parxel
komentáře u knih
Game Industry 2
Jan Jirkovský
Game Industry je obsahově unikátní kniha, která dává průřezový přehled o problematice gamedesignu z pohledu jednotlivých profesí. Bohužel se mi nečetla moc dobře, protože styl této knihy není moc čtivý. Osobně to bylo spíše čtení silou silou vůle, než že by mne to bavilo.
V každém případě oceňuji, že někdo zpracoval toto téma. Mě osobně nejvíce zaujala kapitola o historii českých her a dále část od Dana Vávry, která byla napsaná hodně pragmaticky a popisovala rozpor mezi tím co chci dělat a co požaduje ten kdo platí. :-)
Střet králů
George R. R. Martin
(SPOILER) Druhá kniha ze série Hry o trůny plynuje navazuje na události z první knihy. G.R.R. Martin opět nešetřil stránkami, až to na mne místy působilo, že se nic něděje. Ale to byl jenom takový klamný pocit, protože ve skutečnosti všechno spělo k velké bitvě o královo přístaviště.
Velký prostor tentokrát dostal Tyrion přezdíváný skřet, kterého jeho otec vyslal do králova přístaviště, aby se v komplikované politické situaci ujal nelehké role králova pobočníka. Tyrion to učinil to s "grácií" jemu vlastní. Naplno se ukazázalo, že Tyrion je i přes drobné lidské slabosti nejenom velmi inteligentní, ale také velmi statečný. A že si v sobě nese pohnutý životní příběh. Svůj prostor dostalo i mnoho dalších postav. Nicméně jejich příběh mě zdaleka toliku neoslovil jako u zmiňovaného Tyriona. Spíše mi přišlo, že si autor jednotlivé postavy připravuje dlouho dopředu, aby je pak v příhodném okamžiku využil.
Zároveň mne trochu mrzelo, že téměř žádný prostor nedostal Rob Stark. Přitom to byla postava významná, která musela učinit obtížná rozhodnutí a myslím si, že je škoda, že jí autor vynechal a my čtenáři jsme se o něm dozvídali pouze z pohledu ostatních postav. Já osobně bych ožel například Theona Greyjoye a nebo bych ubral u Daenerys, jejíž příběh mi přišel zbytečně nastavovaný. Nicméně tohle je můj subjektivní názor a nevím, jaké další osudy si autor pro zmíněné postavy přichystal.
Střet králů je podle mne plnohodnotným pokračováním skvěle rozjeté série a i když jsem měl občas pocit, že se příběh moc neposouvá, tak to bylo jenom zdání. Autor si ve skutečnosti připravoval půdu proto, aby ho o pár stovek stran krásně vygradoval a nakonci jsem co by vášnivý čtenář plesal blahem. Doporučuji a dávám plný počet hvězd.
Tak akorát
Jostein Gaarder
Tak akorát je útlá kniha o vyrovnávání se s vlastní smrtelností. Toto téma bylo v litaratuře zpracováno mnohokrát. Jostein Gaarder k němu přistupuje se svou charakteristickou invencí a doslova na pár strankách vykouzlý milý komorní příběh, který je trochu smutný, ale zároveň velmi lidsky a citlivě pojatý. Prostě takové pohlazení po duši.
Podle mého názoru je toto velmi milá kniha, která chytne za srdce, ale ne zase tak moc. Prostě "tak akorát". Doporučuji všem čtenářům, kteří mají rádi citlivě napsané příběhy o lidské smrtelnosti.
Pěšky na Aldebaran
Adrian Tchaikovsky (p)
Pěšky na Aldebaran je kniha, která mne zaujala svým tématem. Bohužel podle mého názoru autor zcela promeškal ohromný potenciál, který toto téma nabízí, a proměnil ho v bezduchou dějovou slátaninu. A to je veliká škoda. Adrian Tchaikovsky totiž psát umí, ale tato kniha se mu moc nepovedla.
Osobně se nezototožnuji s většinovým hodnocením této knihy na DB knih. Podle mne je to slabší průměr a knihu nedoporučuji. Pokud by vás tento autor zajímal, tak zkuste jinou knihu například Klec duší.
