Kreutzerova sonáta

kniha od:


Koupit

Novela ruského realisty L. N. Tolstého zaměřená na problematiku sexuality. Autor nepřímo, pomocí monologu rusa Pozdnyševa, vysvětluje, jak by se měli lidé chovat ve svém milostném životě.

https://www.databazeknih.cz/img/books/70_/70833/kreutzerova-sonata-70833.jpg 4.1301
Žánr:
Literatura světová, Novely

Vydáno: , Melantrich
Originální název:

Krejcerova sonata, 1889


více info...
Nahrávám...

Komentáře (47)

Kniha Kreutzerova sonáta

Drolreich
05. listopadu

Moc jsem od této knihy, či spíše knížečky, nečekal, ale byl jsem nakonec příjemně překvapen snahou Tolstého rozebrat dynamiku vztahu mezi mužem a ženou s akcentem na problematiku žárlivosti. Navíc si po dočtení můžete pustit Beethovena, jen tak anebo pro lepší pochopení díla.

ujira
13. října

kniha nutí promyslet téma sexuality, soupeření, vztahu mezi mužem a ženou.


meluzena
29. září

Vynikající, malá velká psychologická kniha (podobně jako Smrt Ivana Iljiče). Zde Tolstoj bravurně vylíčil nenápadného Pozdnyševa od „nedobrovolného“ pozbytí panictví a z toho vyplývající celoživotní přístup k sexualitě a ženám, jeho manželství, hádky, žárlivost a zoufalství, které vyústilo v čin. Tolstoj tohle umí hodně dobře, rozumí lidské povaze, vtáhne vás to děje a vy chtě nechtě Pozdnyševa pochopíte. (Nemohla jsem se zbavit myšlenek na vynikající film Válka Roseových.) Občas mne při čtení překvapila bryčka nebo koňské zpřežení, načež jsem si uvědomila, že to není současná novela, ale že byla napsána v roce 1889. Což mluví samo za sebe.
Tolstého Kreutzerovu sonátu mohu doporučit ke čtení a Beethovenovu Kreutzerovu sonátu k poslechu :)
---
„Byli jsme k sobě připoutáni řetězem jako dva trestanci, kteří se vzájemně nenávidí, ztrpčují si navzájem život a snaží se to nevidět.“
---
„Začali jsme žít ve městě. Ve městě se nešťastným lidem žije lehčeji. Ve městě člověk může prožít sto let, aniž zjistí, že už dávno umřel a shnil. Nemá čas se zaobírat sám sebou, pořád je zaneprázdněný.“
---
„Od prvního okamžiku, kdy se jeho pohled setkal s pohledem mé ženy, jsem postřehl, že zvíře, které v nich obou číhalo, se nehledě na všechna společenská pravidla zeptalo: ‚Smím?‘ a to druhé odpovědělo ‚Ó ano, zajisté.‘ “

Blue
24. září

Můj čtenářský dojem je nevalný. Myslím, že kniha už patří literární historii. Ve své době způsobila poprask, dnes už asi mnoho čtenářů nezaujme.

Talys
17. září

Nadčasová studie psychologie patologické žárlivosti. Tolstoj umí v čtenáři vzbudit emoce a vyzývá ho k diskusi o morálních otázkách platných v každé době.

Zuna1990
05. září

Myslím, že táto novela z roku 1889 nesie so sebou mnoho odkazov na feminizmus a genderové ideológie, ako muži poskytujú ženám vzdelanie, rieši spoločenské postavenie žien, či fungovanie manželstva. Postava ultrakonzervatívneho obchodníka na úvod ma nasrala svojimi myšlienkami, ako sa ženy majú podriadiť mužovi, báť sa ho, dištancovať sa od svojich záľub, priateľov a zábavy. Jej poslaním má byť rodiť deti, starať sa o manžela a zaistiť teplo domáceho krbu. Avšak v druhej časti sa Tolstoj prihovára autobiograficky cez Pozdnyševa. Psychologická sonda pocitov spolužitia dvoch ľudí, ktorí spolu sú ani nevedia prečo a myslia si, že deti im pomôžu zachrániť vzťah, pričom upadli do ešte väčšej vzťahovej priepasti. Vzťah muža, ktorý kvôli žiarlivosti, sklamaniam, očakávaniam, hnevu a všeobecnému smútku zabije svoju ženu počas hrania Kreutzerovej sonáty.

FlexiMZ
21. srpna

Ač jsem nějakou tu klasiku na střední četla, Tolstoj mě minul. Měla jsem před ním respekt a zdálo se mi, že je to prostě moc těžké čtení. Teď, o pět let později, se ke klasice znova vracím a chci ji víc prozkoumat. Jak se říká: klasika je něco, co chce mít každý přečtené, ale nikomu se do ní nechce. Přesycenost všemi novinkami mne nakonec dovedla zpět a první karta padla na Tolstého a jeho Kreutzerovu sonátu, o které si ani nevybavuju, že bych se někdy učila, což je škoda. Jde o malou knížečku, pro některé záležitost na hodinku a jedno posezení u kávy. Ale tolik myšlenek, co je ukrytých v těch 140 stranách... Nečekala jsem, že mě to tolik pohltí! Doslova jsem hltala každé slovo, jak moc čtivé to bylo. Vracela jsem se a četla některé pasáže znovu a snažila si vrýt každou větu do paměti. Příběh je to vlastně jednoduchý s až primitivním dějem, ale s tolika úžasnými myšlenkami! Je tu popsané manželství dvou lidí, jejich vztah, jeho vývoj. Láska, touha, žárlivost, vztek... Je tu toho spousta, nad čím člověk při čtení i po dočtení musí přemýšlet.

certik003
20. srpna

Ruská klasika mě jako studentku minula, což bych ráda změnila, ale i tak mám respekt, proto jsem si vybrala tuhle útlou knížku s vysokým hodnocením a popravdě jsem nečekala, že se mi bude líbit. Vlastně jsem ani netušila, co mám očekávat, protože anotaci jsem si nepřečetla. Takový psychologický rozbor vztahů mezi oběma pohlavími jsem rozhodně nečekala a místy jsem byla dost překvapená. Konec byl pro mě hodně překvapivý, ale v tehdejší době nejspíš asi normální.

1