RemiBlack komentáře u knih

2019/34
Scarlet mě bavila mnohem víc než Cinder. Příběh se docela rozjíždí a už není tak předvídatelný - tedy většinou; Cinder nepokračuje v retellingu, ale má originální linku (což je super). Myslela jsem, že přezdívka Vlk bude v textu divná, ale kupodivu se to čte zase skvěle. ;)
Víc mě asi bavily části se Scarlet. Po Cinder jsem s pokračováním váhala, ale teď vím, že si Cress přečtu. Krásné letní oddechové. :) 4*

1 22.07.2019

2019/33
Marissa Meyer se krásně čte. Příběh rychle ubíhá a těch 400 stran si ani nevšimnete. :) Navíc je Cinder retelling, takže jsem si u čtení dost odpočinula - je to docela fajn, když víte, co čekat.
Zároveň je to ale i moje největší výtka. Protože něco tak předvídatelného jsem dlouho neviděla. Je to až úsměvné, jak se postavy šokovaně diví jasným věcem. ;)
Nebo třeba ta děsná potřeba prince Kaie v devatenácti drze omlouvat... Takže oddech výborný, ale na mě to bylo jednoduché až trochu moc. 3,5*

1 10.07.2019

2019/29
Mně se to líbilo. Bylo to hezky napsané - ten styl mi vážně sedí. Konec trochu uspěchaný (zajímá mě víc!), ale jinak krásná letní oddechovka; trochu nostalgická, trochu nová... :) 4,5*

23.06.2019

2021/6, 2019/25
Nemůžu se zbavit dojmu, že tahle kniha je o ničem. V první polovině Gatsby skoro nevystupuje a ty vedlejší dějové linky za moc nestojí. Čekala jsem trochu víc té zkažené americké společnosti a méně... No, zbytku.

Edit: Tak jsem knihu četla ještě jednou, k maturitě. Tentokrát jsem už věděla, do čeho jdu, a moje očekávání byla podstatně nižší. Taky se mi (možná právě proto) líbila o něco víc. ;)

5 18.05.2019

2019/24
Moc mě bavil začátek. Jule byla tajemná, nová a nad věcí. Různé identity, převleky, prostě jako z filmu. Příběh je retrospektivní, takže postupně odhalujeme, jak se Jule dostala až sem.
Nejdřív se mi to fakt líbilo. Ale když začlo docházet k přehnané krádeži identit a vraždám, začlo to působit divně. Nepříjemně.
Jule prostě v příběhu nemá motiv a upřímně, nesouhlasím s tím, jak věci dělala. Je to až na motiv dobře napsaná postava. Já jsem si k ní ale nenašla cestu - bylo to cíleně, jakože je antihrdinka?
A jak mám hodnotit knihu, která je originálně pojatá (a teď nemyslím pana Ripleyho či co), zajímavě a čtivě psaná, s dobrými postavami atd., ale stejně se mi nelíbí? Byla to jízda, to jo. :)
Ale stejně jsem z toho nějak nesvá.

2 18.05.2019

2019/20
Znáte Janu Eyrovou? Tak na ni na chvilinku úplně zapomeňte. Tahle Jana Eyrová vidí duchy a je o trochu drsnější než její vzor. Jedna z jejích žaček - budoucí spisovatelka Charlotta Brontëová - už tuší, že se schyluje k výbornému příběhu, který čeká na zapsání. A když se objeví Společnost pro PVD, přemisťování vzpurných duchů, může příběh začít. Obálka se drží ve stejném stylu jako první díl - česká se od originální liší, ale za mě je ta naše mnohem hezčí.
Potkáte tu umělecky založenou Janu, zvídavou Charlottu, temného a zachmuřeného pana Rochestera, i hvězdu Společnosti pro PVD, pana Blackwooda a mnoho dalších. Postavy se ke knize vážně hodí. Líbí se mi jejich rozdílnost a to, že na rozdíl od mnoha jiných, umí přemýšlet. Akorát Grace Poolová mi tam vůbec nesedla. Na druhou stranu si cením přátelství Jany a Heleny, i když závěr byl hodně uspěchaný.
Tenhle styl je pro autorky vyloženě typický. Používají spíš neformální jazyk, oddechovou literaturu mixují s akcí a napětím. Někdy to bylo až překombinované (kolik Rochesterů že tu je?), ale autorkám se z toho vždy podařilo hezky vybruslit. Občas do příběhu samy vstupují a doplňují informace čtenářům. Poznala bych jejich knihu mezi stovkou dalších. Čte se to vážně samo, ale na starší publikum může působit poněkud 'jednoduše'.
Přes všechny detaily se mi Má chudinka Jane moc líbila! Nebyla jsem si jistá, jestli ji mám řadit do fantasy nebo do oddechovek. Došlo mi to vlastně až na poslední stránce (ten závěr mi vážně vykouzlil úsměv na tváři). Co teda můžu říct? Přečtěte si to. Nečekejte vysokou literaturu, těšte se na šílený příběh plný duchů, originálních nápadů a trochu jiné historie!

