sall02 sall02 komentáře u knih

☰ menu

Netvoři a krásky Netvoři a krásky Soman Chainani

Tuhle knihu je nutno hodnotit ne jako celek, ale jako průměr různých kvalit. Kniha totiž obsahuje několik přepracovaných pohádek, dalo by se říct samostatných retellingů, kdy některé jsou opravdu vynikající jak kvalitou, tak obsahem, a pak jsou zde i takové, které těžce pokulhávají.
Nejlepší za mě: Jeníček a Mařenka, Kráska a zvíře, Popelka, Malá mořská víla, Rumpelníček.
Ty o dost horší: Sněhurka, O šípkové růži, Locika, Modrovous.
Ostatní mě ani neurazily, ani nenadchly.

Přesto se knize a jednotlivým příběhům nedá upřít obrovská originalita, kreativita autora i veliký potenciál. Přesto mě trochu mrzelo, že některé pohádky nesou takový ten punc "ideologie", tedy že Sněhurka je černá, všechny ženský jsou feministky apod. Nicméně, ponaučení, které z jednotlivých příběhů plyne, je vždy fajn a je jedno, jestli to skončí dobře nebo špatně.

Celková atmosféra knihy je trochu ponurejší, temnější, než klasické pohádky, už proto, že tady autor ve všem vychází opravdu z originálů od bratří Grimmů.

Knihu nakonec hodnotím kladně, přestože to není extra veledílo, má to spád a originální zápletky.

04.01.2024 3 z 5


Probudím se na Šibuji Probudím se na Šibuji Anna Cima

Kniha se četla v podstatě sama, tak do poloviny. Pak jsem došla do stádia, kdy jsem se musela do čtení dost nutit, a už mě to moc nebavilo.

Postavy byly zajímavé, i když možná mi nesedl styl psaní a nesedlo mi rozdělení na tyto dvě linie, které za mě moc nefungovaly. Ale jak říkám, je to zajímavý počin, jen asi ne pro mě. Čtenáře si to našlo, i mnoho ocenění, vím, že většině se kniha líbila a opravdu ji řadí mezi super počiny současné české literatury.

Pro mě jsou tedy i mezi zástupci lepší příklady a bohužel mě to tak od třetiny/poloviny dost nebavilo a do čtení jsem se musela nutit.

04.01.2024 3 z 5


Žítkovské bohyně Žítkovské bohyně Kateřina Tučková

Veliký objev v rybníčku českých autorů a autorek.
Velice zdařilý a propracovaný román do posledního detailu, který mě opravdu nadchl. Protknutí historie a románu se opravdu povedlo, je vidět veliká snaha autorky nejen o autenticitu, ale je očividná obrovská práce za tímto dílem.
Všechny dějové linky uzavřené, postavy zajímavé, realistické.
Fiktivní archivní záznamy fiktivně rozhodně nepůsobily, dodávaly celému příběhu šmrnc a já se moc těším, jakmile se pustím do dalších knih autorky.

03.01.2024 5 z 5


Dívka, která psala na hedvábí Dívka, která psala na hedvábí Kelli Estes

Kniha nás zanese do dvou dějových rovin. Současná je možná plytká a dost podobná laciným románkům z červené knihovny.
Historická linka je o mnoho zajímavější, přestože bych byla ráda za větší detaily ohledně tohoto tématu (pronásledování čínských přistěhovalců v USA). Mohlo by být méně romantiky, působilo to pak, že autorka chtěla prvoplánově napsat romantický příběh (nepříliš zdařilý) a aby ho ozvláštnila, posadila ho do kulis historické reality.
Jinak je to spíše nenáročné čtení, které určitě nezklamalo, spíš jsem možná čekala trochu více.

