opic 12 komentáře u knih

Také máte občas lítací sny ?
Je lepší mít lítací nebo ulítlé a nebo oboje dohromady.Ve snu je dovoleno vše.
Ve snech se dá dělat ledacos.Lumpačárny i různé kratochvíle.
A než se oddáte těm svým snům a třebas budete létat nad svým městečkem či vesničkou přečtěte si se svými vrabčáky i kosáky Josefa s Václavem a co se jim podařilo zažít a spousty věcí natropit.Ještě nesmím zapomenout na kohouta Kamila.
To se to bude spát a ulítávat k usínání.
Díky kluci a zase někdy zas.Dobrou kamarádi kosáci.

8 27.08.2021

A toho by bohdá nebylo aby se na světě dobře žilo.
A ve jménu toho a onoho Tě zabiju.
Budu se mít dobře než jsem se měl.Čeká mě ráj.Vykoupení.Milion panen.ATD.
Iluze a klamy.Dogmata s předsudky.Jak je jednoduché lidstvo vést a držet ho přitom za ručičku díky kouzelným berličkám.
A oni prostě nemohou jen tak žít.Na prostých životech záleží.O lidi jde vždy vskutku na prvním místě.Jestli kvůli tomu jsme na světě ?
...........................................................
Karle.Karle Čapku náš.Jestliže jsem povinnou četbou opovrhoval.O co vynášeného do nebes se strachoval.To jsem vyrůst musel.Ještě nemám plnovous ale vousy už mi raší.Než mě to napadlo a sám si k tobě cestu našel hlavně k tvým knihám.Tak jako i mnozí zde na DK.Jsou i jiné věci než k zábavě a poveselení.Tak přeci.Ne nezakládám modlářský kult osobnosti nebojte.Jen...hmm.On to věděl.Spolu s dalšími jinými varoval.Opět podařeně.Krystalický humanismus.Předehra k Válce s Mloky chcete-li.
Abych jen nechválil.Druhá půlka se kapánek převaluje v duchu popisných částí samotného konfliktu a co z toho vzešlo.Ustupuje příběh a jen zůstává dál rozvíjen hlavní nápad.Psáno pro noviny.Nejde o kl.román.Ale i tak celkem slušnej oddíl.
...........................................................
A zatímco se armády světodějně bijí co se hranice států hýbají jako žížaly a celý svět se hroutí v rumiště škrabe stará paní Blahoušová v Sedmi Chalupách brambory děda Blahouš sedí na prahu a kouří bukové listí a sousedka Prouzová opřena o plot opakuje zamyšleně : Copak je to platný !
Tuhle prej Švejcar psal že už by to jako mohlo přestat.A bude konec.
Já to taky říkám.
A tááák to na světě chodí.

15 13.08.2021

Rajské fontány (s kolínky) protlakem a masovými koulemi.Knedlíky taky nejsou k zahození.
Ne raději jednu mimozemskou civilizaci navíc,prosím.Repete.
Arthurova odysea se změnila ve fontánu.Tryskající balzám pro srdce fanouška sci-fi.
Půvabná Klasika s důrazem na vědu a techniku.Clarkův literární dokument z budoucnosti.
Funguje to.Čtivé i zábavné samozřejmě obě zároven.Myšlenky a předpovědi.Realita s fikcí velmi vyvážená.Prorocké i teoretické.Psychologie a postavy Clarkovsky typicky upozaděné.
Přímé,jasné,jde se na věc,žádné otálení a zbytečné odbočky.A tak to máme nejraději.
...............................................................................................................
Zasazení do světa budhistické Šrí Kandy,prince Kálidása a vůbec pozměněné alter domoviny autora je mimořádně zdařilé.Celé to působí příjemným dojmem a pěkně obohacuje děj.Osobně považuju samotné vyvrcholení děje za takový bonbonek a třešničku zároven.První část mi jednoduše přijde silnější.A pak dejte na dojmy :)
Jinak je to jistě fontána poctivá a řádně uleželá a prověřená časem.
PS: Další recepty a omáčky hledejte na adrese : www.ráma@rajská.cz
Alternativa místo pokrmu : Další kniha od A.C.C.

