Puntíkatýhrnek komentáře u knih

Pořád přemýšlím jaký názor na knihu mám, protože pocity z ní jsou dost smíšené...ze začátku mě příběh velmi zaujal, poetické líčení dekadentní krásy Galicie mi vzdáleně připomínal Fráňu Šrámka... v prostředku jsem si začala říkat, že obsah je spíš banální "mýdlovou operou" a závěr byl tak překonstruovaný, že už jsem se modlila za konec knížky, jen proto, abych věděla, kdo zabil Alvara...Za mě, navzdory vysokému hodnocení ostatních...průměrná zápletka, použitá obvyklá a stokrát ohraná témata např. sexuálního zneužívání dětí církví, při odkrývání pointy občas jde až daleko za hranicí absurdity a celkově vyznívá tak nijak, alespoň ve mně zanechává spoustu otázek...Je to kniha, kterou bych si znovu nepřečetla..Čtyři hvězdičky dávám jen za úžasný rozjezd...

3 06.07.2018

Tahle knížka se četla dost těžce...zaujal mě začátek, přetrpěla jsem prostředek a závěr mě osobně docela zklamal. Určitě je dobře, že Yrsa začala psát novou sérii, protože v sérii s Tórou už asi bylo napsáno vše...také je pravda, že každá kniha ze série se nečetla lehce, ale celkově se mi líbila a například hned první kniha Poslední rituál byla skvělá...z téhle nové série jsem dost v rozpacích...o to víc, že za úplně nejlepší její knihu považuji Pamatuji si Vás všechny, která se skutečně čte jedním dechem a předpokládám, že DNA byla napsána až po téhle naprosto čtivé knize...to se bohužel o DNA napsat nedá...za mě průměr, spíš slabší (četla jsem jí měsíc), ale spisovatelka má mnohem víc talentu, než v uvedené knížce předvedla...

3 07.06.2018

Musela jsem se vyloženě nutit, abych knihu dočetla...příběh na mě působil velmi vykonstruovaně a snaha o napětí na mne nepůsobila, nezaujal mě ani osobní život hlavních postav...námět nebyl úplně špatný, ale asi by se dal zpracovat i jinak...už jsem četla lepší, čtivější detektivky, osobně spíš nedoporučuji...

3 30.01.2018

paní Třeštíková umí psát...umí vymyslet hezký příběh, jen nevím, proč ho má potřebu vždycky tak překombinovat, že působí prostě nereálně...ne že bych měla něco proti náhodám, ale je jich tam prostě moc..

3 05.09.2017

Velmi složitý příběh, pěkně napsaný, ale ne nějak strhující. Za sebe bych řekla, že složitý je až dost, hlavně ke konci věčné přeskakování v ději. Jediné, co mě zaujalo bylo posledních pár stránek před koncem, kdy se "objevila" Míšina psychopatologie i když i to mi přišlo už tak trošku přehnané...A co se týká policejní práce a život detektivů to bylo dost slabé...Bohužel jsem ještě nečetla žádnou knihu od autorky, která by mě vyloženě dostala.

3 24.08.2017

Kniha se mi nečetla moc dobře, neměla moc velký spád. Závěr nebyl nijak překvapující. Jediné co asi nejde přehlédnout, byla hloubka utrpení "vraha". Osobně knihu nedoporučuji, ne že by byla napsaná špatně, ale nic poutavého to není a navíc je to víceméně depresivní čtení.

3 18.08.2017

Další skvělý případ oddělení Q. Myslím, že je to jedna z mála sérií, kde jsou příběhy stále stejně dobré nebo lepší. V podstatě nemám ráda knihy o starých odložených případech, ale v podání Morcka, Rose a Asada je to napínavé čtení. Akorát by mohl Adler Olsen dát pokoj se zápletkou, která se táhne všemi knihami, ale přesto příběhu nedodává žádnou šťávu a mě v podstatě vůbec nezajímá, co bylo před založením oddělení Q. Ono se to totiž nikam moc neposouvá, působí to na mě jako křoví, nebo vata, jen aby bylo napsáno víc stránek... a to si myslím, že není vůbec potřeba, protože příběh je silný a působivý sám o sobě. Za mě doporučuji.

3 07.08.2017

Takový příběh o ničem...Ale dala bych autorce velké plus za to, že dokázala napsat knihu jako muž...myslím tím, že uvažovala jako mužský, což sice od ženy není zrovna objektivní názor, ale přišlo mi to velmi uvěřitelné a klidně bych si vsadila na to, že je autorem muž...a to mi přišlo zajímavější než hloubka příběhu, protože v něm, bohužel, žádná hloubka není.

3 16.05.2017

Prostě se tam vůbec nic neděje... Klidně uteče deset let a stále stejný, podivně a nudně napsaný příběh bez ladu a skladu..je to druhá knížka od autorky a naprosto stejně nezáživná... Mou favoritkou se nejspíš nestane.

