Rudla333 komentáře u knih

Pro mě asi nejlepší kniha od Tolkiena. Spíše než o nějaké epické fantasy se jedná o tragédii, je to zkrátka takový jiný Tolkien. Knihu ale určitě můžu doporučit, i když je to asi něco trochu jiného, než většina fanoušků Pána prstenů čeká.

Kniha by se ale určitě měla číst před Silmarillionem, jinak to moc nemá smysl.

4 07.07.2017

Doporučuji všem fanouškům detektivek, nebo hororů. Kniha je vynikají. Už jenom kvůli legendární postavě Hannibala Lectora.
A i když se tomu dá jen těžko uvěřit, i tady se potvrzuje staré pravidlo a kniha je ještě lepší než film.

4 07.07.2017

Po vynikající Bouři bohužel přichází útlum. Hostina je jednoznačně nejslabším dílem série.
Většina linií se táhne, akce je opravdu minimum a finále jaksi schází. Nejvíc mě bavilo asi Dorne a ještě Železné ostrovy.
Cersei u mě jako hlavní postava neobstála, v tolika kapitolách se nic nestalo, že člověk mohl pomalu přeskakovat stránky. Pak je tu linie Brienne, která je vyloženě nudná. Ani třeba Arya, která pro mě byla jednou z nejzábavnějších postav, mě tady moc nebavila.

Ale nenechte se zmást kritikou, Hostina určitě není špatná kniha. Jen v porovnání s ostatními díly série pokulhává. Kdyby šlo dát 4,5 hvězdičky, udělám to... takhle tedy ale dávám jen 4.

4 07.07.2017

Po dočtení téhle knihy mám jen jednu otázku... proč jsem sakra čtení dalších knih ze světa Prvního zákona odkládal tak dlouho?

Ve zkratce, úžasná kniha. Hrdinové mají všechno, co od fantasy žánru chci. Různorodé postavy, skvělé dialogy, konflikt prezentovaný z více stran, takže čtenář ani neví, komu fandit, drsný surový děj, který mnohokrát překvapí a takhle bych mohl pokračovat dál a dál. Hned po pár stránkách jsem byl plně vtažený do děje a kniha mě nepustila až do konce, ani na chvíli. Jen těžko bych hledal nějaké slabé místo.

První zákon je pro mě fantasy série, která se snad nejlépe čte a co se týče postav a dialogů, nic v žánru se jí nemůže rovnat. Jedinou malou výtku bych měl k dost dlouhému "doslovu", tedy k dění po hlavních událostech, které ve většině fantasy knih trvá tak 20 stran, zatímco tady jich bylo víc než 100. Stejná věc mě trochu překvapila už u Posledního argumentu králů. Abercrombie ale tyto doslovy zvládá skvěle, pořád jsou poutavé a pro děj důležité, takže jak jsem psal, je to pořád jen malý detail.

Až budou viset se pořád líbilo o něco víc, ta kniha je podle mě Abercrombieho vrchol (alespoň z toho, co jsem zatím četl) a jedná se o jedno z nejlepších děl fantasy vůbec. Hrdinové jsou pro mě ale ze série Prvního zákona hned na druhém místě a za mě si zaslouží jasných 10/10.

SPOILER:

Jako druhou malou výtku jsem chtěl zmínit i to, že se neobjevil Logen, kterého jsem celou dobu trochu očekával. Když jsem se nad tím ale více zamyslel, uvědomil jsem si, že právě to, že se neukázal, krásně ladí s tím, co Abercrombie knihou chtěl říct. Ať už je Logen opravdu mrtvý, nebo si ho autor nechává do dalších knih... jsem s tím v pohodě. Po této knize mám v Abercrombieho plnou důvěru.

3 16.03.2021

Opět paráda.

Začátek byl stejně jako u prvního dílu slabší, ale naštěstí se jednalo asi jen o prvních 20 stránek a pak se krásně navázalo na tempo a atmosféru, ve které nás autor zanechal na konci první knihy.

Není moc co dodat, tahle série vskutku pokračuje ve velkolepém duchu. Navíc se přidávají další zajímavé linie, pestré fantasy prvky a hlavně nějaké ty prohry a smrti "hrdinů", což vždycky dodá na napětí.

Konec byl navíc opět skvěle a napínavě provedený, tudíž vůbec neváhám a okamžitě sahám po finálním díle.

3 26.07.2019

Snad nikdy jsem neměl z knihy tak rozporuplné pocity.

Když se nad tím teď přemýšlím, říkám si, že se za těch 400 stránek prakticky nic nestalo. Příběh je to vážně poměrně jednoduchý - nebo možná tak složitý, že mu trvalo 400 stran, aby vůbec začal.