11 10.08.2021

Mami.Tati.Poslechněte co se mě dneska stalo.
Což milý synu ? Pověz.
Mám takovej problém rodičové.A ted nemyslím to jak vás otravuju s tou kérkou.
Nojo vousy už ti raší copak to asi bude vid mamko.Říká tatínek.
Máme ještě ty pohlavní choroby doc.Šmoka pane vedoucí ? Zeptejte se příští týden,máme dostat zboží.Douchová vytáhněte tu roletu ! A na co Vy tady čekáte...Na pohlavní choroby.Nemáme nevedeme !!
Co to sem sakra taháte.To jsem vůbec nemyslel.
Mami tati vždyt je mi dvanáct.Kluci mají penis a holky vagínu.No a co.V tomhle věku ? Na co hned nemyslíte.Nevím jak to bylo za vás,ale ted to chodí jinak.Je to všechno docela jinak.
Tak co to je,řekneš nám to už kruci,ty kluku ušatá.Z tebe to taky tahat,jak z chlupatej deky.
Ta věc se má tak.Ješte nevím jestli je to on ona ono.Jmenuje se Chocky.
...........................................................................................................................
To se takhle puberta rozhodne.Dostanu tě.Je to v tobě hochu.
Matthew je hoch jako každý jiný.Až na jeden detail.Není sám.Má kamaráda.
Cokoliv dalšího není třeba rozmazávat.
Wyndham opět jede svou.Vypravěč ve stylu : a o tom vám ted vyprávět budu.Že se to vážně stalo.A jaký to mělo dopad.
Johna Wyndhama nezajímá a nemá potřebu psát o tom jaké to mělo výhody mít Chockyho.Jde o to jak reagovaly lidé na jeho činy ve spojení s Matthewem.Rodina.Škola.Doktoři.Psychiatři a jiné autority.
Tohle není Marvel milé děti.Nikomu z očí plameny nešlehají.Ani se nikdo nevznáší či nepřemistuje objekty u kterých člověk čeká především klid a místo něčeho k odložení.Snad jen ty pohlavní choroby toho by se člověk nenadál :)
Civilní přímá zdánlivě jednoduchá komorní novelka s troškou scífka navrch.A řádně promícháno.
Žádné kulervoucí zvraty či dramata.Klasická škola a typický John Wyndham.
Kdo nezažil nepochopí.I když kdo neměl v dětství nějakého toho druhého vnitřního Já.
Linka důvěry je tu pro vás.Inu je toho víc co za nás nebylo.A dobře tak.Pokrok nezastavíš.Dobře bylo.
A zase bude.

9 08.08.2021

To je ta Kingovka s vrabčí stopou na obálce.
To je ta knížka s dvojicí novel.Plus tři krátké povídky jako bonus.
Vyrovnávající se s generací poznamenaných válkou.S generací odmítačů květinových dětí.
To je ta bichlička kde se vlastně vůbec nic přímo neodehrává ve Vietnamu.Jen se ji lehounce dotkne a předznamenává.
Ničemní muži ve žlutých pláštích.Obsahuje dobře osvědčené způsoby psaní + odkazy na Pána much a Wyndhamovy kukačky.
Dětství podobně jako v povídce Stůj při mě se všemi nástrahami tajemstvými společně s obavami z budoucnosti.Poloviční rodina.Neurotická matka samozřejmě milující (refrény v podobě častých hlášek životních a používání přísloví) vše zabaleno v krabičce s nápisem made in King.
To co si poneseme nadále po celý život.At chceme nebo nechceme hluboce uvnitř zakoření.Jako bonbonek provázanost s jednou nejmenovanou atorovou sérií.
Srdce v Atlantidě.Nejednoduchý život studentův.Zmatení a revolta.Láska a smrt.Kamarádství s nevinností a nástrahy mládí tolik tonoucí v očekávání copak mě asi život přinese.Nostalgické vzpomínání alá Stephen Kingů.
Postavy mnam.Zasazení taky.Zase jeden (normální) King.Díky za to že si taky někdy kapánek odskočí od žánru.Samozřejmě obdivovatelé strachu a zla v transospalé době budou nejspíše zklamáni.Smrti děsu trýznění se tu nedostává v takové kadenci.Tady se toho přeci zase až tolik neděje že ?
Ale co takhle zkusit taky něco jiného ?

