Laco Deczi – totálně vytroubený mozek

od:


KoupitKoupit eknihu

Laco Déczi je sprosťák, hulvát, křikloun, a tak trochu hovado, říká novinář Tomáš Poláček, autor neobvyklého knižního rozhovoru Totálně vytroubený mozek. Slavný jazzový trumpetista pozval Poláčka v létě roku 2017 do amerického Connecticutu, kde posledních třicet let žije. Ráno spolu lovili mušle v oceánu, po nocích seděli u ohně, poslouchali jazz, a celou dobu vedli rozhovor, ve kterém se Laco Déczi naprosto otevřel. „Po čase odhodil svou známou masku burana,“ říká Poláček, „a já tak poznal jeho velmi svobodnou, něžnou a hravou duši.“ A taková je i kniha Laco Déczi - Totálně vytroubený mozek - sprostá, urážlivá, politicky nekorektní a místy buranská, ale zároveň hravá a něžná....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/356606/laco-deczi-totalne-vytroubeny-mozek-hZH-356606.jpg 4.6101
Žánr:
Literatura česká, Biografie a memoáry, Umění
Vydáno:, BizBooks
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (29)

Přidat komentář
tonysojka
05.10.2018

Odvahu ke čtení jsem mít nemusel,na vulgarity jsem zvyklý,u nás na Karvinsku až na výjimky tak mluvíme normálně a podobných silných osobností s obrovskou chutí k žití, vychovaných ulicí a životem jsem tady několik potkal. I s podobnými vyhraněnými názory na život a sousedy,politiky,umělce a mediální vymývání mozku.Jen nejsou geniálními trumpetisty,většinou dělníky ve fabrikách nebo havíři v ďuře.Kniha je to výborná s perfektními fotografiemi,ukázky Decziho malířského umění,které mne velmi zaujalo, u jeho příhod a hlášek jsem se výborně bavil. A to ,jak vychovával Bárta,nemělo chybu.Trochu mi nevoněl jeho vztah k ženám a k problémům ,jenž vyvolal ,se stavěl tak ,že je prostě hodil za hlavu.Soudit nebudu,jen doporučuji ke čtení,je to skvělé!

dagmar.rub
04.10.2018

Laco má energie na rozdávání, je to fascinující člověk a geniální trumpetista. Se vším dobrým a špatným, co k výjimečným osobnostem patří. Navenek drsnej chlap, který když vidí, že se vám z těch sprostých slov a urážek neroztřepou kolena, tak by se pro vás rozdal. Jeho svobodnou duši a mysl nezbývá než závidět. V hlavě to má srovaný, životní priority dávno jasný a toho se drží. Hrozně mu fandím, aby u toho jazzu ještě dlouho vydržel. Každý jeho koncert je zážitek, stejně jako tahle kniha. Tomáši Poláčku, díky, že jsi se s Bártem za ním vydal a vydrželi jste to s ním. Vznikla kniha drsná a dojemná zároveň.

Chesterton
30.09.2018

Už obálka knihy je fascinující.
Laco Déczi je realista až do morku kostí, člověk se kterým se život nemazlil a on se nikdy asi nemazlil se životem. Zhruba v polovině knihy jsem měla jeho extrémně drsné slupky a až zbytečných frajeřin trochu plné zuby. S lehkým odstupem a po přečtení závěru knihy si říkám, že Tomáš, čtyřletý Bartoloměj a Laco museli prožít nezapomenutelný týden. Kniha podle toho vypadá. Úplně v knihovně bych ji mít nemusela, je tam mnohé s čím nemohu souznít. Ale nezdolné energii, realismu, v mnohém pravdivosti, hravosti, odvaze jít si za svým a určité míře svobodomyslnosti nezbývá než se obdivovat. A pak jeho současné ženě.
Stojí za přečtení pro každého, kdo k tomu má odvahu:)