03.01.2024 3 z 5


Nepříliš šťastná rodina Nepříliš šťastná rodina Shari Lapena

Od Shari Lapeny druhá kniha, kterou jsem přečetla. Co o ní napsat? Stejně jako minulá kniha je neuvěřitelně čtivá, přečteno jsem měla za dva dny.
Množství postav bylo představeno pozvolna a člověk se neztrácel. Příběh je čtivý, přestože námět tu už byl mnohokrát.
Co se týče obecně žánru detektivky/thrillery, určitě je v tomto rybníčku mnoho lepších počinů, ale Shari Lapena určitě nezklamala.
Rozuzlení jsem nečekala, byla jsem spokojená.

03.01.2024 4 z 5


Les v domě Les v domě Alena Mornštajnová

Od autorky jsem četla všechny nedávno vydané knihy (tedy na první dvě), a s její tvorbou jsem naprosto spokojená. Tedy do doby, než jsem se dostala k Lesu v domě. Mediálně propíranou kauzou jsem věděla, o čem kniha je a jaké rozuzlení nás čeká.
Bohužel, nedokážu posoudit, zda-li autorka opravdu provedla plagiátorství či ne.
Co provedla rozhodně, je nedostatečná rešerše. Poprvé jsem měla dojem, jako by kniha od Mornštajnové byla odfláknutá.
Naprostá beznaděj, která ze stránek čišela, by mi asi nevadila. Vadily mi očividné nelogičnosti (z důvodu spoileru nebudu uvádět), ale tyto nelogičnosti jsou právě v závěru knihy, a nevšimla jsem si jich pouze já.
Ani prostředí a zvolené téma mi nesedělo. Za mě nejslabší autorčin počin, ale určitě na ni nezanevřu. Moc se těším na její další knihy.

03.01.2024 3 z 5


Škola dobra a zla Škola dobra a zla Soman Chainani

Chytře napsaná originální ya fantasy, která nás přenese do částečně pohádkového, částečně opravdu drsného světa.
Hlavní dvě postavy si mě získaly v podstatě od první stránky, obě naprosto rozdílné, zábavné.
Autor opravdu umí psát, styl psaní byl originální, svět dobře vymazlený, určitě bych tuto knihu doporučila i mimo cílovku, která se prezentuje jako mladší čtenářstvo. No, mám něco už načteno a přesto za mě kniha určitě nadchne a osloví i starší čtenáře.

03.01.2024 4 z 5


Z krve a popela Z krve a popela Jennifer L. Armentrout

Takhle hloupou ya fantasy jsem teda dlouho neměla v rukách.

Hlavní hrdinka i hrdina oba na facku, hlavní hrdinka k tomu neuvěřitelně tupoučká. Jak jí mohly naprosto očividné věci docházet tak pomalu? Bohužel je kvůli tomu kniha naprosto předvídatelná a čitelná, za mě nepotřebný brak.

Příběh plytký, ani ty slibované pikantní scény se nekonaly... první na straně 450? Vážně?

Za mě veliké zklamání, jediné co musím autorce nechat, je čtivost. Ani nevím jak, ale přečetlo se to skoro samo. Jen toliko věcí, co je na této knize prostě špatně nemůžu nechat jen tak být.

03.01.2024 2 z 5


Stačí mávnout křídly Stačí mávnout křídly Sára Topinková

Tak zde jsem se dočkala velice příjemného překvapení. Kniha vydaná náctiletou autorkou, a nejen že to není poznat na stylu psaní, naopak. Člověk by řekl, že takto dobře vykreslený a napsaný příběh musí být napsán někým, kdo už si něco zažil. Každopádně je vidět, že to je jen stereotyp. Mladičká autorka má veliký spisovatelský talent, a já doufám, že toho napíše ještě spoustu.

Příběh vyprávěný ve dvou dějových rovinách je napínavý a prolíná se, takže nejste ztraceni co kde kdo. Minulost objevujete, přítomnost zjišťujete důvody.

Hlavní hrdinka moc sympatická, stejně tak ostatní postavy. Přestože je jasně dané, kdo je kladná a kdo záporná postava, není to tak černobílé. Všechny postavy mají své motivy, proč se chovají tak jak se chovají, stejně jako tomu je i ve skutečnosti.