6 08.08.2021

Wyndhamovo napadení z neznáma.
Překousněte zavádějící název i s celkem slušnou obálkou a dostanete poctivou Wyndhamovku.
Bohužel v těsném závěsu za Trifidy,kukačkamy či kukel.Ve vší úctě silně nedoceněné dílko.
Přesněji řečeno kratší novela.Způsob je však autorův typický a ne až tak nepodobný se kterým proslul v Dni Trifidů.
Lidstvo je postaveno jako již mnohokrát před návštěvou z ? No ono to jistě s určitostí neví odkad kdy a proč.Návštěvníci se nepředstavili.Pravděpodobně ani o nějaké kamarádství a soudružské potřásání ploutví dozajista nestojí.
Nejsou to ti vetřelci.Jsou to TI a ONI.Lidské pokolení čeká mnoho kompromisů s beznadějí.Spousty otázek na které nezná opověd.Komorní a do hloubky.Typický jednoduchý Windham.
Příběh sdělovaný jakoby reportážně jistě nedá nevzpomenout již zminované Války s mloky.Ano jsou tam mohu jen příjemně potvrdit.Zpravky jakoby čtenář slyšel již po událostech.Podobně jako po přečtení novin při ranní kávě.Tu zase jakoby informace zachycené z druhé ruky.Snad se tak udály,ale kdo vlastně ví.Nejistota médií tak často známá i dnes.Nepodložené pokroucené neobjektivní.Ne náhodou jsou hlavní postavy z branže.
Jen jedno je jisté.Že tam jsou.V hlubinách.Čekají.Čekají ? Nikdo neví.
Civilní lidský pohled.Bez epických bitev.Konspiračních kouzel.Dechberoucích scén.
Celkem nenápadný beze slávy velebený ale o to silnější příběh.
PS: Kniha obsahuje vetřelce pouze v názvu.Za celou dobu se s nimi nesetkáte.O nich to vůbec,ale vůbec není.A tak to má být.
Stará pravověrná dobrá scífka si vystačí i bez nich :)

3 08.08.2021

Mým Solaristům...podruhé.
Člověk většinou znejistí.Většinou znejistí když je pozorován.A ještě když se mu někdo hrabe v podvědomí.
V nesmírně vesmírných šuplících skrytých v zákoutích vlastního já.
Solaris je hard a psycho v jednom.Velmi promyšlená věcička jež při každém dalším čtení vyvolává další otázky.
Lem i ve slavném Solarisu má tolik nápadů,které by dalo z fleku na deset jiných knih.Bez nadsázky bez přehánění pravověrné sci-fi jak má být.A že už od napsání zeměkoule udělala hezkých pár otoček kolem Slunce :)
Psychoanalýza s přesahem.
Jen samotná kapitola s popisem oceánu Solarisu je unikát.Něco tak mnohovrstenatého a jak se tvrdí v doslovu tohoto zeleného vydání.Co to vůbec představuje ten samotný popis povrchu,tak ten nemá obdoby.Nevycházím z údivu.Vlastní úsudek at si každý udělá sám.
Paranoia uvnitř stanice s nepočetnou osádkou ve stísněných prostorách je proslulá.
Sním či bdím.Zdá se mi to tedy bdím.Ale jak zjistím že nespím čili nesním.Není spánek vlastně zásadní pro naše životy.Mimozemská inteligence,pokud je tedy inteligentní nebo se aspon přibližuje té naší ? Nebo ji převyšuje.Bude se domnívat to samé ? Je-li vůbec možné budeli se domnívat v našem vnímání (lidském) což je vlastně lidsky nemožné.Domnívat se a posuzovat okolí po našem bude ve výsledku mylné.
Stanislaw zkoumá co se dá a bylo by to na další knížku.Ostatně to je u něj zvykem.
Nepřekonatelné mistrovské zároven.Alespon bráno ve smyslu člověčího.
Co nám také zbývá,že ?
Solaristům a budoucím ijiným istům,průkopníkům objevitelům.Ti to dozajista nebudou mít jednoduché.
Prý se to blíží.Do sta let říkají odborníci.
Zatím si nastavuju budíka.Obávám se,že zaspím.Bude to ale něco.
U mě zatím Lem jako první kontakt vede.

Zdi.
Zátarasy.Ploty.Závory.Opevnění.Hranice.Čáry.Linie.Uzavírky.A jistě další z mnoha nástrah,aby někdo jiný někam jinam nechodil kam není povoleno.
Zdi napříč uzemí.Přes hory a řeky.Vedoucí skrze městem.Ulicemi.Domy.
Rozdělující rodiny.Příbuzné.Přátelé.Milence.
Rozdělující povahy i myšlení.Zdi v hlavách lidí.
Režim co se historicky znemožnil,vlastně svým způsobem unavil.
Ale ještě než samotná překážka padla,stála mnoho životů.Než se ten nesmysl rozložil a byl rozdupán.Flustrovaní Berlínané nevěřící té absurditě,že něco takového je možné.Co dokáží ti nahoře vymyslet a dokončit do obludných rozměrů.
Ochránit obyvatelstvo před zlem.O jak jsou starostlivý.Když se utíká,tak se zamkne.Dveře bez kliky a basta.
Orwell byl překonán mami.Dohled lidí nad jejich životy.Systematické deptání organizace Stasi.
Paranoia.Donášení.Nikde nebylo bezpečno.Leckdy ani ve vlastním bytě.Totalita ve své formě dovedená na samou mez úděsné dokonalosti.
Checkpoint charlie je svědectvím o tom všem a spoustu jiného.Hlavně však o době a lidech uvnitř uměle rozděleného města.
Dnes možná pro mladou generaci jen těžko pochopitelné a přeci tak ještě docela nedávno skutečné.
Tenkrát na mezi východem a západem,kdy svět šílel a vymýšlel kdejakou chujovinu.
Kdy stačilo málo a svět byl na pokraji další světové.Hrstka měla osudy většiny lidstva ve svých rukou.Až zarážející.
Je skvělé žít v době,kdy je nám dopřáno o tom jenom číst.Oni to zažili ty nespočetné davy.Zdi padnou.Kasty a moc se rozloží.Kulty osobností vyšumí.Říše zavane prach.Ale co ty zdi.Cožpak nikdy nevymizí.
Dokud budou vycházet takové knihy a napsány bez ohýbání historie pak snad můžeme být zatím klidní.
Klidní.Zatím.
Jestli budete zlobit.Tak vás zamknem !

