Petratra komentáře u knih

Krásné čtení. Možná i díky této knížečce mám dodnes ráda žirafy ;-)

Geniální knížka. Jedna z těch, kterou milují děti i rodiče :-)

4 20.01.2016

Nízké hodnocení možná nemusí souviset nutně s knihou jako takovou ale třeba s pojetím výuky celkově. Věřím, že to není špatná učebnice, ale co je to za výuku jazyka, když na vás učitelka za celé čtyři roky mluví německy jenom dvakrát a to tehdy, když má v hodině studentku na praxi. Všechny hodiny vypadaly tak, že jsme přečetli článek, slovíčka a potom jeli od prvního k poslednímu gramatickému cvičení... S tak železnou pravidelností, že si každý mohl odpočítat, kterou větu v daném cvičení bude mít. Tohle znechucení se u mě bohužel projevilo i na vztahu k této učebnici :-) Později jsem se k tomu vrátila a "Německy s úsměvem nově" se mi zdá výrazně lepší než ta starší vydání.

4 18.01.2016

Nemohl by mi někdo prosím doporučit podobně veselou knihu, s podobným inteligentním humorem, který vzbuzuje opravdový smích a radost? Zrovna v tomhle pošmourném zimním období by mi to přišlo vhod :-) Díky.

4 09.12.2015

Velice přehledné, rostliny rozřazené podle lokality (slunce, stín, polostín), podle barev a s poznámkami o pěstování včetně toho, která kytka se hodí ke které.

4 18.05.2015

Zvláštní kniha ale velmi inspirativní. Kdysi jsem od kamarádky dostala jako dárek Souvislosti a i přes pár zajímavých myšlenek jsem tuto paní považovala za podivínku. Po přečtení této knihy měním názor. V jejích názorech je občas až bolestivá pravda, když člověk přijme její tak trochu zvláštní pohled na život.
"Ano má smysl jedině tehdy, jestli opravdu ANO, a pokud říkáte ano, ale myslíte nebo cítíte ne - skončete s tím! Vaše ano stejně nemá žádnou hodnotu, pokud jste ho řekli jen proto, že jste nedokázali říci ne."
"Čím méně si sami sebe vážíme, tím více bojujeme, čím méně máme rádi sami sebe, tím více ubližujeme druhým, čím méně lásky cítíme, tím více bolesti do našeho života přichází. Lásce se nemusíme učit, ani se k ní nemůžeme donutit. Stačí se pro ni rozhodnout. Láska je přijetí, přijetí všeho a všech."

4 15.10.2014

Báječná kniha! Už jen zjištění, že 3/4 lidí jsou extroverti pro mě bylo novinkou, která mi leccos objasnila. Díky téhle knize mnohem líp chápu sama sebe. Všem introvertům rozhodně doporučuju :) A jejich extrovertním partnerům nebo kamarádům taky,

4 15.10.2013

Atuin: Neřekla bych, že ti, které kniha nebavila, jí vidí jako něco nehodnotného. Beru to jako dílo své doby, které určitě hodnotu má a k české literatuře patří. Když jsem jí nepřelouskala kdysi na ZŠ, neznamená to, že si ji nepřečtu třeba za deset let. Film Babička jsem viděla několikrát a líbil se mi, kniha mě bohužel nebavila. Ale to je jen vyjádření mého pocitu, kterým hodnotu té knihy nijak neznevažuji.

4 29.11.2012

Vidět tuhle knihu někde na regálu, tak se jí vyhnu obloukem. Ale bohužel mě k ní dovedly osobní zkušenosti a pak je to hodně trefné čtení.

4 01.11.2012

První díl sršel nápady, bylo to něco nového, neobvyklého. Lákadlo pro děti i dospělé - v rodině jsme na to měli do třetího dílu pořadník. Se čtvrtým dílem už nadšení klesalo a klesalo a klesalo.

4 27.10.2012

Mám bujnou a bohatou fantazii, která si tuto četbu vyloženě užívala. Pro mě asi nejlepší Murakamiho výtvor.

