parxel komentáře u knih

Hana je smyšlený román zasazený do nedaléké minulosti do období okolo druhé světové války. Pro mne to zárověň byla první kniha od Aleny Mornštajnové.

Přestože události vylíčené v knize byly ve své podstatě dost drsné, tak mi přišlo, že hl. postavám se nakonec se svým těžký osudem podařilo více méně vyrovnat. A to beru jako hlavní poselství této knihy.

Jedinou výtku bych směřoval k závěru, který mi přišel uspěchaný. Měl jsem zkrátka pocit, že jsem se s postavmi nestihnul pořádně rozloučit.

Za mne krásná a vzhledem k tématu citlivě pojatá kniha.

23 28.02.2021

Po knize Realita není čím se zdá být jsem sáhnul, abych se dozvěděl něco o teorii kvantové smyčkové gravitace, což má být jedna z teorií usilující o propojení teorie gravitace s kvantovou teorií.

Z hlediska stylu je kniha napsaná velmi čičtivě. Carlo Roveli se snaží vysvětlit vše co možná nejjednodušeji a nejpřístupněji. Nicméně často odbočuje k různým historickým souvislostem, což mě v této knize moc nesedlo.

Nejvíce mne zaujalo představa, že na mikroúrovni z rovnic vypadne čas, protože ho v podstatě nelze nijak měřit a tudíž nedává smysl. Dále mne zaujalo, že kvantová smyčková gravitace předpovídá, že černé díry nejsou stabilní objekty, ale dojde k jejich zániku v podobě gigantické "exploze".

Vzhledem k výše uvedenému dávám knize 3 hvězdy, protože v této oblasti mne více zaujaly jiné knihy. Navíc jsem měl pocit, že jsem se toho o kvantové smyčkové gravitaci zas tak moc nedozvěděl.

28.02.2021

Stručná historie času je bezpochyby jednou z nejznámějších vědeckopopulárních knih. Za jejím úspěchem stojí podle mého názoru zejména mimořádný životní příběh geniálního Stephna W. Hawkinga. Osobně jsem četl vydání z roku 1991 a tak nevím jak moc byly doplněny resp. přepracovány novější výtisky.

Mě se Stručná historie času moc líbila a podnítila můj zájem o přírodní vědy. Od té doby jsem přečetl řadu dalších knih. Jedná se například o knihy, které napsal strunový teoretik Michio Kaku (Paralelní světy) nebo teoretický fyzik Leonard Susskin (Válka o černé díry) a mnohé další. Rovněž na Youtube je dnes k dispozici spousta zajímavých a podnětných přenášek, které jsou přístupné i pro laiky.

Pokud jde o vlastí obsah knihy, tak je třeba stát při zemi. Současné fyzikální koncepty je velmi obtížné pochopit bez znalosti pokročilé matematiky a to i přesto, že se S. W. Hawking snažil vše co možná nejvíce zjednodušit. Proto je dobré přečíst si více pododbných knih viz má předchozí poznámka.

Zkrátka Stučná historie času je skvělá kniha a pokud se vám líbila, tak doporučiji sáhnout po dalších obdobně zaměřených knihách příp. zapátrat na internetu a dohledat si záznamy přednášek.

V českém jazyce má vynikající přednášky Petr Kulhánek. V angličtině se mi např. líbila přednáška Ericka Verlindeho - New View on Gravity and the Cosmos, ve které představuje svůj přístup k teorii gravitace. Dalším příkladem může být vynikající přednáška Davida Tonga - Quantum Fields: The Real Building Blocks of the Universe. V této přednášce David Tong ukazuje, jak by mohla vypadat rovnice tzv. teorie všeho.

Soumrak rytířstva je zakončením série Rytířské bitvy a osudy. Knihu případně její části lze číst i samostatně bez znalosti předchozích dílů, neboť se nejedná o klasickou beletrii, ale o popis historických událostí.

Mne osobně tento díl na první nahlédnutí zaujal nejméně, avšak po pár přečtených stránkách jsem se velmi rychle začetl a knihu si moc užil. Osobně se mi nejvíce líbila kapitola o Richardovi III., která měla zajímavou historickou pointu.

Této knize a obecně celé sérii nemám co vytknout. Pan Kovařík při popisu událostí vychází z dochovaných historických pramenů a mnohdy jsou jeho popisy velmi precizní a detailní. Za mne se jedná o vynikající zakončení celé série. Knihu bych doporučil všem čtenářům, kteří mají rádi historii.

2 27.02.2021

Na knihu Pí a jeho život jsem narazil náhodou v knihovně a protože jsem před několika lety viděl stejnojmenný film, tak mne zajímalo, jak moc a v čem se kniha a film odlišují.