Svět jako takový taky není nic extra, v žánru fantasy určitě žádnými nápady nezaujme. Myslím ale, že o to tady autorovi nejde.

Navzdory tomu, že příběh ani svět vlastně nejsou ničím speciální a kniha je dokonce i dost natáhlá, z nějakého důvodu mě Sama čepel dost bavila.

Postavy jsou skutečně barvitě napsané a různorodé. Krátké kapitoly tady navíc skvěle fungují, umožňují nám skutečně spolu s postavami prožít jednotlivé momenty a postupně je tak poznat hodně do hloubky.

Co se dále musí pochválit jsou myšlenky a kritika společnosti, které v knize opravdu skvěle vyznívají. Taky se mi hodně líbí to, jak se linie dlouhou dobu prolínají jen letmo, ačkoliv se vlastně odehrávají na jednom místě. Posiluje to komplexní pohled na svět a na situaci.

Tohle všechno tak nějak přispívá k tomu, že je Sama čepel skutečně hodně čtivá. Ačkoliv si uvědomuju, že kniha skutečně natáhlá byla, při čtení jsem ten pocit neměl. Bavil jsem se a stovky stran utíkaly jako desítky.

Speciální pochvala autorovi patří za postavu inkvizitora Glokty. Už dlouho jsem si žádnou postavu a její vyprávění neužil víc.

Podtrženo sečteno, knihu rozhodně můžu doporučit. Jednu hvězdičku si ještě nechám v záloze pro další díly, kde se doufám trochu víc rozjede i samotný děj.

Ještě bych možná dodal, že kniha příliš není fantasy. Nějaká ta magie tam je, ale jedná se spíš o takové politicko-psycholigické drama - podobně jako u Hry o trůny, jen takové komornější, méně akční, více kecací.

3 31.10.2018

Jednoznačně nejslabší díl série.

Jednička mi přišla průměrná, ve dvojce se všechno o dost zlepšilo. Bohužel, vzestupná kvalita se neudržela a slibně rozjetá série bohužel dostala velice zklamávající finále.

Pád Thanů byl úplně jiný, než jsem očekával. To samozřejmě nemusí být na škodu, ale tady tak trochu bylo. Když člověk očekává nějaké epické finále a dostane knihu která působí jako spíše takové rozvláčné nic, navíc maximálně chaotické a tak nějak neukončené... nevím nevím.

90% knihy se nic neděje, člověk pořád očekává, že se rozjede nějaké velké finále a pak.. víceméně nic. Finále tam sice je, ale asi ne takové, jaké si člověk po dvojce představuje. A že by příběh světa byl nějak uzavřený, to ani náhodou. Spoustu věcí z předchozích dílů najednou působí zcela zbytečně, jakoby Ruckley vůbec nevěděl, co s postavami a liniemi, které rozjel. Některé z nich skončí zcela náhle, divně usekle, některé zase vůbec.

Jsem opravdu zklamaný. 2* jsou možná málo, nečetlo se to úplně špatně a ve psaní se Ruckley od jedničky strašně zlepšil. Na druhou stranu, zklamalo mě opravdu co mohlo a kniha ve mně vůbec nic nezanechala. A hodně kritický jsem k hlavní postavě, Orisianovi. Zbytečnější, šedější a ztracenější hlavní postavu jsem snad ještě neviděl.


Co říct na závěr? Svět bez bohů je celkem fajn série s realistickým, surovým světem a pár zajímavými prvky. Provedení ale vázne a i kvůli špatnému finále v mých očích série nenaplnila svůj potenciál.
2* pro Pád Thanů, 3* pro Svět bez bohů.

3 27.08.2018

V nic extra jsem nedoufal, nic extra jsem nedostal. Bylo to ale o něco lepší, než jsem čekal a rozhodně se nedá říct, že by Esslemont Malaz nějak prznil.
Jeho úroveň psaní je ale dost nízká, což považuju za jeden z největších mínusů - dalším jsou poměrně nezajímavé nové postavy, užil jsem si spíše odkazy na Eriksona, než to, co nám představil sám Esslemont.

Na původní sérii to rozhodně nemá, ale na tu ve fantasy světě nemá nic. Jinak je kniha poměrně fajn. Má jednoduchý a poutavý děj a fandy Malazu rozhodně potěší, jak Esslemont vykreslil mnohé události, o kterých se Erikson jen zmínil. Od dalších dílů si ale slibuju více.