Zápletka samozřejmě už z Trigger warnings byla trochu předvídatelná, no i tak mě překvapilo, jak bravurně autorka zvládla popsat pocity hlavní hrdinky a okolnosti.
Sic bych měla možná drobné výtky v podobě toho, že to v jednu chvilku bylo přitažené za vlasy nebo možná trochu klišé. I tak, zmáknuto na jedničku a knihu nemůžu jinak, než doporučit. Tohle coby prvotina od takhle mladého člověka prostě nevidíte denně. A prostě si to běžte všichni přečíst! :-D

16.06.2023 5 z 5


Tamařino souhvězdí Tamařino souhvězdí Anna Musilová

Tak tohle se líbilo. A moc. Samotný příběh by mě asi tolik nenadchl, kdyby nebyl napsán tak nádherným vypravěčským stylem. Musilová opravdu umí. Krásným způsobem používá jazyk, že je radost číst i tenhle příběh, který ve své podstatě tu byl mnohokrát před tím. Je to hořkosladký příběh zakázané lásky, který končí smutně, a vlastně moc krásně. Já si čtení moc užila.

Samotný děj byl možná trochu předvídatelný, tušila jsem, že to bude místy emoční ždímačka a i jsem velice rychle pochopila druhou dějovou linku v budoucnosti, po samotném příběhu a před epilogem.

Postavy byly super. Realistické, s mnoha nedostatky (tak jako obyčejní lidé) a zároveň "trojrozměrné". Měla jsem pocit, že jsou skuteční a v Praze je můžu potkat. Jedinou výjimkou byla bohužel postava Livina tatínka. Vím, že takoví lidé jsou, že jich není málo a že toto vidění světa je bohužel u nás běžné. Studuj, jinak nic nejsi, a studuj to co chci já, protože jinak budeš nešťastná. Jen mě mrzelo, že ona postava byla trochu černobílá. Na téhle postavě šlo ukázat mnoho, a sice to tak bylo, ale šlo to možná ... realističtěji? Asi chci moc, přece jen jsme v žánru YA literatury.

Přesto mě kniha uchvátila, byla citlivě napsaná a příběh mě neskutečně chytil. Moc doporučuji :-)

04.04.2023


Zaslíbená Země Nezemě 2 Zaslíbená Země Nezemě 2 Kaiu Širai

Do čtení druhého dílu jsem se pustila hned po dočtení prvního, tak moc mě to chytlo! Příběh nesnižuje laťku, kterou nastavil v díle prvním a čekalo nás i pár zvratů. Za mě se to moc povedlo a hned se vrhám na další díly!!

20.03.2023


Zaslíbená Země Nezemě 1 Zaslíbená Země Nezemě 1 Kaiu Širai

Musím říct, že jakožto první manga, se kterou jsem přišla do styku, mě fakt uchvátila. Patřila jsem mezi ty jedince, kteří komiksy a mangu odsuzovali. No nic, k příběhu.
Nejprve jsem si myslela, že to bude taková ta pohodovější manga, a brzy se z toho stal napínavý horor. Postavy jsem si hned zamilovala, moc fandím dětem a jsem zvědavá, co je potká v dalších dílech. Za sebe mohu jen doporučit, občas jsem si musela jen zvykat na komiksové rozhraní, které je ještě k tomu obráceně, jak tomu u mangy bývá. Ale dalo se na to zvyknout a já se moc těším na pokračování.

15.03.2023 5 z 5


My děti ze stanice ZOO My děti ze stanice ZOO Christiane Vera Felscherinow

Knihu jsem kdysi četla, tuším ve 13 letech, jako povinnou četbu ve škole. Dodnes si živě pamatuji, jak mě kniha chytla a bavila, jak byla neuvěřitelně čtivá a napínavá.

Po letech jsem se k ní dostala znovu a už z ní nejsem tak odvařená. Příběh podle skutečných událostí nás zavede na sídliště Groppiusstadt v Berlíně v 70. letech. Tady sledujeme osudy mladé dívky Christiany, která se dostala nejprve k "měkkým" drogám (hašiš, LSD) a poté i k heroinu, na který si později začala vydělávat prostitucí. Ano, kniha má velice důležité poselství o škodlivosti drog, o tom, jak je vlastně jednoduché se k nim dostat. Ano, kniha zpracovává uvedené téma dobře.

