rosalee3974 komentáře u knih

Za mě jednoznačně pět hvězd. Je až neuvěřitelné, jak jsem se v tomto případě dokázala začíst do tak smutného příběhu. Připouštím, že některé pasáže mi přišly trochu zdlouhavé, na druhou stranu tuto maličkost celý příběh tisíckrát vynahradil. Jsem ráda, že mě náhoda přivedla zrovna k tomuto románu.

6 21.03.2020

Mám ráda, když se ke knížkám po letech vracím. Alchymistu jsem začala číst tuším někdy na střední škole a po pár stránkách jsem usoudila, že mu nerozumím a nemá mi co nabídnout. Teď, s odstupem pár let a bohatší o pár příjemných i nepříjemných zkušeností, jsem po knize sáhla znovu. A opět se potvrdila má domněnka, že k některým knihám člověk prostě musí dozrát.

5 27.09.2019

Nevím, jestli mě ta kniha ohromila, nebo nevysvětlitelně zasáhla. Nevím, jestli pro mě byla poutavým čtením, nebo mi přinesla hluboké rozčarování a ani nemohu s jistotou říct, jestli v mém téměř dospělém já zasadila o něco více pochybností, než v něm doposud klíčilo.
Nevěděla jsem, co čekat od knížky oceněné Pulitzerovou cenou, ani co čekat od příběhu, který se odehrál třem ženám, ve třech různých dobách, které údajně spojoval jakýsi mystický smysl pro detail běžného dne a určité, byť nepřímé ovlivňování.
Netušila jsem, že svět, život ba dokonce obyčejný den může být viděn očima Cunninghamovýma do nejdrobnějšího detailu, a trochu ho za toto procitnutí proklínám.
Kniha vzbuzuje mnoho pocitů a myšlenek a je potřeba ji vstřebat, nejen kvůli neobyčejnosti obyčejného příběhu, ale také pro vytříbenost slov, přirovnání, metafor a neustálou touhou nazývat věci jinak, ale přesto výstižně až do jejich nejhlubší podstaty.

11 17.07.2019

S hodnocením této knihy jsem trochu rozpačitá, proto se zdržím hvězdiček a ponechám si tu alternativu na později, až si knihu přečtu znova s odstupem alespoň několika let. Musím se přiznat, že hlavní hrdina mě ze začátku opravdu hodně vytáčel a že jsem ho téměř až do konce opravdu nesnášela. Ale dokážu se zpětným pohledem ocenit i jeho osobní vývoj během příběhu.
Co je na této knize nedocenitelné, je až dech beroucí napasování děje do faktických historických událostí. Jakožto velký fanoušek historických románů mám velmi ráda autenticitu, byť jsem si všimla několika diskutabilních detailů. Co mě ovšem opravdu nadchlo na této knize, byla až její závěrečná část, kdy se mi pootevřela fascinující Osmanská říše a kus její historie, který se západního světa více či méně dotýká také.
Mé nynější hodnocení je více méně kladné, tak proč tedy nedat všech pět hvězdiček rovnou? Potíž je v tom, že z velké části se kniha skládá z různých filosofických a náboženských diskuzí, v nichž jsem se jako nevěřící a tedy nezasvěcená do detailů křesťanství často ztrácela. Ale církevní schizma mě vždy fascinovalo, tudíž se nebráním tomu ho nejdřív trochu víc nastudovat a potom možná konečně plně pochopit to, co se Mika Waltari snažil říct ústy hlavních postav.