Styl jakým je kniha napsána se mi moc líbil, přesto mám z celého příběhu trochu rozporuplné dojmy. Některé části mi přišly zbytečně zdlouhavé. Jedná se zejména o ústřední pasáž, kdy se Pí plaví na člunu a popisuje co zažil. Nicméně připouštím, že po dočtení celé knihy mi ta zdlouhavost dává určitý smysl, bez které by můj výsledný dojem asi nebyl takový jaký byl.

Nejzajímavější na celém příběhu je podle mého názoru jeho zakončení, který není zcela jednoznačný a nechává tak trochu na čtenáři, ať si sám vybere čemu chce věřit. Jestli tak trochu fantastickému příběhu nebo drsné realitě, která není vůbec "pěkná".

Na závěr bych se rád kráce zmínil o rozdílech mezi knihou a filmem. Film se poměrně věrně drží knihy, ale určité pasáže pojal trochu jinak. Některé lépe a některé hůře. Jedná se např. o ústřední scénu, kdy Pí získá svou přezdívku. Ta mi ve filmu přišla mnohem zajímavější a přesvědčivější. Naopak pasáž, kdy se Pí stane současně hinduistou, křesťanem a muslimem mi přišla mnohem zajímavěji zachycena v knize. Závěrečné vyznění celého příběhu mi přišlo zpracované lépe ve filmu. Podle mého názoru, se film a kniha se v něčem zajímavě doplňují.

Ke knize se již nechci vracet, protože to co mi přijde skutečně zajímavé je závěrečná pointa. To ostatní na mne působí trochu jako balast kolem, který je sice důležitý, ale nepřijde mi moc zajímavý. Celkově dávám tři hvězdy.

4 04.10.2020

Černí baroni jsou dnes již českou klasikou, kterou většina lidí zná díky výbornému filmu. Kniha je v podstatě věrnou předlohou, protože film většinu scén a výroků doslovně převzal. Já jsem při čtení vybavoval jednotlivé herce a jakým způsobem pronášeli jednotlivé hlášky a bylo to super.

V některých místech mi kniha přišla přece jen o hodně lepší než zmiňovaný film, protože obsahuje více scén a některé se do filmu ani nedostali. Lahůdkou byl samotný závěr, který nevyznívá tak tragicky jako ve filmu, ale spíše představuje totální rozklad morálky.

Dávám plný počet hvězd, protože se mi už dlouho nestalo, abych se při čtení v MHD tak nekontrolovaně smál a lidi kolem mne se ohlíželi co se děje. A teď mám chuť jít se pořádně ožrat. :-)

8 30.07.2020

Sběratel sněhu je v dobrém slova smyslu spisovatelská "duchařina". Podobné téma bylo již několikrát zpracováno na filmovém plátně a tak mne nepřekvapilo ničím novým. To co však dává této knize jedinečný "šmrnc" je zasazení příběhu do českých historických reálií v kombinaci s prolínáním několika časových rovin. A právě touto kombinací byla pro mne tato kniha něčím novým. Dávám čtyři hvězdy.

Abelova cena je kniha o matematicích a o jejich přínosu k rozvoji matematiky, za který jim byla udělena Abelova cena. Jednotlivé kapitoly se člení na životopis matematiků a pak na stručný, ale odborný popis jejich hlavního přínosu matematice.

Mě osobně nejvíce zaujala kapitola věnovaná J. F. Nashovi, jehož životní příběh zachycuje film Čistá duše. Dále kapitola věnovaná Andrewu Wilesovi, kterému byla udělena Abelova cena za důkaz Velké fermatovy věty.

Nejobtížnější na celé knize jsou podle mého názoru odborné pasáže, které jsou pro lidi bez hlubšího matematického vzdělání v podstatě nečitelné. Na druhou stranu, je třeba si uvědomit, že Abelova cena je pro matematiky v podstatě nejvyšší ocenění, které je srovnatelné s Nobelovou cenou. Je tedy udílena za ty nejvýznamější matematické objevy a proto ani nelze očekávat, že si k jejich pochopení vystačíte se základní znalostí vysokoškolské matematiky.

Celkově dávám čtyři hvězdy, protože i přes výše uvedené problémy se srozumitelností odborných pasáží, mám matematiku rád a přečtení této knihy považuji za přínosné.

