil pochod smrti Pavel Taussig

Knížka je psaná z pohledu jedenáctiletého kluka pro stejně starého syna. Takže podle toho k ní musíme přistupovat. Zážitky z koncentráku proto nejsou popsány tak krutě, navíc pochopitelně dítě prožívá tyto věci naprosto jinak než dospělý. A že si v deníku po osvobození psal hlavně o jídle? Tak si představte, že zažijete několik měsíců jen hlad a zhubnete víc než 10 kilo, navíc onemocníte a máte bolesti. Asi bych se na pořádné jídlo taky těšila. A přitom, jak to člověk čte, je to pořád dokola jen hrachovka, nějaká polévka, margarín a chleba.

16.04.2020 4 z 5


Ostrov bouří Ostrov bouří Leonora Christina Skov

Přečteno do výzvy, původně jsem chtěla darovat, ale naštěstí jsem to neudělala, neboť obdarovaného by jistě nepotěšila. Mně se četla dobře, pořád mě tak nějak poháněla vyhlídka na nějaké rozuzlení na konci. Které se ovšem nekonalo. Že je to pomsta od nějakého rodinného příslušníka, jsem věděla už dávno. A hlavně ten sáhodlouhý dopis na konci to úplně zabil. Vlastně to vůbec nebyla detektivka, spíš thriller nebo psychologický román.
A neodpustím si kritiku překladu, člověk, který to překládal, neumí česky, takové nesmysly ve větách jsem už dlouho nečetla.

13.04.2020 3 z 5


Zóny zdraví a života: Místa, která léčí Zóny zdraví a života: Místa, která léčí Olga Krumlovská

Taktéž jsem od knihy očekávala něco zcela jiného, toto se skoro nedalo číst. Neustále návody, jak mám kde dýchat, kde si mám lehnout, bručet nebo se modlit. Těžko tohleto budu praktikovat na turisticky hojně navštěvovaných místech. Upozornění u některých lokalit, že bychom se tam i během dne neměli zdržovat déle nebo sami, mě občas i rozesmálo, to bych už dávno musela být zavražděná. Navíc i některé zmiňované babské rady k léčení různých neduhů jsou úplné nesmysly.
Jen poznámku k prvnímu komentáři od uživatele WEIL - je naprosto pochopitelné, že v Praze bude žít nejvíce lidí ve věku 90 - 99 let, je zde totiž největší hustota osídlení. Také byste zde napočítal nejvíce lidí ve věku 20, 30, 40, 50, 60, 70 i 80 let. :-)

04.04.2020 1 z 5


Tajná kniha Tajná kniha Grégory Samak

Knížku jsem taky zvolila kvůli výzvě, četla se velice dobře, zajímavý a poučný námět, který nutí k zamyšlení.

30.03.2020 4 z 5


Na Řece Na Řece Josef Hejzlar

Příběh čínské holčičky, jejích sester a matky, líčí útěk před Japonci na začátku 2. světové války do města na horním toku řeky Jang-c’-ťiang. Knížka je psaná moc krásným jazykem.

30.03.2020 4 z 5


Jediná Jediná Klára Jarunková

Příběh patnáctileté holky jedináčka z Bratislavy odehrávající se asi v době dospívání mých rodičů za hlubokého socialismu. I když pro mě bylo dost těžké tu dobu určit, protože ani v 80. letech jsme na vesnici takové dětství a mládí nežili.

30.03.2020 4 z 5


Londýnský případ Londýnský případ Sam Thomas

Další případ porodní báby Bridget Hodgsonové, celý příběh už se mně zdá trochu přehnaný. Jak už tady někdo níže uvedl, je to takové překombinované... porodní bába, Sherlock a navíc James Bond, to už je fakt trochu moc.

30.03.2020 3 z 5


Dívka, která si říkala Tuesday Dívka, která si říkala Tuesday Stephen Williams

Hodně zajímavé a chytlavé téma, čte se takřka samo. Taková krásná sladká pomsta. Jen by mě zajimalo, jestli je v knížce ten Londýn popsaný pravdivě nebo je to jen fikce. To musím určitě zjistit. :-)

30.03.2020 4 z 5


Já jediná jsem přežila Já jediná jsem přežila Lauren Elder

Tak po dlouhých letech přečteno podruhé a musím říct, že jsem si to pamatovala úplně jinak. Teď mně to připadalo daleko syrovější a neuvěřitelnější. Jak proboha mohla slézat skály bosá a v sukni? Vůbec si to neumím představit. Neustále nás bude překvapovat, co všechno člověk dokáže přežít, když má obrovskou vůli žít.

23.03.2020 5 z 5