Sex není zadarmo

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autobiografický komiks kanadského autora. Chester se po rozchodu rozhodne nesnažit se navázat pevný vztah s jinou dívkou. Sex, poté co mu začne scházet, získává ho tou nejsnadnější cestou: platí za něj. Ve své knize otevřeně líčí svoje zkušenosti s prostitutkami a zprostředkovává čtenáři svět profesionálních milenek. Věcnému vyprávění odpovídá i přesné a úsporné výtvarné pojetí. Komiks je především polemikou s tradičním chápáním vztahu mezi mužem a ženou....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/217975/big_sex-neni-zadarmo-217975.jpg 3.691
Žánr:
Literatura světová, Komiksy

Vydáno: , Argo
Originální název:

Paying For It, 2014


více info...
Nahrávám...

Komentáře (23)

Kniha Sex není zadarmo

jirka7470
15. října

Chester Brown (který je zřejmě aromantický) je možná radikální, ale odnaučovat se (napsal bych odnaučit se, ale spíš je to neutuchající proces) zakládat svou sebeúctu na tom, zda jsme v romantickém/sexuální vztahu, je proti všemu, do čeho nás společnost normativně tlačí.

Téma sexuální práce sice je ústřední, ale kolem něj dekonstruuje mýtus ideálu (posesivní) monogamní romantické lásky. Brown sám na začátku knihy žije v polyamory vztahu, ale i poté se vymyká konvenční normativitě.

Ohledně sexuální práce kritiky poukazují na to, že kniha je psána z jeho pohledu, ne z pohledu těch žen. Na druhou stranu autor s nimi mluvit a s mnohými se sblížil, jen nemohl osobní skutečnosti uvést v knize, aby je nekompromitoval. Přesto má kniha bohaté poznámkový aparát, kde se zamýšlí i nad jinými kontexty, včetně možného sexuálního otroctví a podle čeho na něj lze usuzovat, či ne.

Brown je radikální v tom, že nechce sexuální práci jen dekriminalizovat, ale i deregulovat. V tomhle jsem konzervativní radikál a o některých argumentech bych diskutoval.

Např. mám pocit jisté ambivalence, kdy podporuje komercionalizaci sexu, ale zároveň ctí jeho privatizaci. Protože „se dělá v ložnici“. Nicméně to narážel na argument z 60. let (který je fakticky překonaný), týkající se dekriminalizace homosexuality. Proč zrovna sex, ač se týká těla, má být vyjmut z regulace, na rozdíl od jiného obchodu, který se také těla týká? Bude určený rozdíl mezi thajskou a erotickou masáží? Jak to, že na jednu stranu komerční sex obhajuje a přitom na druhou stranu apeluje na to, že je „příliš intimní a posvátný“? Nemá pravdu, když to přirovnává ke stejné svobodě, jako když jemu platí za komiksy. Protože jsem přesvědčen, že má nějakou legální dohodu. Ano, je možné mít web, kde umožní přístup k obsahu jen platícím lidem, ale takto fungují OnlyFans. Vůči redakci má jistě smlouvu, kdy oni mohou vymáhat produkt a on peníze.

Když vykresluje svět bez kriminalizace a regulace sexuální práce, mohl by oslovit i jiné kontexty. Tedy diskuze nad neplacenou prací jako takovou je na místě. Nevím, zda ho napadlo, že když se žena (a je zde poněkud heteronormativní kontext) ve svém soukromém životě odmluví, že souhlasí se sexem, ale chce finanční odměnu, stejně tak se druhá strana může odmluvit na finanční odměně za to, že bydlí v jeho bytě, nebo že uvaří či poskytne jinou službu, což myslím, že Brown opomíjí.

Ohledně genderového kontextu je pravda, že v jednom dodatku mluví o mužích a upozorňuje na dvojí metr a tendenci k paternalizaci žen. U mužských sexuálních pracovníků takové tendence nemáme. Na druhou stranu vzít v potaz genderový kontext, dynamiku a nerovnováhu moci spíš chybí. Např. nabídku „kuřby“ od prostitutky na ulici nebere jako obtěžování, ale „prostý dotaz“. Ano, kdyby se to opakovalo, obtěžovalo by ho to. Myslím, že ženy na ulici jsou ale v jiném postavení ohledně vystavení obtěžování. Navíc, mě obtěžuje i telefonát z call centra nesexuální povahy.

