rumova_kulicka
komentáře u knih
Pro sebe jako stvořeni
Sarah Hogle
Nápad dobrý, ale to zpracování... Velmi americké. Naomi byla hrozná blbka, Nicolase mi bylo líto. Jako jo, párkrát jsme se zasmála, trocha romantiky taky byla, ale že bych knihu doporučila dál, to ne.
Nové vyhlídky
Lilly Lucas
Stále u mě vede první díl, ale ráda se k sérii vracím, je to prostě oddechovka. Prostředí Skalistých hor mě baví, stejně tak hlavní hrdinové, kteří ve větší či menší míře vystupují v každé knize. V předchozím díle mi bylo Anie hrozně líto, tak jsem ráda, že i ona si prožila svůj díl štěstí :-) Tuším správně, že další díl bude o Samovi?
Kde jsi, když nejsi
Radka Třeštíková
Po všech těch rozporuplných komentářích tady jsem byla hodně zvědavá, jaká kniha teda bude. A musím říct, že super! Přiznám se, že paní Třeštíková samotná mi po chuti není, a její první knihy mě taky vůbec neoslnily. Ale touhle u mě zabodovala.
Říkám si, jestli náhodou lidi tuhle knihu neodsuzují proto, že v ní až moc vidí ne Radku samotnou, ale sebe sama a svá manželství? Mně to přišlo hodně trefné. Jak v knihách nemám ráda myšlenkové pochody a asociace a blábolení, tak tohle mě nesmírně bavilo, ty jazykové obraty a celková práce s jazykem. Vulgarity? Zas tolik jich tam nebylo. A ty přeházené kapitoly jsou výborný nápad, ale pořád si říkám, jaké by to bylo číst je seřazené? No, to už se bohužel nedozvím.
Dešťová hůl
Jiří Hájíček
Předchozí dvě knihy v sobě měly něco, co mě bavilo, ale tato byla šílená nuda. A to se tam přitom objevuje spousta různých témat - katastr, indiáni, Špicberky, reprodukční klinika, vesnické poměry... Jen to všechno spojuje příšerně nudný hlavní hrdina a jeho protivná manželka se zdviženým malíčkem a všechno se omílá stokrát dokola. Knihu jsem dočetla, ale jen proto, že jsem si ji koupila. Jak někdo dříve zmínil, chyběl tam tah na branku. Za mě to bylo dost nemastné neslané, bohužel.
Rybí krev
Jiří Hájíček
Tak jako pro mě bylo v Selském baroku málo minulosti, tak v tomto díle pro změnu přítomnosti. Kauzu si letmo vybavuju, byla jsem ještě malá, takže bylo zajímavé si ji oživit "očima místních obyvatel". Kniha se četla dobře, ale jak už zmiňovalo více čtenářů, neměla bůhví jakou hloubku. Do postavy hlavní hrdinky jsem se nedokázala příliš vcítit. Stejně jako ta předchozí kniha ve mně bohužel nic hlubokého nezanechá.
Stezka Českem
Martin Úbl
Pecka! A teď mi řekněte, jestli po přečtení zůstal někdo, kdo se na stezku nechce vydat :-D
Šepot z lesa
Kateřina Surmanová
Kniha se nečetla špatně, ale byla vesmírně dlouhá. Ač jsem normálně poseroutka první třídy, tak tady jsem se nebála ani chvíli. Celé mi to přišlo nějaké nepochopitelné. Z komentářů jsem měla mnohem větší očekávání, než se mi dostalo, bohužel.
Selský baroko
Jiří Hájíček
Čekala jsem více děje z minulosti, ale současnost na vesnici byla vykreslena dobře. Kniha mě bavila tak do půlky, pak jsem si všimla, že mnou nějak protekla a nezanechala nic hlubšího.
Dokonalá lítost
Helen Fields
Poprvé jsem sáhla po audioknize a asi to byla chyba. Pan Šťastný čte skvěle, ale strašně mě iritovaly přímé řeči ženských postav v dějové lince "předtím". Vlastně celá tahle linka mě štvala. Neskutečné množství mrtvých při bombových útocích bylo i na mě, protřelého detektivkáře, až moc.
