Ossisa Ossisa komentáře u knih

☰ menu

Myší díra Myší díra Simona Votyová

Autorku jsem neznala a na knížku jsem narazila náhodou někde na internetu, ale nakonec se z toho vyklubalo příjemné překvapení. Příběh je vcelku originální, vypravěč trošku netypický, ale dobře. Napsáno čtivě, s pochopením pro lidské slabosti. Témata, která se v příběhu řeší jsou spíš smutná, ale psaná s optimismem. Prostě za mě fajn příběh a postavy sympatické. :)

04.02.2022 5 z 5


Tiché roky Tiché roky Alena Mornštajnová

Když jsem začínala číst Tiché roky, moje očekávání nebyla moc vysoká. Četla jsem totiž už dvě autorčiny knížky - Slepou mapu, která se mi líbila, a pak Hanu, která mě naopak neoslovila vůbec. A já se tak nějak bála, aby další kniha nebyla v duchu Hany, což se naštěstí nestalo. Naopak. Příběh malé Bohdany a jejího otce mě dostal víc, než bych čekala. A předběhl tak i moji oblíbenou Slepou mapu. Hltala jsem stránku za stránkou, při některých scénách tajila dech a ke konci se i trošku dojala. Ano, asi to nebude příběh pro každého jako Hana, ocení ho spíš ti, co mají rádi psychologii, a to "něco" nevysloveného mezi řádky. Za mě rozhodně povedený počin. :-)

03.05.2019 5 z 5


Houbařka Houbařka Viktorie Hanišová

Z české literatury určitě jedna z nejlepších knížek za posledních pár let, četla jsem teď podruhé a pořád jsem z ní nadšená. Četla jsem i Do tmy, se kterou je srovnávána, ale ta mě moc nenadchla, Houbařka je mi sympatičtější. :) Vůbec celková atmosféra knihy mě dostává do kolen - ponurá, temná, přesto Sisi neztrácí naději, že bude líp. Jinak čtivě napsáno, konec by mohl být více uzavřený, ale nevadí. I tak výborné čtení, byť téma veselé nebylo.

31.03.2019 5 z 5


Na konci světa Na konci světa Hana Oboda Kolaříková

Velmi dobře napsané, krásná čeština. Autorka má osobitý styl psaní, který jsem si oblíbila už u knihy Mušle. Moc se mi líbí, jak pracuje s příběhem, z drobných střípků postupně skládá obraz, který se v celé své kráse většinou ukáže až na závěr. A často i překvapí. Tady mě konec potěšil. Nechat se vláčet osudem je jednoduché, vzít život do vlastních rukou těžší, ale myslím, že výsledek za to stojí. :)

29.12.2018 5 z 5


Pes Pes Kerstin Ekman

Taková milá jednohubka, hlavně ze začátku se líbil mi styl psaní - je takový popisný a hodně o pocitech - úplně jsem tu zimu a hlad se štěnětem prožívala. Ke konci na mě ale začalo být těch popisů až moc, naštěstí je to krátké, takže v pohodě. Dobrý dojem zůstal. :)

07.12.2018 4 z 5


Prvok, Šampón, Tečka a Karel Prvok, Šampón, Tečka a Karel Patrik Hartl

Nenáročná oddechovka, čtivě napsaná, občas jsem se i zasmála. Neměla jsem žádná očekávání a od autora jsem ještě nic nečetla, ale nakonec byl příběh fajn.

29.09.2021 5 z 5


Pokladnice kentaurů Pokladnice kentaurů Renata Štulcová

Sedmý díl jsem dostala jako dárek a z nostalgie teda přelouskala. Co k tomu říct - bylo to zbytečně dlouhé, nic se tam nedělo a konec mě taky nijak nedojal. Pátý díl mi přišel jako špatná fanfikce a sedmý v tom úspěšně pokračuje. To tajemno, zajímavosti z vyučování, sympatické postavy i příběh, co dával smysl, to všechno se někam vytratilo. Škoda, bývala to fajn série.

09.05.2021 2 z 5


Vyšlapaná čára Vyšlapaná čára Sara Baume

Originální počin, zajímavá knížka. Zvláštní melancholický text plyne pomalu, soustředí se na detaily a myšlenky hlavní hrdinky. Nenajdete tu akční děj, spoustu postav ani složitou zápletku, jsou to prostě myšlenky, obrazy a pocity. A to vše výborně napsané.

14.01.2019 5 z 5


Klekánice Klekánice Tereza Bartošová

Teda takhle špatnou knížku jsem už dlouho nečetla. Vysoké hodnocení asi nechápu, nelíbil se mi styl psaní, natož snad děj. Do toho ploché postavy a ten konec snad ani nekomentuji. Za mě béčková detektivka.

06.04.2024 2 z 5


Návrat nežádoucí Návrat nežádoucí Lenka Potůčková

Rozhodně příjemné překvapení. Na knihu jsem narazila náhodou, takže jsem neměla žádná očekávání, ale nakonec mě velmi bavila. Příběh zajímavý, čtivý, postavy poměrně sympatické. Můžu jenom doporučit. :)

15.04.2023 5 z 5


Korálky z klokočí Korálky z klokočí Naďa Horáková

Za mě fajn oddechová četba. I když je na té knížce snad všechno špatně - ploché postavy, spousta zápletek a náhod navršených na jednu hromadu i jednoduchý styl psaní, tak stejně jsem měla po dočtení dobrý pocit. Příběh dobrý, konec dobrý, ale jo, byla to příjemná oddechovka. :-)