2 06.07.2021

V dálce se zahřmělo.Srdce v hrudnících plesalo.Obloha v plameni zapadajícího slunce.
Šumění příboje rozsčíslo skryté skalisko.Večer chystá magický příběh pod páteří noci.
.......
Ve vysoké trávě se něco hýbe.Stébla se kývají ze stranu na stranu...uléhají.Nazí milenci omotaní jak šlahouny břečtanu na sloupu elektrického vedení.Bylo.Je.Ne !
Tak to bylo přeci vždycky ...
.......
Těch vyprávění co se lidem uhnízdilo a ještě uhnízdí.Myslíte si že už snad nic jiného nového vás nenadzvedne. A pak si náhodou všimnete na nějakém blogu obálku na níž je nějaká slečna zády a vedle ní je černá micina.
.......
Tak teda do to jdete a zkusíte to.Hmm nějaký Taiwan.Nějaká ekologická agitka zdá se i když tomu taky zas tak nevěříte.
A tu hle.Žádná agitka vůbec.
Fikce se prolíná se skutečností.Takové to tenkrát bylo.
Příjemně ladící poselství které nic nevnucuje.Košatá propletená knížka s mnoha postavami.Odstavce skáčou jak klobočku hop !
Je vám tak nějak příjemně.Jako tenkrát když jste hráli černýho petra.Jak jste lítali na pouti na labutích a jak vás posléze zapomněli sundat dolů a celý náměstí se koukalo vzhůru za vámi.
Tak jako tenkrát...při první puse.Při mrazení a tom pocitu v podbříšku.
.......
Po pár řádcích čtenáři dochází samosebou.Toto nemohl napsat Evropan či nějaký jiný západan.Je to prodchnuté atmosférou s myšlenkama a navrch takové to nezodpovězené stále unikající magično.I když ten realismus je tady tentokrát v převaze.
Jakési ostrovní národy s jejich nářečím.Zvyklosti a se svými božstvy.Překlad na vysoké úrovni zdá se.Však verlyby ty vědí své.
Ano je to současnost jak vyšitá,ale až neskutečně někdy snová a jakoby mimochodem z jiných časů.
.......
Velký zářez Wu Ming-Yi.Nenápadná ale o to větší zážitek.Pro lidi se stejným vkusem a krevní skupinou by bylo škoda nechat si ho nevšimnout.
Někdy se to nejmín pravděpodobné stane skutečným.

5 29.06.2021

Neutěšený v mdlobách.Neuchopený příběhem.Nepřilepený prostředím.
Ve vzpomínkách mlhavých okamžiků vzpomínek.Vytěsněných zamilovaných psaní.
Tak daleko jak jen může pamět sahat.Pohřbená.
.......................
O jak tentokrát tolik oblíbený Ishigura s emocemi nezamával a nedokázat se soustředit na tištěná slova.U tohoto pána ještě více zamrzelo poněvadž obr ten má co nabídnout.
Nejde o nějakou zhýčkanou fantasy o to tu vůbec nešlo.Příběh o ten tu přeci běží.Jakési putování postarší dvojice pustou krajinou všedního středověku.Mýtů co jih jenom lidská mysl dokáže vymyslit.Za zapoměním a nalezením ...
.......................
Zamrzí že nedocením tento jistě nabytý napěchovaně naládovaný měšec tolik co by si zasloužil.Žel milé páže tentokrát to úplně nevyšlo.
Nuže vydáme se tedy na další cestu společnou a již na nejbližším kopci budeme vyhlížet s neutuchajícím zápalem další z jeho velkých literárních kousků.