Křehké životy
Stephen Westaby
Křehké životy jsou knihou, ve které autor líčí svou životní cestu od pomocného pracovníka při uklízení a osvětlování operačního sálu až po významného kardiochirurga. Hlavní jádro knihy tvoří různé neobvyklé a komplikované případy, které Stephen Westaby řešil.
Já osobně jsem při čtení této knihy doslova přestal vnímat čísla stránek. Jednotlivé popisované případy mi přišli velmi zajímavé a občas se za nimi skrýval i silný lidský příběh. Zároveň bych dodal, že to pro mne často bylo stresující, protože popisy operací mi přišli velmi detailní a živé. Zkrátka působilo to na mne hodně silně. Co víc si jako čtenář mohu přát?!
Křehké životy jsou velmi působivou knihou. Pro nás pacienty je někdy velmi obtížné pochopit jednání lékařů a podobné knihy nám umožňují vidět situaci z druhé strany a přispívají tak k pochopení jejich práce a toho si na této knize cením nejvíce. Knihu doporučuji všem čtenářům.
Poklad
Lincoln Child
Poklad je dobrodružný příběh o hledání ztraceného pokladu. Nikdo přesně neví, co tím pokladem má být, ale jakékoliv pokusy o jeho nalezení za podivných okolností ztroskotávají.
Osobně jsem se do čtení pustil poté, co jsem přečetl druhý příběh ze série o agentu Pendergastovi. Bohužel tato kniha žádnou takovou výraznou postavu nemá a to je jejím zásadním nedostatkem. Bez ní totiž Poklad zůstává pouhým dějovým pozlátkem, které se rozplyne poté, jak jednou odhalíte pointu příběhu.
Mě se to podařilo náhodou asi v první třetině knihy. Dění na ostrově mi totiž připomělo jednu epizodu ze seriálu Dr. House a to se nakonec ukázalo jako správný odhad. Zbytek mi přišel jako jedno velké dějové klišé.
Podle mého názoru je Poklad průměrná kniha, která klade zbytečně velký důraz na akci a na děj. Bohužel postavy, které v knize vystupují nejsou moc zajímavé. Případným čtenářům bych tuto knihu nedoporučoval a spíše bych se ohlédl po některé z knih ze série o agentu Pendegastovi, které jsou podle mého názoru zajímavější a hlavní postava je prostě "cool".
Hledání přítomného okamžiku
Ruth Ozeki
Hledání přítomného okamžiku je ve své podstatě "obyčejný" příběh o lidech, kteří se vypořádávají s tím co zažili a co je zranilo. Vyprávěním se navíc prolínají prvky budhismu, ale rozhodně se nejedná o žádnou agitaci. Spíše je to o jiném přístupu k řešení problémů a k životu jako takovému. Obecně se mi kniha moc dobře četla a čtení jsem si užil.
Jediné co mne mírně zklamalo byl závěr. Očekával jsem, že se jednotlivé části příběhu více prolnou a objeví se nějaké hlubší souvislosti. To se nestalo, což je podle mne škoda, protože závěr k tomu přímo vybízel.
Hledání přítomného okamžiku považuji za nadprůměrnou knihu. Velmi dobře se čte a podle mého názoru v sobě nese skryté poselství o tom, jak je často obtížné vyrovnat se s tím, co vám život přinese a co často nemůžete ovlivnit. Knihu doporučuji všem lidem, kteří mají rádi "obyčejné" příběhy, které nám dávají nahlédnout do nás samých.
Trhlina
Jozef Karika
Trhlina je podle mého názoru silně nadhodnocená kniha. Autor se snaží vybudovat hutnou hororovou atmosféru a z velké části se opírá o odkazy na reálné události. Zpočátku to jakž takž funguje, ale s příbývajícímí stránkami je to slabší a slabší. Postavy jsou nezajímavé a jakmile knihu jednou dočtete, tak vám doslava za pár dní zmizí z hlavy a už si na ně vícekrát nevzpomenete. A tak je to s celou knihou.
Tuto knihu považuji zde DB knih za silně nadhodnocenou a naprosto se neztotožňuji s většinovým názorem. Podle mého názoru se jedná o podprůměrnou knihu a z důvodů uvedených výše ji nedoporučuji.
