Red_Fox komentáře u knih

Nemůžu si pomoct, ale kniha ve mně zanechala pocit neschopnosti a nezájmu švédské policie. :D Možná je to tím, že jsem čekala nervydrásající surové severské krimi hlavně z pohledu vyšetřovatelů. Tady by se naopak hodilo pořekadlo - Co si člověk neudělá sám, to nemá. Joona Linna tu moc prostoru nedostal, abych si ho stihla oblíbit. Každopádně jde o začátek série, tak snad dostanu příležitost ho blíže poznat.
Část knihy, která se pohybovala v minulosti, mě nudila. Vůbec by nevadilo zkrátit ji alespoň o polovinu. A celkově jsem měla při čtení takový podivný pocit, byla napsaná… jinak. Našly se ale i pasáže, které byly dost napínavé a stály za to. Takže se určitě chystám na další díl.

2 13.05.2020

Četla jsem jako e-book a stránky, na kterých mě něco zaujalo, jsem si označovala. No,... po dočtení jsem zjistila, že mám označenou polovinu knihy. :D

Člověk si běžně svou smrtelnost uvědomí, až když ztratí někoho blízkého. Do té doby se trápí často malichernostmi, na kterých nakonec ani nezáleží. Celkem mě mrzí, že západní společnost smrt jakoby vytěsňuje. Ani náboženství není „řešení“, když je navíc v mnoha směrech postavené na strachu.
Líbilo se mi zpracování knihy formou odpovědí kratšími kapitolami na otázky, které bych mohla Oshovi pokládat já sama. Během čtení jsem mu vlastně i trochu záviděla, že to měl v sobě tak skvěle vyřešené. Já nemám, strach ve mně dříme pořád, ale to je tím, že mi nestačí říct, jak to je a budu tomu prostě věřit. Potřebuju důkazy, knížka neknížka.
Jedno je však jasné. Odpověď na otázku, co se bude dít po smrti, dostaneme všichni. Spravedlivě a bez rozdílu. Osho už ji zná… a já doufám, že bude alespoň z poloviny tak krásná, jak nám ji vykreslil svými názory. Nebránila bych se ani reinkarnaci v nového lidského tvora.

2 15.07.2019

Synonymum oddechové knížky.
Čtivá, zábavná (nechechtala jsem se, ale často mi hrál úsměv na tváři) a velice originální. Vlastně se už teď těším, až se pustím do dalšího spisovatelova díla. Ale příště budu číst pomaleji :).

2 07.03.2019

První díl této série mě nadchnul více. U tohoto jsem se občas i nudila (hlavně během pilotní hatmatilky). Nejpovedenější částí bylo finále, čekala jsem velké rozuzlení, ale tato varianta mě nenapadla.

2 16.02.2019

Příběh Ježíše Krista zná u nás alespoň trošku takřka každý. Tady se s ním seznamujeme podrobněji očima mladého Římana Marca. Stojíme u samotného zrodu jednoho z největších náboženství. S Ježíšem se tu setkáváme v době jeho ukřižování a od té doby Marcus hledá cestu do Jeho království.
Tento Waltariho kousek se mi opravdu těžko hodnotí, protože Egypťanem Sinuhetem nasadil laťku hodně vysoko. Já jsem tedy ovlivněna i tím, že mám zkrátka starověký Egypt ráda :). A přestože by mi mělo být křesťanství z náboženství nejblíže, Sinuhet a dále pak Šťastná hvězda, kde se čtenář seznámil s islámem, mě zaujali více.
Jedná se o historický román, nemusíte být věřící, aby se vám líbil. A ač je kniha napsána velice čtivě, zůstane ve stínu výše zmíněných. Dala bych jí tak 3,5 hvězdy.

2 09.11.2018

Pro mě náročná, ale velice přínosná kniha, do které je vtěsnaný obrovský kus historie se spoustou jmen, informací a událostí.

Sám Machiavelli píše, "třebaže jsem nemínil psát dějiny Itálie, mám nicméně za to, že nemohu přejít to, co se v Itálii odehrálo pamětihodného. Kdybych to učinil, byly by tyto dějiny méně srozumitelné a neúplné, zejména když války, jichž se Florenťané musí zúčastnit, vyplývají nejčastěji z jednání ostatních států."
Florentské letopisy nenabídnou jen historii tohoto města. Dokonce je samotný začátek věnován mnohem dřívějším událostem, jako byla putování kmenů napříč Evropou až po Afriku.

Setkáme se tu s líčením válek mezi jednotlivými státy Itálie a nekonečnými změnami spojenectví. V samotné Florencii se blíže dovídáme o bojích mezi guelfovy (stoupenci papeže) a ghibelliny (stoupenci císaře). Dále také o rozbojích mezi šlechtou, měšťany a vládou. Do toho šarvátky mezi různými rody.
A samozřejmě jsou tu hojně zmiňována jména rodu Medici a přínosy jejich členů pro Florencii.

