Phoe-be komentáře u knih

Kniha, jejíž potenciál vydavatelé nafoukli ještě předtím, než se objevila v obchodech, se vždy těžce hodnotí. Příběh nemá nikterak strhující tempo, nemohu říci, že bych v mnoha momentech tajila dech, jak daná situace dopadne - ale o tom to možná nakonec je. Přežívání ze dne na den, snaha co nejvíce se citově odpoutat, aby se člověk z těch každodenních hrůz nezbláznil. Dělat, o co člověka žádají, dožít se dalšího rána svým věznitelům na truc. Lale Sokolov není nezištným hrdinou, není člověkem, který by byl symbolem protestu a odboje, ale snad možná tím víc je reálný. Napsat příběh o někom, kdo byl morálně nepošpiněným hrdinou, který zahynul v boji o vyšší princip, je asi snazší, než vykreslit příběh člověka, který občas držel hubu a krok, aby se vyhnul kulce. Kvůli rodině, kvůli lásce, kvůli - byť nepříliš romanticky vyznívající - lásce k sobě samému, pudu sebezáchovy. Právě i za absenci té prvoplánové líbivosti, za to, že se autorka nebála knižního Laleho napsat jako postavu, která občas uhnula, občas si odpustila hrdinský komentář a vždy myslela na zadní vrátka, dávám 4 z 5.

14 28.07.2019

Rodinné drama je můj oblíbený žánr a tato kniha se v jeho rámci pohybuje na nejvyšších stupních pomyslného žebříčku. Retrospektiva a intimní zpovědi jednotlivých vypravěčů čtenáře vedou od překvapivého začátku přes záblesky rodinné historie, kterou každý ze členů předkládá z vlastní perspektivy, až ke konečnému rozuzlení tragédie, jež je hrozná právě tím, jak zdánlivě snadno se jí dalo zabránit. Autorce se na nevelkém počtu stran podařilo podat velmi ucelený příběh, který si po celou dobu udržuje dobré tempo, a vyhnula se úskalí zdlouhavého, useknutého, nesmyslného či příliš patetického konce. Určitě si ji v budoucnu ráda přečtu znova.

9 27.01.2021

Alena Mornstajnova je bezpochyby vyborna spisovatelka, je vyslovene radost se seznamovat s postavami, ktere vytvari zajimave a ctive, ale nikoliv nerealne. Protagoniste jejich pribehu, od tech hlavnich, az po ty "beckove", ktere dej dotvari jen okrajove, jsou nedokonali a zivi, jejich osud me pri cteni uprimne zajima. Na pomerne skromnem poctu stran vykresluje zivoty prislusniku nekolika generaci sahajicich az na uplny zacatek 20. stoleti, aniz by celek pusobil zkratkovite, aniz by ctenar dostal z jednotlivych pribehu mene, nez kolik potrebuje. Patou hvezdicku odebiram za zaver, ktery na me pusobil unahlene a v ramci postav, jichz se nejvice tykal, i neverohodne, coz me u tak skvele knizky obzvlast mrzi.

(podobny problem jsem mela i se zaverem knihy Besa od Dity Taborske)

8 04.11.2020

Kniha ze zanru, po kterem obvykle moc nesaham - nejsem verici a tyto knihy casto sklouzavaji k citatum z Bible apod. Tahle kniha se duchovnu sice nevyhyba, rozhodne ale neurazi vericiho ani ateistu. Parkrat mi ukapla slza, jako skutecny pribeh je to srdcervouci, ale take velmi inspirativni. Znat Morrieho osobne muselo byt velke stesti.

8 25.01.2020

Skvělá kniha, kterou jsem měla tu čest slupnout jako audioknihu čtenou samotným autorem.

Smutný příběh vyprávěný se slzou v oku a úsměvem na rtu, dojemné i příšerné vzpomínky na vlastní nesnadné dětství, které autor předkládá s léty dozrávajícím nadhledem a odpuštěním. Jako většina autobiografií z per osudem zkoušených spisovatelů i Andělin popel dá čtenáři nahlédnout do životů méně než idylických a nastaví mu i pomyslné zrcadlo, ale udělá to s laskavostí a humorem.