Co mi ale tentokrát vadilo? Především hlavní hrdinky už mi dnes nebylo tak líto, jako tehdy. Vím, jak je těžké se hledat v pubertě, obzvlášť v takto útlém věku, ale zcela upřímně, Christiana se nechovala nikdy nijak hezky, sama byla už v tomto věku takovou tou typickou krávou, které já jsem kupříkladu ve škole nemohla vystát. Dále mi už dneska nikdo nevymluví, přestože se bývalí narkomani o to stále snaží, že rodina na to nemá vliv. Ano, má a velký. Jsem o tom zkrátka přesvědčená. A ne, nezáleží na "úplnosti" či "funkčnosti" rodiny, ale o tom, jak probíhá samotná výchova. Já kupříkladu nikdy ani neměla potřebu drogy zkusit, ačkoli jsem byla zvědavá, co na tom kdo vidí. Zkrátka jsem měla to naplnění smyslu někde jinde.

Dále mi v knize vadí malá úprava. Já chápu, že se novináři snažili ponechat výpověď syrovou a autentickou, nicméně mi to celkově přijde málo zeditované. Opravdu jak přepsaná nahrávka. A to je škoda, takhle se nedělají ani rozhovory, musí se jim dát zkrátka taková forma, která se dá číst.

Je mi samozřejmě líto mnoha zmařených osudů mladých lidí v tehdejší Evropě, ale zaprvé s tím dnes už máme málo společného, dle mého jsou mezi mladými už jiné hrozby, které jsou aktuálnější, a tudíž se nás příběh tolik nedotkne, a zadruhé tahle část společnosti a mládeže vždy byla ode mě příliš vzdálená na to, abych chápala jejich skutečné pohnutky. Dřív jsem byla více schopná s narkomany soucítit. Dneska jsem toho názoru, že si za to každý může sám, a nás to může maximálně tak fascinovat, ale to je prostě všechno.

06.03.2023 3 z 5


Možná v jiném životě Možná v jiném životě Taylor Jenkins Reid

Tohle byla příjemná oddechová jednohubka. Občas si rádoby hrála na hluboké poselství, jaký dopad mají naše každodenní rozhodnutí na náš celý život. To bylo ok, ale romantický podtón obou paralelních příběhů se nezapřel, proto si můžeme o nějaké hlubší polemice leda tak nechat zdát.
Bohužel mi přišla hlavní hrdinka jakási plochá, bez nějakého hlubšího vykreslení. Na druhou stranu, co chcete od knihy, která má dohromady 250 stran a příběh je rozdělen na dva samostatné, v nichž se má hrdinka chovat jinak a zažívat úplně jiné věci. Nedostaneme tak šanci ji vůbec nějak blíž poznat.
Kdo se mi zdál věrohodný, byly postavy Gabby a Henryho. To byly postavy, které jsem si oblíbila a které mi jako jediné přišly skutečné.
Jak říkám, oddechová jednohubka na dva večery fajn, literární veledílo ale nečekejte a ani já se k této knize nebudu vracet.
3/5*

28.02.2023 3 z 5


Domek v Irsku Domek v Irsku Julie Caplin

Toto byl můj první romantický útěk od této autorky, musím podotknout, že mě zaujal jako první především díky tomu, kde se příběh odehrává.

Irsko chceme na jaře navštívit a chtěla jsem se nějak naladit na tamější kulturu a atmosféru. Povedlo se. Příběhy a ústřední romantická linka by sama o sobě nebyla tak zajímavá, kdyby nebylo úžasného zasazení do zajímavého prostředí, které je pro příběh nikoli pozadím, ale důležitým prvkem. Irská kultura, irské jídlo, pití i irské zvyky jsou tu tak časté a důležité, že tam fakt chcete být s hlavními hrdiny.

