Ramondia1 komentáře u knih

Knihu jsem zakoupila včera a přečetla během jednoho odpoledne a večera. Nešlo se od příběhu odtrhnout. Smutné, depresívní, beznadějné, ale dobře a čtivě napsáno. Masakr dětské duše, vlastně několika dětských duší. Příběh je o to smutnější, že se vlastně odehrál téměř v současnosti a takových příběhů je kolem nás nemálo. Doporučuji přečíst, už jen proto, aby se lidé více dívali kolem sebe a všímali si, pokud se jim nezdá cokoli být v pořádku.

11 19.04.2023

Kniha věrohodně popisuje smutnou dobu nacistické okupace tehdejšího Československa, poválečné období a stejně neslavná následná padesátá léta. Ani jedno toto období příliš nepřálo lásce k bližnímu a hezkým vztahům k rodině a přátelům. Ale přesto, přes všechny hrůzy, které hlavní hrdinky během svého poměrně krátkého života musely prožít a přes rozdílnost věku i povahy, si nakonec k sobě našly cestu a ze závěru knihy cítím smíření a naději. Skvělá kniha.

11 11.02.2019

Příběh je sice fikce, ale zároveň tak uvěřitelný, až z toho běhá mráz po zádech. Ano, i takhle jsme mohli tehdy dopadnout. Přečetla jsem za dva večery, konec mi otevřený nepřipadá.

8 14.05.2021

Mrazivá svědectví několika různých lidí, co měli narozdíl od mnoha jiných odvahu a hlavně štěstí, že se jim podařilo z pekla jménem KLDR utéct a začít žít v rámci možností svobodně, ovšem za cenu bolestivých osobních ztrát. Doporučuji přečíst všem.

7 03.02.2022

Rodina žijící v krásném, ale drsném prostředí švýcarských Alp, je terorizována zlým, primitivním a surovým otcem. Cokoliv dobrého se v této rodině pokusí vyklíčit, je okamžitě zadupáno. Proto není divu, že se rodina rozhodla pro radikální a nešťastné řešení. Ale jak dál žít?
Moc silný, až depresívní příběh.

7 15.11.2019

Moc smutný příběh. Přestože Sára na dobu svého dětství, před tím, než se TO stalo, vzpomíná v dobrém a s láskou, je jasné, že tam bylo od počátku něco hodně špatně. Slabošská matka a nepříliš inteligentní bratři, manipulovaní dominantním otcem. Hlavně, aby byl zachován společenský statut rodiny. Hnus.
Kniha nekončí happyendem, není divu, to ani nelze. Celkově se mi kniha líbila už jen proto, že jsem vyrostla v Plzni, mám ráda Šumavu, znám popisovaná místa a taky ráda sbírám houby.

7 14.11.2019

Nádherná kniha, tak nějak od poloviny příběhu jsem rozluštění tušila, o to víc jsem Jane fandila a jejímu úchylnému bezcharakternímu manželovi jsem přála ten nejhorší konec. Bravo, paní Fieldingová!

7 05.06.2014

Opět jeden šokující příběh, který člověka nadzvedává ze židle. Strašné, že takové zrůdy, jako byla Davidova matka, chodí po světě, neuvěřitelný je i postoj jeho slabošského otce, kterému je zřejmě milejší flaška chlastu, než osud vlastních dětí. Jediné, co mi vadilo, že byl tak trochu zazděn okamžik, kdy a proč nastal ten nenadálý zvrat v matčině chování. To jsem se nedověděla a mrzí mě to.

7 05.06.2014

Kniha byla zajímavým pohledem na hrůznou událost, která v té době, a vlastně ani v jiné době, neměla obdoby a sondou do duše pachatelky. Akorát nechápu názory některých lidí, že čin provedla proto, že jí při jejím utrpení nic jiného nezbývalo. Jaké utrpení? Jsou lidé, kterým se stane skutečná životní tragédie, přijdou o partnera, o dítě, nebo třeba "jen" přijdou o práci, jsou finančně na mizině .... kdybychom všichni měli řešit svoje trable tím, že budeme vraždit náhodné lidi, tak je polovina národa po smrti. Její utrpení bylo vsugerované, bylo to v její hlavě, kdy si situace, se kterými se člověk v životě setkává, mylně interpretovala jako útoky proti své osobě. Samozřejmě, že určitě zažívala od lidí nepřátelské jednání, ale to byla odezva na její chování. Názory, že jí nikdo nepomohl - vždyť ona vlastně o žádnou pomoc nestála, ji bavilo se zaobírat sebou samotnou a svými křivdami. Možná za to nemohla a byla skutečně duševně nemocná, ale jak jí pomoci, když nechce? Četla jsem, že v roce 2015 bude mít premiéru film o Olze Hepnarové, jsem na něj zvědavá.

7 02.04.2014

Přestože jsem si tu přečetla dost kritických recenzí, obsah knihy mě zaujal a rozhodla jsem si ji přečíst. Není to žádný literární skvost, ale příběh je rozhodně uvěřitelný a pochopitelný. Jediné, co mě trochu zaráželo, bylo to, že se Eliška popisuje jako zakřiknuté dítě, vychovávané, nebo spíš ignorované podívínskou a samotářskou tetou, přesto po překročení dospělosti a náhlé smrti tety vykročila najednou do života jako suverénní slečna a užívala si bezstarostného mládí.
Každopádně pozdější nástup psychických obtíží, způsobených dílem genů a dílem její urputné snahy dopátrat se pravdy, byl celkem předvídatelný. A že jsme se nedověděli motiv počinu její matky? Tak to v životě chodí, činy psychicky nemocných lidí prostě logické vysvětlení nemají. A že má příběh otevřený konec? To je naprosto reálné, psychická onemocnění jsou během na dlouhou trať s nejistým cílem. Nebo tu někdo čekal, že příběh skončí tím, že se vzali, milovali, měli kupu dětí a žili šťastně až do smrti?