oskli
06.09.2018

Tak tahle kniha je pecka. Nebo alespoň pro mě! Na vulgarismy jsem si zvykla, přepsat to do mluvy běžného smrtelníka by jaksi nebylo autentické. Nebyl by to Laco. Nebyl by tam ten kontrast příšerných výrazů od neuvěřitelně citlivého, láskyplného člověka. To mě dostávalo po celou dobu čtení. Jak v jedné větě se člověk pomalu otřásl a ještě ani nepolkl tu směsici výrazů, které zdatný dlaždič zvládne vyslovit za půl dne, a už se podivoval nad tím, jak zásadně pravdivé a opravdové to sdělení vlastně bylo. Laco je pro mě naprosto neuvěřitelný úkaz. Je naprostým zhmotněním všeho, co říká doktor Hnízdil - že aby byl člověk zdravý a vitální, musí žít opravdově, věřit sám sobě, lidem kolem sebe, dělat věci, které ho baví, které přináší prospěch co nejvíce lidem okolo (radost z hudby), nehonit se a prostě žít. Pro radost. Smutný je, že nikdo z nás, kdo sedíme někde v práci a volný čas dělíme na další práci, nesmyslný starosti, řešení blbostí... i při sportu nebo na výletě myslíme na to, co musíme udělat, až se vrátíme domů nebo do práce. Neumíme to, co umí děti (a Laco) - žít teď, užívat si všechno, co můžou a neřešit, co bude, co bylo a co by mohlo být. Prostě moc dumáme a málo si užíváme. Takže v takové formě jako Laco se osmdesátky nejspíš nedožijeme. Navíc osmdesátky, která nevypadá, že by Laca jakkoli limitovala. A Moon... tu prostě miluju. Tomáš by mohl napsat ještě jednu knihu o Lacovi. Z pohledu ženy - něco jako "jak se žije s totálním bláznem"... počítám, že těch historek by bylo na samostatnou knihu dost a dost. A až to budou sepisovat (Laco bude na turné), tak se hlásím, že pojedu taky - klidně budu sekat trávu, krmit veverky, čistit okapy a péct palačinky. Pochopitelně na ohni.

Gedzita
05.09.2018

Knížka se mi dostala do ruky náhodou a zhltla jsem ji za tři dny. Paradoxně nejsilnější pro mě byly vsuvky z „reálu“ - toužím po palačinkách pečených na ohni a mazaných klackem!

hermína14
26.08.2018

jo, a teď se při poslechu Celuly nebudu usmívat jen normálně od radosti; přimíchá se mi tam i pobavení nad tím cvokem...

zoew
25.06.2018

Mě se to líbilo, na vulgarizmy jsem si zvykla - takový je prostě Laco. A díky jeho svéráznosti najdete v knize mimo jiné i trochu jiný pohled na Ameriku - nepřikrášlený, řekla bych.

Dan
23.06.2018

Laca jsem znal jenom z rozhovoru pro DVTV. Přestože je to sprosťák, hulvát apod.jak je psáno už v anotaci, ten týpek je prostě charismatickej a zajímavej. Takže mi stačil jeden rozhovor s ním a když jsem pak zjistil, že s ním vyšla kniha, nebylo nad čím přemýšlet. A přečetl jsem jí nadvakrát... S řadou jeho názorů a činů absolutně nesouhlasím a kroutím nad nimi hlavou (stejně tak nad jeho přátelstvím s Klausem). Ale je to prostě zajímavej svéráz a úkaz. Už jen tím, že má energii na 50, vypadá na 60, a přitom je mu 80 let. Klidně odehraje 2,5 hodiny koncert a pak se ještě další dvě hodiny vydrží věnovat fanouškům... jak se zdálo a jak sám v knize zmínil autor Tomáš Poláček, Laco je v jádro hodnej a taky skromnej chlapík. Až bude v Praze, snad se půjdu podívat. Ať mu to troubí ještě dalších dvacet let.

hurwajz
11.06.2018

Na tohle jsem se těšil. Je to střelec, určitě si ji ještě párkrát přečtu.