7 31.01.2022

Dáme-li stranou nezdravý hype, který knihou a následným filmem s R. W. vznikl, a kvůli kterému se o PCT pokoušelo mnoho mizerně připravených fanynek této knihy, tak mě ten příběh velice zaujal. Hodnotit knihu popisující skutečnou událost není snadné, jak určit, kolik hvězdiček si zaslouží něčí životní zkušenost? Tady ale dávám 5* bez váhání. Příběh není zdlouhavý, ale přesto mám pocit, že jsem s Cheryl ušla každý krok, své vnitřní (a koneckonců i ty fyzické, délkou měřitelné) pochody popsala způsobem, který mi ji přiblížil jako ženu z masa a kostí, manželku, dceru, člověka hledajícího sebe sama. Dala svému vyprávění hloubku i bez zbytečného patosu a klišé v podobě velkého spirituálně osvíceného závěru... Dovolím si recenzi doplnit ještě oblíbeným citátem od Wericha, který mi během čtení často vytanul na mysli - „Člověk, který cestuje s touhou dozvědět se, směřuje přes všechny dálky hlavně k sobě samému.“

7 03.08.2020

Velmi zvláštní kniha, humbuk okolo ní vytvořený mi zpočátku komplikoval čtení - měla být velmi směšná, nebo humorná... Eleanor je určitě velmi nekonvenční, její způsob myšlení, schopnost komunikovat i slovník jako takový, ale za tím vším je její dětství a to nebylo vůbec růžové. Snad i proto mě kniha málokdy vysloveně rozesmála. Když jsem hodila za hlavu recenze a “povolila si” číst ten příběh po svém, nečekat na srandu, která nepřichází, tak jsem si knihu užívala mnohem víc. Bála jsem se velkých klišé na konci, autorka se jim elegantně vyhnula. Kniha mi nevyrazila dech, ale námět je originální, celkově lehce nadprůměr.

7 15.01.2020

Koupeno na letišti, anotace nebyla nezajímavá a kniha nestála moc. Přečteno na jeden zátah. Silný příběh ze země, jejíž kultura je pro běžného Evropana nepochopitelnou, záhadnou - o to víc výráží některé momenty dech o to silněji, o co vzdálenější je nám, Češkám, tamní koncept manželství, rodiny a mateřství. Určitě doporučuji.

7 13.02.2019

Temná a propracovaná POEzie. Dle mého dobrá volba i pro ty, co obvykle příliš neholdují "básničkám a jiné romantice".

6 04.02.2020

Zatímco první díl byl pro mě strašný zápas, ke čtení jsem se musela téměř nutit (protože všem se to přece tak strašně líbí, tak co dělám špatně?!), tak druhý díl mě hned od prvních stran bavil mnohem více a naopak jsem se na večerní půlhodinku s knihou těšila. Nemohu říct, že vztahu hlavních hrdinek rozumím, že mi připomíná některý z mých vztahů, nebo že s jednou či druhou hrdinkou silně sympatizuji, ALE - po zklamání v prvním díle mě druhý zaháčkoval, byť mé mentalitě dosti cizími vztahy a postřehy, natolik, že nyní alespoň opravdu toužím vědět, jak to celé dopadne. Není mnoho věcí, se kterými se v knize nějak hluboce ztotožňuji, ale příběh už mi neleze na nervy, a oceňuji, že dějová linka mě dokáže často překvapit, vyprávění není předvídatelné.

6 08.04.2019

Vtipné i dojemné, smutné a plné šokující reality každodenní práce lékařů. Po přečtení si jejich práce cením ještě více, sama bych rozhodování o životech druhých na bedrech nést nechtěla.

5 12.01.2021

Vyšlapaná čára je velmi jiná, jedna z knih, které je těžké s něčím srovnat. Pomalá, meditativní, plná umění a tichého souboje, intimní náhled do polámané duše. Toužit po něčem z celého srdce - postrádat talent, postrádat schopnost tu touhu naplnit... Není to kniha, kterou prostě musíte přečíst na jeden zátah - ale to zřejmě ani nebylo autorčiným záměrem.

5 17.02.2020

Originální námět a skvělé zpracování. Náhled do “zlaté éry stříbrného plátna” jsem si užívala, vyhovoval mi vypravěčský styl i tempo, v jakém se příběh odvíjel. Co se týče postavy samotné Evelyn, žrala jsem autorce všechno i s navijákem - dle mého se jí podařilo vytvořit velmi zajímavou a zároveň soudržnou postavu, ženu, manželku, milenku a dámu s velkým D. Typ knihy, kdy si i po letech snadno vzpomenu, “o čem to bylo”.

5 27.01.2020

Velmi zajimavy pribeh. Chapu, ze Baarova o svem zivote muze a nemusi rikat pravdu, jsem ale velice rada, ze jsem si precetla i slova druhe strany - a slova psana s odstupem let, s moudrosti a pochopenim, se smirenim a odpustenim. Vseobecne povedomi o tom, jake byly osudy Lidy Baarove, vykreslovalo totiz docela jiny obrazek nez tato kniha... At je uplna pravda kdekoliv, vnimam ted jeji zivot mnohem vice jako osud zeny, ktera uz od velmi mladych let, kdy se charakter jeste utvari, pritahovala tolik pozornosti, ze v proudu vsech tech nazoru a zajmu nedokazala vzdy jit tam, kde by nasla to, co jeji srdce opravdu zadalo a co potrebovalo. Nedokazala vzdy v tom viru obdivovatelu a slavy najit svuj vlastni smer a stesti.