3,5*

3 25.12.2017

Předposlední díl je za mnou a musím říct, že Prach snů je zatím nejslabší díl série.

Dá se to ale jednoduše odůvodnit. Jak sám autor na začátku píše, Prach snů není samostatná kniha, je to vlastně první polovina posledního dílu, který se musel rozdělit, aby neměl 2000 stran. Proto je jasné, že kniha má pomalejší tempo a slabší finále - ale pozor, pořád je to jen v Malaz poměru. Popravdě to, že se tato kniha dá označit za nejslabší a nebo dokonce pomalou jen vypovídá o neskutečně vysoce nastavené laťce téhle série.

Prach snů je zkrátka takovou přípravou pole pro finále. I přes pár výhrad tedy dávám jasných 5* a doufám, že se pomalejší tempo odrazí v desátém díle.

3 20.10.2017

Krev elfů mi (stejně jako následující díly) nesedla. Povídky o Geraltovi se mi moc líbily a proto jsem do série šel s velkým očekáváním.
Zaklínač se ale zkrátka (podle mě) na dlouhou sérii nehodí. Některé pasáže jsou vyloženě zdlouhavé, děj na mě působí monotónně, někdy až nudně. A u dalších dílů se to, bohužel, nezlepšuje.

3 07.07.2017

Nemastný, neslaný děj. Ze začátků Narnie se dalo vytřískat mnohem víc.

3 06.07.2017

Tak jsem zjistil, že tuhle knihu jsem měl číst dříve než Hrdiny. Nevadí, moc to můj zážitek neovlivnilo.

Každopádně, Nejlépe chutná za studena se mi nečetlo zdaleka tak dobře, jako předchozí knihy. Nevím čím to bylo, děj byl od začátku v pohybu, postavy skvělé, zvraty nechyběly a Abercrombie mě zase několikrát posadil na zadek. Jen mě zkrátka hlavní příběh nezajímal zdaleka tolik, jako v první trilogii či v Hrdinech.

Jako samostatná kniha dobré, jako součást série taky. Jen je to asi nejslabší kniha z tohoto světa - ale nejslabší kniha Prvního zákona je pořád lepší, než většina fantasy knih.

SPOILER

Speciální pochvala za postavu Nicoma Coscy, po Gloktovi nejlepší postava série. Jsem rád, že vyvázl naživu. A taky jsem rád za asi první Bayazovu prohru, i když byla jen malá. Už to bylo potřeba.

2 01.05.2021

Jak to tak někdy bývá, očekávání z prvního dílu se nenaplnily. Svět je zajímavý, fantasy prvky stejně tak, styl psaní prvotřídní a čtivý, postavy se zlepšují, ale samotný děj je prostě obrovský mínus. Je to šíleně natahované, prázdné a tentokrát bych řekl, že z většiny nudné, protože autor neumí výplňkové části, které ničemu neslouží, alespoň prodat.

U prvního dílu jsem stejný problém ještě tak nějak odpustil, protože mě krásně vtáhl začátek a uspokojil konec. Teď je to ale jinak.

Těšil jsem se na pokračování rozjetých linií, odpovídání na otázky, další poznávání světa, nové zajímavé postavy a tak dále. Nic z toho jsem nedostal, anebo ano, ale až po příliš dlouhém prokousovávání vatou.

Samotný konec byl fajn, i když ne tak dobrý, jako v první knize. Přivedl mě navíc opět na příjemné otázky, ale po zklamání z této zkušenosti třetímu dílu už tomu moc nevěřím.

Knize určitě neupírám její kvality, ale pan Sanderson mi zatím přijde spíše jako tvůrce světů, než příběhů. Což nemusí být vždy na škodu, ale za mě to zatím nefunguje.

2 01.03.2021

Konečně! Konečně kniha od Esslemonta, která mě vyloženě dostala.

Autor to oproti předchozím dílům zase o něco zjednodušil a tentokrát to sakra pomohlo.
Je tu sice pořád asi 5 linií, ale všechny se točí kolem jedné věci - příchodu Tyrana.

Erikson v Dani pro ohaře krásně připravil půdu a Esslemont zkrátka navázal a ujal se toho se ctí. Je nutno říct, že to nebyla tak těžká práce, protože měl všechny karty hezky rozehrány od Eriksona, ale pokazit se dá všechno, jak ukázaly předchozí díly.

Tady ale prakticky nemám co vytknout. Autor skvěle pracuje se starými známými postavami, ale konečně představuje i nějaké svoje, které člověka zaujmou.

Kniha odpovídá na spoustu otázek, které Erikson úmyslně nechal otevřené, hlavně v Dani pro ohaře ale i třeba ve Vzpomínkách ledu.