Ohrazuje se také vůči povinným lékařským prohlídkám. Nevím, jak je to v Kanadě, ale já sám mám zákonnou povinnost pravidelných lékařských prohlídek a jako omezování svobody to nevnímám. V porno průmyslu pak jsou také samozřejmostí. Chápu jeho argument, že se svým zdravím má být člověk zplnomocněn zacházet sám, což přirovnává ke kouření, ale kouření regulováno je - především pasivní kouření. Tedy nebere v potaz, že se neřeší zdraví dané sexuální pracovnice, ale spíš ohrožení zdraví klientely.

Také mám pocit, že ohledně regulace sexuální práce používá argument výjimky potvrzující pravidlo (když mluví v podstatě o jednom případu ranče, na kterém vykresluje, proč je regulace státem vždy špatná). Přitom na případech sexuálního otroctví vždy poukazuje, že to jsou výjimky – tedy že to, že někdo k výrobě bot zneužívá lidi, neznamená, že zakážeme boty, ale řešíme ono zneužívání od výrobce, či dodavatele.

S čím vůbec nesouhlasím, respektive kde Brown nemá pravdu, když popírá závislost (drogovou) jako možnou fyzickou či duševní poruchu. Dle něj člověk prostě může udělat rozhodnutí a přestat si píchat heroin. Tam si myslím, že už není radikální, ač chápu jeho pint, ale mýlí se.

“Feminists have accepted that choice is possible when it comes to a different, difficult subject: abortion. The feminist position (and I agree with it) is that women own their bodies and therefore each woman has the right to choose to get an abortion if she gets pregnant. This is called being "pro-choice". Feminists should be consistent on the subject of choice. If a woman has the right to choose to have an abortion, she should also have the right to choose to have sex for money. It's her body; it's her right.”

Radoľa
13. května

Urputnej snahe obhájiť pravidelný platený sex ustúpila kvalita komiksu. Dejová aj výtvarná. Chatrný dej s monotónne sa opakujúcimi príbehmi sprevádza rovnako jednotvárna kresba. Autor však vo svojej únavnej snahe stále nemá dosť. A tak, aby presvedčil čitateľa o svojej myšlienke, že chodiť za prostitútkami je veľmi vhodná alternatíva klasického vzťahovo párového žitia (a je jedno či na jednu noc, týždeň, mesiac, roky alebo celý život), tak v závere opúšťa kresbu úplne a zaplavuje čitateľa spústou síce kontextuálne zaujímavých faktov, ale vo výsledku rovnako nudiacich, ako zvyšok obsahu obrázkového príbehu s inak veľmi trefne, pravdivo a lákavo znejúcim názvom.


kktnk
22.03.2020

Komix o tom, ze sexbyznys je vlastně jen ten byznys a kdyby to tak brali všichni, svět by byl jednodušší. V lecčems se dá souhlasit, v lecčems ale ne - třeba v autorově rezignaci na vztahy, jak je vnímá společnost dnes. Nicméně čtenář se zamyslí, a to je plus.

zdenur
20.10.2019

Chester Brown objevil díru na trhu. V Kanadě chybí databáze prostitutek, tak ji vydal knižně. Některé toho moc nenamluví, některé jsou ukecané dost, od toho se odvíjí i četba. Plus nějaké zasvěcení a doslov. Zajímavé, ale žádná sláva.

girdi
19.05.2019

Bylo to neotřelé a osvěžující. Forma komiksu dala palčivému tématu prostituce velmi poutavý a netradiční náboj. Myslím, že i když byl pohled autora pořád jen pohledem z jedné strany barikády, podařilo se mu zachytit problematiku placeného sexu celkem zeširoka a komplexně. Rozhodně věřím, že to mnoho lidí přinutí se zamyslet a snad možná i občas přehodnotit některé zažité představy a předsudky.

LuckyVagabond
23.01.2019

Jeden z těch komiksů který si vezme na paškál nějaké tabu a ukáže ho v lidském světle. Nikdy mě nepřestane fascinovat o čem všem se dá napsat komiks tak, aby mě bavil a zároveň mě přinutil zapřemýšlet a přehodnotit nějaké předsudky.