6 27.06.2019

Kdysi dávno, to už je asi 20 let, jsem se náhodou potkala s jedním starým pánem,kterému do devadesátých narozenin mnoho nechybělo. Měl povídavou náladu, vyprávěl zážitky ze svých mladých let a utkvěla mi v paměti jedna věta: Pamatujte si, že slušnost mezi lidmi v tomto státě zničila nacistická okupace a následný komunistický režim. Tenkrát jsem uznala že na jeho tvrzení něco je.
Když jsem začala číst tuto knihu, tak kromě Bohdany a Martina mi nikdo nebyl sympatický. Všichni ostatní se jevili jako prospěcháři, bezpáteřníci, kariéristé, Blanka jako rozmazlený smrad. Ale v průběhu čtení knihy jsem si vzpomněla na slova onoho starého moudrého pána a jeho slova v mé mysli nabyla konkrétního významu. Ano. Relativně slušné lidi, plné ideálů a očekávání, semlela špatná doba. Ale pan Svatopluk svině bohužel byl, když autorka popisovala, jak manipuloval s lidmi prostřednictvím svého vysokého postavení, svrběly mě ruce. Knihu jsem přečetla během dnešního odpoledne a přímo volá po druhém dílu.

6 24.05.2019

Tak při téhle knize jsem se bavila od začátku až do konce Mojmíkovou blbostí! Výborná knížka.

6 07.05.2014

Hluboce lidský a dojemný příběh, krásně napsáno, člověk si uvědomí, jaké štěstí má, když má zdravé dítě a jakými nesmysly se někdy nechá vyvést z rovnováhy.

6 02.04.2014

První třetina byla nudná a o ničem, žádný spád, myslela jsem, že knihu odložím, nemohla jsem se ponořit do nijakého a rozvláčného děje. Pak příběh překvapivě nabral spád a napětí. Ano, lidé dokáží být neuvěřitelně naivní a znovu a znovu dokážou podlehnout zvrhlému kouzlu osobnosti psychopatů, až k sebezničení. Že psychopatický jedinec na konci příběhu místo pádu na hubu zažívá triumf, ano, to je realita. Nicméně, žádným literárním skvostem tato kniha není.

5 16.02.2022

Kniha v podstatě totožná se seriálem o základní vojenské službě v osmdesátých letech. Příběh je poplatný době, ale pro mě nostalgický návrat do mládí.

5 28.04.2021

Fajn čtení - ze života, nic přikrášleného.

5 13.12.2018

Půjčila jsem si ji, protože jsem dostala k Vánocům volné pokračování "Arabská krev", tudíž ještě potřebuji přečíst "Arabskou dceru". Mám načteno dost knih s touto tématikou a tady jsem trochu na rozpacích. Ano, příběh měl spád. Ale, za mě překombinované a ne úplně uvěřitelné. Každopádně i ostatní knihy si přečtu.

4 12.05.2021

Knihy spisovatelky Fieldingové většinou přečtu jedním dechem a mám problém se od nich odtrhnout. Tady jsem měla trochu problém ji dočíst do konce, první dvě třetiny byly zbytečně rozvláčné, měla jsem problém udržet pozornost. Poslední třetina knihy už měla spád a zajímavé bylo i rozuzlení. Ale celkově má spisovatelka knihy lepší.

4 23.10.2020

Zpočátku jsem měla problém zorientovat se, kdo je kdo, protože v jedné kapitole je paralelně popisován život Anny i Alžběty, že se člověk ztrácí v ději. Ale v momentě, kdy je čtenář vtažen do děje a "rozdělí" tři hlavní hrdinky, je příběh čtivý a napínavý. Jen je v příběhu opravdu zbytečně moc postav, z nichž některé nemají na příběh žádný vliv (například dvojčata Alžběty a dva starší synové paní Králové). A některé zvraty a proměny postav a vztahů mezi nimi byly pro mě taky trochu nepochopitelné.
Ale knihu doporučuji, dobré přečíst.

4 24.08.2020

Ze začátku čtení nebylo nic moc, ale, jak se naschvály toho malého psychopatického zmetka Hanny postupně začaly měnit na skutečně promyšleně agresívní útoky s cílem zlikvidovat nenáviděnou matku, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Konec mi takhle stačil, nepotřebuju pokračování, je jasné, jak by se příběh vyvíjel dál.
Každopádně ani jeden z členů rodiny mi nebyl sympatický. Perfekcionistická, ale přitom psychicky labilní matka je naprosto závislá na svém slabošském manželovi (mimochodem popis jejich erotických hrátek mi vyvolával žaludeční nevolnost), o tom malém zákeřném zmetkovi raději ani nemluvím.
I když celý příběh není úplně uvěřitelný, četl se dobře a mrazí mě při představě, že bych tyto lidi měla třeba jenom za sousedy.

4 10.09.2019