Sucho
Jane Harper
Sucho je podle mého názoru dobrá detektivka. V rámci žánru sice nepřináší nic zásadně nového, ale to staré a léty prověřené dělá poctivě a dobře. Já jsem si čtení užil. Dávám čtyři hvězdy.
Pohledy do vesmíru
Antonín Rükl
Pohledy do vesmíru považuji za úvodní knihu do obecných znalostí o vesmíru, sluneční soustavě, souhvězdích a kosmologii. Kniha je strukturovaná do jednotlivých kapitol zpravidla v rozsahu 2-4 stran, které i přes svou stručnost obsahují řadu velmi detailních informací. Svým pojetím je kniha blíže "encyklopedii" a je vhodná spíše k vyhledávání konkrétních témat, než k běžnému čtení kapitolu po kapitole.
Já osobně jsem tuto knihu využil, když jsem se v rámci astronomického kurzu na pražském planetáriu připravoval na pololetní test a učil jsem se souhvězdí, názvy oblastí na měsíci a ostatních planetách naší sluneční soustavy.
Pohledy do vesmíru proto nehodnotím jako klasickou beletrii. Mě osobně se tato kniha nečetla moc dobře, ale přesto jsem rád, že ji mám ve své knihovně. Je na ní totiž vidět, že byla vytvořena s pečlivostí a že její autor měl k danému tématu velmi blízký vztah a toho si cením. Dávám čtyři hvězdy.
Moderní zahrada
Joyce Russell
Moderní zahrada je kniha, ve které autorka shrnuje svoje zkušenosti s péčí o zahradu a s pětováním různých druhů ovoce, zeleniny a bylinek. Je rozdělena na několik částí. Na začátku jsou popsány základní techniky např. jak založit záhon a v dalších částech se zaměřuje na různé praktické tipy: jak ochránit úrodu, jak mít ze zahrady co nejvěší užitek, jak skladovat zeleninu, aby co nejdéle vydržela čerstvá apod.
Já osobně jsem "prdlajs" zahradník a když už něco na své skromné zahrádce vypěstuji, tak mi polovinu něco sežere ani nevím co. A ten skromný zbytek si zaslouženě vychutnám. Pro mne měla tato kniha přínos zejména v tom, že mi dala různé tipy na vyzkoušení. Navíc je i velmi pěkně zpracovaná po grafické stránce, což je u tohoto druhu knih velké plus. Velmi také oceňuji strukturování knihy do jednotlivých tematických částí, které umožňují snadné vyhledání témat, která jsou pro mne v danou chvíli aktuální.
Vzhledem k tomu, že se nejedná o klasickou beletrii, tak jsem při hodnocení bral v potaz zejména přehlednost, užitečnost informací a jejich strukturu. Podle mého názoru se jedná o velmi pěkně zpracovanou knihu s dobře strukturovanými informacemi a řadou praktických tipů. Dávám čtyři hvězdy.
Hra o trůny
George R. R. Martin
Hra o trůny mi dlouhá léta ležela ladem skladem v knihovně. V době největší slávy, jsem z povzdálí nezúčastněně sledoval hype, který se okolo této série vytvořil. Trpělivě jsem čekal, až tohle šílenství opadne, protože ve mne vyvolává buďto nekritický obdiv anebo naopak zklamání z nadměrného očekávání.
Podle mého názoru Hra o trůny nabízí svým čternářům spoustu úžasných zážitků. Skvěle vymyšlený a prokreslený svět, spoustu zajímavých postav, vynikající dialogy, postupně houstnoucí atmosféru intrik, poutavý příběh a mnoho "přiměřeně" předvídatelných zvratů. Jako náruživému čtenáři mi ve Hře o trůny nic nechybělo. Všeho jsem dostal vrchovatou měrou.
Jediným záporem je podle mne ohromné množství vedlejších postav, ve kterých se mi nepodařilo udržet pořádek, přestože jsem si psal podrobné poznámky. Nicméně to na výsledný dojem nemá žádný vliv.
