parxel parxel komentáře u knih

☰ menu

Dlouhodobá tajemství krátkodobých obchodů Dlouhodobá tajemství krátkodobých obchodů Larry Williams

Inspirativní pro trading i pro život.

13.08.2016 4 z 5


22. 11. 1963 22. 11. 1963 Stephen King

Tak tohle bylo počtení jak se patří. Kingovi se povedlo uchopit cestování v čase velmi jednoduchým a originálním způsobem a navíc ho propojil s vraždou J. F. Kennedyho. Obě zmíněná témata jsou velmi poutavá sama o sobě, ale zde je vše navíc ještě podtrženo tím, že hlavní hrdina musí prožít několik let v minulosti, aby se dostal do toho správného časového okamžiku. Nevyhne se tak ani tomu co patří k "běžnému" životu, jako navazování vztahů apod.

Ano kniha je poměrně tlustá a King tam zas nakydal pár "růžových trpaslíků", ale přestože King nešetřil stránkami, tak mi délka románu přišla přiměřená a musím rovněž pochválit závěr. Někdy mi totiž připadá, že King vymyslí skvělou zápletku, vytvoří úžasnou atmosféru a příběh a pak to vše zakončí na úrovni Sluníčka pro malé děti, což se zde naštěstí nestalo.

Doporučuji všema palcema co mám a hvězdama, které mohu dát.

05.08.2016 5 z 5


2001: Vesmírná odysea 2001: Vesmírná odysea Arthur C. Clarke (p)

Dnes už v podstatě sci-fi klasika, která má ale stále co nabídnout. Pokud bych měl něco vyzdvihnout, tak je to především záběr knihy, neboť na takto útlou knihu je množství zahrnutých témat skutečně ohromující. Nicméně detaily nechci prozrazovat, abych někoho nepřipravil o překvapení. Rozdhodně doporučuji všem příznivcům sci-fi.

Film od Kubrika také stojí za to vidět, ale místy je to pěkné psycho. Tak se na to připravte a nenechte se odradit.

03.08.2016 4 z 5


Mrtvé duše Mrtvé duše Nikolaj Vasiljevič Gogol

Po přečtení první kapitoly jsem si myslel, že tuhle knihu nikdy nedočtu. V podstatě 30 stran o tom, jak se Čičikov chystá na nějakou společenskou událost, leští si body a pulíruje se. To mi přišlo o ničem. Pak jsem se, ale velmi rychle začetl a zbytek knihy jsem doslova a do písmene zhltal. Naprosto mě uchvátil Gogolův "suchý" humor a některé kapitoly me vyloženě nadchly. Například kapitola o tom, jak se šíří pomluvy městem. Ta byla prostě kouzelná. Nezapomenutelný zážitek. Jenom mne trochu mrzí, že Gogol nestihl dopsat závěr. I přesto dávám plný počet hvězd.

30.07.2016 5 z 5


Kreutzerova sonáta Kreutzerova sonáta Lev Nikolajevič Tolstoj

Toto byla první kniha, kterou jsem od Tolstoje četl a nebyla to dobrá volba. Děsně mě štvaly ty moralizující kecy o všem možném i nemožném. Nicméně je zde jedna vynikající pasáž, ve které je vylíčeno, jak je hlavní hrdina zmítán a rozerváván vlastními emocemi a díky ní stojí tato útlá kniha za přečtení.

30.07.2016 3 z 5


Emoční inteligence Emoční inteligence Daniel Goleman

Toto je po velmi dlouhé době kniha, kterou jsem nedočetl, což se mi moc často nestává. Samotné téma je zajímávé, ale nesedělo mi pojetí knihy. Přišlo mi, že se autor na moha místech opakuje stále dokola a celkové vyznění je více či méně (spíš více) takové pesimistické. Pokud máte navíc zkušenosti a znalosti z jiných psychologických směrů, tak na vás některé závěry mohou působit vyloženě povrchně.