4 26.07.2019

Na tak kratkou knihu je namet skvele zpracovany, cte se to dobre a rychle. Vypravecka se zpocatku jevi jako ta hodna z ustredni sourozenecke dvojice, postupne se ale ukazuje, ze charakter ani jedne z nich zdaleka neni cernobily... Neni to dilo, nad kterym byste jeste tydny po precteni premysleli, to u dvousetstrankoveho krimi pribehu asi ani neni primarnim cilem, ale je to neotrele, svizne, a rada po tom za par let sahnu znova.

3 02.02.2021

Jako všechny Wikingovy knihy i tahle plní, co slibuje - nic víc, nic míň. Krátké čtení o tom, jak (šťastné) vzpomínky vznikají, jak se mění či vytrácí, a jak tomu případně můžeme my sami napomoci. Nejedná se o žádnou vědeckou publikaci, které běžný čtenář neporozumí, ale ani o snůšku informací tak všeobecných a nepřínosných, že by bylo zbytečné to číst. Osobně mám populárně naučnou literaturu v oblibě, ráda podobnými kusy prokládám náročnější románové čtení. Pátá hvězdička je za Meikovy vtipy, které se možná v překladu ztratí, ale v originále jde většinou o ukázkové “dad jokes” :-)

2 03.08.2020

Snažila jsem se na této knize najít nějaké pozitivum, ale nelze. Kde nic není... Postavy jedna vedle druhé vysloveně nesympatické, děj naprosto nepravděpodobný v každém svém bodě, humorné prvky primitivní a “zápletka” předvídatelná, nudná... Dočetla jsem jen kvůli svému přesvědčení, že je čtenáři ku prospěchu přečíst jednou za čas i něco vysloveně špatného, a proto, že jsem knihu kdysi dostala jako dárek. Trpěla jsem ale opravdu na každé její stránce. Nemám nic proti komerční literatuře, kdy se autor/ka trefí do vkusu doby a vydává jeden hit za druhým, i když s poněkud opakujícím se tématem a bez větší hloubky, kde ale Alexandra Potter přišla ke svému renomé, to je mi záhadou, údajně jde o dobře se prodávající spisovatelku. Málokdy škatulkuji po přečtení jediné knihy, ale v tomto případě po ničem dalším z pera A. P. určitě nesáhnu. Jednu hvězdičku dávám za čas věnovaný vzniku knihy, jinak ale rozhodně nedoporučuji, přestože jsem názoru, že číst byť i slaboduchou literaturu je lepší, než nečíst vůbec nic. Tady si opravdu neumím představit čtenáře, kterému by přečtení tohoto nesmyslného kýče jakkoli prospělo.

2 03.08.2020

První z řady knih typu "řecká mytologie jinak" a určitě ne poslední. Jelikož mě mytologie zajímala už od dětství, nově vycházející variace na témata v ní obsažená nejspíš časem přečtu všechny. Nemyslím si ale, že je nutné být fandou řeckých bájí, aby si čtenář příběh vychutnal nebo se v něm orientoval. Četla jsem v originále a byla to lahůdka.

2 27.02.2020

Jednotlivé medailonky nejsou příliš obsáhlé, aby nudily, ale také ne natolik stručné, aby nezaujaly. Koho osud té či oné slavné ženy zajímá, bude určitě hledat/číst dál. Autor vyzdvihuje kvality jednotlivých osobností, jejich slabá místa popisuje bez odsuzování, s pochopením, s vědomím, že do hlavy nikdo nikomu nevidí... Nenáročné, ale nikoliv nezajímavé čtení pro ty, co se zajímají o český film, hudební branži. Fajnšmekři, kteří chtějí vědět více, najdou v knize dostatek odkazů na další zdroje, autobiografie apod.

2 01.01.2020

První knížka od Dity Táborské, kterou jsem četla. S povděkem kvituji zejména neotřelé téma, nepředvídatelnost děje a zajímavou strukturu s více vypravěči. Celkově skvělý zážitek, k 5 hvězdičkám tomu ale něco málo chybí. Mrzelo mě, že jsem se nedozvěděla více o (vnitřním) životě Majky, první hrdinky, se kterou se v knize seznamujeme, přišla mi zajímavá a doufala jsem, že její osud dostane více prostoru. Čtyři hvězdičky dávám také proto, že mě trochu zklamal konec - ne vývoj děje jako takový, spíš zpracování. Měla jsem pocit, že mě na tak "duchovní" konec autorka v průběhu děje dostatečně nepřipravila a tudíž mi to úplně nesedlo. Dávám 4/5 a knihu vřele doporučuji!

2 21.06.2019