29.06.2020

Bylo to čtení zajímavé, poučné a hlavně velmi vtipné. Doporučuji každému, kdo má rád chytré vtipy se sexuálním podtextem. Těch je totiž kniha plná a mnohdy velmi trefně parafrázují hlavní myšlenky. Za mě to je za plný počet bodů. :-)

2 04.04.2020

Neurochirguckou kliniku ÚVN, kterou vede pan primář Beneš jsem měl tu čest poznat osobně jako pacient a to hned dvakrát. Upřímně musím říct, že to pro mne byl zážitek, který se do mne zaspal nezapomenutelným způsobem. Zažil jsem tam situace, ze kterých mi běhal mráz po zádech, ale také jsem tam zažil příhody, kterým se i po mnoha letech zasměji.

Proto je občas dobré vidět to i z druhé strany. A o tom je právě tahle kniha. Je napsaná formou dialogu a je velmi čtivá. Pro mne osobně měla význam především v tom, že jsem to zažil na vlastní kůži a tak vím o čem to je.

Knihu doporučuji všem, kdo mají podobnou zkušenost. Přece jenom v životě to pak jede všechno tak rychle, že se člověk nestačí divit. A pro mne osobně bylo asi ze všeho nejtěžší ty zážitky zpracovat a přijmout. To je už je ale něco, co naše medicína moc neřeší.

9 03.04.2020

Tahle kniha šla totálně mimo mne. Asi bych k jejímu pochopení musel pořádně sjetej. Silně nedoporučuji.

02.03.2020

King psát umí o tom žádná, ale Pan merceds je slabota. Příběh je postavený na známých a zaběhlých schématech a v rámci žánru nepřináší nic nového. Chvíli jsem ještě doufal, že se Kingovi povede nějaké netradiční - nesluníčkové - vyústění celého příběhu, ale to se bohužel nestalo. Naopak, vše bylo celkem lineární, předvídatelné a v závěru dost naivní. Navíc ta náhlá prozření a nápady na poslední chvíli, to na mne působilo hodně vyumělkovaně. Zkrátka pokud by někdo napsal podobný příběh před třiceti, čtyřiceti lety, tak ok, ale v dnešní době, to chce už trochu víc.

Z výše uvedených důvodů dávám dvě hvězdy. A pokud máte chuť na Kinga, tak raději sáhněte po jiné knize.

1 13.02.2020

Vzhledem k tématu na mne komiksové zpracování působí trochu netradičně, ale proč ne. Co mi vyloženě nesedělo byl závěr. Připadal mi jako nejblbější závěr, ze všech knih, které jsem kdy čet. Zkrátka po dočtení jsem se cítil jako ze všech možných stran nakousané jablko, které někdo odližil na hřbet slona. A ty s si tím čtenáři poraď a zbytek si domysli sám. Proto dávám pouze dvě hvězdy z pěti.

1 05.02.2020

Co nemůžeme poznat je další z řady vědeckopulárních knih. Od podobných knih se liší zejména v tom, že se nezaměřuje na jeden vědní obor, ale snaží najít odpověď na otázku, zda existují hranice lidského poznání. Jinak řečeno, zda existuje něco, co ze své podstaty jako lidi nemůžeme poznat.

Přestože téma je nesmírně lákavé, tak většinu informací jsem se již dozvěděl v jiných knihách. Navíc mě osobně moc neseděla struktura této knihy. Autor se totiž v každé části vrací na začátek. Vzhledem k tomu, že jsem již celou řadu vědeckoppopuárních knih přečetl, tak jsem měl často pocit, že čtu něco co už znám. A to je asi hlavní důvod, proč jsem dal této knize průměrné hodnocení.

Navíc je autor matematik a tak má sklon matematiku hodně idealizovat a brát ji jako univerzální nástro poznání, což v některých pasážích působí trochu naivně a úsměvně.

Mě osobně tedy kniha moc neoslovila. Přesto bych neřekl, že se jedná o vyloženě špatnou knihu, ale podle mne hodně záleží na tom, jak moc vědecko populárních knih máte načteno. Případným čtenářům bych doporučil spíše více tématicky orientované knihy např. Velká fermatova věta (S. Singh), Paralelní světy (M. Kaku) nebo Válka o černé díry (L. Susskind).

31.01.2020

S pokorou přiznávám že jsem knihu nedočetl. První dvě kapitoly byly ok. Ve třetí jsem se začal ztrácet a zhruba v polovině knihy jsem už vůbec nevěděl co čtu. Pokračovat dál by nemělo žádný smysl.

Nebylo to o tom, že by se mi pletly jednotlivé postavy. Mě prostě nesednul styl téhle knihy. Přitom téma je zajímavé, ale uchopení takové odtažité a neosobní. Vůbec jsem nebyl schopný identifikovat se s hlavními postavami a s tím co prožívají. A to je podle mého názoru hlavní problém této knihy. Bez silného osobního příběhu nemůže takto komplikovaný text čtenáře zaujmout.