27.07.2016 2 z 5


Jsou světla, která nevidíme Jsou světla, která nevidíme Anthony Doerr

Kniha Jsou světla, která nevidíme mi v mnoha ohledech připomínala Zlodějku knih. Nicméně v porovnání se Zlodějkou knih mi tato kniha přišla mnohem zajímavější a vyzrálejší.

Příběh se nejprve soustředí na dvě hlavní postavy, slepou francouzkou dívku a německého sirotka, a později se přidá několik dalších postav. Vzhledem k nelineárnímu způsobu vyprávění je vám hned od počátku jasné, že se jejich životní příběhy nějakým způsobem setkají jenom nevíte jaká cesta k tomu povede.

Na knize oceňuji především prolínání různých časových rovin a propojení s pohádkou resp. legendou o Moři plamenů. Dále bych vyzvedl závěr knihy, ve kterém se s postavami nakrátko setkáte s větším časovým odstupem. A vy je tak můžete spatřit v jejich plné lidskosti. Poznamenané tím co prožili a z daleka ne se vším vyrovnané.

Moc krásná kniha, ke které se jednoho dne určitě vrátím.

25.07.2016 5 z 5


Bezhlavý jezdec Bezhlavý jezdec Thomas Mayne-Reid

Bezhlavý jezdec mi v knihovně ležel řadu let bez povšimnutí. Jedná se totiž o žánr, který moc nemusím. Po jeho přečtení však musím konstatovat, že to vůbec nebylo špatné. Příběh v podstatě nedává prostor pro žádné velké překvapení, ale ono to kupodivu funguje i tak.

Závěrečný verdikt: příjemné zpestření a zároveň vybočení ze čtenářskéh stereotypu.

25.07.2016 4 z 5


Chata v Jezerní kotlině Chata v Jezerní kotlině Jaroslav Foglar

K tomuto příběhu jsem se poprvé dostal v dětství, když vycházel formou komiksu v Kometě. Po letech jsem se k němu vrátil a opět mne nezklamal. Co víc dodat. Pan Foglar prostě takovéhle příběhy uměl napsat. Moc krásná kniha.

05.07.2016 5 z 5


Městečko Pines Městečko Pines Blake Crouch

Knihu jsem si přečetl poté co jsem viděl seriál a zajímalo mne jak se knižní verze liší od té filmové. V tomto směru se nekonalo žádné velké překvapení. Seriál v podstatě kopíruje knihu a odlišuje se v drobnostech (v seriálové verzi možná trochu více vyniknou různé časové linie). Nicméně jeden podstatný rozdíl tady přece jenom je. Kniha končí cca v místě, kdy se seriál dostane do poloviny. To znamená, že druhá polovina seriálu nemá oporu v knižním zpracování a je to sakra znát, protože kvalita jde prudce dolů.

Zpět ke knize. Kniha je napsaná velmi dobře jenom se občas člověk neubrání pocitu, že by hlavní hrdina v průběhu umřel asi tak 3x na krvácení do mozku. Nicméně to je detail, nad kterým jsem ochotný přimhouřit obě oči, protože to bohatě vynahrazuje atmosféra a originální napád.

Autor se rovněž netají tím, že inspirací pro něho byl seriál od Davida Lynche Městečko Twin Peaks. V tomto směru kladně hodnotím, že se autorovi podařilo vytvořit kompletně jiný příběh. Nejedná se tedy o žádnou napodobeninu výše zmíněného seriálu.

Celkově dávám čtyří hvězdy, protože si myslím, že poté co se jednou dozvíte pointu, tak kniha ztratí část svého kouzla a nemá smysl se k ní vracet. Nicméně vzhledelm k originalitě příběhu a úžasné atmosféře bych tuto knihu doporučil všech čtenářům hororově laděných příběhů.

29.06.2016 4 z 5


Jak drahá je nepoctivost? Jak drahá je nepoctivost? Dan Ariely

Tohle je druhá kniha, kterou jsem od Dana Arielyho četl a líbila se mi ještě víc než "Jak drahé je zdrama". Hlavním tématem knihy je tenktokrát nepoctivost a vše co s ní souvisí. Ariely vás postupně seznámí s experimenty, které v této oblasti vykonal a k jakým dospěl závěrům.