P.S.: Ty narážky! Když budete pozorně číst, narazíte v knize na spoustu narážek na jiná díla (Pán prstenů, Na větrné hůrce, Harry Potter, Sherlock Holmes, Má lady Jane). Všimli jste si jiných? Napište do diskuze!

2 12.05.2019

2019/21
Neberte to prosím zle. Vážím si autorky a nechci nikoho urazit. Ale nemůžu pochopit, že tahle knížka je sepsaná věřícím člověkem pro další věřící. Není to spíš antireklama? Přečteno už pár týdnů zpátky, ale až teď mám odvahu napsat komentář. Protože tohle jsem vážně nečekala. Ať už jsem čekala cokoliv, při prvním odstavci jsem rozdýchávala menší infarkt a rozhodně nebyl poseldní. Well, pomalu jsem si na ten styl zvykala, ale asi ve dvou třetinách to Lily totálně zabila a mně už se nechtělo o nich dál číst. Kolegové z Anglie mají pro tuto situaci naprosto dokonalé označení. "Not my cup of tea."

1 12.05.2019

2023/4
Musím říct, že na druhé čtení se mi kniha líbila mnohem víc, než poprvé. Tehdy jsem čekala roztomily slaďák jako první díl (který se mi fakt líbil), ale teď jsem byla připravená, že bude o něco víc kruté reality. Asi jsem teď starší a dospělejší nebo co, ale fakt se mi ten příběh napodruhé líbil víc. Postavy opět skvělé, hlavně Magda je výborná. Doporučuji.

(2023/1, 2023/2, 2023/3
Vicious Lost Boys - Nikki St. Crowe, 4*)

2019/22
Já... nevím co napsat. Muffin a čaj je moje srdcovka. Hrozně jsem se těšila. Dva týdny jsem chodila otravovat do knihkupectví, "jestli už mají Koláčky". Četla jsem celý odpoledne, bolely mě oči a bolelo mě něco hluboko uvnitř. Omlouvám se, Theo, jestli zním nevděčně.
Protože jsem čekala něco tak jiného! Slaďoučkou (možná trochu naivně sladkou) oddechovku, která zahřeje u srdce. Řešení problémů, ale tak nějak s nadějí, jemně. Přesně to, o čem je začátek - pravidla, rozhovory, Teresa a moje přiblblý úsměvy.
Nechci říct, že mě tahle knížka nebaví, protože to není pravda. Ale prostě to bolelo. Víc, než na co jsem byla připravená a víc, než jsem chtěla. Stálo to za to, jistě. Kluci jsou perfektní. A vlastně jsem se našla ten pocit, že se všechno vyřeší a má to cenu. ;) Při čtení se ve mně něco rozbilo a já nevím, jestli to zapadlo zpátky na místo.

