Malý Bobeš

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Tato kniha je zčásti autobiografická a je zasazena do prostředí Radobylic původně Radňovic na Žďársku, kde J. V. Pleva jako malý nějaký čas s rodiči a sourozenci pobýval. Kniha je i sociálně zaměřená, ukazuje tvrdý život chudších vrstev vesnického obyvatelstva 30. let minulého století, viděný dychtivýma očima malého chlapce. V té době nebyla lékařská péče a hygiena samozřejmostí, Bobeš se tak stává svědkem smrti malého bratříčka, který onemocněl záškrtem. Ani párek nebyl samozřejmostí a pro šestiletého chlapce to byl vždy svátek, když mu jej rodiče mohli dopřát....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/40_/40778/maly-bobes-XpD-40778.jpg 4.2403
Žánr:
Literatura česká, Pro děti a mládež, Příběhy
Vydáno:, SNDK - Státní nakladatelství dětské knihy
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (77)

Kniha Malý Bobeš

Přidat komentář
jfialova
18. března

No nevím, kniha obsahuje hezké momenty, ale na druhou stranu se snaží v dětech vyvolat jakýsi strach. Nezapomenu na popis toho, jak Bobešovi umřel malý bratříček a měl ještě v noze zaraženou třísku z drsné dřevěné podlahy. Jasně, děcka by měly vědět, že život není žádná sranda, že dřív fakt lidi byly mnohdy tak chudí, že neměli co jíst a že by si měli vážit toho, co mají. Ale co si budeme nalhávat, kniha byla poplatná době, ve které vznikala a patrně měla takto formovat děti už od útlého věku. A to se mi na ní nelíbí.

Faustka
17. února

Moc krásný návrat do dětství. Je mi líto jen toho, že to uteklo tak rychle.

DominaCZ
14. února

...Jako knížka pro děcka to díky jistým momentům rozhodně není.
Děcko nemůže chápat zde zmíněné sociální rozdíly, zpupnost bohatých, náladu v rodině kdy všechny živí pouze postižený (zranění v lese) otec který jen tak vypomáhá kde může, což je nestabilní příjem a proto pořád zabředají níž a níž a věčným tématem jsou tedy těžké hovory o bídě, hladu a absenci takových maličkostí jako stromeček na vánoce.
Nemůže chápat hovory domácích o nerozumných mladých lidech, kteří berou nákupy na dluh.
"Život s opilým sousedem dítě pochopí díky strachu jeho dcery, ale nemůže chápat že muž pije ze žalu nad ztrátou manželky.
A konec-snahy o poražení kapitalismu, rozhovory soudruhů, řeči o stávce a zásah strážníků prostě pochopit nemůžou !!!!!!!
Možná by bylo vhodné to rozdělit na "šťastné" dětství v chudé chaloupce a zábavu později na městě, a ty těžké časy napsat v jiné knize.
Je čtivá, ale díky čtení ve snaze připomenout si právě to zalíbení jako v dětství vyvstala v té knize taková atmosféra a životní reálná dramata, že mi to rozum nebere.
Nevím ani jak to hodnotit ...negativně pro ty zlý místa, nebo kladně aspoň pro ty dobrý kousky...?
Raději teda hodnotit nebudu.
A doporučovat vašim děckám taky ne.

Zdeniczka
05. února

Další z knížek, které patřily do povinné četby. Což jí ovšem vůbec neubralo na kvalitách, myslím, že jsem ji četla ještě i poté. Velmi se mi líbila a své místo má dodnes i v naší knihovně.

čtenářka301
15. ledna

Četla jsem ji pod lavicí při hodinách češtiny abych byla napřed, protože spolužáci četli děsně pomalu. Když jsem byla vyvolaná, vždycky jsem nemohla najít, kde jsou. Joj, sladké vzpomínky a kniha je základem.

Polly
07. ledna

Tohle je první kniha z dětství, která mě nějak citově zasáhla. Pasáž s úmrtím Malého bratříčka mě doháněla k slzám. Krásná kniha, krásně popsaný život tehdejších lidí.