Ditules
22.05.2018

Nekontrolovatelná střela.

Tirion
29.04.2018

Nekontrolovatelný tok vyprávění. Čte se to jedním dechem. Vhled autora by mohl být větší, protože právě to jeho nahlížení na Laca, dělá z tohoto jazzmana něco víc lidského.

Hella
16.04.2018

Velmi pěkně vedený rozhovor, což o to - T. Poláček zkrátka umí. Nicméně druhá věc je, že jsem občas jen těžko snášela Lacovy kecy (bohužel nejde říct "řeči"). Osobně si myslím, že Deczi už ani není ten bohémsky pošahaný typ umělce, ale víceméně sociopat a regulérní blázen. A jeho historkám věřím tak z poloviny.

hynzek
08.04.2018

L. D. je přírodní úkaz.

MacBara
27.03.2018

Tato kniha - rozhovor se mi nabídla náhodou a nemusela jsem váhat dlouho, protože Laca a jeho hudbu mám ráda hodně dlouho :-) Vše zásadní už tu je - je to jízda, četlo se to samo a ne vždycky máme stejné názory. Je strhující jako beatnici a vlastně se ani nedá k ničemu přirovnat. Je tam kapku stylizace, ale jen v zájmu zachování integrity a opravdovosti. Laco je tak "doopravdy" a "skutečně", že se vlastně z druhé strany blíží zenu - tady a teď :-) A všechny knihy o osobním rozvoji to nahradí - musíš vědět, co chceš, a pak na tom makat, abys byl fakt dobrej, to neokecáš - a když tomu dáš, co je třeba, tak to taky bude. Poslední kapitola by klidně mohla končit mottem Alana Karlssona - Je, tak jak je, a bude, tak jak bude. A vlastně Laco by byl fantastický stoletý stařík :-) P.S. Velké díky Tomášovi Poláčkovi za to, jak to zapsal.

SonaPena
19.03.2018

Výborně napsané, navzdory tomu, že ne se vším se ztotožňuji, co se týče osobnosti Laco Decziho. Upřít se mu ale nedá především nesmírná pracovitost. Možná by svou vitalitou strčil do kapsy chlapíky o 50 let mladší. Karel Maringott mě rozbil a stejně tak příběh s Felixem Slováčkem :D.
Dlouho jsem se tak nezasmála.
Jízda jako svině :D.

dalia1769
08.03.2018

Ano, je to hodně přímočará kniha a myslím, že není pro každého. I mně obvykle vadí vulgárnosti, ale... Laco Déczi je prostě originál, samorost, ale zároveň skvělý muzikant, který opravdu miluje to, co dělá, a je ve svém oboru skutečným profesionálem, takže u něj člověk tak nějak je schopen akceptovat ledacos, co by mne třeba jindy přimělo knihu prostě odložit. Tento rozhovor, protože je to opravdu spíše rozhovor doplněný reportážním vyprávěním než životopis v pravém slova smyslu, je prostě velice autentický, působí upřímně a opravdově a dokáže říct o svém protagonistovi víc než obsáhlá biografie. Navíc mnoho unikátních fotek a možnost nahlédnout do Lacova každodenního života... Kniha, která by neměla chybět v knihovničce žádného jazzového fanouška.

Sidonia
07.03.2018

Dobře napsaný rozhovor, T. Poláček zachytil jedinečnost Décziho osobnosti.

MildeZ
26.02.2018

Prototyp člověka, kterého buď máš rád nebo jej nenávidíš :-) Tak patřím k první skupině, nemusím se vším souhlasit, něco by se dalo určitě říci distingovaněji, ale sakra ta kniha měla grády a byla to jízda! ;-)

sator
15.02.2018

Bohem,hulvat,neurvalec,macho mistr světa, svým způsobem blb který říká svá moudra z 5.cenove skupiny jako univerzální pravdy...
Také fanatik jazzu, literárně to ale za mnoho nestojí...
Titul knihy je dost přesná charakteristika...