7 29.06.2021

Vzpomínky které vám nikdo nevezme.
Ale ani taky neuvěří.
..................................................................
Jedním z pasažérů mířících do Palestiny na lodi Kazbek byla i patnáctiletá školačka Jona Scharfová.
Narodila se v Černovicích,odkud byla odvezena roku 1941,když jí bylo 12 let.Byla deportována s oběma rodiči,osmnáctiletou sestrou a babičkou do jednoho z koncentračních táborů v Podněstří.
Šlo o Verchovku.Do deseti dnů po příjezdu byli mrtvi oba její rodiče i babička.Povíce než dva roky byla Jona denně svědkem surové brutality,hladovění,nemocí a umírání.
................................................................................
Po příjezdu do Palestiny Jonu šokoval a rozčílil fakt,že jejímu děsivému vyprávění o dění k koncentračním táboře nechtěl nikdo věřit a to ani její bratr a další příbuzní,kteří do Palestiny přišli už před vypuknutím války.
Nevěřili mi ani slovo,vzpomínala později.Vlastní bratr mi nevěřil,uvedla a dodala:
................................................................................
Nevěřili,že v koncetrčních táborech byli lidé zabíjeni,jejich vlastní příbuzní.Nevěřili,že si před zastřelením lidé museli vykopat vlastní hrob.
Asi to bylo tak strašné,že tomu nešlo uvěřit.Ale roli v tom hrála i jistá lhostejnost.V palestině se jim žilo velmidobře.
Jedna paní mi řekla: Lidé takové věci nechtějí slyšet,nechtějí vídat smutné tváře.Lidé chtějí poslouchat nadějné příběhy,Jono,ne něco,co jim naruší jejich dobře uspořádaný život.
................................................................................
Bylo by pomohlo,kdyby nám hodně lidí uvěřilo.Říkali,že jsem si to vymyslela.Ale já bych si to nemohla vymyslet,ani kdybych chtěla-to nikdo nebyl schopen pochopit.
Když jsem bratrovi vyprávěla o rodičích,zeptal se mě: Jseš si jistá ?
Při tom se na mě podezíravě díval.
...............................................................................
Prohra spojenců:
Netečnost.Letargie.Lhostejnost.Apatie.Byrokratická mašinérie.
Neuvěřitelná neuvěřitelnost,že něco takového lze stvořit.Odmítnutí uvěřit.Fakta a fůra nedorozumění plná paradoxů.
Antisemitismus.
Výsledek-miliony křížků různých národů.Lidských bytostí.Neskonalá beznaděj a neutuchající smutek nevyslyšených výkřiků lidí velmi vzdálených.
Vítězství nácků:
Získané body: šílenství,hrůzy,mlžení,propaganda,fanatická zrůdnost.
..............................................................................
Vzpomínky kterým i v dnešní době některé bytosti nevěří nebo je dokonce zlehčují.
Vzpomínky blednou a mysl je slepě bezradná.

4 31.05.2021

... a zase ty vzpomínky.
..........................
Když přijdeš ráno domů.
Sedneš si a zapneš si televizi.Venku choděj krásný holky.Začíná novej den.
No jo ale co dělat.Chce se ti spát.Občas se osprchuješ.Zatopíš v kamnech.
Holky se ti dívaj do oken.Z televize se na tě taky dívaj.No jo ale co dělat.
Chce se ti spát.
..........................
Dystopie jak víno.Mno spíš dystopie jako kulisa.Love story milostný trojúhelník alias středověk neskončil.Ale kdepak...ON trvá.Nechám vás při tom.Malujte duhu a zpívejte: že mám sukni růžovou,tydydududydy.Vám asi musím votevřít lebku nebo co.Manipulace jak řešeto.Ovce kvičí nejsem ovce.Dostaneš na prdel TY zmetku.
Téma pro pořad Tabu,že i Šmucler by depku dostal.Nejskrytější plýživej splín literatury.Zatím.
..........................
Ishiguro každopádně umí.Nejenom psát.Podmanit si.Spoutat.Rozleptat tak,že by jste do něj ani neřekli.
Mnohoznačné.Nevyřčené.Schované.
Závěr není vyvrcholením.Ne ten co si obvykle čtenář pod tímto označením představuje.Klišé se nekoná.Je to jen tušené a překvapivé zároven.Tápající.
..........................
Cimrmanovsky-Když něco víte,tak to řekněte,nebo aspon naznačte-My nesmíme ani naznačovat.
..........................
V tom to vězí.Bez emocí.Lhostejné.Mezi řádky.Dávno vyřčené.Matoucí.
Víra má mě povznáší.Malicherná domýšlivost.Důvod a účel.
Každá ovce potřebuje pastevce.Pastevec potřebuje hůl.Myslí si že mu jedna stačí.Tady je tvé místo.Vůle má nebo tvá.Někdo mi to vnutil snad.
..........................
Ishiguro Kazuo. OOOOO jak si mocný.
Tomu se říká-dostat vás na háček.Ted se s tím poper.Rozhodně vám to nebudu usnadnovat.Ishiguro má za ušima to se musí nechat.
Předurčenost.Již se točí osudí.A jak nám je to vlastně tak nějak všechno u prdele.
Takového tě udělali,takového tě chtěli.
Pouštím televizi.Hlavně že je to barevný a hejbe se to.
Chce se mi spát.
I já mám kujva duši.Neopouštěj mě.