2 12.05.2019

2019/23
Asi jsem čekala něco jinýho. Naprostá specialita Smrtky je totiž filosofování o smrti. A taky polovina náplně života smrtek - deníkové zápisy, to bylo přemýšlení o smrti ze sto a jednoho úhlu. Na mě to už asi bylo moc. ;) Kéž by místo toho bylo víc akce! Protože ten potenciál tady prostě nepopiratelně je. Byly tam momenty, kdy se prostě smrtky sebrali, a šli pobít 250 náhodných lidí! Ale stejně to proběhlo tak nějak všedně, nezúčastněně (hlavní postavy se tak moc chtěli tomuhle vyhnout, že se tomu vyhnul i čtenář).
Bavily mě postavy; jejich příběhy; Faraday; a to, že tam necpali romantiku. Ale upřímně, kniha pro mě začala zhruba na straně 300. Tři sta! Stalo se totiž něco, co mě vážně naštvalo. Ale teď si říkám, že to konečně prolomilo ten začarovanej kruh a vtáhlo mě to do dějd. Byl to impuls; a zbytek už rozhodně stál za přečtení!
Sečteno a podtrženo, začátek tak za 2*, konec za 5*. Takže 3,5? 3,5.

3 12.05.2019

2019/19
Tak já nevím, níže je tolik 5-4 hvězdičkových hodnocení, ale mě to nebavilo. Stěžovat si nebudu, 68 stran mě nemůže rozčílit... Ale že se to někdo snaží vydávat za komedii, to je mi záhadou. Už kvůli konci. Jestli to mělo nějakou hloubku, může si ji i nechat. ;)

3 19.04.2019

2019/18
Nenadchne, neurazí. Děj snadno předvídatelný, ale na povinnou četbu se to hodí.

2 19.04.2019

2019/17
Některé knihy by se neměly nazývat klasikou. Šlo by je rovnou přiložit...

3 06.04.2019

2019/16
Upřímně... Nevím co k téhle knížce říct. Líbila se mi, o tom žádná. Ale prvních 200 stran se tak vleklo! Jude mi v nich hrozně lezla na nervy.
Nicméně když se Jude přestala litovat a kniha se rozjela, objevila jsem znovu tu lásku k pohádkovému světu víl.
Miluju autorčinu Nejtemnější část lesa. Tohle nebylo tak pohádkově čisté, ale rozhodně to stálo za přečtení a na druhý díl se moc těším.

A panebože, on tam vystupuje Severin! :) Sice jenom úplně málo, ale má na svědomí minimálně hvězdičku.

2019/15 Almost Midnight - Rainbow Rowell

1 03.04.2019

2019/14
Ugh. Ani při nejlepší vůli si nedovedu představit, proč zrovna mě se tahle kniha tak strašně nelíbila a musím kontrastovat s 5* hodnoceními níže. No nic:
Autor si potrpí na -naprosto nezáživné- popisy čehokoli kdekoli, jenom děje ne. Když budete číst jen přímé řeči, uděláte si docela slušný obrázek.
Chápu, že romantický hrdina má stát na okraji společnosti. Nicméně to snad neznamená, že hlavní postava musí být takhle nepříjemná a *zbytečná*. Ema je pokrytecká, sebestředná, hloupá a necitelná (popř. přecitlivělá) postava. Např. její vztah k dceři. Kdyby ji někdo v půlce profackoval, nezlobila bych se!
Charles, ze začátku dobrá postava, je popisován jako úplný idiot. Proč? Protože je spokojený (chudák).
Tak do poloviny se to ale dalo. Sem tam člověk něco přeskočil, a i přes bídný děj to nebylo tak zlé. Ale posledních sto stran jde od z deště pod okap, z tragédie do ještě větší, říkala jsem si jen "už umřete a hlavně rychle".
Nálada je místy podobná, jako např. v románu Otec Goriot. Tam se dá s trochou snahy najít nějaký smysl. Ale má-li Paní Bovaryová nějaké poselství, mně zůstane ukryto...

2019/13
Dobře tedy, mám to za sebou. (A můžeme vesele čekat 2 roky na pokračování...) Přejděme ale rovnou k hodnocení a verdiktu:
Horší než první díl, ale pořád mockrát lepší, než druhý. Kolegové pode mnou tu zmiňují, že jim vadí Eliasova změna a jeho linka obecně. Vidím to úplně naopak! Elias si v tomto díle konečně (!) uvědomil, kde je jeho místo - ať už dobrovolně, nebo ne. Zbavili jsme se většiny vedlejších postav, které jen zabíraly místo tragickou minulostí. I Helenina linka se mi dost líbila. Konec docela pěkný. A co hlavně cením: četlo se to rychle, na rozdíl od druhého dílu tu bylo i napětí atd.