A samotné finále je podařené. Není to taková jízda jako u Eriksona, ale člověka to nezklame, všechno se hezky uzavře a pár překvapení tam taky je. Navíc kniha do té doby jede celou dobu na 100%, nemá prakticky slabé místo a naopak těch skvělých je tuna, čemuž ještě dodává parádní atmosféra.

Není žádný důvod nedat plný počet, kniha mě nadchla a asi v mých očích překonala i nějaké knihy základní série.

Konečně jsem zase měl pocit, že čtu Malaz :-)

2 13.08.2019

Tak tohle je konečně něco pro mě!

Od dočtení Malazu jsem měl problém s nalezením nějaké série s podobným stylem. I když jsem našel pár příjemných překvapení jako První zákon, které mě skutečně bavily, bylo to něco úplně jiného, než jsem hledal.

A když jsem se dozvěděl, že Steven Erikson, autor Malazu, považuje Glena Cooka a Černou legii za svou inspiraci a zakladatele tohoto žánru, tak jsem neváhal.

Musím říct, že jako první se dostavilo zklamání. Kniha je totiž psaná hodně zvláštně, vlastně jako kronika - hodně stručně a v ich formě, navíc má jen jednu linii. To mi ze začátku opravdu hodně nesedělo a prvních cca 50 stran bylo hodně dlouhých.

Hlavní postava Felčar je ale zkrátka dobrý kronikář a dokáže čtenáři rychle přiblížit co Černá legie znamená, jaké jsou jejich ideály a krásně představí jak sebe, tak ostatní vojáky. A najednou na člověka dýchá přesně ta atmosféra jako z Malazu.

A tak jsem se začal královsky bavit, i když se nakonec ukázalo, že kniha se od Malazu hodně liší. To ale v tomto případě nebylo špatně.

Příběh je opravdu hodně temný. Sledujeme zkrátka partu hrdlořezů, kteří pracují pro ženskou verzi Saurona a masakrují vojska rebelů, které nechtějí nic jiného než osvobodit se od tyranie. A hádejte co, ono jim to vůbec nevadí. Protože ona chladná temná Paní zkrátka zaplatí a to je všechno, co Legie potřebuje.

Některé pasáže jsou opravdu hodně drsné a kniha utíká až neuvěřitelným tempem, čemuž skvěle pomáhá onen stručný styl, který mi ze začátku tak vadil.

Navzdory mým pochybám se kniha ukázala jako vyloženě skvělá a doporučuji ji jak fanouškům Malazu, tak i ostatním čtenářům. Ale typické fantasy tedy rozhodně nečekejte. Temnota a originality zde srší ze všech stran.

A jako pomrknutí speciálně pro fanoušky Malazu - určitě se stejně jako já mnohokrát pousmějete nad tím, jak podobný je Felčar Šumařovi :-)

No nic, není co dodat. Jasných 10/10 a hned sahám po dalším díle.

2 15.07.2019

Oproti prvnímu dílu velké zlepšení.

První knize jsem vyčítal hlavně absolutně šedé postavy, chybějící finále, poměrně jednoduchý a předvídatelný děj a místy amatérské psaní.

Všechno z toho je v tomto díle o třídu lepší. Postavy mají více prostoru, člověk si k nim dělá vztah a už nejsou jen jmény na papíře. To samozřejmě dodává i ději, který je oproti jedničce o dost komplikovanější a spletitější. A finále se tentokrát dostaví, konec se četl opravdu krásně a stejně jako konec prvního dílu člověka velmi naladil na pokračování.

Nejvíce bych vyzdvihl to, že děj byl stále velice reálný a surový - autor se s hrdiny nemaže a když prostě nemají na to, aby vyhráli, tak se nekonají žádné zázraky na poslední chvíli, ale prostě prohrají. Jen doufám, že se série v tomto duchu ponese až do konce, protože právě tohle ji v mých očích dělá originální.

Přesto mám ale pocit, že většina knihy je jen takové táhlé nic a i když se autor od jedničky zlepšil, přijde mi, že svůj svět a příběh stále nezvládá dostatečně dobře vykreslit. Ano, čte se to rychle, ale v člověku to prostě nic nezanechá.

Podtrženo sečteno, i když mě ani tento díl vyloženě neuchvátil, byl pro mě pozitivním překvapením. Na finále se těším, hned se do něj pustím.

2 03.04.2018

Zklamání. Ale asi jsem od knihy prostě čekal příliš.