9 24.05.2021

Učiněný čtenářský nudismus.
...................................................
Smysl existence.Promarněný život.Zvrácená důstojnost.Zkostnatělé konvence.Stádnost.Nenaplněnost citů...prostě jednoduše spousty a mnoho dalšího co tam v soumraku na zvídavého a trpělivého knižního hltače čeká.
Na první zdání by se mohlo zdát že postava Stevense je taková jednotvárná.Svázanost až do morku kostí.Oj jak ten klame tělem.Ne zrovinka partak do nepohody nebo na dlouhé večery to zrovna ne.Kazuo užívá slova chladně a jakoby s odstupem.Vykreslení doslova ožívá.Postupně se z něho stává postava tragická.Ne není v tom pohrdání spíše soucit.Ponaučení a vlastně i pochopení které čeká v samotném závěru.

Typické Ishigurovy flashbacky (vracenky) kdo to miluje nebude zklamán ani tady.Skryté protimluvy mezi řádky atd.
Silná pasáž s politiky: Stevens na jejich otázky nedokáže odpovědět.Nejenom že nechce včetně konvencí.Nejde to.Neví.Tápe.Oni ho dostali tam kde ho chtěli mít.Mají nás v hrsti.My neumíme odpovídat.To jim vyhovuje.Krásně výstižné podobenství.
Bylo v tom něco velkého.Byl jsem součástí.Udělal jsem dojem.Dávám všemu smysl.Ideály pozlátkem něčeho lepšího.Zapálení pro dobrou věc.Víra v poslání na tomto kousku skály plujícím v temnotě.
Důstojnost a důležitost okamžiku.
Domýšlivost.Předurčenost.Autosugesce.Manipulativnost.
Morálka na mocninu n-tou takže blbá.
Myšlení školou zničený.Poněvadž tak se to má a tak je to správné milá rodino.Budme takový budou nás mít rádi.Takového mě chtěli.A nad hlavou má duhu.
Dá se uniknout předurčenosti ? Zachovat tvář či uniknout ?
Moji mílí Stevensové,majordomusové,sluhové,lokajové,podržtaškové a všeobecně my otroci zavedeného řádu.Všici co křičí-nejsme ovce.
Nevypadnout z role.Bud je změna nadosah nebo pak už nikdy.
Kazuo Ishiguro na konci pomrkává nenápadně po samotném čtenáři.Máš co jsi chtěl a ted se nad sebou zamysli.Sejmi masku.
Jednoduší bude zůstat.Zachovat klid.Chladnou důstojnost.Nechat se unášet.Plout.
Neni lepší více čeřit hladinu.Ještě je zdá se čas.Dokud nezaklepe...ona.
Zubatá.