Knihu doporučuji všem čtenářům, kteří se nezaleknou mnohaset stránkových sérií. Podle mého názoru má Hra o trůny ohromný potenciál oslovit i čtenáře, kteří tento žánr běžně nečtou a nabízí mnohem více, než stejnojmenný seriál. Dávám plným počet hvězd, protože první díl jsem si moc užil.
Oceán v kapce rosy: Zenové příběhy
Henri Brunel
Oceán v kapce rosy je sbírka zenových povídek. Nic víc, nic míň.
Pro mne osobně je to jako se vším zenovým. Je to pro mne nepochopitelné, ale dále to zkouším a čekám, že to jednou uvnitř blikne a dojdu pochopení, ale ten okamžik jaksi stále nepřichází a nepřichází. :-)
A že by se tím člověk nějak jakoby "promyslel", tak to teda zaručeně nefunguje. Toť vše, co mohu k této knize napsat. Přečtěte si jí a sami uvidíte.
Tajná mantra
David Michie
Tajná mantra je volným pokračováním románu Kouzelník ze Lhasy. Osobně jsem si z předchozího románu téměř nic nepamatoval a tak jsem zpočátku trochu tápal v paměti, co že se to vlastně přihodilo. Nicméně to nebyl žádný problém.
Příběh samotný mi připadal akční a první dojmy nebyly vůbec špatné. S přibývajícími stránkami se však mé dojmy začaly postupně měnit. Nadbytek akce jaksi způsobil, že se z románu z velké části vytratila atmosféra první knihy a už to prostě nebylo ono. A ten závěr!? Co to jako mělo být!? Červená knihovna hadr. Jednou větou laciné, až běda.
Tajná mantra je podle mého názoru průměrný román, který nedosahuje kvality Kouzelníka ze Lhasy. Příběh klade velký důraz na děj a v závěru vyloženě sklouzává do laciného romantického klišé, které jaksi v kombinaci s budhistickou tématikou vytváří nepovedený "guláš".
Uvědomujte si přítomnost – Meditace všímavosti v každodenním životě
Jon Kabat-Zinn
Uvědomte si přítomnost je jednou z mnoha knih o osobním rozvoji. Hlavní myšlenky jsou inspirovány budhismem a okrajově ještě některými dalšími přístupy. Mne osobně tato kniha nepřinesla nic zásadně nového, ale spíše mi připomněla, že občas je dobré se zastavit a jenom prostě být tady a teď.
Knihu doporučuji čtenářům, kteří hledají nějaký vhodný úvod do dané problematiky. Nenechte se mýlit zdánlivou prostotou uvedeného přístupu. Někdy to nejjednodušší funguje nejlépe.
Hluboká práce
Cal Newport
Hluboká práce je kniha o tom, jak je pro nás důležitá schopnost soustředit se a jak nás moderní technologie o tuto schopnost připravují. Autor v textu stále dokola omílá několik myšlenek, až je to člověku protivné. Mnoho jeho tvrzení navíc není podloženo studiemi a mají spíše charakter osobních postřehů a názorů. To však nic nemění na tom, že v jádru s ním v mnoha ohledech souhlasím.
Doba ve které žijeme, je charakteristická tím, že informace jsou doslova na dosah ruky - stačí vytáhnout mobil. A to na nás klade spoustu nových nároků a požadavků. Musíme se naučit informační asertivitě, aby jsme se doslova neutopili v té hromadě informací, která se na nás odevšaď valí, roztyluje nás a připravuje nás o schopnost se soustředit. A to je v souhrnu asi tak vše, co jsem si z této knihy odnesl.
Nakonec zbývá otázka, zda tato kniha stojí za přečtení či nikoliv. Odpověď není jednoznačná. Podle mého názoru závisí zejména na tom, zda je pro vás toto téma nějak důležité či nikoliv. Rozhodně však od této knihy neočekávejte, že vám dá nějaký jednoznačný návod nebo praktická doporučení. Kniha je z větší části spíše teoretická a těch několik praktických tipů, které autor popisuje v závěru je navíc hodně specifických a pro mne osobně nepoužitelných.
