Sarah01 komentáře u knih
Včera jsem tuto knihu dočetla a musím říct, že jsem ji nemohla odložit, jak byla poutavě napsaná, i když všichni víme už dopředu, jak život Jany Greyové skončil. Autorka píše v první osobě z pohledu několika osob, což vlastně vyjadřuje subjektivní pohled každého toho kterého člověka na jednu a tu samou situaci a je to velice zajímavé. Určitě si pořídím i další knihy od této autorky.
Velmi zdařilé převyprávění, pro děti je často originál od Daniela Defoa zdlouhavý a nečtivý. Při jeho čtení mě často napadala otázka, jak bychom si asi v jeho situaci poradili my, civilizovaní lidé 21. století :-).
Nepamatuji se, že bychom ji měli ve škole jako povinnou četbu, ale milovala jsem ji a všude tahala s sebou, taky je dnes na ní už vidět, co všechno zažila. A rozhodně si nemyslím, že není vhodná pro dnešní děti, spíš naopak. Smrt patří k životu a v minulosti asi víc než dnes byla součástí každodennosti, i dětí, když to člověk pochopí, není to pro něj nic depresivního ani děsivého.
Krásná knížka, četla jsem ji v 17ti, ale až teď jsem si ji pořídila do vlastní knihovny.
Knihy mého dětství, které mi vždy o prázdninách předčítala babička, milovala jsem je a i dnes zaujímají čestné místo v mojí knihovně, i když moje děti si cestu k nim nenašly.
Klasika, která nezklame, anglický humor miluju, dávám plný počet.
Pěkná knížka, ve srovnání s romány Hany Whitton vychází daleko lépe, líbí se mi, že nic v ní není jen černobílé. Pro dívky zajímající se o naši historii jako dělaná, určitě doporučuji.
Obvyklá červená knihovna, jako všechny romány od této autorky, postavy bez vývoje, bez zápletky, nic překvapivého.
Tak upravení některých posloupností v rámci zachování plynulosti příběhu by mi ani tak nevadilo, ale ty překlepy, které netuším, jestli má na svědomí tiskárna nebo autorka, se opravdu přehlédnout nedají. Rod Wetlinů nikdy neexistoval, byli to Wettinové a pokud se Přemysl Otakar I. oženil s Konstancií Uherskou v roce 1099, určitě se jim nenarodil syn Václav v roce 1205 :-) Byla by to docela pěkná červená knihovna, nebýt toho, že už jsem od autorky přečetla všechny předcházející knížky a neustálé opakování slovních spojení jako třeba "zrnka prachu tančila v paprscích slunce" nebo "políbil lem roucha jejího" nebo "přitiskl si ruku na srdce ve dvorném gestu" ve mně vzbuzují už jen salvy smíchu. Takže fakt jen jedna hvězdička. A raději se vrátím k Vaňkové :-)
První knížka v poslední době, od které jsem se nemohla odtrhnout, dokud jsem ji nepřečetla. Překvapilo mě, že autorka má naprosto skvělou slovní zásobu, samozřejmě svoje dělá také velice bujná fantazie, ale co jsem naposled četla od českých autorů, byla hrůza...opakování některých větných spojení, až to člověka nudí. Můžu opravdu všem jen doporučit, příběh má spád a přesto, že občas člověka napadne, jestli je to ve skutečnosti možné, nakonec si řekne, proč ne, cesty života jsou křivolaké :-)
Kniha je tedy pěkná, ale ty příběhy u jednotlivých mapek, to by mohl sepsat kdekdo. Já bych přidala snad i nějaké fotky a autorce bych doporučila ještě pokračovat v další knize, odlehlých ostrovů je určitě víc.
Jak již bylo uvedeno níže, je to příběh částečně fiktivní, každopádně ale nutí k zamyšlení, jak to vlastně tenkrát bylo. Navíc opravdu vyvstávají otázky, proč se o tomhle vůbec nemluví...to rozhodně o něčem svědčí....
Knihu jsem přečetla během jednoho večera, jednoduchá zápletka, ale je vidět, že autorce pracuje dobře fantazie, jako odpočinkové čtení výborné a nutno dodat , že lepší jak předchozí romány.
Jeden román jako druhý, bohužel. Tak velké téma a tak nevyužité, škoda. Teď se chystám na sérii od Ludmily Vaňkové Orel a Lev, uvidíme, jak z tohoto srovnání autorka vyjde :-)
Jediná knížka od Hany Whitton, kterou jsem zvládla přečíst, protože jsem ji četla jako první....sloh hrozný, postavy jednoduché, stále se opakující slovná spojení, například: zrnka prachu se vířila, přitiskl si ruku na hruď ve dvorném gestu, kočár se drkocal...jedním slovem strašné.
Moc pěkná knížka, takové pohlazení po duši, i když se odehrává za války, láká mě navštívit Normanské ostrovy :-)
Určitě není tak dobrá jako jednička, ale jako rozptýlení v depresivním počasí hodnotím kladně. Ovšem těžko uvěřit, že je ve skutečnosti něco takového možné, jedině snad v Americe :-).
Jedna z nejlepších štorchovek, zaujímá čestné místo v mojí knihovně.
Film mě taktéž tolik nezaujal a zvlášť další pokračování byla o ničem.
V rámci doporučené četby mého syna jsem z vlastní iniciativy přečetla všechny štorchovky a tuto hodnotím jako jednu z nejlepších. Ovšem kdo by čekal pomoc do dějepisu, tak to pardon, to se musím smát :-)....autor vycházel z tehdejších archeologických nálezů, které byly od té doby již mnohokrát přehodnoceny. Já knihu hodnotím jako velice velice zdařilou předchůdkyni dnešní fantasy literatury.