Z popsaných experimentů vyplývá, že nepoctivost je součástí lidské povahy a nepodléhá kulturním rozdílům. Jediný rozdíl, který Ariely našel byl u bankéřů a finančníků u kterých zjistil, že mají větší sklon k podvodnému jednání.

Vzhledem k tomu, že se pohybuji v oblasti veřejných zakázek, tak mě osobně nejvíc rozsekala kapitola o tom, jak může transparentnost podporovat nepoctivé jednání. Dalšími zajímavým tématem bylo, jak nepoctivost souvisí s kreativitou a altruismem.

Výsledné hodnocení je celkem jasné. Tady prostě není o čem diskutovat. Plný počet hvězd.

25.06.2016 5 z 5


Cestou na Camelot Cestou na Camelot Janny Wurts

Tato kniha je netypická tím, že kombinuje dohromady povídky se sci-fi a fantasy tématikou. Navíc jsou zde obsaženy dvě linie povídek, které na sebe volně navazují.

První se týká elfské vůdkyně Červánek. Vyznění těchto povídek mi přišlo takové trochu nijaké.

Druhá je o galaktickém pilotovi Jensenovi, který se snaží dopadnout vyhlášeného zločince. Tato linie mi přišla mnohem zajímavější, protože jednání hlavního hrdiny postupně přerostlo v určitý druh obsese a pro dosažení svého cíle byl schopný jít doslova a dopísmene přes mrtvoly.

Dále mne zaujaly povídky Most ze snů a Cestou na Camelot. Nápady do nich vložené mi přišli originální a neotřelé.

Celkově mě některé povídky přišli zajímavější jiné méně, což je u povídkové knihy poměrně obvyklé. Dávám čtyři hvězdy, především za nápaditost příběhů.

21.06.2016 4 z 5


Zlodějka knih Zlodějka knih Markus Zusak

Od téhle knihy jsem podle hodnocení očekával trochu víc. Něco z čeho si, jak se říká, sednu na prdel. To se bohužel nestalo.

Styl, jakým je kniha napsaná, je velmi pěkný a čtivý. Bohužel zápletka samotná mi přišla strašně jednoduchá, téměř až nezajímavá. Vyprávění příběhu z pohledu Smrti mi přišlo jako skvělý nápad s velkým potenciálem, který ovšem autor podle mého názoru dostatečně nevyužil.

Nakonec pak nezbývá než nějaké to pofňukávání nad dojemností příběhu. Nicméně to si nechám, až budu starší, senilní a budou mi vrzat kolena.

Podle mého názoru se jedná o průměrný román, který je nadopovaný židovskou tématikou, ale obsahově trochu pokulhává. Tři hvězdy - tedy průměr.

12.06.2016 3 z 5


Stín Stín Johana Tichá

Průměrná fantasy, která mne v podstatě ničím nepřekvapila.

05.06.2016 3 z 5


Legenda o Rennardovi Legenda o Rennardovi Jiří Mazurek

Tato kniha mne velmi mile překvapila. Nejedná sice o žádný epický fantasy příběh, ale o fragmentovité vyprávění o druhém rytíři - ďáblovi z Giansbora, nicméně na pozadí zdánlivě prostého příběhu se děje ještě něco navíc. Zprvu to jen matně tušíte a později to nabyde konkrétnější podoby, avšak i přesto zůstane nakonec plno otázek nezodpovězených. Do příběhu tak vnese světlo, až druhé pokračování Legenda o Garoně.

Závěrečný verdikt: fantasy příběh, který dle mého názoru stojí za povšimnutí. Velmi příjmené překvepaní z české kotliny. Krásné čtyři hvězdy.