A teď si pojďme odůvodnit, proč dávám 3*.
Laia. Promerlina, horší (hloupější) hlavní hrdinku jsem snad nikdy neviděla. Mary Sue. Vůbec si nevěří, ale zase si myslí, že může dokázat cokoliv. Nezvládne to (je přece tak slabá, bojí se, nicka...), ale přece to zvládne (je přece tak silná, odvážná, cílevědomá). Nechce vést odboj, ale musí všechny zachránit (vlastním tělem a hrdinnou obětí, popř. obětováním ostatních, které ale nechce opustit). Pořád potřebuje nějakou pomoc (Músa třeba - mimochodem dobrá postava!), a pak to zahodí, není jí dost nebo tak něco (Darin). Ach jo... Dále, kuchta. - Minulost jak z mexické telenovely. Příběh si prostě hezky jel, napětí, zápletka a všechno... a pak se objeví Laia a plácne nějakou pitomost a je to celý v háji.

Závěrem tedy průměr. Ale když už jsem došla až sem, pustím se i do pokračování. (A pořád si stojím za tím, že chci knihu o tom, jak byli Elias a Helena pěťáci!)

1 03.03.2019

2019/12
Přečteno v zájmu předsevzetí, že přečtu všechny knihy, co doma mám.
Hezká vzpomínka na Foglarovky. ;)

2 03.03.2019

2019/11
Čteno ve (zjednodušené) francouzštině, takže o čem to bylo, po mně prosím nechtějte vědět. :D Dost mě překvapilo, že příběh je vlastně samá svatba! Ale čtení to není špatné. Zkusím i českou variantu. ;)

2019/10
Wilda obecně já prostě můžu. :) Líbí se mi jeho popis společnosti, ten sarkasticko-cynický humor. Filip a Ideální manžel mě bavili trochu víc, ale stejně je to výborné čtení.

2 17.02.2019

2019/9
Poslední dobou zjišťuju, že vědět, do čeho jdu, je nehorázná výhoda. Takže když jsem čekala nezábavný propadák, byla jsem docela mile překvapená.
Netvrdím, že Dash & Lily je nějaká topovka, ale na ty Vánoce se to jako oddechovka hodí. Víc mi sedl charakter Dashe, ale jinak mě hlavní dvojice příliš nezaujala.
Proč teda dávám 3,5*? Za vedlejší postavy! Boomer, Sofie, Dashovi kamarádi, Lilyin bratr, teta a Benny. Tihle všichni byli úžasní.

3 11.02.2019

2019/8
Začněme s tím, že jsem věděla, do čeho jdu. Aspoň částečně. Proto ty 2,5*.
Takhle, Prokleté dítě má spoustu kladů, které plylnou z autorství JKR. Za to je vlastně moje hodnocení. Protože ať je to jakékoli, hrozně rychle a příjemně se to čte.
Nicméně. Myslím si (a ještě dlouho si myslet budu), že HP je slavný kvůli propracovanému světu, na který žádná jiná série prostě nemá. A tady to - zcela pochopitelně kvůli divadlu, ale přece - není. O těch zmršených charakterech nemluvím (fakt je to tak špatný, jak se říká - Snape a Harry, třeba). Všechno (krom posledních 20 stran) by šlo.
Netvrdím, že to bylo tak hrozné (i z hodnocení vyplívá "průměr"). Ale upřímně, působí to na mě jako úplně obyčejná tuctová fanfikce - a že jsem četla i několik výrazně lepších než toto. Na druhou stranu, měla jsem ráda Scorpiuse.
Ale co lezlo na nervy mně, bylo tohle: SPOILER: proč, promerlina, šli ty děcka zachraňovat Cedrika?! Kdyby to byl Sirius, Tonksová, James a Lily... Ale Cedric Diggory? Neměla jsem ho ráda ani v původní sérii, takže tohle celé mi přišlo dost zbytečné.
Závěrem? Pokud to vydali pro peníze (jakože jo), pak je to vůči fanouškům sprostý. A pokud ne, pak je to dost smutné.

5 10.02.2019