Naivní příběh, který je i velmi naivně napsaný...ze začátku jsem doufala, že podobnost s Ty Caroliny Kepnes bude zárukou svěžího a akčního čtení...kdepak..v podstatě se v tom těžko uvěřitelném příběhu, bez ohledu, že bych chtěla podceňovat firmu Samsonite, vůbec nic neděje a závěr je jen vrcholem celého nesmyslu...Za mě dvě hvězdičky za smysl autora pro detail a jinak si myslím, že na podobné psychopatické téma byly napsané i výrazně zajímavější knihy.

3 23.04.2017

Tahle kniha mi dala zabrat, už dlouho jsem tak dlouho něco nečetla...někdy jsem si říkala, že už to ani nechci číst..nebo spíš nechci vědět, že je něco takového možné, že se něco takového dělo a děje...dost často jsem mrskla čtečku do kouta a pár dní na ní ani nesáhla...rozhodně to není pohodové čtení na dobrou noc...nicméně neskutečně bravurně napsané, takže jakmile s tím člověk začne, nemůže skončit...absolutní top současné české knihy..alespoň pro mne...Smekám před panem Sklářem.

3 07.03.2017

Minimálně první polovinu knihy jsem vnímala jako typický prostuduchý příběh naivní husičky, která umanutě trvá na tom, že jí bude milovat muž, který jí evidentně nemiluje...Pak jsem mírně změnila názor popisem jejího zasvěcení, jenže to byla zřejmě jediná zajímavá část knihy. Určitě nepopírám moudrost dávných vědění a jiných civilizací a chápu, že příběh je poplatný prostředí, které je od našeho světa dost vzdálený..určitě věřím tomu, že moudrost filozofie vychází z jednoduchosti...Přesto je to jen naivní příběh, kterému by možná slušelo skromnější místo v červené knihovně. Co mi na téhle andské filozofii vyloženě nesedí je nerespektování lidského ducha, alespoň ducha toho druhého...někoho nějakým způsobem zmanipulovat proto, aby mě miloval mi nepřipadá jako něco obdivuhodného a moudrého...spíš mi to připomíná černou magii...Také si myslím, že to že Kantu nakonec prozřela ohledně Juana bylo dáno spíš sexuálním umem jejího kurandera a získání jiné zkušenosti, než nějakým výrazným duševním posunem díky zasvěcení...Na mne kniha zapůsobila jako průměrné dílko, které je zajímavé jen tím, jak žijí jiní lidé jinde...a kteří možná umí být duchovně zcela jinde než lidé zkažení výdobytky civilizace, nicméně pořád mi jejich život příjde v jejich plahočení víceméně stejně nesmyslný jako ten náš...A co se týká esoterické literatury, ne že by to byl vyloženě můj šálek kávy, ale i tak už jsem četla zajímavější příběhy...

3 03.01.2017

Moje třetí setkání s autorkou..fakt se mi její styl líbí, tentokrát mi ovšem příběh přišel slabší, takový tuctovější. Autorka mi připomíná styl pana Erbena, i když kapitán Exner byl přece jen větší frajírek než trošku obstarožní, usedlý Bergman. Opět obdivuji její spisovatelský vkus, napínavý příběh a logické vyústění příběhu i bez hektolitrů krve a ostatních nechutností. Musím ale říct, že z téhle série se mi zatím nejvíc líbí Ostrov šedých mnichů...Každopádně jako oddychové čtení doporučuji...

3 30.11.2016

No nevím, jak je to možné...Dívku ve vlaku, zřejmě hojně ovlivněná reklamou na strhující příběh, jsem musela mít...od loňských vánočních svátků mi leží nedočtená v knihovně a vůbec, ale vůbec se nedokážu dokopat jí dočíst..především proto, že jsem u ní asi šestkrát za sebou usnula...možná jsem v životě příliš jezdila vlakem, nebo mě zápletka typu zpackaný život hrdinky a její věčně alkoholem zakalený zrak nepříjde jako bestsellerové téma..každopádně moje favoritka to tedy není..ani navzdory počtu prodaných výtisků...Myslím, že si nechám ujít i filmové zpracování, i když v tom vidím jistý způsob jak tuhle neskutečně nudnou knihu "dočíst"...