Kniha samozřejmě vyvolává řadu znepokojivých otázek. Pro mne však nejdůležitější otázkou zůstává, zda jsou Bezmocní tohoto světa knihou, ke které bych se jednoho dne chtěl vrátit? Navzdory kladnému hodnocení recenzentů, za sebe odpovídám "ne". Z důvodů uvedených výše, bych knihu doporučil pouze skalním fanouškům bratrů Strugackých.

1 21.01.2020

Dvanáctá obět v sobě spojuje boj v soudní síni a probíhající vyšetřování. Obě témata jsou sama o sobě atraktivní, ale jejich kombinace je doslova čtenářskou lahůdkou. Zkrátka třetí Bosch se mi moc líbil. Nejvíc mě pobavila jedna z jeho hlášek v závěru knihy: "Jsem v pohodě. Já tomu říkám nirvána a umění na všechno srát." Tohle by si někteří lidé měli vzít k srdci.

4 20.01.2020

Strach moudrého muže navazuje tam, kde skončilo Jméno větru. Kvoth pilně studuje, shání peníze na zaplacení výpalného a užívá studentského života. Škádlení s Ambrosem postupně graduje, zatímco vztah s Denou postupně degraduje. Neberte mne prosím špatně. Já jim to přeju, ale proboha, ať už se jejich vztah někam pohne. Je jedno na jakou stranu, ale hlavně ať to není pořád dokola to těžkopádné nudné nic.

Pokud jde o ostatní linie příběhu, tak ty jsem si užíval. Kvoth prostě není žádný typický kladný hrdina, dovede mít pořádně prořízlou hubu a když na to přijde, tak jedná velmi chladnokrevně.

Asi nejvýznamější otázkou pro mne zůstává, co nakonec způsobilo, že se Kvoth osobnostně proměnil z aktivního člověka na někoho, kdo v ústraní vyčkává na svou smrt. V tomto směru kniha mnoho vysvětlení nenabízí. Přesto setkání s Cthaehem mnohé naznačuje a v závěru se nad osudem Kvotha vznáší chmurný otazník.

Strach moudrého muže je skvělým pokračováním Jména větru se spoustou originálních nápadů. Bohužel nebo bohudík je druhý díl ještě více užvaněný, než ten první. Pokud to takto půjde dál, tak si budu poslední díl vozit na rudlíku. :-) Jediné co mi vadilo, bylo neustálé nedomrdlé omílání vztahu s Denou. To mi přijde, že knihu trochu sráží dolu. V každém případě jsem si čtení moc užil a i přes určitý výhrady bych tuto knihu doporučil všem fanouškům fantasy.

6 15.01.2020

Otokar Březina je mým oblíbeným básníkem. Nečte se snadno, ale nabízí mnoho. Jeho básně vynikají obrazotvorností a symbolickými metaforami ve kterých nemá sobě rovného, alespoň já jsem na žádného podobného básníka nenarazil. Stejně je tomu i ve sbírce Stavitelé chrámů. Podle mého názoru si v ní každý může najít něco svého. Něco co ho hluboko uvnitř osloví.

Na druhou stranu jsou Březinovy básně velmi obtížné. Mnohokrát jsem se přistihl, že mi slova plynou před očima, a já vlastně vůbec nevím o čem to celé je. A ani při opakovaném čtením se mi nedařilo lépe, protože jsem v hlavě neudržel tu spoustu obrazů a slov, aby mi verše dávaly smysl.

V každém případě se podle mého názoru jedná o jedinečnou sbírku a výjimečného básníka. Stavitelé chrámů bych doporučil každému, kdo se rád nechá unášet fantasií a neodradí ho dlouhé a náročné verše.

2 07.01.2020

Totální nářez. Spousta matfyzáckých vtipů a narážek, které normální člověk nemá šanci pochopit. Avšak pro zasvěcené je to doslova lahůdka a skvělá sranda.

Po dějové stránce kniha kulhá na obě nohy. Děj totiž není v podstatě vůbec žádný, navíc v určitých pasážích je kniha děsně nepřehledná a nudná. Nicméně těch pár stran, kde se třeba popisuje oddělení pro výzkum absolutna a jiné, to jsem si užil na dvěstě procent a kvůli tomu jsem rád, že jsem si tuhle knihu přečetl.

Doporučuji všem lidem poznamenaným vysokošloskou matematikou a fyzikou. Plus všem fanouškům bratrů Strugackých.

3 04.01.2020

Drobná útlá kniha, která mne více než obsahem zaujala svým minimalistickým stylem. A proto v tomto duchu i takto minimalistický komentář.

Doporučuji všem čtenářům, kteří hledají důvtipné literární osvěžení.

1 02.01.2020