qydko komentáře u knih
U málokteré knihy mi vychladne ranní káva... Transport za věčnost je sice určený mládeži, ale když si člověk uvědomuje, že autor vychází z historických pramenů, musí ho tato kniha zasáhnout.
Králík je super, takové knihy mám moc ráda. Krásné obrázky a jednoduchý příběh, nad kterým se dá opravdu dlouho přemýšlet.
Prašinu jsem zhltla najednou. I když je určena jiné věkové kategorii, užila jsem si ji.
I třetí knihu s Beou a Florinem jsem zvládla přečíst velice rychle a ani chvilku jsem se nenudila.
Stěhuju se do teplých krajin... Hned a navždy.
Kruté a doslova mrazivé.
Myslím, že už tu vše podstatné bylo zmíněno. Hana je silný příběh splétajících se rodinných osudů, který nutí k zamyšlení.
Úsporně kreslený komix s hodně kontroverzním námětem, dal mi ovšem mnoho podnětů k přemýšlení.
Hmm, tak na to, že je mi dobře s horkou čokoládou, knihou a s teplýma ponožkama u krbu, jsem asi nepotřebovala takovou instruktáž...
Alena Mornštajnová je živým důkazem toho, že česká literatura je kvalitní a má čtenářům co nabídnout. Slepá mapa je rodinnou ságou, osobně mi připomínala Špulku modré nitě, jen mnohem čtivější a zajímavější.
Zvláštní příběh. Mrazivý, krutý, ale přesto má v sobě něco uklidňujícího.
Namlsaná Kruhem jsem se nadšeně pustila do čtení, leč nebylo to ono. Psát autor sice umí, ale tento příběh si mě nezískal.
Vždycky, když jsem si říkala, že má autorka moc bujnou fantazii, vzpomněla jsem si, že kniha je podle skutečné události... ne, to snad ani není možné, čeho jsou lidé schopni. Kniha čtivá, mrazivě opravdová. Už se těším na další díl.
Pohádky s dobrým koncem jsou pro mě moc moralistické a málo pohádkové. Ani jako dítě jsem si je moc neužívala.
Trošku jiné pohádky... moje oblíbená kniha z dětství.
Měsíční kroniky jsem si zamilovala. I když asi nejsem ten čtenář, na kterého primárně cílí, moc se mi líbily.
Autorka psát umí, o tom už dlouho nepochybuju. Vlk samotář mě dostal. Ani ne tak hlavní dějovou linkou jak životem Luka s vlčí smečkou. Doporučuju.