20 06.05.2021

O čem to vlastně všechno je a vystihnout VALIS v jediné větě.Vskutku husarský kousek.
.......................................................................................................................................................
O šílenství a halucinacích.Jen ti šílení poznají co je realita.Což si takhle něco šlehnout.Hle svět zase má o nějaký ten rozměr navíc.
Že nás šálí náš zrak.Kdepak.Hlavní computer mozek.Ano ten.Ten kterému dáte facku a jako jediný v těle ji neucítí.Ten který musí být vždy napřed než něco vůbec uděláte.Ten co reaguje necelou půl Fteřinu a pak teprve šlápnete na brzdu když vám vběhne do cesty ježek.V tomhle případě není důležité jestli si nese na svých bodlinách hruštičky a nebo jablíčka.
Neustále zpracovává informace.Neodpočívá ani v noci.Vše je informace a ted jak s ní naloží ?
Samotný prostor je informace.Jsme omezení.Druh s nejsložitějším zařízením ve vesmíru ve své hlavě.Přesto víme že nic nevíme.Jsme jediní.Může nás uspokojovat leda to...aspon si to myslíme.
Pak je tu spousta info o prorocích vyvolených atd.Jeden toho asi neznáte nějakej Jéžíš prý mesiáš.Takže opět víme-nevíme.
Zkrátka takovej mix existencionálního mišmaše teologických vizí s transgalaktických dálav prodchnutým s trochou toho správnýho vyšinutí.Ne.Ne opravdu každý nemůže být Napoleon.I když...
Co vypadá jako pravděpodobné tak se a si tak zrovna nestalo.Na druhou stranu to co vypadá jako že se vskutku opravdu nestalo.Ba co se nepravděpodobně stát nemělo.
Dikouš tenkrát zahlíd před lety něco růžovýho a proto vůbec vznikla volná série VALIS.
Nejenom že je to vo něm a z něho.On v tom existuje.
.........................................................................................................................
Jak jsem předestřel na začátku.Tohle se fakt nedá nacpat do jedný věty.A stejně jste asi celou dobu kapánek mimozně vykolejený.
Takže nezbývá než si to přečíst raději sami.
Zapřísáhlí Dikovci necht si přihodí hvězd kolik chtějí.Oni jsou stejně jen ty pravé na nebi.Nebo si to aspon samosebou myslíme že tam opravdu jsou.

4 06.05.2021

Potřeboval jsem nějakou šlehu.Po nějakém čase na mě dosednula abstinenční chmura po nějakém čtivu od PKD.
V časech nezměrných dezinformačních explozí které na nás stále více útočí jsem si nemohl vybrat výstižnější a nadčasovější dílko.
Takže se opět k němu vracím.Nic neztratilo ze své zábavnosti a spousty věcí k rozebrání at se vám to líbí nebo ne.
Opět první odstavce v knize nic nedávají vyloženě na zlatém podnose.Jakoby všední vyprávění.Osudy několika lidí.Obyčejně neobyčejných lidských charakterů.
Než je vše vysvětleno a pochopeno a začne do sebe zapadat stejně nějaký čas to trvá i naší ústřední osmičce.Když se tak nakonec stane Dikouš přidává na obrátkách a ještě více naopak zamotává.Příběh v příběhu.A ještě vaše nitro a panovačné představy.To jsou příběhy které rozhodně máme ve zvyku skrývat.
Dick rád rozpitvává a k tomu potřebuje scí-fko aby vše pěkně vyplavalo napovrch.
Žít ve světě někoho.Žít ve světě někoho.Žít ve světě někoho.
Ohýbat.Manipulovat.Psychopati všech zemí spojte se.A ted jdu stvořit nějaký nový třeba kult.A nebo se nechat něčím někým ovládnout.Dick to věděl a měl to v malíku.
.............................................................................................
Spatřil jsem mnoho aspektů reality o nichž jsem neměl ani ponětí.Vyšel jsme z ní s novou perspektivou.Možná je takovej zážitek dobrej k tomu,aby se člověk dostalz vyjetejch kolejí.Pak by to stálo za to.
..............................................................................................................
Hamilton se zazubil a pomohl jí nasednout do auta.Odted budu ke všem naprosto upřímnej,budu říkat co si myslím a jak to cítím.
Život je i tak dost krátkej.
...........................................

7 22.04.2021

Málokdy se v naší literatuře dvacátého století setkáte s takovým mámětovým bohatstvím jako v této sotva pětileté žni tehdy ještě mladého,ale prudce vyzrávajícího autora.
Na počátku jsou příběhy v nichž se dětská fantazie vyrovnává s představou smrti.Záhy však dochází k přímému setkání s ní - to se lidské loutky stávají potravou pro děla první světové války ...

3 22.04.2021

Neztratit tvář.
Malíř vytěsnujícího podvědomí.Obět kolektivní viny.Národního cítění a propagandy.
Zlo nejsou jen ti mocní.Šuplíčky zapomínající paměti.Zkreslené podněty.Jsem přeci jen ten dobrý.Vše myšleno v nejlepší dobré vůli při zdravém rozumu a nejlepšího odhodlání.
........................................................................................................................................................
Co na to čtenář ? Co on ? Jak se s tím má vyrovnat ? Co by dělal v osudnou chvíli na onom místě ? Kdes nechal svoje šuplíčky spoluviníku pomíjivých obrazů vytvářejících ve své hlavě.Jsme snad bez vyny.Každý chce být nahlížen a namalován v tom lepším světle.
........................................................................................................................................................
Národ který nechápal zajatce kteří se vzdaly.Pohrdání.Mentalita pro západní svět těžko pochopitelná.Poválečná demokratizace v zemi vycházejícího slunce byla jistě plná nejistoty a plná rozporů nejenom těch generačních.
Jak se stím má lidská mysl vyrovnat ? Pochopit se dá jen těžko.
Dodnes se ostrovní žáčci jistě neučí objektivní pravdu.My a poražení.No tak hurá.At žije Hirohito.
........................................................................................................................................................
Ishiguro Kazuo píše jakoby všedně a nevzrušeně.Diapozitivy vzpomínek jsou poutavé a zároven vztahující.Čím více vzpomínek tím více otázek.
Zároven umí prozradit nejenom něco málo i o nás.Šuplíčky se začínají otvírat.
A to nemusíte být ani Japonským malířem.