Hani77
06. ledna

Četla jsem v dětství, ale to ve mně nenechalo žádný velký dojem. V dospělosti jsem to brala emotivněji a moc mě zasáhl příběh malého Frantíka-to si jako matka neumím představit. Moje děti to už ale vůbec nebere, odmítly se podívat i na film.

gordon13
02.12.2018

Dokonalost a silně emotivní záležitost mého dětství!

Dresia
02.12.2018

Vím, že se to dnes nenosí, ale moje srdcovka.

Pavelpi
18.08.2018

Kniha mého dětství,kterou jsem v té době četl několikrát bez ohledu na to,jestli to byla povinná četba nebo ne.Tohle mi nikdy nedělalo žádný problém.Naopak,když se mi kniha líbila snažil jsem se sehnat také něco jiného od stejného autora.Ke knize mám pouze jednu připomínku a to že část,kdy je Bobeš ve městě už není tak dobrá,ale celkově je to za plný počet hvězdiček.

TaLu
30.06.2018

Kniha je podle mě důkazem, že dítě zpracovává příběh a ne nějaký politický rozměr. Ano, Bobeš byl chudý, byly tam ty rozdíly, pamatuji se na to, jak mohl pít kakao v domě bohatých lidí, když zachránil malou dívenku, ale tato kniha v mých vzpomínkách je spojená se zvědavostí "jak to bude dál" a s teplem maminčina hlasu. Patří ke knihám, které si chci přečíst ještě jednou, ve svém věku, abych zjistila, co to se mnou udělá.

SSTknihy
19.06.2018

I u mne to začalo povinnou četbou, ale velmi rychle se z Bobše stala má oblíbená kniha. Dítě si plně neuvědomuje ten sociální podtext a spíš ho zasáhnou obyčejné dětské radosti a starosti. Dodnes ve mně některé z příhod rezonují – prodej krávy, párky a vyhazov z bytu, cukrové pusinky, smrt bratříčka... Jsem ráda, že jsem ji četla, ale chápu, že dnešní děti už asi těžko osloví.

RADOST
23.05.2018

Knihu jsem četla v raném dětství krátce po jejím prvním vydání. Hluboce na mě citově zapůsobila. Vrátila jsem se k ní s cílem předčítat z ní vnoučatům (6 a 3 roky). Předčítání jsem vzdala, jen jim o Bobšovi vypravuji a přibližuji dávnou dobu. Dnešní děti žijí v úplně jiných podmínkách, mnohé vůbec nechápou. Snad si to přečtou až budou starší. Ale zřejmě si raději vyberou modernější současnou knihu. Na rozdíl od např. Povídání o pejskovi a kočičce nepatří už Malý Bobeš k dílům, která osloví i děti vyrůstající o cca 70 let později. Bohužel.

Eleynee
18.04.2018

Jedna z nejoblíbenějších knih mého dětství, několikrát čtená...

freejazz
25.02.2018

to topi80
je to nielen legenda povinného čítania (ale na Slovensku o tej knihe nikto nevedel), ale aj moja úplne prvá kniha, ktorú som prečítal. mala krásne ilustrácie a bola v šalátovom stave, pretože ju čítalo všetkých 12 súrodencov mojej mamy a ešte kopa bratrancov a sesterníc, kým som sa jej zmocnil. trochu som ju zrepasoval a dodnes ju mám na čestnom mieste v knižnici.
a určite sa ju oplatí prečítať aj po rokoch - uuž len pre tie spomienky:)

topi80
23.02.2018

Legenda povinné četby. Kdybych ji otevřel dnes, asi bych se divil, jak mě mohla tak syrová četba v dětství bavit, ale určitě by bylo zajímavé přečíst si to z nového úhlu pohledu, který jsem nabyl jako dospělý. Každopádně to, že jsem to i jako devítiletý přečetl jedním hltem, svědčí o mistrovství autora. Vzpomínám si, že začátek na vesnici mě až tak moc nebavil, zatímco příchodem do města mě to začínalo zajímat více. Dnes bych to jako celoživotní vesničan viděl asi jinak.

heavy66
21.01.2018

Byla to povinná četba, ale vybavuju si, že se mi líbila. Pamatuju si Bobešovy prachaté spolužačky Miládku a Sisinku, jejichž přezíravý postoj k němu pomáhal formovat mé třídní uvědomění, které mě zase přešlo, jakmile jsem pobral rozum. A taky, že Bobeš měl rád párky! To máme společné dodnes!

