Tamařino souhvězdí

Příběh jsem přečetla celý, ale přiznám se, že mně začala cca od poloviny nudit.. Možná kdyby byla kniha tenčí a vynechalo se spousta opakovaných smutků z rozchodu, mohlo to být méně ploché, více svižné a i postavám bych fandila víc. Jediné, co si z této knihy budu pamatovat, bude LGBT téma.

Zklamání. Knížka se mě naprosto nijka nedotkla, nic v ní mi nepřišlo dojemné. Postavy byly spíše nesympatické, nebyly dostatečně vykreslené, necítila jsem s nimi. Příběh byl plochý.

Tohle byla zvláštně uklidňující kniha – žádné napětí, tragédie, drama. Vzhledem k tomu, že jsem se s hlavní hrdinkou v tolika věcech ztotožnila, mi místy přišlo, že čtu sama o sobě a autorka dává do slov myšlenky, které jsem sama nebyla schopná zformulovat.
Zachycuje realitu – troufám si říct – spousty lidí z LGBT+ komunity a přibližuje ostatním, s čím se musí doma často střetávat. Proto nemohu říct, že není emotivní. Je. A po přečtení v člověku něco zanechá.

Kniha byla neskutečně čtivá, zabývala se zajímavými tématy a první láskou, která rozhodně nebyla jednoduchá. Nejvíce mě, ale zasáhl vztah Liv s rodiči. Je mi vždy líto, když čtu o rodičích, kteří nemají pochopení a jsou chladní.

Tohle bylo tak krásné! Opět kniha, po které jsem sáhla jen náhodou a znovu se z toho stalo báječné čtení!

Začala bych asi obálkou knihy, která je naprosto nádherná! Co se týče děje celkově, tam jsem opravdu moc spokojená a jsem ráda, že máme autorku jako je paní/slečna Musilová. Má nádherný vypravěčský styl a celá kniha se četla velice snadno. Jasně, příběhů jako je tento je spousta, ale na tomhle je zkrátka něco speciálního. Možná je to stylem psaní, možná tím, že se to odehrává v Praze a nebo zkrátka autorka občas dokázala pocit zklamání a ztráty popsat tak dobře, že sem si vybavila i svoje první trable s láskou... Až mi z toho občas vážně zabolelo u srdce.

Knihy s lesbickou tématikou mám moc ráda. Za tento rok jsem přečetla asi tři podobně zaměřené knihy, ale tuhle bych určitě zařadila na první místo.

Hezky napsané, místy až poeticky. Ale z hlediska obsahu mi tam něco chybělo, většina emocí pro mě zůstala jenom na papíře a někdy mi přišly poněkud zvláštní motivace postav. Taky mi úplně nesedl jakoby nijaký konec. Zároveň však pro mě byl epilog asi nejjímavější částí knihy.

Citlivý a bolavý příběh o lásce, která němž být naplněna. Také ale o životních snech a očekáváních okolí.

Tohle byl krásný příběh. I když smutný. Popravdě knihy s LGBT tématikou úplně nevyhledávám, tuto jsem si koupila pouze podle obálky. A rozhodně nelituji. Příběh je popsán jemně, citlivě a hezky plyne. Zpočátku jsem se ztrácela v dějové lince Edinburgh, ale i to bylo brzy pochopeno. Líbila se mi umělecká stránka knihy, téma fotografie a podrobný popis jak postav, tak prostředí, jako by tam čtenář byl s nimi. Dokonce i veškeré smutky jsem prožívala společně s Liv. Knihu doporučuji všem, kteří někdy byli na rozcestí a měli před sebou hromadu dobrých i špatných rozhodnutí.

Musím říct, ze mě knížka příjemně překvapila. Na gay romance jsem zvyklá a baví mě, ale lesbickou jsem až do teď nečetla a moc jsem od toho neočekávala.
Nejvíc se mi líbilo, že knížka vlastně není prvoplánová romantika jako spíš příběh o hledání sebe sama. To mě na knížce bavilo nejvíc. To jak Liv hledala svou životní cestu. A musím vyzdvihnout konec, který mě potěšil.