4 27.10.2012

Jedna z mých nejoblíbenějších. Už jsem ji četla dvakrát a určitě se k ní zase někdy vrátím.

4 27.10.2012

Skvělá inspirace pro více i méně úzkostlivé jedince... Líbilo se mi. Instagram Honzy Menděla sleduju dodnes a ráda si přečtu i další jeho knížky.

3 13.03.2024

Knižní jednohubka do mhd, od které jsem nic nečekala a nakonec byla docela fajn.
"Na počátku života jsme vydáni do rukou rodičů, kteří mnohdy sami nevědí, co si počít, tak se uchýlí k početí. Na konci života jsme zase už příliš unaveni tím, jak neseme břímě žití. A tu chvíli mezi těmito obdobími zabíjíme vztahy. Vázáním se na random lidi."
"Nikdo už dnes nemá čas. Na nic, natož péct beránky. Nemáme mor, zato máme ekzémy a infarkty, ADHD a autismus. Nedíváme se navzájem do očí, nezdravíme se, míjíme se jako těla bez duší. Kromě kočiček, nákupů a notebooků s sebou všichni vláčíme své tajemné zamčené komnaty, ba celá sídla, do nichž se bojíme nahlédnout, natož pak vstoupit."

3 08.11.2021

Vlídné věty na každý den v roce. Myšlenka uvedená v citátu dále rozvinuta v krátkém textu. Četla jsem už třikrát a asi budu někdy znovu. Pro některé dny povzbuzení, pro jiné dny myšlenky k zamyšlení a rozvoji. Pokaždé v té knížce čtu něco nového co mi dříve unikalo.

3 08.03.2021

Skvělá kniha o přijetí individuality, nejen autismu.

"... v situaci, kdy se Eliška rozplakala nad obědem v restauraci, že nebude jíst, protože nechce umazat vidličku, jsem bez ohledu na okolí bleskově sehrála přesvědčivou etudu. Vidlička toužila být umazaná... Pro mě bylo na té situaci nejzajímavější, že jsem vůbec nezaváhala a přesně jsem věděla, co mám udělat, abych Elu uklidnila. A také mě trochu vyděsilo, že jsem vlastně v tu chvíli moc neřešila okolí. Za ty dva roky jsem se Eliny "nepohody" naučila automaticky vnímat jako prioritu. A zase - já nevím, jestli je to dobře, nebo špatně. Ale u mě to funguje."

3 25.02.2020

Smutné čtení ale krásně napsáno.

3 25.04.2019

Rozumím tomu, co píše Between o 3 komentáře níže. On opravdu může být rád, že to nechápe a ty věci popsané jsou mu cizí. Když jsem kdysi dostala knížku Souvislosti, nechápala jsem a říkala si, co je to za bláboly. Pak jsem ze zvědavosti nakoukla do knihy Muž nebo žena? a najednou se to všechno otevřelo a všechno začalo zapadat do sebe... Forma je opravdu zvláštní a chápu, že mnohým nesedne. Ale mnoho věcí popsaných je hodně trefných a tvoří to takovou dobrou skládanku. Je to ale skládanka pro ty, kteří popisované prožili nebo prožívají. Ostatní, vyrovnání a sebevědomí jedinci bez traumat tam tu skládanku asi spíš neobjeví.

3 01.02.2017

Kniha roku 2012 zde na databázi a aktuálně 29. nejhůře hodnocená kniha. Hmm, zajímavé...

Nostalgie. Tyhle písničky jsem milovala jako dítě a mám je ráda pořád. K tomuto zpěvníku jsem se dostala dost zajímavě. Knižní veletrh Svět knihy, nevím kam dřív koukat a najednou vidím, že u stánku vedle mě sedí Svěrák a Uhlíř s propiskami. Popadlo mě dětské nadšení :"Jéé, já si chci něco nechat podepsat, když už tu jsou". Bylo tam spousta krásných knížek, ale zpěvník byl jasná volba.

3 16.01.2016