kocourtom
08.12.2017

Mám radost, že lidé o této knize píší hezky. Často totiž bývá hodnocena nespravedlivě (povinná četba za ,totáče', komunistická knížka atd.) Přitom je to nespravedlivé. Je hlavně o životě a moc hezky napsaná a taky smutná. Četla jsem v dětství několikrát a dodnes občas nahlédnu. Ale vždycky jsem měla radši ten začátek na vesnici. Mám připomínku k anotaci nahoře: myslím, že se to má odehrávat dříve než v třicátých letech, spíš ještě před první světovou válkou.

Kakajko
05.12.2017

Jedna z knih mého dětství :)

Jana283
27.11.2017

Četli jsme "hromadně" ve 4.třídě. a protože mne koktání spolužáků nebavilo, přečetla jsem Bobše za tu dobu asi třikrát a dostala několik poznámek, že nemám nalistovanou správnou stranu. Mám tu knížku moc ráda, i když dnes, když listuji jejími stránkami, připadá mi děj daleko temnější než v dětství. A o tom asi dětství je - že dokáže vnímat i bolest a bezpráví jako fakt a nepitvá se v tom, proč tomu tak je...

Len2očka
29.10.2017

Knížku jsem četla na základní škole několikrát a přečtu si ji určitě znovu.

potika
07.10.2017

... četla jsem ji jako dítě mnohokrát... jen kapitolu o Františkovi jsem potom při každém dalším čtení přeskakovala...

Jirinamac
02.10.2017

V dětství mě tato knížka nijak neuchvátila. Až jednou v době nemoci jsem neměla nic na čtení, a tak jsem po ní sáhla. V dospělosti jsem změnila názor. Za 5 hvězdiček není, ale i tak se mi četla dobře.

Mistr119
07.07.2017

Kniha ve mně vzbudila emoce a i když je to už dávno, co jsem ji četl, útržky si stále pamatuji. :)

Loginus
13.06.2017

Jako u většiny knih povinné četby si myslím, že četba by povinná být neměla. A konkrétně u této knihy je potřeba jistý věk, aby si člověk dokázal příběh a ukázku života doby náležitě vychutnat. Doporučuji...

hanccc
10.03.2017

Další kniha mého dětství, ke které mě přivedl můj taťka a já mu za to budu navždy vděčná. Kniha, u které jsem se smála a místy i brečela. Vždy bude mít místo v mé knihovně.

janifaltusova
18.02.2017

Knihu Malý Bobeš jsem vždy měla spojenou s povinnou školní četbou a nějakou "tragédií", která se v ní měla odehrát. V dětství jsem se k ni nikdy nedostala a proto jsem celkem uvítala, když ji můj 6ti letý syn našel u babičky v knihovně a chtěl ji vzít domů na čtení před spaním. Od první kapitoly jsem k Bobšovi a jeho rodině dost přilnula a každý večer se těšila se synem na společné čtení. I syn ji se zaujetím hltal, vyptával se na různé otázky, proč to tehdy tak bylo... Obrovskou bolestí pro mne ovšem byla kapitola o smrti Františka. Možná proto, že mám stejně staré děti, ale zcela jistě i proto, že je velmi drsně popsána. Od té doby bohužel nemohu vzít knížku do ruky, dočítá ji se synem manžel. A velmi mě to mrzí, protože je to opravdu jedna z nejkrásnějších a nejdojemnějších knih, kterou jsem kdy četla...

Leňa287
10.02.2017

Tohle byla povinná četba na základce, takže když bylo čtení, tahala jsem v tašce tuhle těžkou knihu, byla hodně tlustá. Ale i přesto všechno se mi příběh malého Bobše líbil. Když jsem četla jak mu umřel bratříček, tak jsem to obrečela.

SiuxBeast
01.02.2017

Četl jsem na základní škole jako povinnou četbu. Zvláštní kniha pamatuju si spíše už jen kousky (proto i to menší hodnocení) Možná by stálo za to, si ji přečíst znovu v již dospělém věku.

Ternem
03.01.2017

Četla jsem ji jako malá, při některých situacích jsem brečela a nerada se na konci s knihou loučila.