Bohužel proto, že má kniha tak velký rozsah, se člověk lehce ztratí a zkrátka mu začnou jednotlivé události splývat a hrozně se mu plést.

2 18.02.2018

Oddechovka na večer.
Dobře se četla, jen škoda té předvídatelnosti už od samého počátku a absence alespoň nějakého menšího zvratu.

2 24.03.2017

Velice zajímavá a poučná knížka.

Ukazuje nám, do jaké míry zasáhla 2. světová válka do životů obyčejných lidí. Jak jednoduše a náhle můžeme přijít o přístup k potravinám, elektřině, žít v neustálém strachu, ztratit svobodu.
Ale naopak i jak někteří dokážeme být odvážní a lidští, pomoci v tísni, byť riskujeme všechno.
Co mě docela zklamalo byl útěk královské rodiny ze země. Přišlo mi, že nechali celé Nizozemí na holičkách.

Opravdu oceňuji fotografie hlavních hrdinů, domu s krytem a pod., knížku to ozvláštnilo.

Kniha nám ukázala, co s člověkem dokáže udělat touha po moci, k jejíž dosažení se jde doslova přes mrtvoly. A je jedno, jestli jdou počty mrtvol do tisíců...

2 31.10.2015

Jak se říká, sto lidí, sto chutí. Mě kniha nenadchla, ale ani neurazila.

Margueritě jsem po celou dobu jako ženě moc nevěřila. Bylo to způsobeno právě jejím "povoláním" kurtizány. O to příjemnější bylo zjištění důvodu, proč se v příběhu zachovala tak, jak se zachovala.

Armand na mě působil jako naivní snílek a slaboch. Snad polovinu děje probrečel. Avšak i on nakonec překvapil, že je schopen pomsty.

Alexandre Dumas nám krásně vykreslil dobu, kdy společenské postavení bylo na mnohem větší výši, než dnes.
Počátek vztahu hlavních hrdinů mi připomněl trend dnešních náctiletých, kdy na sociálních sítích někoho po jednom dni vztahu/známosti strašně milují.

2 10.10.2015

Murakami nepíše vůbec špatně. Kafka se četl dobře a jednoduše, jen mi prostě žádná z postav nepřirostla k srdci a kniha mě nějak výrazně nezasáhla. Možná alespoň pan Óšima pro mě byl nejzajímavější postavou. Úmyslně jsem si před přečtením nezjišťovala, o čem vlastně kniha bude, aby mi spoiler nezkazil dojem, takže jsem byla překvapena sci-fi nádechem (i když teď vím, že Murakami sci-fi nepoužil poprvé). Nakonec mi to vlastně ani nevadilo.
Po přečtení kniha v člověku zanechá hodně nezodpovězených otázek, ocenila bych na některé znát odpovědi, i když to bylo Murakamiho záměrem.
Nejvíc se mi líbily části kolem událostí učitelky s dětmi na výletě a jejich pozdější prošetřování.

2 21.03.2015

Moje první přečtená kniha, týkající se smrti a případného života po smrti. Myslím, že jsem si zvolila dobře. Po přečtením ve mě zanechala směs různých pocitů...
Probudila ve mne zvědavost, co asi bude, ale v pozitivnějším duchu, než tomu bylo doposud. Zklidnila mi myšlenky, vlastně celkově jsem pocítila větší vnitřní klid a Moody dokázal zodpovědět na většinu otázek, které by byly proti jeho studii - jestli to tak můžu nazvat.
Nejsem sice naprosto přesvědčena, že nejde pouze o aktivitu mozku a způsob těla, jak se vyrovnat s blížícím se koncem, ale ráda bych věřila, že smrtí začíná další život. To, že tu jsme, přece musí mít nějaký hlubší mysl.

Vždy, když jsem dočetla třetinu, říkala jsem si, o čem dalším vůbec může Moody ještě psát ?.. Přestože následující části přinesly nové, zajímavé informace, přistihla jsem se, že mě občas nedokázaly udržet v maximální pozornosti. Zkrátka, občas se něco opakovalo, ale nějak jsem s tím byla smířená od začátku :D

Každopádně kniha stojí za přečtení :) (Hodnocení spíše 4,5 hvězdy)

2 11.10.2014

Čtivá detektivka s vymazlenými detaily a sympatickými hlavními postavami. Originální (jestli to tak můžu napsat) není jen život L. Rhyma, ale i samotný děj, který vlastně trvá jen pár dní :)

