Nekonečná, téměř průzračná modř

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Oceňovaná próza japonské literární hvězdy Rjú Murakamiho popisuje život mládeže v japonském městečku ovlivněném přilehlou americkou základnou. V knize najdete sex, drogy a rokenrol po japonsku. Samotný příběh je ponurý, nihilistický, obsahuje řadu násilných scén, popis předávkování drogami i sebevraždy a vyjadřuje celkovou deziluzi mladé generace. Za tuto knihu Murakami obdržel v roce 1976 jak cenu v literární soutěži časopisu Gunzó pro nové autory, tak i prestižní literární cenu Akutagawa šó....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/81429/big_nekonecna-temer-pruzracna-modr-Fqz-81429.jpg 3.3192
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Argo
Originální název:

Kagirinaku tómei ni čikai burú, 1976


více info...
Nahrávám...

Komentáře (42)

Kniha Nekonečná, téměř průzračná modř

hermína14
01.05.2020

Nenasytné, neuspokojitelné, smutné a bolavé...všichni jsou "za sklem"; každý za tím svým...
"..ale ty, když se upřeně zadíváš cizímu člověku do očí, zblázníš se dřív, než si to stihneš uvědomit."

timelady
23.03.2020

Za mě docela dobrá jízda! Rjú Murakami se s ničím nepáře a jde rovnou na věc. Nechutný, surový, drogy a vynucenej sex skoro na každý stránce. Takovej japonskej Palahniuk. Tohle můžu.


tlllk
18.03.2020

kniha zanechá zvláštnu pachuť, nie je v nej tá beznádej a spoločenská izolovanosť ako to v podobných knihách býva, ale tým pádom ani žiaden posun. Postavy sú spokojné s tým čím sú a tým to pre nich hasne. Ak to mal byť bojkot japonského dedičstva tak sa minul účinku.

parxel
02.03.2020

Tahle kniha šla totálně mimo mne. Asi bych k jejímu pochopení musel pořádně sjetej. Silně nedoporučuji.

Ignis
30.09.2018

Je to zajímavé, působivé a většinu času hnusné nebo nechutné. Ale docela dobře se to čte a díky tomu, že je to krátké, tak se to ani nestihne omrzet.

niki-chan
14.09.2018

Jako i v jiných případech byla kniha zapůjčena ze zvědavosti. Ale to co v sobě skrývá opravdu nestojí za čtení, příběh celkově i postavy je úplně mimo, což je vzhledem k tématu velká škoda.

Luciefever
30.08.2018

I já, jakožto fanoušek Haruki Murakamiho, jsem vzala knihu omylem. Rjú je vážně ostřejší autor. Rozhodně si od něj přečtu víc, ale k téhle knize se vracet nepotřebuju. Feťáky, jejich stavy, flashbacky a absťáky nemusím. Místy mi ta agresivita připomínala Mechanický pomeranč, ztracenost a bezvýchodnost sjetých zoufalců zase Narkopolis. Jdu si přečíst nějakého Pratchetta na spravení nálady;)

jfialova
22.08.2018

Knihu jsem si půjčila vlastně omylem, když jsem v knihovně sáhla do regálu pro Murakamiho, ale nepodívala se na křestní jméno. To jsem teda pak zírala :-) Kdo nemá rád feťácké a nihilistické knihy, ať to nečte nebo si pak nestěžuje. Není to opravdu žádné jemně vykreslené povídání o japonské mládeži, ale syrový nářez, který změnil můj osobní pohled na japonskou společnost. Nějak mi nedošlo, že tam taky žijí podobně ztracené děcka...

1