Jak jsem zmiňovala, příběh sám o sobě by zas tolik zajímavý nebyl. Je to klasická romanťárna, nicméně se zajímavými hrdiny a uvěřitelnými vedlejšími postavami. Jako ze života. Nechyběl ani mnou žádaný humor. Za mě super a určitě se poohlédnu po ostatních knihách této volné série :-).

26.02.2023 4 z 5


Půlnoční slunce Půlnoční slunce Stephenie Meyer

Na začátek nutno podotknout, že původní sérii jsem hltala, když mi bylo tak 13 let. Kdybych byla starší, asi bych na to neměla tak nostalgické vzpomínky. Líbilo se mi autorky věnování a dovětek, tam na mě působila jako relativně psychicky zdravá žena.

Během čtení samotného veledíla jsem se ale několikrát musela nutit knihou netřísknout o zem (fuj, to se knihám nedělá) či nezačít na internetu zkoumat, jakými druhy úchylek může autorka trpět. Protože tady by to vyšlo na celou Freudovu publikaci a nějaký ten výzkum taky.

Bella už ve Stmívání nebyla nijak zvlášť zajímavá. Tehdejší klišé, že šedá myška sbalí půlku školy, aniž by si toho byla sama vědoma, je naštěstí za námi. Pro změnu se věnujeme tomu, jak Edward má na Bellu chuť, jak by chutnala její krev, že takovou krev nikdy nepotkal, že musí být sladká a kdo ví co všechno. Nejvíc ho napoprvé zaujme to, že Belle nemůže číst myšlenky. Dobře že tak, ještě by sám ve své nesmrtelnosti umřel nudou. Ale jinak jo, na čem jiným založit funkční vztah??

Zároveň ve Stmívání se dalo bavit o tom, že Bella byla nudná, zato Edward si získal miliony čtenářek po celém světě. No, tady jsme měli tu čest ho poznat, a musím říct, že fakt není moc o co stát. Chvilkami na mě působil jako těžký asexuál, který se chce jen nažrat, chvílemi zase jako někdo, kdo by Bellu přefikl jen proto, že mu to velí pudy. A ano, x-krát by u toho Bellu zabil. Nebo jak by mohl získat Bellu hned na začátku, když zabije za 15 vteřin celou třídu?? Hmmm...

Btw... no radši nic, ale s tím jak je Eda vlastně neskutečný stalker a úchylák, tak mě napadla jen jedna věc, čistě praktická, pro soužití s upírem, pro kterého je takto těžké se ovládat: Jak s ním lze přežít "ty dny"? To Bella nikdy neodhalila...

Zkrátka sakumprdum toto nemělo spatřit světlo světa. Je to bizár, nad kterým se můžeme solidně pobavit, ale proč sakra musí mít 720 stran?! Nehledě na stylistickou úpravu knihy. Chyby ve větách, chybějící písmena nebo celá slova. Fuj...

No, třeba někdy z nostalgie znovu přelouskám Stmívání, ale toto? Už ne, prosím. Fakt se mi zprotivily všechny postavy, a nejvíc opravdu Edward. No, je dobře, že tihle dva skončili spolu, protože dopřát komukoli do vztahu takhle nemocný a toxický lidi? Nejsem #teamjacob, protože Jacoba je mi upřímně líto...

14.02.2023 2 z 5


Jed Jed Fiona Paul

Jako upřímně, koho by napadlo skloubit dohromady historický román, a především romantiku, detektivku a ještě kousek mystična a utvořit z toho relativně funkční příběh?

Jako takhle, historický román to potkalo z letadla a historická fakta to nepotkalo ani při průletu Mléčnou dráhou... ovšem zasazení do renesanční Itálie, Benátek, kde máme romantické gondoly, krásnou přírodu, moře a 16.-17. století na mě fungovalo, a přestože se tehdy takto lidé nechovali a postavy se tudíž chovaly naprosto neuvěřitelně a nerealisticky (na tu dobu - postavy si tykají, ženy jsou až moc vzdělané, mluva, reálie...), tak mě to neskutečně bavilo číst. Jen zkrátka počítejte s tím, že příběhově to více připomíná Titanic než renesanční Itálii :-D.