3 19.10.2016

Po přečtení téhle knihy jsem trošku v rozpacích. Přečetla jsem opravdu velmi mnoho knih a došla jsem k názoru, že dobrý příběh, myslím tím opravdu velmi dobrý příběh, nejde nastavit..nejde z něj vytěžit víc, než v něm je. A bohužel tahle kniha můj názor na věc nezměnila.
Přestože jsem přečetla velké množství knih, otisk příběhu ve mně zanechalo jen pár z nich. Ty Caroline Kepnes mezi těch pár patří. Ona stvořila dokonalého psychopata, vedle kterého je Norman Bates hodný chlapec od vedle. Dokázala ho stvořit tak neskutečně dobře, že se člověk nemůže ubránit pocitu, že její Joe je vlastně mimořádně lidský, soucitný, spravedlivý a zcela normální, zatímco stalkuje a vesele vraždí. Četla jsem i popisek autorky, která knihu napsala poté, co jí zemřel tatínek na rakovinu, tedy v době hlubokého žalu. Opravdu se před takovým spisovatelským umem skláním.
O to víc mě mrzí, že mé velké očekávání až se začtu do pokračování příběhu, skončilo zklamáním. Joe sice téměř kopíruje chování v první knize, která je poměrně podstatná pro pochopení nového příběhu, bohužel, mám pocit, že změnil svou povahu..Možná jeho úchylnost dosáhla vrcholu, nicméně žádný posun nebo gradování příběhu v pokračování není. V podstatě je to jen přehlídka souložení, vraždění a popisování snobského života LA smetánky.Chybí mi v knize hloubka Joeova psychopatického uvažování, což podle mne byl základní pilíř první knihy a to, co z ní udělalo knihu, od které nejde odejít. Možná je to tím, že je to prostě jen natahování příběhu. Bohužel tak moc, až příběh ztrácí grády.
Pokud bych knihu měla celkově hodnotit tak Skrytá těla je průměrná kniha, kterou čtenář bez znalosti předchozí knihy Ty vlastně ani moc nepochopí, i když jsou v ní pasáže, které mají osvětlit co a jak bylo před..Je to také kniha, u které už se tak trochu modlíte za konec a čím víc se blížíte ke konci, tím čtete rychleji a to ještě jen proto, abyste zjistili, jak to skončí. Zatímco knihu Ty bych nečetla podruhé proto, abych si nepokazila dojem, který ve mně vyvolala, tak Skrytá těla si nepřečtu podruhé proto, že v knize nic nového a hlavně působivého není.

3 15.04.2016

Určitě neuznávám žádnou formu násilí na nikom, ale hlavní hrdinka totální " Blběna" u které jsem měla chuť sama jí jednu střihnout...Ukázkový případ, kdy jsem chování hlavní hrdinky nedokázala pochopit, protože od začátku věděla do čeho jde. Za mne nudný a otravný příběh s tématem stále dokola. A většina knih autorky je na jedno brdo, je mi velmi líto jejího osudu, ale nechápu, jak mohla napsat tolik bestsellerů, když to není ani vtipné, ani poučné, ani napínavé, prostě nic... Za mě nedoporučuji...

2 31.12.2022

Nevím, asi jsem četla jinou knížku a taky samozřejmě nejsem nadsamec, ale nic super čtivého to teda není. Několikrát jsem se zkoušela začíst, nicméně pokaždé mě to neskutečně nudilo. Žvásty někoho s velkou potřebou druhým něco sdělit, pravděpodobně podpořené nějakou návykovou látkou, nicméně sdělení stejně bezobsažné jako "opilecké kecy". Já se určitě k Járovi modlit nebudu. Knížek o sexu a duchovnu je spousty a určitě kvalitativně výrazně lepších. Za mě nedoporučuji.

Naprosto průměrná rádoby drsná detektivka křížená s červenou knihovnou. Spousta dějových linek neladí, rozpletení zápletky mi neposkytlo odpovědi na základní otázky ani omylem. Občas až zbytečně roztahané a zbytečně překombinované. Pokud to má být první díl serie, tak už pokračování číst nebudu, protože je to blbost... možná, že se policie v Jindřichově Hradci chová jinak než ve zbytku republiky, ale třeba malý spojler, že by detektiv, notabene bývalý policista našel to, co kriminalistický technik a jeho tým přehlédl, je prostě nesmysl... Mimochodem autorovi občas nesedí ani časové roviny...Za mě je to slabší po všech stránkách...

2 05.11.2021

Úplně nechápu tak vysoké hodnocení, mě ani druhý příběh Davida Rakera úplně nestrhnul, celkově na mě zápletka působila složitě a moc jsem tomu neuvěřila...je to jen temný a hnusný...rozhodně jsem četla zajímavější a napínavější příběhy...

2 08.09.2021

Mno, větší nesmysl jsem dlouho nečetla. Údajně špičková forenzní psycholožka s uvažováním desetiletého, možná i lehce retardovaného děvčátka, kterému nikdy nic nedojde, děj přeplácaný, dost neuvěřitelný a nesmyslný...Kniha nemá žádný spád, pořád jsem se přemlouvala, abych to dočetla, ale je to marný, je to marný...je to marný...Za mne nedoporučuji.

2 06.11.2020