OliP komentáře u knih
Sice bych Olive někdy přetrhla a chápu syna, že se od ní musel oprostit, ale kniha je jednoduše fajnová a koupím si i druhý díl. Čte se pěkně.
Moc krásná kniha, čte se skvěle, je to prostě životní příběh a ty mě baví. Strašně zajímavý náhled hlavní hrdinky - afričanky na život v USA, na postoj amerických bělochů vůči afroameričanům a afričanům a naopak. Jako bělocha by mě řada věcí jednoduše nenapadla, pohled hlavní hrdinky na život v USA (a nejen tam) je velmi obohacující.
Má nejoblíbenější česká autorka, ale za mě její nejslabší kniha. Námět velmi dobrý, ale kniha se žene jrdnotlivými roky k pointě a opomíjí hlubší pocity jednotlivých postav. Řemeslně opět zpracováno perfektně, ale chybí mi tam hloubka.
Moje nejoblíbenější česká autorka... ale tuto knihu hodnotím jako nejslabší. Je to perfektně řemeslně zpracované, její styl mám opravdu ráda, ale chybí mi tam hloubka. Ten příběh jako takový hluboký je, ale v jeho samotném vykreslením ji postrádám. Autorka se žene roky dál a dál, aby se dobrala finále, ale mohla se sem tam víc zastavit a postavám se hlouběji podívat do duše. To mi tam velmi chybí. Ten příběh je jednoduše zrychlený, prvoplánově se snaží něco sdělit na úkor samotného příběhu. Škoda.
Za mě strhující. Perfektně napsané, jsou tam všechny emoce, věci veselé i smutné, pěkné i ošklivé, přesně takové, jaký je život sám. Dvě hlavní hrdinky jsou tak odlišné, a přesto, nebo právě proto, je mezi nimi tak pevné pouto. Četla jsem ve dne, četla jsem v noci, snad ve všech místnostech... nemohla jsem se odtrhnout. Dočetla jsem a kniha ve mně dál rezonuje, nemám nyní ještě chuť sáhnout po jiné. Co lepšího je známkou výjimečných knih...
Velmi hezky, poctivě napsané, velmi čtivé. Jen nevím, jestli se odhodlám k četbě 2. dílu. De facto celou knihu jsem se bála o život hlavních hrdinů a po přečtení na mě padla "deka", lépe to nepopíšu. Dusivý pocit z přetěžkého údělu hlavních hrdinů této knihy. Např. paní Mornštajnová také umí zpracovat i těžké téma, u ní ale ten dusivý pocit nemám. Velice na knize ale také oceňuji, že jsem se opět dozvěděla něco o našich dějinách, co jsem nevěděla.
Knihe je úplně parádní, baví mě i synka, obrázky jsou opravdu vtipné, promyšlené a pokaždé v nich najdete něco, čeho jste si blíže nevšimli.
Tak s touto knihou jsem se netrefila. Prvoplánová harlekýnka. Což jsem netušila a nechala jsem se zlákat tím, že si zavzpomínám na Island. Z něj tam toho bohužel mnoho nebylo, jen pár turisticky nejznámějších lokalit v Rejkjavíku a blízkém okolí. Za mě první a poslední setkání s touto autorkou.
Kniha je to čtivá, četla se mi lehce. Autorka mohla jít ještě více do hloubky, ale to by vlastně ani neodpovídalo jejímu naturelu. Za tu nedotaženost 1 hvězda dolů. I tak doporučuji, je to zase něco jiného než klasický román, osvěží to.
Autor Jan Němec skládá slova do vět jako korálky, mic hezky se mi to četlo. Hlavní postava Jan Němec mi nakonec přišel jako docel pěkný egocentrik a sobec. Kniha mě opravdu bavila první 2/3, pak už jsem ji jen tlačila do konce. Zvrtlo se to v momentě, kdy dal autor "prostor" Nině. V mých očích a v mé mysli jsem ji viděla jemněji, něžněji a nesedělo mi, že by se vyjadřovala takto a že by viděla svět tak jednoduše. Přišlo mi, že by šla víc do hloubky. A pak už se tam střídalo vše možné, bylo toho moc.
Neurazila, nenadchla. Kdyby se příběh dál vyvíjel, byla by to o moc lepší kniha. A myslím, že na to autorka má, tak směle do toho :-)
Úžasná kniha popisující velmi poutavě a čtivě nevšední život nevšední rodiny. Kniha je psaná s lehkostí, je velice pěkně vystavěná. Co víc si od knihy přát. Doporučuji.
Je to zase trochu jiné čtení, doplněné o nádherné fotografie, za ty je poslední hvězda. Moc hezká kniha.
Skvělá kniha, velmi poutavá a výborně napsaná. Zase jiný pohled na éru Stalinovy krutovlády. Vhled autorky do problematiky Stalinovy éry je značný, zřejmě si vyžádal dlouhé hodiny jejího času, na knize se to pozitivně projevilo. Často jsem navíc měla stažené hrdlo, zejména v částech týkajících se osudu Julika v době jeho dětství.
Život novinářky a zároveň Němky žijící od narození v Praze, po válce donucené s rodinou Československo opustit. Řada jejích životních období bylo zajímavých, chyběla mi v tom ale osobní poloha. To, jak řadu věcí autorka prožívala, jsem se mohla pouze domnívat a to mi vadilo.
Přesně jak jsem čekala - byla to pecka. Kniha mě strašně moc bavila, Tomáš Poláček má neskutečný dar dělat rozhovory a Laco je prostě démon... Přečteno jedním dechem.
Příjemná kniha, čte se lehce, uvítala jsem moc i krátce shrnuté zajímavosti jednotlivých oblastí. Na pohled také velmi pěkná. Vrhnu se teď na něco těžšího, ale ještě si potom od pana Zibury asi určitě něco přečtu.
Přečteno jedním dechem, moc se těším, až pan Etzler dopíše svou vlastní knihu o svém působení v Číně.
Tomáš Poláček je jeden z mých nejoblíbenějších žurnalistů, jeho články v magazínu Reportér čtu jako první. Píše velice poutavě a i tato kniha se četla jedním dechem. Je doplněná o řadu zajímavých fotografií, které podtrhují jeho zážitky na cestě stopem po Africkém kontinentu.
Opět velice čtivé, velice dobře napsané a opět se žádný happy end nekoná. Musím říct, že paní Hůlová píše mistrně, ale velice ráda bych si od ní přečetla i něco veselejšího. Tak snad někdy něco takového napíše... I když všechny knihy od ní jsem ještě nečetla, to se také přiznám.