Bouře

od: Paul Polansky

Americký autor vypráví o osudu českých Romů v době 2.světové války. Román je příběhem česko-romské rodiny z jižních Čech. Otec-Čech pracoval na panství českého šlechtice. V blízkosti nich byl vybudován pracovní tábor zprvu určený pro kriminální živly, později do něho byli deportováni Židé a Romové. Romská matka a 5 jejich dětí byly násilím do tábora umístěni. Otec se s pomocí ostatních cikánů snažil rodinu zachránit. Rodina byla ale deportována do Osvětimi, navrátila se pouze jediná dcera. Autor v románu odsuzuje českou společnost i její elity za postoje vůči Romům a za kolaboraci s Němci....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/24_/24107/boure-24107.jpg 4.620

Originální název:	The storm (1994)
Žánr:	Literatura světová, Romány
Vydáno:	1999, G plus G
	více informací...

Nahrávám...

Komentáře (9)

Přidat komentář

uhoř49

04. dubna

Supr čtení,když vemu že jenom půlka je pravda a zbytek fikce tak se mi ani nechce věřit kdo všechno se snaží velet této republice,tohle by si mněl přešíst každý kdo neví koho volit.

Sarah01

1 22.09.2013

Jak již bylo uvedeno níže, je to příběh částečně fiktivní, každopádně ale nutí k zamyšlení, jak to vlastně tenkrát bylo. Navíc opravdu vyvstávají otázky, proč se o tomhle vůbec nemluví...to rozhodně o něčem svědčí....

bukiet

1 11.04.2013

Kolem této knihy je až příliš nápadné mlčení. To o něčem svědčí.

hrabos

1 05.03.2013

Rozhodně stojí za přečtení a ověření některých informací.

evickakyticka

01.03.2013

Nebudu hodnotit postavení šlechty v tomto příběhu, ale chci vyzdvihnout sílu příběhu rodiny Lopatovy. V dnešní době snad nerozlišujeme utrpení Romů, Židů či jiných příslušníků. A to je dobře. V jedné chvíli mi i málem ukáply slzy a to pochopí každý, kdo má rodinu a malé děti. Jen chci ještě připojit, že příběh je na pomezí reality a fikce, tudíž lze srovnávat, ale ne věřit všemu, co autor napsal.

vesirena

29.01.2013

Přečetla jsem ji jedním dechem...je to již dva dny a stále její slova ve mě žijí, jakoby začala proudit mojí krví a nedala mi myslet na nic jiného...stále mě nutí o té době přemýšlet...jakoby se ve mě probudilo svědomí...vím, že za to nemohu- narodila jsem se až po válce, asi je to svědomí mého národa stále hryže a naskakují otázky...
- proč jsme se o tom neučili ve škole?
- proč se o tom tak úzkostlivě mlčí??
- proč byla otázka Romů vytažena jen v sametové revoluci a pak se na vše rychle zapomělo???
- je v zájmu nějaké skupiny nebo našeho češství, aby se na to zapomnělo????
Vím, kdo jsi bez viny, hoď kamenem...možná že už žijeme jen samí nevinní... ti, co to zažili, už nejsou mezi námi a svědectví knih mizí pod proudem vody nebo v depozitářích knihoven a v horším případě ve sběru nebo na roštu kotlů.
Nejde o to někoho dohenestovat či soudit, jde o to PODÍVAT SE PRAVDĚ DO OČÍ A DOKÁZAT ŘÍCI:
" ANO- I TOTO JE NAŠE HISTORIE- i toto je část nás samých" ... dokud se nedokážem srovnat s historií a upřímně bez zkreslení a příkras ji předávat dál, do té doby se nemůžeme pohnout dál...
zde je odkaz na stažení knihy https://ulozto.cz/!mZr9Qr6ye/boure-paul-polansky-pdf