Knihu jsem si pořídila minulé léto, když jsem pracovala v knihkupectví. Dívala se na mě z protějšího stolu stojícího před pokladnou a její barevná obálka i záhadný název mě mnoho týdnů lákaly (přiznám se, že i akční a poměrně nízká cena). Nakonec jsem ji koupila a po přečtení anotace jsem měla smíšené pocity. Představila jsem si typický příběh mladé, krásné a chytré dívky, pravděpodobně z chudé rodiny, která se nějakým pro mě nevysvětlitelným řízením osudu dostane na vědeckou půdu, kde si bude chtít obhájit nejen svůj akademický, ale také svůj milostný život a vše nakonec šťastně skončí.
To, co jsem dostala naservírováno doopravdy, je této představě velmi vzdáleno. Nejen, že Alma nebyla chudá, ona nebyla ani krásná a o nápadníky měla spíš nouzi. Svým způsobem nebyla ani chytrá v pravém slova smyslu - byla něco víc, byla chodící encyklopedie. Její úspěch nepřišel ze dne na den (pokud se o doslovném úspěchu dá mluvit) - přišel s léty, se zkušenostmi, s trpělivostí, někdy i strádáním, ale přišel a zaslouženě. Dalo by se říct, že Alma byla jako mechy, které tak pilně studovala - bojovala o každičkou minutu svého života, o každý centimetr na této planetě, který jí byl vyměřen, adaptovala se a nenechala se pohltit.
Konec byl uspokojivý i neuspokojivý zároveň. Bylo mi jasné (a byla jsem i vděčná), že se autorka držela přesně historických událostí a neměla potřebu si je nějak přikrašlovat. Přesto své postavě dopřála (byť až na sklonku Almina života) trochu zadostiučinění v podobě návštěvy reálné postavy, pana A. R. Wallace.
Za mě je to tedy velmi dobře napsaná a promyšlená kniha, plná nejrůznějších zajímavostí z botaniky. Vůbec bych nečekala, že při jejím čtení zavítám i na Tahiti, či potkám tak komplikovanou postavu, jako byl Ambrose Pike. Kniha sice nesplnila mé očekávání (což je v tomto případě dobře), ale velmi a mile mě překvapila.

10 20.06.2019

Omlouvám se, ale tuto knížku dočíst nemůžu. A to z jednoho prostého důvodu, který ostatním možná přijde jako naprosto hloupý - autor s neuvěřitelnou bezpáteřností překrucuje historii podle toho, jak se mu to hodí do krámu, a některé informace vyloží naprosto zcestně... Už to mě odradilo od dalšího čtení, protože se děsím toho, čeho bych se na dalších stránkách dobrala. Knížku jsem si chtěla přečíst, protože byla známá svým kontroverzním názorem na velice aktuální a nebezpečnou situaci, se kterou se evropská společnost už delší dobu nesetkala. Bohužel způsob, jakým autor k problému přistupuje, se mi od začátku nelíbil a nevidím tedy důvod v četbě dal pokračovat. Jestli se někomu jinému líbí, budiž, jen bych chtěla upozornit, že i na první pohled správný názor může mít své mouchy...

Opravdu nadčasový příběh, bohužel spíš smutný. Nádherná přehlídka lidských povah a jejich reakcí na strach ze smrti, který byl více než reálný. Metafory na dobu, ve které tato kniha vznikla, ji dělají o to víc zajímavější, především vize toho, jak se ten malý, drzý národ překážející a ohrožující Maršálovu zemi, bránil ze všech sil a ostatní velmoci neváhaly a okamžitě jednaly. Realita byla bohužel jiná. Upřímně by mě zajímalo, jaké to tehdy pro čtenáře bylo, číst tuto hru a zároveň mít určité povědomí o tehdejším dění. Za mě prostě klasika, kterou bych mohla číst znovu a znovu.

8 04.03.2019

Nemůžu říct, že by se mi to vyloženě nelíbilo, některé pasáže jsou velmi vtipné a zaujalo mě i povídání p. prof. Hilského, jehož přednášky jsem se nedávno zúčastnila, ale není to asi čtení pro mě.

28.02.2019

Dlouho jsem přemýšlela, jaké hodnocení mám napsat, a kolik hvězd mám udělit. A budu upřímná... Z počátku jsem chvílemi váhala, jestli mám chuť číst o chlapci, který se v Šestém řádu učí bojovat, zažije několik záhadných dobrodružství, která zdánlivě nedávají smysl, a najde si partu kamarádů. Teď jsem ráda, že jsem knihu dočetla až do konce. Jen u pár vyvolených knížek jsem totiž pocítila beznaděj, strach, šok i rozhořčení, zatímco jsem rychle hltala slovo za slovem. A Píseň krve mezi ně opravdu patří.