Možná to ale mělo vyšší záměr, a to upozornit na problematiku znásilnění, jak je zmíněno v komentáři pode mnou.
Každopádně jak to je s pachatelem mi tak nějak bylo jasné od samého počátku, takže ani žádný wow efekt se nekonal.
Fakt šílená jako já
Jo Watson
Tato kniha mi zatím z těch, co jsem od autorky přečetla, přišla nejslabší. Ale to neznamená, že by byla špatná. Zpočátku mě ten svět sociálních sítí opravdu štval, ale až hlavní hrdinka vypla mobil, tak jsem se dobře bavila. Bylo to romantické, bláznivé i dojemné. V létě k vodě ideální. A líbilo se mi letmé propojení s hrdinkou z knihy Já a ty navždy.
Chaloupky
Štěpán Javůrek
Kniha mi přišla o něco slabší než Sudetský dům. Myšleno co do zpracování. Víc než osudům jednotlivých postav, kterých je mimochodem obrovské množství, je kniha věnována popisu historických událostí nejen v daném kraji. Ale příběh je to silný, smutný a rozhodně stojí za přečtení.
Deník Věrky Kohnové: Jak ráda bych tak zůstala
Jiří Sankot
Tento typ knih, kde najdeme dobové fotografie a další archiválie, mám moc ráda. Líbí se mi i zkombinování deníku mladé slečny s převyprávěním jejího příběhu samotnou autorkou. No, ale jinak je to samozřejmě velmi smutné čtení.
Když panda tančí
James Gould-Bourn
Bylo to docela fajn čtení, ale že bych si z toho sedla na prdel, to fakt ne. Myšlenka hezká, bavily mě hlášky Krystal, ale jinak jsem se teda moc nenasmála.
Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení
Martin Moravec
Po přečtení rozhovoru s pilotem Heclem jsem si nemohla nechat ujít ani tento. A opět můžu napsat jen to, že jsem se od knihy nedokázala odtrhnout, hltala každé slovo a litovala, že je konec. Televizní zpracování případů prvního oddělení asi všichni známe, v knize se nám jednotlivé případy připomenou, ale dostaneme naloženo ještě mnohem víc. Opravdu skvělý rozhovor, pan Mareš je sympaťák a obdivuhodný člověk. Díky!
U severní zdi
Petra Klabouchová
Uf, perfektně napsaná kniha o nepochopitelných zvěrstvech. Tohle bolelo číst...
Slyšet jeleny zpívat
František Šmehlík
Za mě poměrně slušná detektivka, jen kdyby se ta jména tolik nepletla. Taky mě trochu mě iritoval ten koutek, který vystřelí všem nahoru.
Malé temné lži
Sharon J. Bolton
Devátá kniha, co jsem od autorky četla a bohužel mi taky přišla spíše slabší. Umístění na Falklandy a popis tamější přírody a života je super. Dozvěděli jsme se i něco o válečném konfliktu. Ale vyprávění příběhu z pohledu tří zúčastněných mě úplně nechytlo. Když už jsem potřetí četla docela to stejné, tak jsem si říkala, jestli to bylo nutné. No a konec, kdy se přetahuje vina z jedné osoby na druhou, to už mi přišlo trochu praštěné. Ale celkově to za přečtení stojí.
Starý kraj
Dörte Hansen
Myslela jsem, že ve mně kniha zanechá víc. Bohužel ohromné množství postav a jmen a neustálé skákání z postav a v čase mi nesedělo. Toho eko-bio šílenství mi tam přišlo až moc. Čekala jsem, že v knize bude více samotného soužití Anny a Very. Že to bude víc podobné Starým odrůdám nebo Třem jablkám spadlým z nebe. Ale možná jsme jen nebyla v tom správném rozpoložení...
Nový Zéland sakra na těžko
Monika Vacková
Do puntíku musím souhlasit s komentářem pode mnou. Kniha byla strašně úmorná a bohužel jsem ji nedočetla. Což bych u cestopisu a ještě ke všemu ze Zélandu nikdy neřekla, že se stane. Ale bohužel.