Zrození zimy není nijak špatnou knihou, jen zkrátka nepřináší do světa fantasy nic nového, nejedná se o žádný extra propracovaný svět, ani komplikovaný příběh. Přesto je ale třeba říct, že příběh není nějak klišovitý a černobílý, jak to v moderní době bohužel bývá.

Největším plusem knihy pro mě je reálnost světa. Ve Zrození zimy nenajdete žádného všemocného Temného pána, který by chtěl zničit svět a ani dokonalé Mirky Dušíny, kteří proti němu bojují. Konflikty jsou zde reálné, motivy všech zapojených stran pochopitelné a člověk zde snadno najde podobnosti s naším světem. Postavy se nedají rozdělit na dobré a zlé, všechny strany mají své důvody a kdyby autor chtěl, dokázal by jako dobráky vykreslit kteroukoliv z nich.

Dále bych chtěl pochválit to, že se autor nebojí zabíjet postavy a to v kterékoliv fázi knihy. To je pro mě vždy velký plus, který dodává na napínavosti.

A teď k mínusům. Nejvíce mi vadil asi autorův styl psaní. Netvrdím, že je nutné každé místo a situaci nějak více popisovat (i když osobně mám barvité popisy rád), ale nějaké popisy zkrátka třeba jsou. A musím říct, že v knize mi často chyběly. Většina míst a situací je popsána jen dost mdle a já osobně mám pak problém si je představovat. Celkově je na knize znát, že autor patří spíše k těm začínajícím, styl psaní je dosti jednoduchý.

Hodně mi také vadily šedé postavy. Například Orisian, který je vlastně hlavní postavou knihy, je pro mě jen jméno na papíře. Absolutně bez charakteru. A takových postav je v knize bohužel většina. A přitom je to škoda, jelikož autor rozhodně umí napsat i zajímavé postavy. Celá kultura na'kyrimů působí zajímavě, v čele s Aeglyssem, který je naopak dost originální a zajímavá postava, rozhodně nejsilnější v knize.

V neposlední řadě bych knize vytkl chybějící finále. Samozřejmě, je to jen první díl ze tří, ale myslím si, že i jednotlivé knihy si zaslouží nějaké vyvrcholení a to mi tady chybělo. Na druhou stranu, konec byl hezkým příslibem do dalších dílů. Tak snad se mi budou líbit více.

2 09.02.2018

Jednoznačně nejlepší díl série.
Tahle kniha je o něco méně dětská než předchozí, také nám ukáže mnohem víc ze světa Narnie. Tohle putování do neznáma se mi vždycky líbí. Jen škoda že v dalších dílech autor nedokázal udržet tu kouzelnou atmosféru.

A abych se přiznal, ze scény z ostrova, kde noční můry ožívají, mi stále naskakuje husí kůže.

2 06.07.2017

Tak, mé dobrodružství se Sandersonem je prozatím u konce. Po jeho budoucích knihách určitě sáhnu, minimálně po Archivu, kvůli statusu, který Sanderson jako autor má. Bohužel se ale celkově dá říct, že to není můj šálek kávy.

Cosmere má spoustu kvalit, spoustu plusů a v některých ohledech se o těch knihách dá mluvit jen v superlativech. Bohužel, děj mě skoro nikdy nezaujme a i když je to problém osobní preference, ve výsledku u mě zkrátka nějak převažují negativní pocity.

Každopádně, zatímco první Mistborn trilogie mě celkem dost bavila, tak ta druhá je za mě určitě to nejhorší, co Sanderson napsal. Druhý i třetí díl jsem četl jen z povinnosti. I na mých "recenzích" je znát, jak jsem z těch knih už vyčerpaný a těším se na něco jiného.

1 22.04.2021

Kouzlo první trilogie se Sandersonovi zkrátka nepodařilo udržet.

Měl jsem pocit, že svět Mistborn není dostatečně pestrý na to, aby se s ním dalo pracovat tak, jak to autor do budoucna zamýšlí, ale v tom musím uznat, že jsem se spletl. Druhá éra Mistborn opět ukázala zajímavé fantasy prvky a podobně + je pořád dobře napsaná, ale vzhledem k tomu, že to pro mě je už x-tá kniha od autora, nijak mě to neohromilo. Ještě musím pochválit postavy - z Archivu Bouřné záře jsem věděl, že je Sanderson oproti první trilogii zlepšil, a tady mi to jen potvrdil.

Ale jinak mě bohužel tentokrát příběh vůbec nezaujal, přišel mi chvílemi i dost naivní a podobně. Nevím, jestli s trilogií budu vůbec pokračovat, protože tentokrát mám pocit, že je "chyba" je asi u mně.

1 16.04.2021