1 13.09.2018

Kniha se mi (na rozdíl od jiných odborných monografií) četla velice dobře. Autor s opravdu širokým přehledem popsal vývoj osvícenství v Evropě, všechny jeho fenomény a postoje.

2 26.11.2017

Nevěřila bych, že ještě někdy narazím na knihu, která umí jak pobavit, tak dojmout skoro až k slzám...

4 02.11.2017

Nelíbil se mi přístup autora k obsahu knihy. V jednu chvíli se snaží být nezaujatý, na další stránce ovšem cítíme osten kritiky, ať už oprávněné, či neoprávněné. Nejsem si jistá, zda mělo jít o seriozní literaturu, nebo jen o populární, ale mnohé nasvědčovalo druhé variantě (prozaické líčení určitých situací, které mi hodně vadilo, přímé řeči).
Závěr se mi nelíbil vůbec. Je to kniha o českých milenkách nacistů, nepotřebovala jsem do několika odstavců shrnout teorie o přesunu Čechů kamsi na Sibiř, protože to se milenek vůbec netýkalo...
O ilustracích se raději vyjadřovat nebudu.
Za mě je to kniha spíš na odpočinek, ačkoliv jí nemůžu upřít, že mě místy i překvapila.

1 20.08.2017

Co dodat? Film se mi líbil, ale měl své mouchy, které ovšem kniha vychytala. Děj byl sice úplně stejný (což je u adaptace pochopitelné), ovšem plynulejší. Jsem tedy ráda, že jsem strávila několik dnů pohroužena do této knihy, protože to za to stálo!

27.07.2017

Obálka pěkná, začátek i napínavý, ale ke konci bylo poznat (alespoň z mého pohledu), že už si autorka neví rady. Jestli to byl záměr, těžko říct, ale velice mě zklamalo, že původní nápad s miniaturistkou nevyužila nějak víc. Ale kniha se mi četla dobře.

1 23.07.2017

Kniha se četla velice dobře, i když jsem se místy trochu ztrácela v ději. Bohužel, příběh byl tragický, ale přiznám se, že jsem se chvilku nechala unést okolnostmi a doufala jsem, že hlavní postavy přežijí... Jak jsem se mýlila.

1 15.07.2017

Pěkné, místy napínavé, ale bohužel musím říct, že mě to nějak zvlášť neohromilo (asi to znáte, takový ten pocit po přečtení knihy, kdy máte smíšené pocity, neustále se k ději musíte vracet a nejste schopni ještě několik dnů začíst se do nové knihy - to přesně se tentokrát nestalo). Nicméně to není špatné a nechávám téměř plný počet hvězdiček.

3 05.07.2017

Musím uznat, že jsem od toho také čekala něco víc, ale nakonec jsem se začetla. Nezbývá mi nic jiného, než hodnotit nejvyšším počtem hvězdiček, povídky se mi opravdu líbily, obzvlášť Menší zlo a Poslední přání. Těším se na další díly.

1 02.07.2017

V prvé řadě musím říct, že kompozičně to u mě tato kniha opravdu vyhrála. Střídání kapitol z dětství a z dospělého života by mi nejspíš přišlo trošku chaotické, nicméně autorka si s tím poradila velmi dobře. Co se děje týče, také jsem očekávala něco trochu jiného - děsivý sirotčinec, hrůzostrašné pokusy, nicméně mi byla podána realita, která mě nakonec ale zaujala.

01.07.2017

Velice dobrá knížka, i když jsem měla trochu problémy s plynutím času v ději, kdy najednou od jednoho zatčení uplynulo půl roku atp. Nicméně jakmile člověk začne přemýšlet nad osudy obětí pana Bobliga, zamrazí ho z toho. Prakticky celou dobu jsem cítila tu obrovskou beznaděj, kdy ať už řeknete cokoli, nic vám nepomůže dostat se na svobodu. Opravdu děsivé.

6 27.06.2017

Mohu vřele doporučit, knížka je tenká a dobře se čte.

1 21.06.2017