piquillio komentáře u knih
Taky jste rádi poslouchali babičku, když se rozpovídala o svém dětství a mládí? Když byl náš svět o dost jiný, než jaký je teď. (Žádná televize, rozhlas, letadla, toaletní papír atd v životě většiny.) Taky jste se jí pořád ptali na to a ono? (Já jsem se třeba dozvěděl, že moje prababička si často zpívala jednu písničku, která je moje osudová. A to jsem prababička nezažil.)
Číst Kostel je jako poslouchat babičku. Ale ne jednu. A ne jen babičku. Jako byste v rukou měli rodinné poklady a nechali si vyprávět jejich historii. (Třeba jak se tenhle hmoždíř dostal do téhle rodiny.)
Všechny ty životy obyčejných lidí, obyčejných v tom nejlepším smyslu slova, jsou napsány krásným jazykem. Uvědomil jsem si to lépe až po přečtení jiné knihy, která mi do Kostela skočila z pracovních důvodů.
Zdá se vám, že jsem spokojený? Jsem o moc víc. Nadšený. A vlastně neumím lépe říct proč. Je to něco uvnitř v textu a v mém já, co padlo na správné místo. Jako když se potkají dva staří známí.
Kniha roku je tu.
Moje splněná knižní noční můra. Konečně někdo zas ukázal náročnost dětství. A že každý nemá na to, aby byl rodič. Nepříjemná knížka. A skvělá!
Nic pro idealisty. Rodinná sonda plná zmaru. Rafinovaně vystavěná novela, skvěle napsaná a božsky zakončená.
Knihu může nazvat rozvleklou snad jen sváteční čtenář. Tady nepřekáží ani jedna věta. Skvostné dílo, které mám v srdci vedle klasiků doby, ve které se tato odehrává.
Mírně neviděný titul, který ovšem v mnohém předčí propagované dívky z různých dopravních prostředků (vlaků a trajektů), je v něm víc vody než v Do vody, je tam několik zmizelých a mrazivý je rovněž. Ostatně je tam přece námraza. :) Reklama někdy vyzdvihne šunt a zakryje tak vydařenější kousek. Neváhejte, čtěte.
Naprosto pohlcující a nadmíru krásně vyvedená kniha. Čekání se vyplatilo! Nelze odložit, zběsilá jízda plná melancholie a krutosti.
Když už vydat, tak jako decela malou knížku, všechny "dialogy" zdrcnout pod sebe jako v knihách vtipů, graficky oddělit a je to. Něco malého do kabelky. Ale aby na jedné stránce (k tomu ještě kolorované) natištěno: Sorry, na to je to opravdu zbytečně velkorysé vydání. Jméno patrně otevírá možnosti a nakladatel si o svém čtenáři myslí pěkné věci.
Dlouho jsem se tak nahlas nezasmál, až se divím, že se nikdo ze spolucestujících nezajímal o právě čtenou knížku. Jenže pod vším tím smíchem je sakra pořádná dávka hořkosti. Skvělá knížka, skvělá Eleanor. Doporučoval jsem kamarádce, ta však dále žije s pocitem, že se jedná o veselou romantickou knížečku. A přitom je to solidní lístkové těsto - jedna vrstva kryje druhou a všechny chutnají a fungují skvěle.
Už roky jsem si jej chtěl přečíst, tak dlouho, až nebyl ke koupi. S vydáním od Arga už jsem neváhal a slupnul ho jak malinu. Někdo patrně řekne, že čekal víc, ale v dnešních dnech je takto laděných knih mnoho, člověk snadno otupí a není šokován. Jistě mnozí známe nejeden young adult román z nedaleké budoucnosti s podivným zřízením. Pro takové je třeba podotknout, že román už je na světě déle než jejich oblíbené série.
Já dostal mrazivý příběh, který se odkrývá postupně a zvolna graduje. Jsem velmi rád, že jsem se dalšího vydání dočkal.
Veskrze poetická útlá knížka s hezkým výtvarným doprovodem. Nejsem si jist, zda ji ocení mladé publikum, kterému je doporučována. S ohledem na množství poetiky ji spíš vidím pro zasněné dospělé (a věčné děti), jako jsem ostatně já sám.
Moje nová knižní láska. Tolik jedovatých pomluv s takovou dávkou vtipu jsem už hodně dlouho nečetl. Stále platný obrázek nás všech.
Romantismus ve skvělo formě, stíny, mráz, bílá na černé a černá na bílé, bouře, ostré hory, přemíra nevlídnosti v myšlenkách i dějích činí z této knihy stále živý skvost. Je zbytečné rozebírat zde psychologii a sociální hloubku románu. Kdo je nedocení, bude román hanět, kdo učiní opak, rád se k ní zase vrátí, jako jsem to učinil právě já.
Podmanivé, bohaté na emoce, příjemně vypjaté scény, mé oblíbené téma nedůvěry a tápání v neznámu. Rozuzlení není nijak chabé. Příjemná lahůdka.
Srdeční záležitost. Už aby vyšel čtvrtý díl. I když tento první román ze série je nepřekonatelný. Jeden z top románů dle mého vkusu.
Kniha křehká jako měsíční světlo. Dlouho jsem ji vyhlížel a moc se těšil. Tohle není knížka do autobusu, na rychlé zhltnutí. Ta se musí procítit.
Kniha, která mě dohnala k slzám. Skromný román bez patosu o hrůzách, které se staly.
Po letech se vrátil Fiškus a děda P. ve své první knížce. A já zase pookřál. Jednoduchý zábavný příběh o tom, že někdy musíte udělat moc věcí, než upečete jednu narozeninovou oslavu. Božské ilustrace a vlídný svět vás potěší.
Od prvních vět knižní láska. Už dlouho jsem nečetl s tak vytříbenou formou.
Skvělá přímá kniha, která se nebrání hrůze i něžnosti. Hlavní hrdina si umí čtenáře snadno získat.