rozarada komentáře u knih
Byla poslední knihou, z doposud vydaných, kterou jsem četla od této skvělé autorky. Dobře se četla, neotřelý námět, překvapivý závěr.
Jedna z mých nejmilejších knih, nejen proto, že se odehrává v mých Jižních Čechách. Četla se mi náramně.
Kniha dokáže strhnout ke čtení jedním dechem, příběhy lidí, kteří přežili holocaust jsou silné. Musím ale říci, že příběh "Hany" nebo "Zvuk slunečních hodin" mě zasáhl více.
Kniha se četla dobře, ale nijak významně mě příběh nepoznamenal.
V první půlce jsem se náramně bavila, vrchol románu zcela určitě přichází s druhou propařenou nocí v Londýně. Kapitoly věnované partnerům byly taky čtivé, ale oproti první půlce knihy už mě moc nebavily. Za přečtení kniha stojí.
Již několikátá kniha, kterou jsem od pana Vondrušky četla, tahle měla zatím nejvíce propracovanou zápletku.Donutila mě najít si i několik historických faktů.
Kniha se mi četla lépe, když jsem vzala příběh po příběhu, nikoliv na přeskáčku, jak nabízí autorka. Snad mi tím neunikla nějaká další dimenze románu. Nejvíce mě zaujal příběh o Tao, pak jsem přečetla část o Williamovi a nakonec o Georgovi. Přidávám do oblíbených.
A jako bonus...když si manžel prohlédl přebal knihy, tak mi povídá: Kdo jiný by mohl napsat knihu o včelách, než Mája?
Kniha je čtivá, při líčení válečných hrůz jsem měla občas chuť knížku odložit, tak nesnesitelné pro mě byly představy zločinů. Konec jakoby se ale zbytečně natahoval a tolik už mě nebavil.
Kniha se mi četla parádně. Někdo příběh přirovnával ke knize "Do tmy", ponurá je také místy dost, ale daleko čtivější. Místa, kde se příběh odehrává, dobře znám. Zařazuji do knihovny jako oblíbenou.
Ačkoliv mám ráda Vondruškovy historické detektivky, tahle kniha mi moc nesedí. Tématicky mě zajímá, ale nečte se mi dobře ani formálně (uspořádání textu, písmo).
Ze začátku jsem se nemohla začít, bylo pro mě nepřehledné zorientovat se v postavách, snad i kvůli členění textu. Druhou polovinu jsem už dočetla raz dva. Zajímavý příběh, dokážu si knihu představit i jako filmovou nebo divadelní předlohu.
Můj první přečtený Hrabal, drobná knížečka rozdělená do kratších kapitol. Četlo se mi dobře, dlouhá souvětí jsem vůbec nevnímala. Musím ale přiznat, že film se mi líbí víc.
Kniha členěná na kratší kapitoly, což je mi jako čtenářce příjemné. Téma adopce bylo zpracováno i jako "Malinka" od Dity Táborské, od obou se jsem se nemohla odtrhnout. Přiznávám ale, že "Anežka" se mi četla lépe.
Oboustranný román, příběh vody je obsáhlejší. Kniha se mi nečetla úplně snadno, asi kvůli leckdy pro mne nesrozumitelným přirovnáním. Několikrát jsem ji chtěla odložit, několik pasáží v příběhu vody jsem přeskočila. Tématicky neotřelé, upozorňuje na problematiku domácího násilí, sociálního vyloučení.