Stavitelé chrámu

kniha od:


Koupit

Viděli jsme zástupy nesčíslné. Ponurou majestátností věcí kráčeli smutni. Cizí byly si duše, jak by každá z jiného světa po tajemném ztroskotání zachránila zem. I snily o svých ztrátách. O samotách uprostřed magických lesů, nad nimiž slunce podobno ptáku se zlatými křídly nekonečnými brázdilo éter; celým vesmírem letěla jeho píseň o slávě a života harmonického, o zázracích tvůrčího jitra v zahradách země a podmořských nížin, v modrých prériích vzduchu a vody: v oceány se sklánělo v žízni a pijíc rozvlnilo je bouří, v jeskyně ametystové pod ledovci západů do hnízda horských růží šlo spáti a jeho sen viditelný, hra tisíců bratrských sluncí, tančících v rytmech hudby melancholické, vznášel se nekonečnostmi zářící láskou. Noc dávala hovořit květům o jejich léčivé síle a opojení, jež dřímá v hroznech a máku. Znali jemná slova, jež jako rozhozené zrní lákají ptáky. A zvířata lesní, která neokusila krve, je přítulně navštěvovala. Snili o městech, jež vládnou nad zeměmi. O rozkoši práce, slavnostním zvonění kladiv, zkrocení ohně, závratích boje, signálech jízdy, sladkosti nebezpečenství, hrdosti dávajících, smělosti ruky, jež hází tajemné sítě nad národy, a o slovech, jež jako smolné věnce padají na města nepřátelská. O pýše orlů na horách osamělých, jejichž vířící křídla rychlosti letu zdají se nehybně ztuhlá jak z kovu a stačí zrakům protínajícím soumračný vesmír jak hvězdy. O rozkoši zničení, triumfální jízdě cyklónů nad rovinami, požárech lesů, ledových vichřicích pólů, o démonickém výsměchu živlů, které v řinčení přetrhaných řetězů blesky vybíjejí se v chaos. O tragické žízni hledajících, honbě, která tajemství stíhá cestami nesčetných světů, ústících v jediném světě, zmateně pobíhá tisíciletími, číhá na předvěkých pohřebištích a jako na skoby řeřavé ještě, dokuté právě posledním úderem kladiv, na slunce věší svá tenata neviditelná a lovecké sítě spouští v plamenná moře, která je tráví jak pavučiny. A odsouzená hledati věčně mate se mlčeními, která si kolem ní odpovídají v magických dotknutích rukou, v agónii mučených zvířat, v početí zakrytém blesky, v šílenství ztrhaných zraků i v pýše zahrabávající do země stopy, jimiž jsi kráčel. Snili o rozkoších nejistoty a hry, rozčilení tržišť, o zmatku tisíce jazyků, pokřikem plnících duši jak přístaviště, kam ze všech moří se vracejí lodě a kde orgie bázní, nadějí, krve a hříchu přehlušují hukot moří a pozdravnou střelbu a orchestry přijíždějících....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/19_/19001/stavitele-chramu-19001.jpg 3.627
Žánr
Literatura česká, Poezie
Vydáno, Tribun EU
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (4)

Kniha Stavitelé chrámu

Přidat komentář
parxel
07. ledna

Otokar Březina je mým oblíbeným básníkem. Nečte se snadno, ale nabízí mnoho. Jeho básně vynikají obrazotvorností a symbolickými metaforami ve kterých nemá sobě rovného, alespoň já jsem na žádného podobného básníka nenašel. Stejně je tomu i ve sbírce Stavitelé chrámů. Podle mého názoru si v ní každý může najít něco svého. Něco co ho hluboko uvnitř osloví.

Na druhou stranu jsou Březinovy básně velmi obtížné. Mnohokrát jsem se přistihl, že mi slova plynou před očima, a já vlastně vůbec nevím o čem to celé je. A ani při opakovaném čtením se mi nedařilo lépe, protože jsem v hlavě neudržel tu spoustu obrazů a slov, aby mi verše dávaly smysl.

V každém případě se podle mého názoru jedná o jedinečnou sbírku a výjimečného básníka. Stavitelé chrámů bych doporučil každému, kdo se rád nechá unášet fantasií a neodradí ho dlouhé a náročné verše.

Korra11
25.01.2019

Nádhera.

Thanyss
18.06.2013

Stavitelé chrámu mě příjemně překvapili. Takovou poezii bych četla i častěji :) Moc totiž nemusím klasické rýmovačky, mně se spíše líbí neveršované básně nebo nepravidelný rým a tady jsem si přišla na své. Nejvíce mě zaujaly dvě básně a to Stavitelé chrámu a Proroci.

WEIL
21.08.2011

Pěkná báseň z knihy je uvedena rovnou v anotaci.