Cykly času
Roger Penrose
Cykly času byly mou první knihou od sira Rogera Penrose. Trochu mne mrzí, že jsem se k jeho knihám nedostal o pár let dřív. Líbí se mi originalita jeho matematických představ a jejich přesah do kosmologie a dalších oblastí fyziky. Jeho nápady se často zdají být pohou matematickou konstrukcí bez fyzikálního základu, ale i přesto jsou moc inspirativní a zajímavé.
Hlavní myšlenku této knihy jsem pochopil tak, že poté co hvězdy spotřebují veškeré palivo, černé díry se vlivem Hawkingova záření rozpadnou, tak ve vesmíru zbydou jenom částice a záření. Zbylé částice se postupně také rozpadnou na záření, tedy na částice s nulovou klidovou hmotností, čímž se "smaže" entropie, pak se přeškáluje konec jednoho vesmíru na druhý a je to. Celý cyklus začíná znova.
Penrose přitom vychází ze skutečnosti, že současný kosmologický model Lambda-CDM předpokládá na počátku období velkého třesku a na konci zrychlující se rozpínání. Penrose k tomu říká, že obě tyto fáze jsou si v něčem nápadně podobné a prostě je na sebe jenom matematicky přeškáluje. Celá tato konstrukce obsahuje některá slabá místa. Představa, že se všechny částice rozpadnou na záření je zatím neprokázaná. Rovněž není jasné jak fyzikálně odůvodnit přeškálování konce jednoho vesmíru na začátek vesmíru následujícího. Matematicky to není problém, ale co to znamená fyzikálně není ani trochu jasné. V každém případě Penrose navrhnul i možnost jak tuto skutečnost ověřit analýzou reliktního záření, ale přesvědčivý důkaz pro dokázání své teorie nenašel.
Podle mého názoru se jedná o vynikající knihu, která čtenáře nešetří a pokud jí nechcete jenom tak proletě, tak vám dá zabrat. Odměnou za vloženou námahu je seznámení s neotřelými myšlenkami jednoho skromného, ale geniálního pána, který v roce 2020 dostal Nobelovu cenu. Pro mne jasný "must read".
Na youtube je volně dostupná krásná, ale dlouhá přednáška "Roger Penrose - legenda matematické fyziky" od prof. J. Podolského. Zájemcům vřele doporučuji.
Konec světa & Hard-boiled Wonderland
Haruki Murakami
Konec světa & Hard-boiled Wonderland je román, ze kterého mám smíšené dojmy. Příběh je hodně symbolický a nelze ho chápat doslovně. Spíše ho musíte nechat na sebe působit a vnímat různé pocity, které ve vás vyvolá. Osobně nedovedu moc dobře vyjádřit, o čem celé to vyprávění vlastně je.
Na jednu stranu mám pocit, že ústřední téma pro mne v současnosti není aktuální a neoslovuje mne. Na druhou stranu, některé scény a obrazy z tohoto nevšedního románu mi utkvěly v paměti. Možná, že mne oslovily na nějaké mnohem hlubší úrovni, než si dovedu uvědomit a než dovedu vyjádřit prostřednictvím slov. A to je mnohem víc, než se podařilo spoustě jiných knih.
Dávám čtyři hvězdy, protože jiné Murakamiho knihy mne oslovily o chlup víc a byly pro mne srozumitelnější.
Nonstop
Brian Wilson Aldiss
Nonstop je takový "děděček" mezi sci-fi příběhy. Podobně jako u románu Hvězdná pěchota mne velmi mile překvapilo, že i po více než 60. letech, které uplynuly od jeho vydání, je tento román stále čtivý a zajímavý. Pointa už dnešní čtenáře asi moc nepřekvapý, ale podle mne se jedná o klasiku žánru, která stojí za přečtení.
Zlaté české pohádky
Lucie Lomová
Čtyři klasické české pohádky v moc hezky zpracované komiksové podobě. Osobně mám s touto knihou navíc spjatou krásnou vzpomínku, když mi syn ukazoval, že se mu moc líbí pasáž z pohádky o dvou bratrech, kde se současně s dvěma princi narodí i "dva hnědoušci", což jsou dvě štěňata. Příběh pohádek navíc věrně kopíruje svou předlohu a za sebe mohu tuto knihu jedině doporučit.