2 24.08.2014

Musím se přiznat, občas mívám pořádnýho křečka a prokrastinaci zažívám častěji, než bych chtěla :D :/
Knížka se četla skoro sama a vlastně všechny témata na mě působily, že se mě vážně týkají (a ony týkají). Zpracování je hodně pěkné a lehké k pochopení. Dá čtenáři návod, jak na sobě zapracovat a poměrně jednoduchými způsoby změnit přístup k životu a k řešení různých problému.
Pro mě osobně, je ale nejtěžší, vytvořit si osobní vizi a jak ráda bych ji našla. Snad mi v tom opětovný prolítnutí téhle knížky a pořádný zamyšlení pomůže... a snad tenhle plán nevyprokrastinuji ;) :D

2 23.12.2013

Kniha mě pohltila hned na začátku a od čtení mě neodradil ani fakt, že jsem měla před sebou neuvěřitelných 600 stran. Nelituju ale toho času, který jsem jí věnovala. :)

2 30.06.2013

Dávám o hvězdičku míň, v některých pasážích jsem se ztrácela. Jinak docela dobrý počtení , zápletka a závěr jsou dobře vymyšlený, zfilmovaný by to nemuselo být špatný :)

2 30.06.2013

Přestože mi po celou dobu čtení vrtalo hlavou, jestli na zeměkouli vůbec existuje tak šílená ženská s takovým životním stylem :D:D:D, jsem nadšená :) Našly se chvíle, kdy jsem se celkem zasmála, nebo jsem nevěřícně kroutila hlavou. Ale knížka mě chytla a nebudu se bát pustit se i do podobného počtení :)

2 30.06.2013

Knížka mne zaujala hned po přečtení zadní strany a nezklamala. Po celou dobu jsem se bavila a co nevidět jsem byla na konci :)

2 30.06.2013

Dlouho jsem přemýšlela, kolik hvězdiček si tahle knížka zaslouží a tak to utnu tím, že půjdu zlatou střední cestou :) Je napsaná poměrně jednoduchým způsobem. Čtenář může nahlédnout do minulosti, jak to měli Egypťané s božstvem a se samotným názorem o vzniku světa. Nejobsáhleji je rozepsán život královny Hatčepsut, můžeme se "projít" chrámem a "prohlédnout si" i její lázně. Místy se však objevovaly nudnější až zbytečně okecané části. Jsem ale obdivovatelka Egypta a tak i přesto to bylo příjemné počtení :)

2 30.06.2013

Nepřátelé lidstva jako navazující kniha na Jeho království mě bavila o něco více. Obávala jsem se, že po přečtení Quo Vadis bude nuda číst něco ze stejného období. Naštěstí, jak už jsme zvyklí, Waltari dokázal příběhem pojmout celý jeden lidský život a provést nás řádkou zajímavých historických událostí. I když mi šla z rozmotávání rodokmenu královské rodiny a sňatků jejich členů hlava kolem.

Nejvíc mě bavil Nero, jakoby ho Waltari osobně znal. Je to jedna z postav, kdy nevíte, jaká bude jeho reakce na různé podněty. Šílenej, krutej. Zkrátka jedno velké překvapení. Kdoví, jaký byl ve skutečnosti, v každém případě být tehdy boháč na vysokém postu musel být celkem adrenalin.

Občas jsem měla problém se začíst, některé Minutovy myšlenky, odbíhání a opakování se by neškodilo zkrátit. A Minutus jako postava? Klasický příklad Waltariho hrdiny. Vychytralý, ale jak přijde na ženský, mozek nechá v kredenci.

1 14.11.2023

Nenáročný historický román. Oproti jiným není kniha zatížena přemírou historických informací, díky tomu je snadno stravitelná a zapamatovatelná. Přesto jsem měla občas potřebu dohledat si více detailů na internetu, ráda se během čtení dovzdělávám.

První díl je více opředen tajemstvím, teprve se seznamujeme s Toniem a čekáme, co z něj vyleze. A právě tímto vzniká největší mínus druhého dílu. Tonia už známe, jeho postava v podstatě nemám kam růst a jde do pozadí. Celý děj je vlastně o útěku hlavních postav, i když všichni víme, kam jejich cesta směřuje. Vznikají tím hluchá místa vyplněná vatou, kdy jsem uvažovala, jestli by nebylo lepší oba díly zkrátit na jednu obsáhlou knihu. Co se týče napětí, vrcholem pro mě byly události na Tiffauges. Oproti tomu byl závěr knihy slabší.

Celkový dojem ze série je pozitivní. Faust už pro mě není jen nějaká smyšlená literární postava. Na počátku to byl živý člověk, ze kterého se stala inspirace a legenda.

1 12.03.2022