Vlastně byl komiks svým způsobem v něčem krásný. Těžké popsat.

AlčaH
28. června

Napsat hodnocení na tuto knihu není úplně jednoduché... Bylo na ní toho dost, co mě nějak zaujalo, ale na druhou stranu také pár věcí, které mě vyloženě štvaly...

Líbilo se mi, že se autor pustil do vcelku kontroverzního tématu, kterým placený sex bezesporu je. On to téma uchopil dost svérázně, čistě ze svého pohledu a ze svých zkušeností. Očividně měl štěstí, stejně jako dívky, se kterými se potkával, takže v jeho podání to vyznívá, jako že prostituce je vlastně strašně skvělá a vede ke šťastnému životu prostitutek i klientů. Jsem ochotna připustit, že někdo to tak má, takže to, že já se s tím třeba vnitřně úplně neztotožňuju a celé je to podle mě daleko složitější a zamotanější, nemá na moje hodnocení knihy vliv. Naopak - knihu beru jako zajímavou sondu do míst, kam já se v životě nejspíš nikdy "nedostanu"... Některá zamyšlení nad vztahy (posesivní monogamie - láska spíše připomínající touhu vlastnit) navíc byla opravdu zajímavá a hodna dalšího zkoumání...

Co jsem od knihy určitě čekala, tak byly nějaké intenzivní emoce, rozrušení... Pravdou ale je, že mě komiksová část po čase začala spíš nudit. Motiv se pořád opakoval, měnila se jen jména dívek a jejich taxy.

Nejzajímavější části tak nakonec byly ty, kde Chester Brown rozebíral s přáteli své názory na placený sex a své postoje k milostným vztahům. Z toho důvodu se mi hodně líbila i textová část knihy připojená na závěr, ve které byly dodatky a poznámky prošpikované nejen názory a argumentací autora, ale také zajímavými fakty (např. o legálních bordelech v Nevadě). To vše dohromady tvořilo dobrý základ pro to, aby si člověk z knihy odnesl něco víc, než jen "adresář" torontských prostitutek, ale také témata k zamyšlení - třeba vztahy, jak to s nimi je i jak to s nimi bude do budoucna...

Elsinor024
20.05.2019

Hodně originální téma - obhajoba prostituce z pohledu aktéra, který těchto služeb využívá, píše a kreslí o tom a je se svým životem spokojený. Zároveň si myslí, že "manželství je špatná instituce" a doufá, že do budoucna "čím dál víc lidí přestane považovat posesivní monogamii za nějaký ideál".
Jako příklad jsou potom na konci uváděni Mosuové z Himálají, kde spolu páry nikdy nebydlí, jen se příležitostně a svobodně navštěvují. Nikdo neřeší, kolik kdo měl partnerů, nikdo nežárlí a "mezi Mosuy dnes nežije nikdo, kdo by si pamatoval nějakou skutečně ošklivou hádku zhrzených milenců". Děti jsou vždy vychovávány v mateřské rodině.
No paráda - a tahle společnost je ještě čistě matriarchální:)
I autor a zároveň hlavní hrdina komiksu svůj postoj vysvětluje respektem k ženám. Ke svým prostitutkám se choval vždy slušně, nikdy jim neubližoval a kdyby se dozvěděl, že je někdo zneužívá a drží násilím při téhle práci, byl okamžitě připraven jim pomoci.
Takže nakonec proč vlastně ne. Svobodná vůle dvou svobodných lidí, kteří spolu uzavřeli vzájemně prospěšný obchod.
Jak se tady píše v komentářích, Chester se nebojí nastavit úplně jiný úhel pohledu, než z jakého jsme zvyklí se celý život dívat (provádí to se sebevražednou upřímností). A to není nikdy špatné, zamyslet se nad starým dogmatem a přehodnotit postoj převzatý od okolí a výchovou.
Jen mě tak napadá, kdyby se autorova dcera, sestra, matka, babička zabývaly touto vychvalovanou prací, jestli by zůstal k prostituci stále stejně otevřený a tolerantní. Ale protože Chester Brown vypadá trochu (dost:) jako mimozemšťan z havarovaného UFO z Roswellu, je klidně možné, že ano.

1