28.02.2021 4 z 5


Vlasy dryád Vlasy dryád Renata Štulcová

Pozor, komentář obsahuje spoilery!
Upřímně... nevím, co napsat. Rafaelovu školu znám snad od jejího začátku, kdy vycházela ještě na blogu. První čtyři díly jsem četla několikrát a líbily se mi moc. Ale tohle?! Pátý díl má s dřívější Rafaelovou školou společný leda název, připomínal mi spíš hodně špatnou fanfikci. Původní postavy kamsi zmizely, Marina se změnila k nepoznání. K tomu se tam objevil takový nesympatický nohsled jménem Rowan. Nevím, proč má knížka tolik stránek. Nic se tam vlastně neděje, příběh se točí jen kolem Mariny a toho úlisného Rowana, všechno ostatní ustoupilo do pozadí. Za mě velké zklamání. Další díly už nečtu. :(

20.12.2018 2 z 5


Poutnice – Tři cesty do Santiaga Poutnice – Tři cesty do Santiaga Alena Ježková

Krásná knížka, bylo to čtivé, místy dojemné a černobílé fotky tomu dodaly tu správnou syrovou atmosféru. Jednou bych taky chtěla jít Camino, ale nevím, jestli seberu odvahu. :)

09.08.2020 5 z 5


Baletky Baletky Miřenka Čechová

Pro mě úplně jiný svět, četla jsem jedním dechem a za dva večery měla přečteno. Moc se mi líbil styl psaní - syrový, utržkovitý, vyvolávající pocity. Díky tomu jsem s vypravěčkou vše prožívala a soucítila s ní. Nechtěla bych být baletkou, nicméně tenhle pohled za oponu byl zajímavý. Takže za mě dobře napsaná kniha na zajímavé téma, líbilo se mi to.

19.04.2020 5 z 5


Nikdykde Nikdykde Neil Gaiman

Zajímavá výprava do jiného světa. Čekala jsem takové to klasické fantasy plné akce. Ale chyba lávky. Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale tak v půlce mě příběh pohltil a už nepustil. Přijde mi, že Nikdykde je třeba číst pomalu, jinak si děj ani některé slovní obraty člověk nevychutná. Před stylem psaní vůbec smekám, autor si hezky hraje se čtenářem (někdy spíš nehezky). :)) Cítila jsem asi jako hlavní hrdina, s jeho myšlenkami na začátku i na konci souzním.
Postavy obecně jsem si oblíbila, nejsou černobílé a mají své slabosti i přednosti.
Takže když to shrnu - příběh byl zajímavý, chytře napsaný, postavy sympatické, jako celek dobré. Jojo, některé věci nejsou takové, jaké se na první pohled jeví. ;-)

31.01.2020 5 z 5


Osamělost prvočísel Osamělost prvočísel Paolo Giordano

Pro mě svým způsobem výjimečná kniha. Četla jsem ji jako náctiletá a moc se mi líbila, pak jsem na ni úplně zapomněla, v hlavě mi utkvělo jen pár myšlenek, o kterých jsem ale nevěděla, odkud pochází. Letos se ke mně Osamělost prvočísel dostala podruhé, pomalu a s rozvahou jsem ji přečetla, byla trošku skeptická, ale zbytečně, opět mě zasáhla. Byť jsou obě hlavní postavy na facku, napsané je to skvěle.

20.04.2019 5 z 5


Nevidím ani tmu: Rozhovory o naději Nevidím ani tmu: Rozhovory o naději Aleš Palán

První tři příběhy mě moc neoslovily. Hodně jsem tam viděla příčinu-následek, místy jsem se musela nutit do čtení. Nicméně v půlce knížky se to zlomilo a poslední tři příběhy jsem přečetla jedním dechem a všem třem ženám moc držela palce, aby už bylo jenom líp. Takže za mě trochu jiné čtení než Samotáři, ale vůbec ne špatné.

04.06.2021 5 z 5


Veselí Veselí Radka Třeštíková

Z této knihy jsem trochu na rozpacích, nemůžu s čistým svědomím říct, že se mi líbila, na druhou stranu ani nepatřím do skupiny odpůrců, co ani nedočetli. Bylo to čtivé, okořeněné humorem, navíc z prostředí, které je mi známé, ale něco mi tam prostě nesedělo. Asi bych své dojmy rozdělila na dvě části - taková ta rodinná linka (její máma, vztah Elišky a táty, pes apod.), se mi líbila. Naopak Eliška a její vztahy s muži byla příběhová linka, která mi vůbec nesedla. Jako celek hodnotím jako takové oddechové čtení, pár fajn myšlenek se tam mezi řádky najde, ale samozřejmě je hledat nemusíte. Pokud chcete jen nenáročnou knihu, u které se zasměje, tak i to kniha skvěle splňuje.

13.06.2020 4 z 5


Jsi tam, brácho? Jsi tam, brácho? Marek Herman

"Najděte si svého marťana" byla radost číst. Byla to jedna z těch knížek, co mi něco daly. Nová knížka je takové milé povídání o výchově, dětech a životě, což je fajn, četlo se to dobře, nicméně víc nečekejte. Autor jen opakuje, co už bylo napsáno v první knize. Asi tak. :)

20.10.2019 3 z 5


Citové pouto Citové pouto Amir Levine

Rozhodně zajímavá knížka, přesně tohle jsem si potřebovala přečíst. Je to taková povinná četba pro všechny, co tápou ve vztazích. Je tam z mého pohledu spousta zajímavých a užitečných informací, které se do budoucna budou určitě hodit.

16.05.2021 5 z 5