Bavil mě lehký afekt a naivita hlavní hrdinky, která je typickou pipinkou, jež je nutno zachraňovat, no koho si na to povoláme než sexy chudého umělce, který ji na straně 200+ namaluje téměř nahou. A to je zasnoubená s jiným, bez gardedámy... a no, chápeme se :-D. (ehm... Titanic on point)

Detektivní linka mě bavila a upřímně, neodhadla jsem ji, přestože jsem v průběhu čtení měla nějaké tipy. Ani jeden nevyšel a já si rozuzlení a závěrečný cliffhanger užila, a stopro se tedy musím pustit do druhého dílu. Musím vědět, jak to bude pokračovat a jak to dopadne.

Co se týče romantické linky, je sladká jako cukrová vata, čokoládový fondán, marcipánový dort a vanilková zmrzlina na to, ovšem... mně se to líbilo, a přestože byla naprosto nerealistická a mírně přitažená za vlasy, bavilo mě to číst a Falca jsem si zkrátka zamilovala. Aby taky ne.

Co nejdříve se tedy pustím do druhého dílu, a přestože je to taková sra*ka, tak si to zkrátka užívám a doufám, že si stejně užiju i díly další. Víckrát to číst ale netřeba.
3,5/5

26.01.2023 3 z 5


Noci běsů Noci běsů Kateřina Šardická

Tak tohle mě naprosto dostalo a odrovnalo. Atmosféra, příběh, postavy - naprosto všechno dokonalý a úžasně mrazivý. Výborný styl psaní, který celé knize dodává šmrnc. Nápad i námět super originální, postavy mě dostaly a děj mě pohltil na začátku a na konci mě vyplivl úplně vyždímanou. Tohle jsem chtěla.

24.01.2023 5 z 5


Síla ohně Síla ohně Cinda Williams Chima

Takový zvláštní mix Divotvůrce, Skleněného trůnu, Selekce a stopro ještě něčeho dalšího... Ale za mě to fungovalo super. Máme tu představený nový fantasy svět, romantickou linku, nemálo magie a intrik a dohromady to dává solidní YA fantasy, která rozhodně nezklame. Těším se na další díly, ke kterým se dostanu doufám co nejdřív.

24.01.2023 4 z 5


Bábovky Bábovky Radka Třeštíková

Kniha je neobyčejně čtivá a vtáhne do děje od první stránky. Nicméně to, jak se osudy postav prolínají, mi občas přijde až přitažené za vlasy...

Jeden jednu podvádí, podváděná se vyspí se svým kolegou, aby konečně měla děcko,... a takhle je provázaná každá postava. Přišlo mi to dost beznadějné a pesimistické, vím a věřím, že dnes stále existují hezké a naplněné vztahy a že jich je většina. Žádné z postavy mi nebylo vyloženě líto nebo jsem žádnou vyloženě nesnášela, zkrátka tak ty jejich příběhy tak plynuly jako v reálném životě. Za mě kniha velice upamatovatelná a na Třeštíkovou velký dobrý, ani jsem to po předchozí zkušenosti s autorkou nečekala.

Hodně lidem nesedl styl psaní, mně tedy bohudíky ano a občasné vulgarismy či všudypřítomný hovorový styl mi nevadil.

Co mi vadilo, bylo chování chlapů v téhle knize. Všichni jak přes kopírák a všem jak přes kopírák bych ufikla........... za to, jak se chovali ke svým ženám, partnerkám, dcerám...

Nicméně abych nehanila jen chlapy, ono ani ty ženské se nechovaly příkladně, ale v té jejich "špatnosti" byly aspoň každá originální a každá měla svůj jedinečný příběh. Chlapi byli jeden jako druhý. Bez zájmu, jen sex a pivo, případně jen kariéra.

Celkově bych knihu doporučila, jen mám zkrátka nějaké menší výhrady. 3,5/5

24.01.2023 4 z 5