6 10.04.2021

Absurdno.Smysl činů.Smysl jako vůbec.Cizinec.Neporozumění-nedorozumění.
Polozapomenutý neznámý.Nevzpomínaný nejbližšími.Nepochopení.
Ústřižek novin před popravou čtená v Cizinci.
Mlčení.Bezpáteřní sadista.On neodpovídá.
Autor v naší zemi.
Smrt východisko.
Občan Camus.
Albert Camus.
To je celé.

3 10.04.2021

Škoda že ona nebude žít.Ale kdo vlastně žije ?
...............................................................................
Kráčely jsme pryč od stánku s kudžibiki...
Těžko uchopitelné prchavé vyprávění.
Spousty vyřčených i nedořečených témat.
Vybledlé mlhavé mnohovýznamové.
Lehce putujících pod povrchem.
Střípky melancholických symbolů.
Myslíte ? Máte snad na mysli vzpomínky ? Vy mluvíte o vzpomínkách.
Vzdálené roky skryté v mlze.Vybledlé myšlenky podobně jako stará fotografie.
Pomíjivé fragmenty na které nelze zapomenout.
Upravující bezelstné mžitky.Vytěsnující z paměti ty nepříjemné myšlenky.
Prolínající ve flashbacku matoucí v náznacích.Spousty detailů spolu příběhů v příběhu.O povaze národu vycházejícího slunce.Generační poválečné odkrývání pošmourné krajiny.
Napětí pozoruhodné zvláštní vyžadující souznění a plné propojení v prolínání společně se čtenářem uvnitř příběhu který se vícemeně doporučuje doslova prožít.Oči klamou a na první pohled není vše viditelné.Není nic jednoduché.
Skutečnost se ohýbá.Minulost trvá a bývá věčná.Interpretace se budou různit.
Nezapomenutelný výlet do kopců za městem Nagasaki a ještě mnohem dál.

8 04.04.2021

Definitivní Havlíček.
Románová dvojka Havlíčka Jaroslava.Nekompromisní pesimistická bouře.
Romantizování a přílišná poetika předešlých Lamp zde již paběrkuje na menší ploše.
Vyzrálejší celistvější kombinování slovních obratů vtahující do závrati.
Ono závratné umírání kterak západní civilizace upazaduje na takřka tabuizované téma se zde rozpadá a zaniká.Jakoby se to nás snad ani netýkalo.Je to nespravedlivé a špinavé.Takže čau v ráji.
Tady se umírá a umírat bude.Je to součást života.Jistě neoblíbené téma.I když v podstatě vskutku velmi typicky Havlíčkovské.
Všichni neurozy světa spojte se.
Autor vypravěč zkoumá hranici kde začíná a zároven končí šílenství.
Ty vnitřní hlasy podvědomí jsou i na České poměry zdárně povedené.Nahlížet do hlav přítomných a zároven předpovídat jejich chování.Kout pikle.Vždy a všude s každým.Rozkočhlava.
Není běžná normálnost k ušílení.Psychopatičnost manipulativnost všedního dne.Vštěpování od kolébky tzv. někam to dotáhnout je v neviditelném příkladně ohlodaná na kost.Doslova až na dřen.
Jak hrůzostrašně jsou životy ovlivněny.Kdo je vlastně více šílený.Jsou schopni si to ještě postavy uvědomit a nebo opravdu již propadli čiré zoufalosti a beznaděje.
Havlíčkova mistrně dokonalá černota.Obnažené šuplíky falešné morálky.Červíčci hlodající v hlavičce.
Existenční propadliště.Nahá skutečnost.
Epilog..................................................................................................................
Mohlo by to na nás hodit nějaké chmury.Leckdy je trudno.A právě proto-žít se musí.Čekají nás prchavé okamžiky z budoucnosti.
Zahrajem si na indiány.Budeme skákat po stromech.Budeme spontání a zdravě šílení.No není to krása.
Proč ? Protože to za to stojí.
Váš Havlíček Jaroslav

15 31.03.2021