Fanosh
31.01.2018

Ultimátní návod na výchovu dětí a hlavně na život. Laco je drak a frajer a sprosťák a pábitel a tak trochu buran a barbar, ale něžný, ale hlavně sakra ví o čem mluví. Našel si v životě to v čem je nejlepší a je to vášeň a bude troubit dokud nebude prdět do hlíny. Velice čtivý rozhovor který vám umožní strávit pár dní v přítomnosti téhle živelné osobnosti jakou Laco Deczi nepochybně je. Dalo by se říct, že je to až inspirující a inspirativní zážitek. Knihu si určitě zařazuji mezi ty které je třeba si přečíst vícekrát než jednou.

AlphaCrucis
24.01.2018

Velmi věrohodné, čtivé. Nádherné počtení. Po přečtení jdu okamžitě shánět lístky na Lacovo jarní turné.

Clea3112
16.01.2018

Jadrné. Peprné. Svérázné. Osobité. Nekonvenční. Volnomyšlenkářské. Prostě nářez. Jedno se nedá Lacovi upřít. A sice to, že opravdu neřeší, co si o něm kdo myslí. V tom je jeho síla a vlastně i fascinující svoboda. I na dálku cítíte vibrace a energii, kterou vyzařuje. Intelektuální počtení nečekejte, ale zajímavý výřez ze života jedné jazzové legendy určitě. Přijmete-li Laca takového, jaký je, výborně se pobavíte. A T.Poláčkovi i vydavateli dík za absolutně autentický, necenzurovaný text.

hrona
15.01.2018

Laco, Tomáš Poláček a jejich totálně vytroubenej rozhovor, velice dobře se to čte, je to živé, hodně svérázné a neskutečně zajímavé. Rozsekávala mě Lacova výchova Bartoloměje. Vřele doporučuji, nejen pro milovníky jazzové hudby.

TheNorthFace
31.12.2017

Laco je živel a člověk s úžasnou duší.
Díky Tome, že jsem se o něm směl dozvědět víc.

PetK
28.12.2017

Pokud jste cimprlich na sprosté slova, vyhněte se jí. Pokud něco vydržíte, máte smysl pro srandu, nekorektní humor, rošťárny, hravost, blázny a magory, jděte do toho a budete se královsky bavit.

Martin_Eli
25.12.2017

Laco si jede svoje, vždycky na plný plyn, kniha je nesourodou směsicí historek, některé jsou vtipné více, některé méně. Se zájmem a místy s pobavením jsem si vše přečetl, nicméně nedoporučuju slabším povahám, Laco je mnohdy sprostý až moc, nebojí se třeba vyprávět, jak někdo hodil mrdku zpěvačce na šaty a ona s tím pak musela zpívat... obecně zajímavý vhled do života člověka, co žil vždycky naplno a jak on sám přiznává, mnohdy jako cikán. Jinak zcela sebekriticky závidím Lacovi jeho energii a chuť do života. Doufám, že bude ještě dlouho mezi námi a bude všechny kolem pořádně srát!

Gracian1964
20.12.2017

Výborné, akonáhle som sa dozvedel o existencii tejto knihy, zaobstaral som si ju. A spravil som dobre, čo som tušil hneď, keďže už vlastním aj predchádzajúcu knihu o živote Laca Decziho s názvom Na plný plyn... Ale táto sa mi javí lepšia, lebo je plná Lacových autentických, svojráznych, vtipných, totálne nekorektných, zábavných a všelijakých iných komentárov...Skvelé čítanie, len škoda, že som ju zhltol prakticky na jeden záťah, ťažko sa od nej odpútať, hm.... Neuveriteľný zjav, tento Laco.... Dúfam, že mu to bude trúbiť ešte hodne dlho....

Smyl
11.12.2017

Inu smál jsem se od začátku do konce

Petrasuvicka
09.12.2017

Svéráz. S ničím se nemaže. Mluví jak kanál a skoro u každýho odstavce si řeknete - cože?! Ale má pravdu. Svatou.