02.06.2016 4 z 5


Živá voda Živá voda Marcel Pagnol

Přesně takovéhle příběhy mám rád. Jednoduchá zápletka založená na základních lidských emocích, dobře prokreslených postavách a úžasném vypravěčském stylu, díky kterému se kniha čte v podstatě sama. Jediné co bych knize asi vytkl je zbytečně přeslazená pasáž v závěru. Podle mne by bylo mnohem zajímavější, kdyby se autor více soustředil na utrpení postav, které padly na úplně dno, tak jako to dělá ve svých knihách například Sylvie Germain.

Na závěr bych dodal, že tohle byla první kniha, kterou jsem od Pagnola četl a rozhodně nezůstane poslední. Doporučuji a dávám plný počet hvězd.

30.05.2016 5 z 5


Snadno a rychle filozofem Snadno a rychle filozofem Jörg Zittlau

Tato kniha mne velmi mile překvapila a pobavila. Autor v ní odlehčenou formou představuje celkem 40 osobností - filosofů. Pokrývá přitom období od antiky až po současnot. U každého filosofa na cca 4-5 stránkách stručně rozebírá jeho život, vztah k opačnému pohlaví, systém a co nám jeho učení dává dnes.

Knihu bych doporučil všem vyznavačům monstrózních "myšlenkových" filosofických systémů, aby si uvědomili, že své myšlenky mohou vyjádřit jednoduše, tak jim zobák narost a nemusejí zatěžovat budoucí generace nesmyslnými žvásty, které beztak namají žádné praktické využití.

Závěrečný vedrikt: Takhle si představuji knihu o filosofii. Velmi se mí libila struktura a odlehčená forma knihy. Některé hlášky se mi nezapomenutelně zapsaly do paměti. Čtyři hvězdy.

28.05.2016 4 z 5


Správce Impéria – Císař Správce Impéria – Císař Raymond E. Feist

V posledním dílu Ságy o Impériu se Mara vydává do Thurilu, aby odhalila tajemství, které skrývají černooděnci. Přestože je tato část důležitá, je zároveň i bohužel zbytečně užvaněná a vůbec by jí neškodilo zkrátit nejméně o polovinu. Knize ubírá dynamiku a pokus o vytvoření napětí tím, že je Mara v neustálém ohrožení života, tady prostě nefunguje, protože bez ní by děj nemohl pokračovat. A tak některé scény působí zbytečně teatrálně.

Když se pak Mara vrátí, tak se to konečně rozjede. Děj se rozpadne do několika linií a zavládne chaos předznamenávající počátek velkých změn. V této části děj konečně dostane tah na bránu. Některé zvraty se dají předvídat jiné méně, ale celkově jde o velmi slušné zakončení.

Závěrečné hodnocení: velkolepé zakončení výborné ságy, kterému by v některých částech neuškodila menší užvaněnost a teatrálnost. Jinak ale plný počet hvězd.

22.05.2016 5 z 5


Správce Impéria – Vrah Správce Impéria – Vrah Raymond E. Feist

A jede se do finále. Mara zpočátu schytává jednu ránu za druhou. Ono to vlastně ani jinak nejde, protože se prostě stala moc silnou a je potřeba jí trochu srazit hřebínek. Do hry zasáhne shromáždění mágů a Mara tak musí rozehrát Velkou hru proti jejich nezpochybnitelné moci.

Ovšem to nejlepší na prvním dílu záveřečné části je, že konečně dostal prostor vrchní špech domu Acoma - Arakasi. Z postavy, která do té doby byla na vedlejší koleji, se tak stává hlavní tahoun děje. Vůbec tu část, kdy Arakasi pronikne do domu nájemných vrahů, jsem si z celé knihy užil asi nejvíce.

Plný počet hvězd.

18.05.2016 5 z 5


Muž, který sázel stromy Muž, který sázel stromy Jean Giono

Nemám co dodat. Příběh je sám o sobě dost výstižný a cokoliv bych napsal by bylo navíc. Tři hvězdy, protože jsou jiné příběhy, které se do mne otiskly mnohem více.

17.05.2016 3 z 5