Teda... Páni! Ještě teď při psaní komentáře si utírám slzy a nos. Ten konec mě totálně dostal! Ale totálně!!
A vlastně celá kniha. Velmi čtivě, citlivě, autenticky psaná. Do všech těch pocitů jsem se dokázala vcítit, asi i proto, že nemálo z nich sama znám, přestože trochu jinak, asi jako většina. Opravdu v neskutečně moc emocích a jednáních jsem se viděla.
Dřív jsem hodně vyhledávala knihy s tématikou, kdy jsou spolu dva muži, nebo i ženy, ale tahle je úplně jiná, krásná, něžná, přestože se celou dobu snažíme společně s Liv vyrovnat se s tím vším, bojovat se životem, nevzdávat to, najít v něm něco víc než přežívání. Ta kniha má hodně co říct, a taky říká. Dlouho mě žádná kniha takto citově nedostala. Já nemám víc slov, nevím, jak víc popsat svoje pocity z téhle knihy. Úžasná! Moc doporučuju! Tuhle knihu jsem chtěla už delší čas, moc mě zaujala jak anotace, tak název. A co teprve ten obsah!
Snad jen dodám, že i já mám v rodině jednu takovou Zitu.
A na konci (spoiler) máme jednu osobu, co překonala veškerý nátlak od společnosti, a s pomocí přátel si splnila svoje touhy a cíle, zůstala taková, jaká se cítí, a jaká chce být, a osobu, která se očekávání od společnosti podřídila.

Kniha o Lásce, strachu, manipulaci a tzv normálnosti. Kniha je takovou psychoanalýzou nejen jedinců, ale společnosti jako takové a to proto, že autorka velmi realisticky nahlíží na emoce a dokáže je vykreslit tak že pohltí. Otázku "Kolikrát lidé ubližují druhým ve jménu dobra?" by si měl pokládat každý. Třeba by pak lidem došlo, že nejvíce si ubližují sami a že nikdo nikomu nedal právo ubližovat.....

Krásná kniha o lásce a prosazování vlastních snů. Trochu mi tam vyřadily zápisky z deníku.

Přiznám se, že jsem se knihy trochu bála, vztah dvou žen moc v knihách nevyhledávám, ale nelituji. Jak už zde psalo více lidí, není to až tak o ději, ale lahodí to prostě oku. Krásná čeština, krásné popisy, krásné vyjadřování. Spíše jako soubor citátů o lásce. Místy opravdu smutné. Trochu mě rušila ta druhá souběžná linka, která je sama o sobě maličko spoilerem. Ale celkově krásné, jen více takových knih.

Tak tohle se líbilo. A moc. Samotný příběh by mě asi tolik nenadchl, kdyby nebyl napsán tak nádherným vypravěčským stylem. Musilová opravdu umí. Krásným způsobem používá jazyk, že je radost číst i tenhle příběh, který ve své podstatě tu byl mnohokrát před tím. Je to hořkosladký příběh zakázané lásky, který končí smutně, a vlastně moc krásně. Já si čtení moc užila.

Samotný děj byl možná trochu předvídatelný, tušila jsem, že to bude místy emoční ždímačka a i jsem velice rychle pochopila druhou dějovou linku v budoucnosti, po samotném příběhu a před epilogem.

Postavy byly super. Realistické, s mnoha nedostatky (tak jako obyčejní lidé) a zároveň "trojrozměrné". Měla jsem pocit, že jsou skuteční a v Praze je můžu potkat. Jedinou výjimkou byla bohužel postava Livina tatínka. Vím, že takoví lidé jsou, že jich není málo a že toto vidění světa je bohužel u nás běžné. Studuj, jinak nic nejsi, a studuj to co chci já, protože jinak budeš nešťastná. Jen mě mrzelo, že ona postava byla trochu černobílá. Na téhle postavě šlo ukázat mnoho, a sice to tak bylo, ale šlo to možná ... realističtěji? Asi chci moc, přece jen jsme v žánru YA literatury.

Přesto mě kniha uchvátila, byla citlivě napsaná a příběh mě neskutečně chytil. Moc doporučuji :-)

K této knize jsem přistupoval opatrně a to hned ze dvou důvodů. Za prvé jedná se o knihu od české autorky. A za druhé jedná se o knihu od české autorky s LGBT tématikou. Ale po začtení začal můj strach postupně opadat. A musím se přiznat, že si mě tento přiběh s milými postavami zasazenými do barvitě popsaného prostředí města Prahy získal. Za mě ideální oddechová četba.

Nebyla to špatná kniha, takový průměr, co mě nenadchl ani neurazil. První polovina knihy se četla dobře, do druhé jsem se už musela nutit.

Pro mě příliš rozvláčné, bez děje.

Líbila se moc, stejně jako Černooká.

Od knížky jsem neměla přílišná očekávání, nakonec jsem byla nadšená. Příběh je emotivní, se sympatickými a reálně vykreslenými postavami, se kterými snadno soucítíte (hlavně Liv a její kamarádka Johana - tu jsem si zamilovala) a navíc napsán krásným jazykem. Už se těším na autorčina další díla. Ještě lepší než autorčina prvotina